24 C 71/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Sixtovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Hartmanem sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 : Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně od , datum, do , datum, , splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Nedoplatek na výživném pro žalobkyni za období od , datum, do , datum, ve výši 33 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prostřednictvím měsíčních splátek po 3 300 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným; po ukončení placení běžného výživného vždy do každého 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném, aby přispíval na její výživu částkou 6 000 Kč měsíčně od , datum, do , datum, , splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem, zamítá.

IV. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.24 C 71/2023

V. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

VI. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném výživného pro svou osobu, s odůvodněním, že má s žalovaným nezletilou dceru ve věku 8 měsíců, za žalovaného není provdaná a žádá tak výživné pro neprovdanou matku. Žalobkyně požadovala po žalovaném částku 10 000 Kč měsíčně s účinností od června 2023 (neboť od té doby již nevedou účastníci společnou domácnost) do dovršení dvou let věku nezletilé, tedy do , datum, .

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť nemá dostatek finančních prostředků, aby výživu matce poskytl, maximálně by byl dle svého vyjádření schopen platit 1 000 Kč měsíčně. Při jednání dne , datum, žalovaný uvedl, že vlastní rodinný dům, ve kterém pronajímá dvě bytové jednotky, dále pronajímá byt v Českém Brodě. Žalovaný uvedl, že kromě zaměstnání a pronájmu nemovitých věcí má příjem z další své podnikatelské činnosti ve výši 1 000 Kč čistého měsíčně. Uvedl, že vlastní také pole a stavební pozemek. Hodnotu všech svých nemovitých věcí vyčíslil na částku maximálně 8 000 000 Kč. Při jednání uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 1 500 Kč – 2 000 Kč měsíčně. Čistý zisk z pronájmu nemovitých věcí vyčíslil na částku 20 000 Kč měsíčně. Splátky všech svých úvěrů a půjček vyčíslil na částku okolo 31 000 Kč měsíčně. V písemném vyjádření k žalobě (soudu doručeném dne , datum, ) uvedl, že z pachtovného svých pozemků má příjem 4 982 Kč ročně.

3. Soud provedl důkaz rodným listem nezletilé , jméno FO, , výpisy z katastru nemovitostí, potvrzením zaměstnavatele žalovaného, výplatními páskami žalobkyně, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory, oznámením úřadu práce, podstatným obsahem opatrovnického spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. , spisová značka, a dalšími listinami předloženými účastníky řízení, přičemž zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobkyni a žalovanému se narodila dne , datum, dcera , jméno FO, (zjištěno z jejího rodného listu). Dle výplatních pásek žalobkyně za období od března 2022 do června 2022 činil čistý příjem žalobkyně v těchto měsících průměrně částku 41 793,75 Kč, v měsíci červenci 2022 byl ve výši 36 045 Kč a v měsíci srpnu 2022 ve výši 34 333 Kč. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek na nezletilou , jméno FO, ve výši 15 000 Kč měsíčně od , datum, . Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) v katastrální území , adresa, , jehož součástí se stavba rodinného domu č. p. 23, a dále pozemku p. č. , hodnota, (zahrada) v katastrálním území , adresa, . K nemovité věci je vázáno zástavní právo ve prospěch Hypoteční banky, a.s. do výše 3 720 000 Kč. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně si vzala u Hypoteční banky, a.s. spotřebitelský úvěr na bydlení (za účelem nákupu nemovitosti) v celkové výši 3 100 000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude zaplacen nejpozději do 26 let od první splátky po dočerpání úvěru, s tím, že měsíční výše splátky činí 13 194,90 Kč. Přehledem plateb bylo zjištěno, že žalobkyně splácí poskytnutý úvěr ve výši 13 194,90 Kč měsíčně. Z oznámení Úřadu práce ČR ze dne , datum, vyplynulo, že došlo ke snížení příspěvku na bydlení žalobkyně z částky 2 005 Kč měsíčně na částku 201 Kč měsíčně ode dne , datum, . Z oznámení Úřadu práce ČR ze dne , datum, bylo zjištěno, že od , datum, došlo ke zvýšení příspěvku na bydlení žalobkyně z částky 201 Kč měsíčně na částku 818 Kč měsíčně. Dle oznámení Úřadu práce ČR ze dne , datum, byl žalobkyni zvýšen přídavek na dítě na nezletilou , jméno FO, z částky 830 Kč měsíčně na částku 1 330 Kč měsíčně od , datum, . Výpisem z aplikace „Můj ČEZ“ bylo zjištěno, že žalobkyně platí měsíční zálohy na elektřinu ve , spisová značkavýši 2 000 Kč. Za vodné a stočné za dobu od , datum, do , datum, byla žalobkyni vyúčtována částka 609 Kč (zjištěno z faktury společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Za instalatérské práce v rodinném domě ve , adresa, byla žalobkyni vyúčtována částka 13 471 Kč (zjištěno z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyně dále předložila smlouvu o dílo, jejímž předmětem má být zhotovení vodovodní přípojky pro rodinný dům č. p. 23 ve , adresa, , tato smlouva však neobsahuje podpis žalobkyně, ani datum, kdy mělo dojít k jejímu uzavření. Byla však doložena faktura č. , hodnota, -0029, kterou byla žalobkyni vyúčtována částka ve výši 23 513 Kč za realizaci vodovodní přípojky.

5. Potvrzením zaměstnavatele žalovaného bylo prokázáno, že v období od června 2023 do září 2023 se jeho průměrný čistý měsíční příjem pohyboval ve výši 49 725 Kč a v období od října 2023 do ledna 2024 ve výši 50 608 Kč. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 76, pozemku p. č. 113/2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 198, pozemku p. č. 113/3 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba garáže a pozemku p. č. 103/3 (zahrada), to vše v katastrálním území , adresa, . Na nemovitých věcech vázne zástavní právo ve prospěch Hypoteční banky, a.s. pro zajištění pohledávky ve výši 2 532 000 Kč. Dále bylo výpisem z katastru nemovitostí zjištěno, že žalovaný je spoluvlastníkem (velikost podílu ½) pozemku p. č. , hodnota, (orná půda), spoluvlastníkem (velikost podílu ½) pozemku p. č. , hodnota, (orná půda) a spoluvlastníkem (velikost podílu 3/8) pozemku p. č. , hodnota, (orná půda), to vše rovněž v katastrálním území , adresa, .

6. Z potvrzení o provedení transakce u banky , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni dne , datum, částku 1 000 Kč jako výživné. Z účtenky , právnická osoba, ze dne , datum, vyplynulo, že byly nakoupeny kapky do očí v hodnotě 888 Kč. Žalobkyně potvrdila, že tyto kapky jí zakoupil žalovaný.

7. Z listiny nazvané „Uznání závazku“ soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vůči společnosti , právnická osoba, . do výše 12 615,50 Kč, který se zavázal uhradit do , datum, . Z veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci ze dne , datum, bylo zjištěno, že Středočeský kraj poskytl žalovanému návratnou finanční výpomoc 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím čtvrtletních splátek po 4 167 Kč do , datum, . Z potvrzení o provedení transakce ze dnů , datum, , , datum, a , datum, vyplynulo, že žalovaný obdržel od , jméno FO, v tomto období částku 100 000 Kč. V čestném prohlášení ze dne , datum, , jméno FO, prohlašuje, že v září 2023 půjčil žalovanému částku 40 000 Kč, kterou mu měl žalovaný vrátit do konce roku 2023, ale ani částečně se tak nestalo.

8. Z dopisů ČSOB Pojišťovny, a.s. bylo zjištěno, že roční pojistné žalovaného splatné v roce 2023 za pojištění „, právnická osoba, “ činí na jednotlivé pojistné smlouvy částky 397 Kč a 2 329 Kč, roční pojistné u pojištění „Naše auto“ splatné v roce 2023 představuje částku 5 841 Kč. Potvrzením o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil pojistné za období , datum, – , datum, ve výši 1 402 Kč. Dle rekapitulace pojistné smlouvy (č. , hodnota, ) ke dni , datum, má žalovaný životní pojištění u Kooperativa pojišťovna, a.s., zároveň jsou úrazově pojištěni i jeho nezletilí synové, kdy běžné pojistné je sjednáno ve výši 1 845 Kč měsíčně.

9. Dále byl proveden k důkazu podstatný obsah opatrovnického spisu Okresního soudu v Kolíně sp.zn. , spisová značka, ve věci péče a výživy nezletilé , jméno FO, , zejména protokol o jednání ze dne , datum, . Z protokolu bylo zjištěno, že otec má vyživovací povinnost ke třem nezletilým , spisová značkadětem, na syna , Anonymizováno, platí výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, na syna , Anonymizováno, ve výši 9 000 Kč měsíčně. Další vyživovací povinnost má k nezletilé , jméno FO, (dceři účastníků). Žalovaný uvedl, že s žalobkyní nežije ve společné domácnosti od , datum, , přičemž od té doby přispívá na výživu jejich nezletilé dcery částkou 7 500 Kč měsíčně. Kromě rodinného domu v , adresa, vlastní byt v Českém Brodě, který také pronajímá, dále vlastní rodinný dům v , Anonymizováno, , na jehož rekonstrukci nyní nemá peníze. Žalovaný vlastní dva osobní automobily, jeden nákladní automobil a motocykl.

10. Žalovaný soudu předložil dvě verze daňového přiznání dle toho, zda uplatňuje či neuplatňuje slevu na dani na nezletilou , jméno FO, . Základ daně žalovaného pro zdaňovací období roku 2023 činil částku 1 082 925 Kč, u výroby obuvi a ostatního finančního zprostředkování uplatňuje žalovaný výdaje v paušální výši 60 % z příjmů, u nájmů žalovaný výdaje uplatňuje v paušální výši 30 % z příjmů. Daňové zvýhodnění na nezletilou , jméno FO, představuje částku 15 204 Kč.

11. Z e-mailové komunikace účastníků bylo zjištěno, že dne , datum, nabídl žalovaný žalobkyni, že jí bude přispívat na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně za předpokladu, že výživné na nezletilou , jméno FO, bude činit maximálně 6 000 Kč měsíčně.

12. Ostatní listiny předložené žalovaným soud k důkazu neprováděl, neboť žalovaný tyto listiny neoznačil k důkazu do doby koncentrace řízení.

13. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

14. Dle ustanovení § 920 odst. 1 věty první o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

15. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu (§ 922 odst. 2 o. z.).

16. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.).

17. Dle ustanovení § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

18. Po právním zhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má s žalovaným nezletilé dítě, žalobkyně není provdána a v souvislosti s nástupem žalobkyně na mateřskou dovolenou a později rodičovskou dovolenou, došlo k poklesu jejích příjmů. V době před narozením dcery účastníků se příjem žalobkyně pohyboval okolo 40 000 Kč čistého měsíčně, od doby, kdy přestali účastníci vést společnou domácnost, představuje její příjem pouze rodičovský příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení, který činil do , datum, částku 2 005 Kč měsíčně, od , datum, byl snížen na částku 201 Kč měsíčně a od , datum, došlo k jeho navýšení na částku 818 Kč měsíčně. Čistý průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání byl v období od června 2023 do září 2023 ve výši 49 725 Kč měsíčně a v období od října 2023 do ledna 2024 ve výši 50 608 Kč měsíčně. Vedle toho má žalovaný další příjem z podnikatelské činnosti, konkrétně z výroby (opravy) obuvi a finančního , spisová značkaporadenství, a to ve výši 1 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný má rovněž pravidelný příjem z pronájmů nemovitých věcí, kdy zisk vyčíslil na částku cca 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní dva osobní automobily, jeden nákladní automobil a také motocykl zn. BMW (rok výroby 2016). Dále vlastní několik nemovitých věcí, součástí některých z nich jsou stavby rodinných domů (ve kterých pronajímá bytové jednotky), z dalších pozemků mu plyne příjem z pachtovného ve výši 4 982 Kč ročně. Dle jeho vyjádření je vlastníkem i stavební parcely. Hodnotu všech svých nemovitých věcí vyčíslil žalovaný na částku do 8 000 000 Kč. Žalovaný je zatížen několika úvěry a půjčkami, pravidelně hradí pojistné nejen na nemovité věci a vozidla, ale má také pojištění osob (sebe a svých nezletilých synů).

20. Žalovaný má celkem čtyři vyživovací povinnosti, a to k nezletilému synovi Erikovi, nezletilému synovi Filipovi, nezletilé dceři Natálii a žalobkyni. Na nezletilé syny platí celkem výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně, výživné pro nezletilou Natálii je předmětem dosud neskončeného opatrovnického řízení.

21. Posouzením majetkových poměrů žalovaného dospěl soud k závěru, že je v jeho možnostech a schopnostech přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně. I kdyby soud vycházel z příjmů žalovaného bez zohlednění jeho zisků z pronájmů nemovitých věcí (které jsou spjaty s placením úvěrů a půjček na pořízení těchto nemovitých věcí), vyšel by čistý průměrný příjem žalovaného minimálně na částku 51 166 Kč měsíčně (výdělek ze zaměstnání, výroby obuvi a finančního poradenství). Příjmy na bydlení žalovaný do doby koncentrace řízení uváděl ve výši 1 500 Kč – 2 000 Kč měsíčně, pokud následně uváděl výdaje vyšší, soud k těmto tvrzením z důvodu koncentrace řízení nepřihlédl, neboť žalovaný ani netvrdil, že by došlo ke zvýšení nákladů na bydlení až po koncentraci, tedy že by se jednalo o tzv. novou skutečnost. Naopak soud považuje toto tvrzení žalovaného za účelové, aby jeho výdaje vypadaly ještě vyšší, než v jaké výši je do té doby sám vyčíslil. Co se týče závazků žalovaného, je třeba poznamenat, že pohledávka výživného je pohledávkou přednostní, její plnění má tedy přednost před ostatními závazky. Relevantní pro posouzení majetkových poměrů jsou tak zejména vyživovací povinnosti žalovaného k nezletilým dětem. Žalovaný se však nemůže bránit plnění vyživovací povinnosti k žalobkyni poukazem na platby jeho úvěrů, půjček, pojištění apod. V takovém případě by došlo k situaci, kdy žalovanému bude vyměřena symbolická částka výživného z důvodu vysokého množství jeho závazků. Po určité době, kdy žalovaný tyto závazky uhradí, bude vlastníkem nezatížených nemovitých věcí v hodnotě několika milionů korun, ale žalobkyně se již výživného pro svou osobu domáhat nebude moci. Nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně má právo na výživu od žalovaného jen do doby dvou let věku jejich nezletilé dcery, tato vyživovací povinnost tedy nemá dlouhého trvání (na rozdíl od vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, kde je určujícím kritériem jejich schopnost se sám živit, což může být při studiu na vysoké škole např. u nezletilé , jméno FO, více než dalších 20 let). Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný si může pokusit domluvit s bankovními subjekty odklad či dočasné snížení splátek, aby měl více prostředků pro plnění své vyživovací povinnosti k žalobkyni, která bude trvat pouze do října tohoto roku. U půjček od sourozenců žalovaného lze předpokládat, že i zde bude pravděpodobně možnost dohody na pozdější splatnosti, což ostatně vyplývá z čestného prohlášení bratra žalovaného, kterému měl žalovaný již vrátit poskytnutou půjčku, avšak se tak nestalo a žalovaný netvrdil, že by jeho bratr po něm tuto částku již nějakým způsobem vymáhal. Pokud se jedná o vysoké náklady žalovaného spojené s vlastnictvím jeho nemovitých věcí (úvěry, půjčky, pojištění, náklady na údržbu apod.), je třeba poznamenat, že pokud žalovaného vlastnictví nemovitých věcí takto neúměrně zatěžuje, měl by uvažovat nad hospodárností vlastnictví všech těchto nemovitých věcí, když prodejem alespoň některých z nich by mohl získat finanční prostředky navíc. To stejné platí také ohledně vlastnictví jeho vozidel, neboť není možné, aby se bránil plnění své vyživovací povinnosti z důvodu své tíživé finanční situace, když prodejem , spisová značkanapř. motocyklu by si mohl svou finanční situaci vylepšit. Pokud žalovaný argumentoval tím, že na své náklady rekonstruoval rodinný dům žalobkyně, nemá tato skutečnost vliv na trvání a výši vyživovací povinnosti k žalobkyni, je tedy ponecháno na jeho úvaze, zda bude svůj tvrzený nárok uplatňovat soudní cestou. Soud je přesvědčen, že při příjmech žalovaného, za současného zohlednění všech jeho vyživovacích povinností (tj. i v případě stanovení výživného na nezletilou , jméno FO, v částce 7 000 Kč měsíčně), je v silách žalovaného přispívat na výživu žalobkyně částkou nejméně 4 000 Kč měsíčně, neboť i tak mu zůstane z jeho příjmu (nepočítaje do toho příjem z nájemného a pachtovného) dostatečná částka, tj. 51 166 Kč – 26 000 Kč (částka 26 000 Kč skládající se z výživného 9 000 Kč, 6 000 Kč, 7 000 Kč a 4 000 Kč), k úhradě nákladů jeho bydlení (které nejsou vysoké) a dalších životně nezbytných potřeb. Soud při stanovení této výše výživného částečně zohlednil i příspěvek žalovaného na nákup uhlí (neboť fakticky tím přispíval na zaopatření nejen žalobkyně, ale rovněž jejich nezletilé dcery), neboť pokud by žalovaný nepřispěl aspoň tímto způsobem, bylo by výživné vyměřeno ve vyšší částce.

22. Proto soud žalovanému uložil povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně od , datum, do , datum, (dovršení dvou let věku nezletilé dcery účastníků) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výroky I. a III.).

23. Vzhledem k tomu, že výživné bylo vyměřováno zpětně od , datum, (tedy od ukončení vedení společné domácnosti účastníků řízení, což vyplynulo z opatrovnického spisu), vznikl žalovanému na výživném nedoplatek za 9 měsíců (9 měsíců × 4 000 Kč), kdy však tento nedoplatek byl snížen o částku 2 × 1 000 Kč jako výživné uhrazené žalovaným žalobkyni za měsíce leden 2024 a únor 2024 a o dalších 1 000 Kč za nákup očních kapek pro žalobkyni a nákup potravin. Co se týče započtení ceny nákupů žalovaným pro žalobkyni, nebyla započtena částka ve větším rozsahu, neboť z vyjádření žalobkyně vyplynulo, že žalovaný se předem na obsahu nákupů s žalobkyní nedomlouval, nakupoval a předával zboží dle své úvahy, přičemž žalobkyně logicky vysvětlila, že spoustu zboží vracela žalovanému, neboť potřebovala nakoupit jiné zboží a žalovaný tak tímto svým přístupem jednal tak, že pro žalobkyni tato plnění nebyla fakticky užitečná. Pokud žalobkyně uvedla, že z částky, kterou žalovaný posílal jako výživné na jejich nezletilou dceru , jméno FO, , žila i ona, nemění to nic na výši nedoplatku žalovaného, neboť toto výživné bylo určeno výlučně pro nezletilou , jméno FO, , nikoliv pro žalobkyni (kdy toto tvrdil i sám žalovaný, který tento výdaj zahrnoval do souhrnu všech svých výdajů s argumentem, že také proto mu již další částka na výživné pro žalobkyni nezbývá). Pokud tak žalobkyně byla nucena „brát“ i z těchto peněz, pouze to dokládá, jak tíživá její finanční situace byla, resp. je. Celkový nedoplatek ve výši 33 000 Kč umožnil soud žalovanému zaplatit formou 10 měsíčních splátek po 3 300 Kč měsíčně, kdy sice vznik nedoplatku zapříčinil sám žalovaný, který na výživu žalobkyně řádně nepřispíval a žalobkyně je tak fakticky v tomto směru znevýhodněna, neboť na plnění bude muset čekat delší dobu, soud však upřednostnil zájem na tom, aby se žalovaný nedostal při stanovení klasické třídenní lhůty k plnění do platební neschopnosti a bylo v jeho faktických (nikoliv jen hypotetických možnostech) tuto částku uhradit.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval soud § 150 o.s.ř. Ve věci měl sice převládající úspěch žalovaný, neboť žalobkyně požadovala na výživném částku 10 000 Kč měsíčně a přisouzena jí byla pouze částka 4 000 Kč měsíčně (proto žalobkyně nemá vůči žalovanému právo na náhradu nákladů), soud však shledal, že zde jsou důvody zvláštního zřetele hodné, které odůvodňují, aby nebyla náhrada nákladů žalovanému přiznána. Tyto důvody spočívají zejména v tom, že žalovaný měl ve věci převládající úspěch pro to, že mu soud poskytl určité dobrodiní v tom smyslu, že mu vyměřil nižší výživné s ohledem na množství jeho dluhů (které nejsou pohledávkami přednostními) a není spravedlivé, aby mu soud přiznal náhradu nákladů kvůlidluhům, na jejichž vzniku žalobkyně nenese vinu. Výše plnění, tj. výživného, záviselo na úvaze soudu, neboť žádný právní předpis nestanoví konkrétní výši výživného pro neprovdanou matku. Soud přitom dlouho zvažoval, zda žalovanému nevyměřit výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně (a v tom případě by byla míra úspěchu shodná, tedy by bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo). Nakonec se však přiklonil k částce 4 000 Kč, a to zejména s ohledem na velké množství závazků žalovaného, neboť není v zájmu žalobkyně a rovněž v zájmu celé společnosti, aby se žalovaný dostal do platební neschopnosti, nebyl následně schopen své závazky hradit a musel řešit svou situaci např. v rámci insolvenčního řízení. Rovněž soud zohlednil skutečnost, že to byl žalovaný, který od počátku odmítal v rámci soudního řízení uzavření jakékoliv dohody s žalobkyní, přestože žalobkyně na uzavření dohody měla zájem a byla ochotna slevit ze svých požadavků. Žalovaný původně odmítal přispívat na výživu žalobkyně jakoukoliv částku, následně navrhl maximálně částku 1 000 Kč měsíčně, což je částka absolutně nedostatečná při dnešních cenách zboží a služeb. Pokud následně navrhoval sám dne , datum, žalobkyni částku 4 000 Kč měsíčně, tím spíše se jeví jeho přístup nepochopitelným, když při soudním jednání dne , datum, tuto částku platit odmítl s tím, že to není v jeho silách. Pokud podmiňoval tuto částku nižší částkou výživného pro nezletilou , jméno FO, , není namístě nepřijetí této dohody žalobkyni vyčítat, neboť se žalobkyně snaží upřednostnit zájmy nezletilé dcery před zájmy vlastními. Zároveň není logické tvrzení zástupkyně žalovaného, že až po datu , datum, došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku kterých pro něj až poté nebyla přijatelná částka 4 000 Kč měsíčně, neboť v takovém případě mohl minimálně do té doby, tedy do konce prosince 2023, tuto částku na výživu žalobkyně přispívat, avšak tak nečinil. Nelze nepřihlédnout také k tomu, že žalovaný až do konce ledna 2024 nepřispíval na výživu žalobkyně žádnou finanční částkou (s výjimkou drobných materiálních plnění), přestože minimálně od září 2023 (poté, co mu byla doručena žaloba) již musel vědět, že žalobkyně požaduje příspěvek na svou výživu, neboť sama nemá dostatek finančních prostředků. Soud je přesvědčen, že nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení nebude mít na žalovaného negativní dopad, neboť by mu stejně nebyla přiznána plná náhrada nákladů řízení, ale jen poměrná část s ohledem na míru jeho úspěchu ve věci.

25. Výrokem VI. bylo rozhodnuto o nákladech státu, kdy žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a na žalovaného poplatková povinnost nepřešla, neboť žalobkyně vůči němu nemá na náhradu nákladů řízení právo.

26. Dle § 162 odst. 1 o.s.ř. předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku.