20 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o odstranění stavby

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá odstranění stavby adresa stojící na pozemku anonymizována dvě slova v obci obec a katastrální uzemí, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení 7 262 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně prvního žalovaného.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá odstranění stavby žalovaných, která stojí na jeho pozemku, aniž by k tomu existoval právní důvod. Stavba je v dezolátním stavu.

2. První žalovaný s žalobou sesouhlasí. Stavba stejně jako pozemek, na němž stojí, měly původně stejného vlastníka. Později však samotný pozemek nabyl v dražbě právní předchůdce žalobce.

3. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Jako vlastníci stavby adresa stojící na pozemku anonymizována dvě slova v obci obec a katastrální uzemí, jsou v katastru nemovitostí zapsaní žalovaní – první žalovaný vlastní podíl o velikosti 2/3 a druhý žalovaný o velikosti 1/3 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Stavbu nabyli jako dědicové jméno příjmení, rodné číslo (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a u prvního žalovaného též usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací a u druhého žalovaného a u druhého žalovaného též rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Původně patřila stavba adresa i pozemek anonymizována dvě slova, na kterém stavba stojí, do společného jmění manželů jméno celé jméno žalovaného a jméno příjmení, r. číslo to na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI číslo (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ve stavu ke dni datum).

6. Soud neprováděl důkazy navržené ke zjištění stavu stavby (znalecký posudek, místní šetření, vyjádření stavebního úřadu), neboť ten je pro rozhodnutí ve věci nepodstatný. Prvnímu žalovanému soud neposkytl lhůtu k doložení nabývacích titulů, neboť pro rozhodnutí dostačoval výpis z katastru nemovitostí založený ve spisu.

7. Oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy, jaká tu byla v době jejího vzniku, zatímco vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy platné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě (spisová značka). Právní vztahy mezi vlastníkem stavby, zřízené celé na cizím pozemku před datum na základě časově neomezeného práva mít na cizím pozemku stavbu, které později zaniklo (zejména v důsledku změny právní úpravy), nelze posuzovat analogicky podle § 135c obč. zák. ani podle § 1084 až § 1086 o. z.; to platí i pro stavbu zřízenou v té době na vlastním pozemku, jestliže vlastnické právo vlastníka stavby k pozemku později zaniklo (22 Cdo 3651/2019). Jestliže byla stavba jako věc na pozemku zřízena z občanskoprávního hlediska oprávněně, nepřichází již v úvahu postup podle ustanovení § 135c obč. zák. tehdy, jestliže důvod oprávněnosti odpadl teprve dodatečně (VS v obec 3 Cz 57/92). Zřídil-li na pozemku stavbu stavebník, který byl vlastníkem pozemku v době výstavby, a šlo tak o stavbu oprávněnou, nepřichází do úvahy odstranění stavby ani tehdy, jestliže po vybudování stavby dojde k oddělení vlastnického režimu pozemku a stavby. příjmení pozemku se proto nemůže domáhat odstranění stavby; přesto je nutno vzájemný vztah mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku vypořádat, protože stavba objektivně stojí na cizím pozemku a vlastník stavby užívá pozemek bez právního důvodu. Tento vztah mezi nimi se vypořádá podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (33 Odo 1405/2005, 22 Cdo 1226/2015). V poměrech této věci soud vyšel ze zjištění, že pozemek a na něm stojící stavba byly v minulosti společně ve vlastnictví téže osoby – manželů, kteří je nabyli zároveň. Již z této skutečnosti lze dovodit vůli, aby stavba na pozemku stála trvale. Přestože se vlastnictví stavby a pozemku rozešlo, nelze uzavřít, že stavba na něm stojí neoprávněně. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. První žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému náleží náhrada za zastoupení advokátem, počítaná dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tarifní hodnota činí 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, na úkon právní služby tak připadá odměna 1 500 Kč dle § 7 bodu 4 advokátního tarifu. Ta byla přiznaná za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání. Za každý z úkonů byla zároveň přiznána náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s cestou k jednání náleží žalovanému náhrada za čtyři půlhodiny promeškaného času zástupkyně dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. byla přiznána i náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Dále bylo přiznáno cestovné ve výši 244 Kč; DPH ve výši 10 % je již v této částce zahrnuta. Podání z datum a z datum nepředstavují účelně vynaložené náklady. Prvním z nich žalovaný neúspěšně usiloval o přerušení řízení, to druhé pouhých několik dnů před jednáním shrnovalo jeho postoj k uplatněnému nároku a jeho obsah proto mohl zaznít až na jednání. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro její prodloužení. Platebním místem je dle § 149 odst. o.s.ř. zástupkyně žalovaného.

9. Druhému žalovanému v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, odtud výrok III. Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.