20 C 139/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši částka a poplatku dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši částka, a to za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru anonymizováno 7 slov cm3, registrační značka, VIN kód a za období od datum do datum. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že předmětné vozidlo prodal a kupujícímu dal plnou moc k jeho přepsání v registru motorových vozidel. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně vyhotovila dne datum výzvu k zaplacení příspěvku, v níž označila předmětný vůz číslem registrační značky, příjmení a technického průkazu s tím, že od datum do datum byl pojištěný u právnická osoba a od datum do datum u právnická osoba; v mezidobí pojištěný nebyl (prokázáno výzvou). Výzva byla žalovanému zaslána na adresu adresa, neboť ji nebylo možné vhodit do schránky (prokázáno informací o zásilce a zprávou anonymizováno, kterou si soud obstaral podle § 120 odst. 2 o.s.ř.). V centrální evidenci obyvatel má povinný od datum evidovanou doručovací adresu adresa žalovaného. Soud neprováděl další navržené důkazy, neboť by to s ohledem na níže rozvedené důvody tohoto rozhodnutí nebylo účelné. Ze stejného důvodu nepoučoval žalobce o povinnosti tvrdit a prokázat převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu před rozhodným obdobím. Podle § 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Žaloba není důvodná, neboť uplatněné právo dle shora citovaného ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniklo. Žalobkyně sice odeslala výzvu v podobě, která splňuje zákonné požadavky. Nicméně při odeslání výzvy na adresu trvalého pobytu žalovaného nelze v tomto případě dovodit, že se výzva dostala do sféry žalovaného. Ten má v evidenci obyvatel evidovanou jinou doručovací adresu ve smyslu § 10b zákona č. 133/2000 Sb. Marný pokus o doručení na adresu trvalého pobytu (sídlo městského úřadu) neznamená pro žalovaného objektivní možnost seznámit se s obsahem právního jednání žalobkyně. Nárok na náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek jsou dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla akcesorické k nároku na příspěvek. Protože nebyl shledán jako opodstatněný samotný uplatněný nárok, nemohla být žalobkyně úspěšná ani s požadavkem na zaplacení úroku z prodlení. Žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, odtud výrok

II. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).