19 C 97/2025
č. j. 19 C 97/2025-30
V PLATNOSTIOkresní soud v Kolíně zamítl žalobu žalobkyně proti žalované, protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru. Soud uznal, že žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku ve výši 255 112 Kč, kterou je povinna vrátit. Úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. byl určen pro částku 16 873 Kč od data výzvy, zbytek výše 12,75 % p.a. od data výzvy zástupce. Náklady řízení byly rozděleny poměrně podle úspěchu stran, žalobkyni přísluší 58 %.
Plný text
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, PSČ 00-Anonymizováno, reg. č. REGON Anonymizováno, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno 4, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/61a, PSČ Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A, bydlištěm Anonymizováno Jméno žalované B Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalované A o zaplacení 316 408, 21 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 255 112, částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 16 873, částka od datum do zaplacení a ve výši 12, 75 % p.a. z částky 238 239, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 66 457, částka s úrokem ve výši 5, 9 % p.a. z částky 308 616, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 291 743, částka od datum do datum a z částky 53 504, částka od datum do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky 238 239, částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 316 408, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 5, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 8 785, částka. V důsledku prodlení žalované se splněním tohoto dluhu vyzvala žalobkyně dopisem ze dne datum ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 308 616, částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 5, 9 % p.a. z částky 308 616, částka od datum do datum, tj. 12 953, částka, a od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 308 616, částka od datum do zaplacení. Žalovaná ji nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 odst. 2 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně měla zavázat na jejím základě poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 3, 9 % p.a., a to v měsíčních splátkách po 8 785, částka. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.
5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že žalobkyně na tento účet dne datum připsala částka.
6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení 16 873, částka do sedmi od doručení této výzvy, s tím, že jinak nastanu účinky odstoupení žalobkyně od smlouvy o úvěru. Tuto výzvu žalobkyně doručila žalované dne datum, jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.
7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak vyplývá z podacího lístku.
8. Ze žádosti žalované o zřízení účtu ze dne datum, ze smlouvy o účtu ze dne datum, z formuláře o změně osobních údajů ze dne datum, z nepodepsané nabídky žalované na uzavření smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pro zakládání a vedení účtů fyzických osob účinných od datum, z podmínek žalobkyně pro poskytování hotovostních úvěrů účinných od datum, ze sazebníku bankovních poplatků účinných od datum, z kopie občanského průkazu žalované ani ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.
9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.
13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.
17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
20. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
21. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Vlastní záznamy žalobkyně o výměně krátkých textových zpráv mezi účastnicemi řízení pak mají význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně.
22. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši částka, tak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru.
23. Souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah.
24. Nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě čl. 10 odst. 1 nařízení Řím II a strany mají v okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti, jež vedla k bezdůvodnému obohacení, obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se podle čl. 10 odst. 2 nařízení Řím II právo této země.
25. Nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě odstavců 1 a 2, je jím podle čl. 10 odst. 3 nařízení Řím II právo země, kde k bezdůvodnému obohacení došlo.
26. Pro úsudek, zda se žalovaná na žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tedy rozhodné právo České republiky 27. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
28. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
31. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši částka, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Nedošlo-li k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši částka, kterou žalobkyně poskytla žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které byla žalovaná povinna žalobkyni vydat. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni 344 887, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí výše této pohledávky žalobkyně za žalovanou 255 112, částka (částka – 344 887, částka) na jistině.
32. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 16 873, částka od datum do zaplacení a ve výši 12, 75 % p.a. z částky 238 239, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se v rozsahu 16 873, částka pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne datum a ve zbývajícím rozsahu s výzvou zástupce žalobkyně žalované ze dne datum. Žalobkyně se však po žalované domáhá úroku z prodlení až za období od datum a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).
33. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro porušení povinnosti poskytovatele s vynaložením náležité péče před jejím uzavřením posoudit úvěruschopnost spotřebitele. V projednávané věci však uzavření smlouvy o úvěru vůbec nevyšlo najevo.
34. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 66 457, částka s úrokem ve výši 5, 9 % p.a. z částky 308 616, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 291 743, částka od datum do datum a z částky 53 504, částka od datum a ve výši 2 % p.a. z částky 238 239, částka od datum do zaplacení.
35. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
36. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 79 % a žalovaná v rozsahu 21 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 255 112, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 66 457, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 58 %. Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a účast při jednání konaném dne datum, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka, dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka, dále cestovné ve výši částka při cestě adresa a zpět vlakem dne datum a náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po částka, tj. částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 58 %, tj. částka.
37. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).
38. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013).
39. Pro úplnost soud uvádí, že v této věci jednal, ač předvolání k jednání nařízenému na den datum bylo žalované doručeno teprve dne datum, tj. méně než deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Lhůta pro přípravu na jednání stanovená podle § 115 odst. 2 o.s.ř. sice v projednávané věci nebyla dodržena, avšak k přípravě na jednání postačovala i kratší lhůta v délce sedmi dnů, neboť předmětem řízení byla skutkově jednoduchá pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.