20 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 54 017,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 877 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 37 140,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33 533,02 Kč do [datum] do [datum] a z částky 16 656,02 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 525,02 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení 54 017,70 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] na základě které byl žalované poskytnut na její účet úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 3 491 Kč vždy k druhému dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum], a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se dnem [datum] do prodlení. Následně žalovaná uhradila následující platby: dne [datum] částku 7 432 Kč (započteno na úhradu přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 6 471,85 Kč, na částečnou úhradu jistiny ve výši 510,15 Kč, a na úhradu odeslané upomínky ve výši 450,00 Kč), dne [datum] částku 3 491 Kč (započtena na úhradu přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 3 199,90 Kč a na částečnou úhradu jistiny ve výši 291,10 Kč), dne [datum] částku 3 500 Kč (započtena na úhradu přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 3 181,89 Kč a na částečnou úhradu jistiny ve výši 318,11 Kč), dne [datum] částku 3 500 Kč (započtena na úhradu přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši 3 152,38 Kč a na částečnou úhradu jistiny ve výši 347,62 Kč); dne [datum] částku 200 Kč (započtena na částečnou úhradu odeslané upomínky). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne [datum] a byla jí žalobkyní poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dlužné splátky. Protože žalovaná přes opakované upomínky žalobkyně dlužnou splátku neuhradila a dostala se do prodlení s úhradou i dalších splátek, došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru a žalované tak vznikla povinnost zaplatit celkovou nesplacenou jistinu ve výši 33 533,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 15 525,02 Kč za období od [datum] do [datum] a smluvní pokuty v kapitalizované v částce 20 484,68 Kč, jež tvoří smluvní pokuta ve výši 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 33 533,02 Kč ode dne [datum] do dne podání žaloby ([datum]). Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 700 Kč představující náklady na dvě upomínky odeslané žalované (po započtení platby 200 Kč žalované ze dne [datum]).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně měla žalovaná vrátit ve třiceti měsíčních splátkách ve výši 3 491 Kč, splatných vždy k druhému dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 104 730 Kč, z toho částka 35 000 Kč činila jistina úvěru a částka 69 730 Kč činila úroky z jistiny úvěru. Smlouva odkazuje v čl. I. bod 2. na Smluvní podmínky ke smlouvě (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] splátkový kalendář ze dne [datum]). V těchto Smluvních podmínkách ke smlouvě je v čl. VI. bod 1. ujednáno, že nesplní-li žalovaná povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve ji žalobkyně k úhradě dlužné splátky a poskytne jí alespoň třicetidenní lhůtu. Nebude-li dlužná splátka ani v této dodatečné lhůtě zaplacena, bude úvěr zesplatněn. V takovém případě je žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut v termínu nejbližší splátky. V čl. VI. bod 2., bod 3. Smluvních podmínek ke smlouvě je dále sjednán poplatek ve výši 450 Kč za upomínku zaslanou žalované, smluvní pokutu ve výši 499 Kč, maximálně 2 999 Kč za rok za prodlení s úhradou splátky a ve výši 0,1 % denně z dlužné částky při zesplatnění úvěru (důkaz: Smluvní podmínky ke smlouvě). Úvěr ve výši 35 000 Kč byl žalobkyní vyplacen na účet žalované uvedený ve smlouvě dne [datum] (důkaz: doklad o vyplacení ze dne [datum]). Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované lustrací v Centrální evidenci exekucí dne [datum], z níž vyplývá, že proti žalované nebyla k danému datu vedená žádná exekuce, dále měla žalobkyně za tímto účelem k dispozici úvěrovou zprávu NRKI – BRKI ze dne [datum], v níž je uvedeno, že žalovaná požádala dne [datum] o poskytnutí osobního úvěru ve výši 17 000 Kč, jenž měl být splacen ve 12 měsíčních splátkách. Nicméně poskytnutí tohoto úvěru bylo odmítnuto. Dále žalobkyně disponovala výplatní páskou žalované za měsíc července 2020, printscreenem mobilního bankovnictví a výpisem z účtu žalované za měsíc srpen 2020, z nichž vyplývá, že žalované byla za měsíc červenec 2020 vyplacena mzda ve výši 21 357 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc srpen 2020 dále vyplývá, že za měsíc srpen 2020 činily celkové příjmy žalované částku 75 979 Kč, celkové výdaje částku 76 082,79 Kč a konečný zůstatek tak činil - 33,69 Kč. Dne [datum] byla žalované na účet připsána částka 5 208 Kč od Úřadu práce v [obec] s poznámkou„ PvN/PpR [číslo]“ a dne [datum] přišla žalované na účet částka 6 200 Kč od [právnická osoba] s poznámkou„ COOL CREDIT – pujcka“ (důkaz: lustrace v Centrální evidenci exekucí ze dne [datum], výplatní páska za měsíc červenec 2020, printscreen mobilního bankovnictví, výpis z účtu za měsíc srpen 2020, úvěrová zpráva NRKI – BRKI ze dne [datum]). Žalobkyně vyhotovila tři upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] obsahující výzvu k zaplacení dlužných splátek. První z upomínek obsahuje lhůtu 30 dnů k zaplacení plynoucí od [datum] (důkaz: upomínka č. I. ze dne [datum], upomínka č. II. ze dne [datum] a upomínka č. III. ze dne [datum]). Poté [právnická osoba] a.s. vyhotovila dne [datum] v zastoupení žalobkyně dopis, v němž oznamovala žalované, že ke dni [datum] došlo k zesplatnění celé dlužné částky ve výši 50 741,24 Kč (důkaz: upomínka od [právnická osoba] ze dne [datum]). Z přehledu plateb vyplývá, že žalobkyně eviduje platby žalované ve výši 18 123 Kč (důkaz: rozpis plateb k úvěru [číslo]). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dlužné částky předežalobní výzvou ze dne [datum] s tím, nechť ji zaplatí nejpozději do čtrnácti dnů ode dne vystavení této výzvy (tj. do [datum]), přičemž žalobkyně tuto předžalobní výzvu zaslala žalované na dvě různé adresy, z nichž jedna byla adresa uvedená ve smlouvě (důkaz: předžalobní výzvy a podací arch ze dne [datum]).

4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, založený smlouvou o úvěru, je nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně tak byla povinna dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne 5. března 2020, sp. zn. C 679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 9. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vyšla z negativní lustrace v Centrální evidenci exekucí. Dále však její pozornost neupoutal záznam v registrech klientských informací o zamítnutí žádosti o poskytnutí osobního úvěru ve výši 17 000 Kč na dvanáct měsíců. Žalobkyně dále pro účely posouzení úvěruschopnosti žalované disponovala její výplatní páskou za měsíc červenec 2020, výpisem z účtu za měsíc srpen 2020 a printscreenem mobilního bankovnictví, z nichž je patrná výplata mzdy za měsíc červenec 2020 ve výši 21 357 Kč. Žalobkyně si od žalované nevyžádala kopii pracovní smlouvy, na základě které by bylo možné zjistit, zda má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou či neurčitou a tedy po jakou dobu bude mít stálý měsíční příjem v podobě mzdy. Výplatní pásku za jeden měsíc (červenec 2020) nepovažuje soud za dostatečnou pro ověření stálého příjmu žalované ze zaměstnání ani o jeho výši. To platí zejména v situaci, kdy z výpisu z účtu vyplývá také výplata podpory v nezaměstnanosti. Ze stejných důvodů je nedostatečným podkladem pro prověření úvěruschopnosti žalované výpis z účtu pouze za měsíc jediný měsíc srpen 2020. [příjmení] toho žalobkyni uniklo, že žalované byla na účet vyplacena půjčka od jiné úvěrové společnosti. Žalobkyně také nevzala v potaz k záporný konečný zůstatek na účtu. Výdaje žalované (na bydlení, energie, stravu, ošacení, dopravu apod.) žalobkyně nijak nezkoumala. Žalobkyně rovněž nijak neprověřovala, zda a kolik má vyživovacích povinností a příp. v jaké výši, zda je příjemce dávek sociálního zabezpečení apod. Nedoložila, že provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku. Bez znalosti pravidelných příjmů a výdajů žalované nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatečné peněžní prostředky ke splnění povinnosti splatit poskytnutý úvěr.

10. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele, jak jí ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském účtu ve spojení s § 588 o. z.

11. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení v podobě plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, odst. 2 o. z.), které je povinna žalobkyni vrátit (§ 2993 věta první o. z.) Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná co do částky 16 877 Kč, odpovídající poskytnuté částce 35 000 Kč, snížené o plnění žalované v souhrnné výši 18 123 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze dne [datum] s tím, nechť ji zaplatí nejpozději do čtrnácti dnů ode dne vystavení této výzvy (tj. do [datum]) a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z., jejichž výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum] do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť se opíral o ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a z jiného důvodu ho přiznat nelze. Proto soud žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků v řízení. Ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, která by proto měla právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu jí však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.