20 C 114/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobkyně: O. Anonymizováno . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31 264 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 451 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 8 813 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do , datum, a ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od , datum, do , datum, a z částky 6 113 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 1 375,66 Kč do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 264 s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to dálkovým způsobem, na jejímž základě poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč (dále jen „úvěrová smlouva“). K čerpání úvěru došlo dne , datum, , kdy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho platbou ověřený účet částku 27 500 Kč, zbytek prostředků ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla v souladu s úvěrovou smlouvou na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal zaplatil úvěr včetně smluvených úroků ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, počínaje , datum, . Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto k , datum, úvěr zesplatnila a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny úvěru ve výši 28 564 Kč s příslušenstvím, kapitalizovaného úroku ve výši 1 913 Kč, nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením zesplatněné jistiny ve výši 487 Kč. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejných databázích (registr centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, katastr nemovitostí, CRIF), výplatními páskami a čestnými prohlášeními. Upřesnila, že příjem žalovaného ověřila ze dvou výplatních pásek předcházející sjednání úvěru, jakož i telefonickým dotazem u zaměstnavatele. Výdaje žalovaného na bydlení ověřila z čestného prohlášení rodiče a výpisu z katastru nemovitostí, přičemž tyto porovnala s veřejně dostupnými informacemi o částkách existenčního a životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

2. Žalovaný nárok neuznal a namítal neplatnost úvěrové smlouvy jednak z důvodu, že k elektronické verzi smlouvy nebyl připojen elektronický podpis ani jiná forma kvalifikované autorizace, jednak pro rozpory s dobrými mravy, které spatřuje v nesrozumitelném a nepřiměřeném ujednání o odměně za zprostředkování, pokutách, úrokových sazbách, a jejich nezastropování. Dále namítl absolutní neplatnost smlouvy pro neprověření úvěruschopnosti spotřebitele a v této souvislosti poukázal zejména na své dluhové zatížení v době, kdy sjednával úvěr u žalobkyně, které však žalobkyně neověřila. Formulářová čestná prohlášení k ověření úvěruschopnosti nemají dle žalovaného žádnou vypovídací hodnotu, když nejsou řádně vyplněna, ani podepsána, obsahují nesrovnalosti co do počtu vyživovaných osob a výdajů, a v této souvislosti poukázal na možnou falzifikaci dokumentů, konkrétně formulářového čestného prohlášení vystaveného matkou žalovaného. Uvedl, že domácnost sdílí se svou přítelkyní t.č. na rodičovské dovolené a dvěma nezaopatřenými dětmi a splácí další čtyři úvěry, které sjednal již v době před uzavřením projednávané úvěrové smlouvy. Učinil nesporným, že žalobkyně mu poskytla částku 27 500 Kč, na kterou uhradil 5 049 Kč a k doplacení tak zbývá částka 22 451 Kč, kterou by žalobkyni uhradil dle svých aktuálních možností v měsíčních splátkách po 500 Kč.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Z čestných prohlášení spotřebitele ze dne , datum, soud zjistil, že jde o formulářové listiny nepodepsané žalovaným, v nichž se uvádí, že žalovaný nemá žádné závazky, jeho měsíční výdaje na bydlení a související náklady činí 5 000 Kč, je osobou svobodnou, společnou domácnost s nikým nesdílí a jeho měsíční příjmy činí 38 000 Kč. Z výplatních lístků soud zjistil, že žalovanému měla být za měsíc srpen 2023 vyplacena mzda ve výši 38 842 Kč (čistého na účet) a za měsíc září 2023 mzda ve výši 38 605 Kč (čistého na účet). Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že jde o formulářový dokument vystavený a vyplněný žalobkyní. V této listině je uvedeno, že žalovaný disponuje měsíčním příjmem ve výši 38 000 Kč, jeho výdaje se sestávají toliko z nákladů na bydlení u rodičů ve výši 5 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, a to k dětem, ani k manželce. Z listiny dále vyplývá, že údaje byly upraveny a nově uvedeno, že žalovaný disponuje příjmem 38 700 Kč, má dvě děti a manželku (1+2), normativní náklady na bydlení v jeho případě činí 13 737 Kč, životní minimum 10 500 Kč (se zohledněním vyživovaných osob) a nezabavitelná částka 18 597 Kč (se zohledněním vyživovaných osob), což neodpovídá údajům o výši částek životního minima pro domácnost, existenčního minima a normativních nákladů na bydlení pro rok 2023 uvedených v databázích Českého statistického úřadu pro vícečlennou domácnost (přehledy životního minima, existenčního minima a výše normativních nákladů na bydlení 2023). Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že jde o formulářový dokument, v němž se uvádí, že , jméno FO, , narozená , datum, , matka žalovaného, činí prohlášení o tom, že žalovaný jí přispívá na bydlení částkou 5 000 Kč měsíčně. Naproti tomu z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že matka žalovaného nevyplnila a nepodepsala prohlášení rodiče o přispívání na bydlení. Soud vzhledem k manipulacím s formulářem posouzení úvěruschopnosti zákazníka a k absenci ověření údajů v něm ohledně rodinného stavu a počtu dětí, jiných úvěrů žalovaného (resp. vyplnění těchto údajů dle potřeb žalobkyně) soud uvěřil pozdějšímu čestnému prohlášení. Naopak to, které předložila žalobkyně, není pravé ani pravdivé. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že nemovité věci ve vlastnictví matky žalovaného jsou omezeny zástavním právem smluvním. Z lustrace žalovaného v CEO vyplynulo, že žalovaný je svobodný a je otcem dvou dětí, nezletilé Marie, narozené , datum, a nezletilého Antonína, narozeného , datum, . Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, a z výpisu zaúčtovaných plateb srpen 2024, soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 446 779 Kč za účelem konsolidace splátkového úvěru u , právnická osoba, . ve výši 421 779 Kč, s měsíčními splátkami ve výši 5 154 Kč do , datum, , nesplacený zůstatek na úvěrovém účtu ke dni , datum, činil 285 248,10 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný splácí úvěr z úvěrové smlouvy č. , hodnota, s měsíční splátkou úvěru včetně úroku ve výši 6 976 Kč, přičemž nesplacený zůstatek úvěru ke dni , datum, činil částku 365 955,08 Kč a ke dni , datum, částku 362 260,88 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a historie pohybů na běžném účtu soud zjistil, že žalovaný sjednal dne , datum, u společnosti , právnická osoba, bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání do výše 30 000 Kč a dále, že mu společnost , právnická osoba, poskytla zápůjčku dne , datum, ve výši 30 000 Kč a dne , datum, ve výši 60 000 Kč. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že dne , datum, byla na účtu žalobkyně zaúčtována příchozí platba 1 Kč z bankovního čtu žalovaného pod variabilním symbolem platby 8192623 (číslo úvěrové smlouvy). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 30 000 Kč, který má žalovaný počínaje dnem , datum, splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného, s tím, že žalobkyně je oprávněna požadovat okamžité splacení celého dluhu, poruší-li žalovaný svou povinnost, a dále pro případ prodlení má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Ze smlouvy dále vyplynulo, že k zesplatnění úvěru dochází odesláním písemného oznámení mimo jiné v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splátkou nebo její části přesahujícím dva měsíce; den splatnosti byl sjednán dnem odeslání oznámení o zesplatnění. Smlouva obsahuje sazebník poplatků zakládající oprávnění žalobkyně požadovat náhradu nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku. Součástí smlouvy je ujednání o provizi zprostředkovatele, která je odstupňovaná dle výše úvěru; zprostředkovatel není dle záhlaví ani dle obsahu smlouvy smluvní stranou. Tabulka umoření zachycuje rozložení jednotlivých splátek. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že dne , datum, žalobkyně poukázala na účet žalovaného, pod variabilní symbole platby 8192623, částku 27 500 Kč. Z historie pohybů na běžném účtu za období , datum, – , datum, soud zjistil, že žalovaný provedl ve prospěch účtu žalobkyně uvedený v úvěrové smlouvě v období , datum, – , datum, platby v souhrnné výši 5 049 Kč, přičemž poslední platbu provedl dne , datum, . Z tabulky Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný provedl v období , datum, – , datum, ve prospěch účtu žalobkyně platby v souhrnné výši 3 450 Kč. Z upomínek pro smlouvu 8192623 ze dne , datum, , , datum, s čestným prohlášením a z dopisu Zesplatnění pro smlouvu 8192623 ze dne , datum, s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovaného před podáním žaloby, úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žádala jeho uhrazení do deseti dnů od dne odeslání oznámení o zesplatnění, tj. do , datum, .

5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní elektronicky dálkovým způsobem smlouvu o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 30 000 Kč, přičemž na účet žalovaného zaslala částku 27 500 Kč. Žalovaný nesplácel dle sjednaných podmínek, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žádala jeho uhrazení do deseti dnů ode dne odeslání oznámení, tj. do , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích uzavíraných spotřebitelem podle § 1810 a násl. o.z. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněží prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud se s ohledem na právní úpravu zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného pravidelně splácet sjednaný úvěr.

8. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů, především z informací dodaných spotřebitelem. Avšak nemůže se s takto získanými informacemi od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je důkladně prověřit a s odbornou péčí vyhodnotit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti), a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor , jméno FO, , Wolters Kluwer: , adresa, , komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doloženích výplatních pásek, doložením výpisů z účtů žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j , spisová značka, ).

9. V projednávané věci ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela toliko z informací požadovaných a získaných od žalovaného (čestných prohlášení), náhledů do veřejných rejstříků s negativními výpisy a dále z normativních nákladů na nájemní bydlení jedné osoby a výše existenčního a životního minima na jednotlivce. Sama žalobkyně však v Zápisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne , datum, uvedla, že žalovaný sdílí domácnost s dalšími třemi členy (1+2). Žalobkyně tak při ověřování pracovala a vycházela z nesprávných informací ohledně počtu členů domácnosti. Informace opatřené žalobkyní nelze shledat ani dostatečnými, neboť v nich zcela absentují údaje o dluhovém zatížení žalovaného a jeho pravidelných výdajích. Žalobkyně si nevyžádala žádné obratové výpisy z účtů žalovaného, z nichž by byly tyto výdaje zjistitelné a ověřitelné. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný již v době sjednávání úvěrové smlouvy byl zadlužen, a to kumulací několika spotřebitelských úvěrů v nezanedbatelné výši, a to u , právnická osoba, – 446 779 Kč, Raiffeisenbank – 375 000 Kč, , právnická osoba, – 30 000 Kč, , právnická osoba, – 60 000 Kč. Žalobkyně tak pochybila, když nezjišťovala majetkovou situaci žalovaného a nepožadovala její řádné doložení za účelem ověření. Údaje o počtu osob v domácnosti žalovaného a jeho výdajích na bydlení žalobkyně buď vůbec neověřila, nebo si je dokonce vymyslela. Z provedeného dokazování vyplynulo, že již v době posuzování úvěruschopnosti existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

10. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostála své zákonné povinnosti postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ), když vyšla z nesprávných údajů a zcela rezignovala na zkoumání a ověřování výdajů žadatele o úvěr. Úvěrová smlouva je tak absolutně neplatná, v důsledku čehož žalobkyni podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., náleží vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době, která je přiměřená možnostem spotřebitele. V projednávané věci vyšlo najevo, že na základě neplatné smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 27 500 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 5 049 Kč. Soud nezapočetl do poskytnuté jistiny provizi zprostředkovatele, neboť jde buď o čistě fiktivní údaj, nebo přinejmenším přenesení nákladů žalobkyně na žalovaného, de facto skrytý úrok. O této funkci provize svědčí sjednání její výše a přímé úhrady zprostředkovateli, který není smluvní stranou, přímo ve smlouvě. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni zůstatek dlužné jistiny ve výši rozdílu mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou, kterou žalovaný na danou pohledávku uhradil, tj. 22 451 Kč. V této části proto soud žalobě vyhověl, včetně práva na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počítaný z dlužné jistiny za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobkyně úvěr zesplatnila s účinky ke dni , datum, a žádala jeho uhrazení do deseti dnů, tj. do , datum, , nejméně od této doby tedy žalovaný věděl, že žalobkyně požaduje vrácení mimo jiné jistiny i zákonné úroky z prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok II).

11. Plnění ve splátkách a lhůta k vrácení poskytnuté jistiny včetně úroků, byla soudem stanovena ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný ke svým majetkovým poměrům a možnostem úhrady dané pohledávky uvedl, že pohledávku ve výši 22 451 Kč je schopen uhradit v měsíčních splátkách po 500 Kč, neboť má více závazků, které se snaží splácet a vyživuje dvě nezletilé děti a svou přítelkyni, která je na rodičovské dovolené. Tvrzené závazky žalovaný doložil, včetně výše měsíčních splátek. Soud proto vyhověl návrhu žalovaného, který se snaží svou dluhovou situaci řešit. Dle soudu osobní a majetkové poměry žalovaného odůvodňují stanovení formy úhrady ve splátkách po 500 Kč, když takto určený časový horizont se soudu jeví jako spravedlivý pro uspořádání práv a povinností účastníků řízení a dostačující pro případné obstarání finančních prostředků. Pro úplnost soud odkazuje na § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelské úvěru, podle něhož změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran určenou dobu rozhodnutím změnit.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná ze 72% a neúspěšná z 28%, neboť soud vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 22 451 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky 8 813 Kč s příslušenstvím. Soud proto náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil a žalobkyni přiznal náhradu poměrné části jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří: zaplacený soudní poplatek v částce 1 251 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“) za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci samé po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé), dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby realizovaný do podání návrhu ve věci samé po 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21% daň z přidané hodnoty z částky 1 550 Kč ve výši 325,50 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem tedy 3 126,50 Kč. Z těchto nákladů, v celkové výši 3 126,50 Kč, přiznal soud žalobkyni poměrnou část jejích nákladů ve výši 44 %, tj. částku 1 375,66 Kč. Podmínky § 14b advokátního tarifu byly splněny, neboť projednávaná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem(žalobkyní), resp. jeho zástupcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ). Platebním místem je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně.

13. O lhůtách k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., když přihlédl ke shora popsaným celkovým sociálním a majetkovým poměrům žalovaného, zejména k celkové výši jeho závazků a možnostem je splácet. Stanovená lhůta splatnosti se pak soudu jeví vzhledem k okolnostem jako zcela přiměřená i z pohledu žalobkyně.