20 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 47 065,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 41 799,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou uplatňuje žalobkyně nárok ze smluv o půjčce [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], které uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Dle smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný dluh splnil pouze částečně v rozsahu [částka]. Dle smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal vrátit v 60 měsíčních splátkách po [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný dluh splnil pouze částečně v rozsahu [částka]. Dle smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný dluh splnil pouze částečně v rozsahu [částka]. Dle smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný dluh splnil pouze částečně v rozsahu [částka]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.

3. Soud nařídil ve věci jednání a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli postupně čtyři smlouvy - dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] Smlouvou [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka] a žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka], činila [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Smlouvou [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka] a žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka], činila [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Smlouvou [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka] a žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka], činila [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Smlouvou [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v 60 týdenních splátkách po [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Před uzavřením smlouvy [číslo] ze dne ze dne [datum] byla prověřována úvěruschopnost žalovaného (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum]). Předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný je jejím zákazníkem, má u ní půjčku a nemá půjčku u žádné jiné společnosti. V kolonce údaje o zaměstnání je uvedeno, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou a dále je uvedeno, že je zaměstnán jako kuchař u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] a pobírá mzdu ve výši [částka], další příjmy domácnosti (příjem manželky) činí [částka]. Z výdajů platí nájem ve výši [částka] a inkaso ve výši [částka], výdaje na telefon [částka], platí splátky půjček/výživné ve výši [částka] a další výdaje na domácnost ve výši [částka]. Dle údajů v zákaznické kartě žalovaný předložil občanský průkaz, živnostenský list a nájemní smlouvu. Žádná z těchto listin nebyla navržena k důkazu, údaje uvedené v zákaznické kartě proto nelze ověřit. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem [částka] (prokázáno přehledy plateb). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky s podacím lístkem). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění (prokázáno předžalobními výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum] s podacími lístky).

4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

5. Podle § 39 a 41 obč. zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupuje v tomto vztahu jako spotřebitel, je na místě aplikovat i příslušná ustanovení obč. zák. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a ohledně smlouvy [číslo] ze dne [datum] i zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud tedy aplikoval zejména ust. § 55 a § 56 odst. 1, 2 obč. zák., podle kterých se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

7. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Dle smlouvy [číslo] byla žalovanému půjčena částka [částka], dle smlouvy [číslo] částka [částka] a dle smlouvy [číslo] částka [částka], které žalovaný prokazatelně převzal v hotovosti při podpisu smluv.

8. Žalovaný se v uzavřených smlouvách o půjčce zavázal, že věřiteli vrátí předmět půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v případě smlouvy [číslo] ve výši [částka] v případě smlouvy [číslo] ve výši [částka] v případě smlouvy [číslo]. Pojem souhrnný poplatek není ve smlouvách ani podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.) nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč. zák. - viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], nejnověji např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka].

9. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka], či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. [spisová značka]). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá u všech tří smluv úroku ve výši cca 83,6 % z poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč. zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. [spisová značka], či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. [spisová značka], o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nahrazovat).

10. Úrok byl tedy smluven neplatně a plnění žalovaného je třeba považovat za určené na splacení jistiny (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka]). S odkazem na závěry Ústavního soudu v rozhodnutí [ústavní nález] soud ještě dodává, že pokud spotřebitelská smlouva obsahuje ujednání, jež zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen (neboť uhrazení jistiny znamená zastavení dalšího narůstání příslušenství a dalších sankcí), je tak neplatný pro rozpor s ust. § 56 obč. zák.

11. Smlouva [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření uvedené smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

13. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

14. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. Je pravdou, že před poskytnutím půjčky dle smlouvy ze dne [datum] [číslo] byla do určité míry zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr, nikoliv však dostatečně. Jak je uvedeno výše, údaje o poměrech žalovaného, obsažené v zákaznické kartě nelze ověřit. Žalovaný, pokud má být vycházeno ze zákaznické karty bydlel v době uzavření smlouvy v nájmu. Výše výdajů vychází čistě z tvrzení jeho tvrzení. Nebyl žádán např. výpis z účtu žalovaného, kde by se jeho reálné výdaje (včetně dalších běžných nákladů) projevily. Nebylo prověřováno, jestli žalovaný nemá nějaké dluhy po splatnosti, jestli proti němu nejsou vedeny exekuce apod. Ohledně příjmů žalovaného ze zaměstnání uvedeného v zákaznické kartě není zřejmé, zda se jedná o průměrný příjem za určité období, nebo o jde o příjem v aktuálním měsíci. Výše příjmů zaokrouhlená na celé tisíce působí nevěrohodně. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když si vystačila pouze s doklady uvedenými v zákaznické kartě (pokud skutečně byly předloženy). Tím právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva [číslo] je z tohoto důvodu neplatná.

15. Podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Žalovaný měl na jistině půjček [číslo] uhradit celkem [částka], ujednání o souhrnných poplatcích jsou neplatná. Předchůdkyně žalobkyně měla dále podle § 451 obč. zák. právo na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti s plněním poskytnutým na základě neplatné smlouvy o půjčce [číslo] zaplatit [částka]. Žalovaný dluh splnil v rozsahu [částka]. Žalobkyně neprokázala, že by plnění žalovaného bylo dle jeho projevu vůle určeno na konkrétní dluhy, a to ani po poučení soudem. Žalovanému proto zbývá zaplatit žalobkyni v rámci předmětu tohoto řízení [částka], přičemž platby žalovaného byly započítány na pohledávky dle jejich stáří. Žalobkyni náleží též úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák.), jehož výše vychází z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti tak, jak s ní původně strany počítaly. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

19. Právo na náhradu nákladů řízení by měl dle míry úspěchu a neúspěchu ve věci žalovaný (§ 142 odst. 2 o.s.ř.), avšak dle obsahu spisu mu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Odtud výrok III.