20 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Moravcem ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenec: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa osvojenkyně za účasti dětí osvojence: nezl. jméno příjmení , datum narození bytem adresa osvojenkyně nezl. jméno příjmení , datum narození bytem adresa osvojenkyně obě zastoupené opatrovníkem územní celek sídlem stát. instituce anonymizována dvě slova , PSČ obec o osvojení zletilé I. [celé jméno osvojenkyně], [datum narození] ve [obec], trvale bytem [adresa osvojenkyně], dcera [jméno] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum], a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], se dnem právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem [celé jméno osvojitele], narozeného [datum], trvale bytem [obec a číslo]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podaným návrhem se osvojitel domáhá osvojení zletilé osvojenky, která se k jeho návrhu připojila. Osvojitel tvrdí, že již 38 let žije v družském vztahu s matkou osvojenky. Osvojenka žila s nimi ve společné domácnosti a po celou dobu má jejich vztah povahu rodiny. Mezi osvojitelem a osvojenkou se vytvořilo pouto jako mezi otcem a dcerou. Osvojenka se k návrhu na osvojení připojila. Opatrovník nezletilých dětí osvojenky se k návrhu na osvojení připojil. Nezletilé jsou se situací obeznámeny a s osvojením své matky souhlasí. Soud nařídil ve věci jednání a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z CEO má soud zjištěno, že osvojenka je dcerou [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum] a [jméno] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum]. Osvojenka má dvě nezletilé dcery, [jméno] a [jméno] [příjmení], vdaná není. Z výpovědi [jméno] [celé jméno osvojenkyně] má soud zjištěno, že již v době nezletilosti osvojenky žili s osvojitelem ve společné domácnosti, po celou dobu fungují jako rodina, vzájemné vztahy mají dobré. Biologický otec se o osvojenku nikdy nezajímal. Byly problémy s placením výživného. Za života vyslovil nesouhlas s tím, aby osvojitel osvojil osvojenku, nicméně nikdy svůj postoj nevysvětlil. Ze zápisu z jednání s nezletilou [jméno] [příjmení] a z pohovoru s nezletilou [jméno] [příjmení] má soud zjištěno, že obě berou osvojitele jako svého dědečka. Mají s ním dobré vztahy a souhlasí s tím, aby osvojitel osvojil jejich matku. Návrh na osvojení zletilé je důvodný. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o.z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o.z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o.z.) O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o.z.). V projednávané věci jde o obdobu osvojení nezletilého, neboť osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti. Mezi osvojitelem a osvojenkou se tak vytvořilo citové pouto obdobné jako mezi rodiči a dětmi (§ 847 odst. 3 a § 795 o.z.). V řízení nevyšla najevo žádná okolnost, pro niž by osvojení mohlo odporovat dobrým mravům, ani žádný odůvodněný zájem rodičů osvojenky, jenž by osvojení překážel. Není zde rovněž žádný zájem syna osvojitele, s nímž by osvojení mohlo být v zásadním rozporu (§ 847 odst. 3, § 801 o.z.). Mezi osvojitelem a osvojenkou je přiměřený věkový rozdíl (§ 803 o.z). Osvojenka se k návrhu na osvojení připojila (§ 796 odst. 2 o.z.). Z těchto důvodů soud návrhu vyhověl. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o.z.). Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení (§ 851 odst. 1 o.z.). Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela (§ 851 odst. 2 o.z.). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle § 142 o.s.ř. v této věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci.