20 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem titul Petrem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno jméno, anonymizováno. sídlem adresa o uložení povinnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaná poskytla písemnou informaci o počtu, datech provedení a souhlasech k umělým přerušením těhotenství jméno příjmení, narozené datum od roku 1974 a aby žalobci umožnila nahlédnout do anonymizováno dokumentace vedené od roku 1974 o jméno příjmení, narozené datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Podanou žalobou se žalobce s odkazem na ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o anonymizováno službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o anonymizováno službách) domáhá jednak informací o počtu a datech provedení umělých přerušení těhotenství jeho zesnulé manželky od roku 1974 do současnosti a ohledně souhlasu s těmito zákroky, jednak nahlédnutí a pořízení opisu příslušné zdravotnické dokumentace. příjmení příjmení před svým úmrtím odmítla léčbu. Její chování v době předcházející jejímu úmrtí může mít souvislost s provedenými interrupcemi, o nichž se žalobce v obecné rovině dozvěděl v průběhu času od paní příjmení, od některých členů rodiny a po jejím úmrtí také ze zdravotnické dokumentace vedené anonymizována dvě slova obec.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasí. Jednak má za to, že nárok na informace časově vymezený pouze rokem 1974 efektivně vylučuje možnost jejich poskytnutí. Zejména však má za to, že zde převáží právo zesnulé paní příjmení na ochranu jejího soukromí. Právo osoby blízké na informace a na pořízení opisů nebo výpisů ze zdravotnické dokumentace časově a věcně souvisí s úmrtím pacienta. Žalovaná běžně toto umožňuje blízkým osobám zemřelých pacientů za účelem zjištění příčiny úmrtí a případného posouzení, zda byla péče poskytnuta lege artis, nebo k odhalení případné genetické zátěže. Cílem žalobce je naopak odhalení dávné minulosti jeho ženy, s kterou se ho sama za svého života rozhodla neseznámit, případně zjištění informací o dalších osobách.

3. Soud nařídil ve věci jednání a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: příjmení jméno příjmení, datum narození, naposled bytem adresa žalobce, vdaná byla od datum. Žalobce je od datum vdovcem (prokázáno výpisem z centrální evidence obyvatel). Dne datum žalobce požádal žalovanou o nahlédnutí do zdravotnické dokumentace paní příjmení za účelem zjištění skutečného počtu provedených umělých přerušení těhotenství včetně dat provedení těchto zákroků a kdo dal k těmto zákrokům souhlas v době před dosažením plnoletosti zemřelé (prokázáno žádostí). Žalovaná sdělila žalobci, že mu požadované informace o zemřelé paní jméno příjmení neposkytne, neboť převažuje její právo na ochranu soukromí. Zároveň vyzvala žalobce, aby sdělil oprávněný zájem na informacích, který převažuje nad posmrtnou ochranou soukromí paní příjmení (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne datum). Před podáním žaloby žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou s odkazem na příslušná ustanovení zákona o zdravotních službách k poskytnutí požadovaných informací a k umožnění nahlížení do zdravotnické dokumentace (prokázáno předžalobní výzvou).

4. Soud neprovedl důkaz výslechem žalovaného, neboť tvrzení, která jím měla být prokázána, postrádají relevanci pro rozhodnutí ve věci (viz níže). Z téhož důvodu soud neprováděl k důkazu svědecký výslech sestry zemřelé paní příjmení, anonymizováno dokumentaci paní příjmení z anonymizována dvě slova obec a znalecký posudek z oboru anonymizováno.

5. Podle čl. 10 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně má každý právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.

6. Podle § 33 odst. 4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému anonymizováno, popřípadě další osoby určené anonymizováno, právo na informace o anonymizováno stavu anonymizováno, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho anonymizováno stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Pokud zemřelý anonymizováno za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu.

7. Podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4.

8. Pro rozhodnutí ve věci je podstatný výklad pojmu„ osoby blízké zemřelému pacientovi“. příjmení blízkou je dle § 22 odst. 1 věty před středníkem o. z. příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“). Pacientem se dle § 3 odst. 1 zákona o zdravotních službách rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány anonymizována dvě slova. Dle důvodové zprávy jde o jakoukoliv osobu, ať zdravou či anonymizováno, které se poskytují zdravotní služby. Zákon o zdravotních službách reguluje práva a povinnosti osob, které se účastní poskytování zdravotních služeb. Z tohoto pohledu pak dává smysl, že se poskytování zdravotních služeb v naposled citovaném ustanovení i v důvodové zprávě vyskytuje v přítomném čase a v nedokonavém vidu. Je tím vykreslena souvislost mezi dobou, po kterou je poskytována zdravotní služba, a trváním statutu pacienta – tento status se váže k dané zdravotní službě. anonymizováno, který zemřel, je pak taková osoba, které byla poskytována zdravotní služba a která v průběhu poskytování zdravotní služby či v návaznosti na něj zemřela. Tento výklad podporuje i skutečnost, že zákonodárce v dotčeném ustanovení zakotvil i právo na informace o výsledku pitvy, byla-li provedena. Tímto výkladem pak soud dospívá k závěru, že právo na informace o zdravotním stavu zemřelého pacienta nebo na nahlížení do jeho zdravotnické dokumentace je limitováno časovou či věcnou souvislostí mezi poskytováním zdravotní služby a úmrtím pacienta.

9. Dle názoru soudu nelze setrvat pouze u gramatického výkladu a je třeba se zaměřit na širší souvislosti práva na informace o zdravotním stavu zemřelého pacienta a na účel jejich zpřístupnění. Ustanovení § 33 zákona o zdravotních službách se dotýká práva pacienta na soukromí, když akcentuje jeho autonomii vůle při výběru osob, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu. Soukromí člověka je nedílnou součástí jeho osobnosti a jednou z nejpřísněji chráněných osobnostních hodnot. Součástí práva na ochranu soukromí je především možnost vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti osobního soukromí člověka zpřístupněny jiným subjektům a zároveň možnost se bránit (vzepřít) proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob (srov. příjmení, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 388 – 468). Právo pacienta na soukromí je v obecné rovině ukotveno v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, zákon o zdravotních službách pak stanoví konkrétní podmínky, kdy lze toto právo omezit. Právě z tohoto pohledu je třeba na ochranu soukromí pohlížet – výjimky z práva na soukromí coby základního lidského práva je třeba vykládat restriktivně s tím, že k prolomení ochrany soukromí pacienta je třeba legitimní důvod, kterým může být např. ochrana osobních práv zemřelého pacienta nebo pozůstalých blízkých osob. Skutečnost, že právo osoby blízké zemřelému pacientovi není přímo v dotčeném ustanovení zákona o zdravotních službách výslovně omezeno (krom zákazu vysloveného pacientem), neznamená, že ho můžeme dovozovat bez dalšího.

10. Důvodem, který žalobce vedl k podání žádosti o informace o zdravotním stavu jeho zesnulé manželky a o přístup k její zdravotnické dokumentaci, je chování paní příjmení poté, co se dozvěděla o anonymizována dvě slova, které také nakonec způsobilo její úmrtí. Dle tvrzení žalobce paní příjmení nejprve před rodinou tajila anonymizováno, o které se dozvěděla. Pak se sice po nějakou dobu nechala léčit, následně však léčbu odmítla a dál se o možnosti léčby nezajímala. Žalobce sice správně poukázal na účel ustanovení § 33 odst. 4 zákona o zdravotních službách, kterým může být i zajištění podkladů k posouzení postupu při poskytování zdravotních služeb, případné příčinné souvislosti mezi jejich nesprávným provedením a úmrtím pacienta a k případným následným právním krokům směřujícím k náhradě újmy. Nevznesl však ani domněnku, že by snad žalovaná v něčem pochybila. Žalobce také poukazoval na možnou souvislost mezi provedenými potraty a tím, že paní příjmení odmítla léčbu. Hovořil sice o změnách v psychickém rozpoložení své zesnulé ženy, nicméně spíše v tom smyslu, že paní příjmení dostihla její minulá rozhodnutí, než že by byla stižena anonymizována dvě slova.

11. Zákon o zdravotních službách dává pacientovi právo rozhodovat o své léčbě. Zdravotní služby mu lze poskytnout jedině s jeho svobodným a informovaným souhlasem (§ 28 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Pacient může dokonce do budoucna vyslovit souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotní služby pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí (§ 36 zákona o zdravotních službách). Tím budiž řečeno, že rozhodnutí paní příjmení, byť se může pozůstalému manželovi jevit nepochopitelné, bylo čistě v její dispozici. Souvislost, o níž žalobce opírá uplatněné právo na informace o zdravotním stavu a na přístup ke zdravotnické dokumentaci paní příjmení, není v žalobě narýsována mezi umělými přerušeními těhotenství, o nichž se žalobce snaží pomocí žaloby dozvědět, a úmrtím paní příjmení, ale mezi těmito umělými přerušeními těhotenství a svobodným rozhodnutím paní příjmení nepodstupovat další léčbu.

12. Soud ani v nejmenším nesnižuje ztrátu, kterou pro žalobce musela znamenat smrt jeho manželky, zvlášť pokud k ní došlo za žalobcem tvrzených okolností. Ty však nepředstavují dostatečný legitimní důvod, aby soud dovolil porušení ochrany soukromí paní příjmení. Při vážení práva paní příjmení na soukromí a práva žalobce na informace o jejím zdravotním stavu je třeba vnímat také značně choulostivou povahu umělého přerušení těhotenství (co do emocionální zátěže spojené s takovým rozhodnutím či možného negativního vnímání ze strany okolí). Ve světle důvodů, které žalobce vedou k uplatnění práva dle § 33 odst. 4 zákona o zdravotních službách, soud uzavírá, že zde převáží právo na ochranu soukromí paní příjmení.

13. Pokud jde o neúměrnou námahu, kterou by pro žalovanou znamenalo dohledávání požadovaných informací, soud se nedomnívá, že by sama o sobě mohla být důvodem pro zamítnutí žaloby. Bylo však na žalobci, aby (s ohledem na značný časový rozsah požadavku) alespoň rámcově vymezil relevantní období. Soudu je zřejmé, že žalobce má co do přístupu k informacím ve srovnání s žalovanou omezené možnosti, nicméně sám uvedl, že o se o provedení potratů v minulosti dozvídal od členů rodiny a také v korespondenci od své ženy nebo aktuálně ze zdravotnické dokumentaci vedené čáslavskou nemocnicí. příjmení mohla žalovaná na uplatněný nárok adekvátně reagovat, měl žalobce substancovat svá tvrzení, k čemuž byl také soudem marně vyzván.

14. Na základě shora uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení (ustanovení pr. předpisu. Náleží jí náhrada nákladů zastoupení advokátem dle ustanovení pr. předpisu, advokátní tarif. Za tarifní hodnotu se podle ustanovení pr. předpisu považuje částka částka, neboť ve věci jde o osobnostní práva. Náklady zastoupení sestávají z odměny zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání) po částka dle ustanovení pr. předpisu, z náhrady hotových výdajů po částka za každý z úkonů dle ustanovení pr. předpisu, z náhrady za 6 půlhodin promeškaného času po částka dle ustanovení pr. předpisu a z cestovného ve výši částka za cestu k jednání a zpět o celkové vzdálenosti 146 km při průměrné spotřebě 5,9 litrů nafty na 100 km dle technického průkazu dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Dle ustanovení pr. předpisu má žalovaná právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.