20 C 181/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vypořádání zaniklého společného jmění manželů právnická osoba rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů ohledně automobilu Škoda Octavia, VIN VIN kód se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého společného jmění manželů částka do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Vzájemný návrh žalovaného na vypořádání investice ze společného úvěru do výlučného majetku žalobkyně ve výši částka se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vypořádání společného jmění manželů poté, co manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni datum. Prodejem tříčtvrtinového spoluvlastnického podílu, který náležel výlučně žalobkyni, došlo v insolvenčním řízení žalobkyně k uspokojení společného dluhu ze smlouvy o úvěru č. hodnota u právnická osoba. v rozsahu částka. Z výtěžku prodeje byly také uhrazeny náklady insolvenčního správce ve výši částka. Dále měly být vypořádané zůstatky na účtech žalobce u právnická osoba., u Moneta Money bank a.s. a u Mbank a.s. a zůstatek na účtu důchodového připojištění žalovaného. Ohledně vypořádání automobilu vzala žalobkyně žalobu zpět.

2. Žalovaný podáním ze dne datum (ve znění doplnění ze dne datum) navrhl vypořádání investice do nemovitosti žalované. Z úvěru od právnická osoba. žalobkyně využila částka na vyplacení sestřina podílu o velikosti ¼ a stala se jeho výlučnou vlastnicí, dále bylo z úvěru použito částka a částka na rekonstrukci nemovitosti žalobkyně, a to na okna a na stavební práce. Investici žalovaný vyčíslil jako polovinu ze souhrnu uhrazených splátek, sníženého o částka použitých na úhradu společných dluhů. Pokud jde o samotnou žalobu, žalovaný poukázal na své dřívější marné snahy o dosažení dohody o vypořádání; žalobkyně se mohla vyhnout insolvenci, kdyby nemovitost prodala za adekvátní cenu, která jí byla nabízena. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl žalované z titulu vypořádání cokoliv hradit.

3. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby.

4. Soud vzal za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že si společně vzali úvěr u právnická osoba., z něhož čerpali částka. Za částka pocházejících ze společného úvěru nabyla žalobkyně za trvání manželství podíl o velikosti ¼ na nemovitosti, která byla později zpeněžena v insolvenčním řízení žalobkyně (celkem vlastnila ¾). Z výtěžku zpeněžení byl uhrazen zůstatek úvěru ve výši částka. Z provedeného dokazování pak soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne datum, č.j. spisová značka. Rozsudek nabyl právní moci dne datum (prokázáno citovaným rozsudkem). Žalovaný měl ke dni zániku manželství účet a vkladní knížku u právnická osoba., nikoliv i u právnická osoba a mBank (prokázáno sděleními zmíněných bank). Na účtu u právnická osoba. měl částka a na vkladní knížce částka (prokázáno sdělením právnická osoba.). Dále měl žalovaný od datum doplňkové penzijní spoření u právnická osoba., kam do prosince 2020 zaslal celkem částka.

5. Soud neprovedl dotaz na zaměstnavatele žalovaného ohledně příspěvků na penzijní spoření žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný měl i další dříve založená a zrušená penzijní spoření; vzhledem k tomu, že se vypořádá pouze majetek, který existuje ke dni zániku manželství jako společný, byl by takový dotaz bezpředmětný. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na obstarání výpisu exekucí proti žalovanému, neboť samo o sobě by takové zjištění nevedlo k objasnění skutkového stavu. Jako nadbytečná se jevila zpráva insolvenčního správce o okamžiku vzniku nákladů řízení, když sama žalobkyně uvedla, že o nich bylo rozhodnuto po zániku manželství.

6. Podle § 740 o. z. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

7. Soud vyšel ze zjištění, že společný dluh obou manželů byl uspokojen zpeněžením výlučného majetku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že podíl o velikosti ¼ dokoupila žalobkyně za trvání manželství ze společného úvěru, šlo o společný majetek (§ 709 odst. 1 o. z.). Pro účely vypořádání společného jmění manželů tak s tímto podílem soud nepočítal, neboť šlo o společný majetek, který posloužil k umoření společného dluhu. Výlučným majetkem zpeněženým v insolvenčním řízení žalobkyně tak byl podíl o velikosti ½; z částky částka tak na úhradu společného dluhu směřovala částka částka. Náklady insolvenčního řízení nejsou dluhem, převzatým za trvání manželství. Jednak vznikly po jeho rozvodu, jednak jde o výlučný dluh manželky (chybí projev vůle manžela zavázat se k peněžitému plnění). Přestože byl v insolvenčním řízení splněn mimo jiné společný dluh účastníků, insolvenčním dlužníkem byla pouze sama žalobkyně. Na účtu a na vkladní knížce bylo celkem částka na penzijním spoření 13 291, celkem tak byla k vypořádání hodnota částka. Soud vyšel z rovného podílu manželů a z úhrady společného dluhu (co žalobkyně ze svého výhradního majetku vynaložila na ten společný) a z prostředků na účtech a na penzijním spoření žalovaného uložil žalovanému, aby žalobkyni nahradil polovinu, tj. částka. Lhůtu k plnění soud zvolil v takové délce, aby se žalobkyni dostalo plnění v přiměřeném čase a aby ho byl žalovaný zároveň vzhledem k jeho výši reálně schopen uhradit.

8. Soud zamítl vzájemný návrh žalovaného na vypořádání prostředků získaných ze společného úvěru použitých na nemovitost žalobkyně, neboť byl vznesen po uplynutí lhůty dle § 741 o. z.

9. Poměr úspěchu a neúspěchu v řízení je na obou stranách stejný (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). V řízení žádný z účastníků nezískal nic navíc, pouze došlo k přerozdělení masy majetku, která tvořila součást společného jmění manželů. Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.