5 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno 01 Anonymizováno o zaplacení 27 724 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:a) částku 7 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 550 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení,b) částku 2 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 060 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:a) částky 8 360 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 927,35 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 16 837,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do 6. 11. 2023 a z částky 1 115,58 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,b) částky 5 852 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 486,39 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 8 373,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do 6. 11. 2023 a z částky 2 249,37 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 15. 11. 2024 domáhala zaplacení částky 3 902 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 129,52 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 674,25 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2 125,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 125,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou dne 3. 12. 2012. Dále se žalobkyně tímto návrhem domáhala zaplacení částky 15 910 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 837,70 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 927,35 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou dne 12. 10. 2012 a částky 7 912 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 373,34 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 486,39 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou dne 11. 7. 2012. Žalovaná neplatila splátky půjček řádně a včas. Uvedené pohledávky za žalovanou byly společností , právnická osoba, postoupeny na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.

2. Usnesením ze dne 12. 3. 2025 č.j. 5 C 13/2025-24 bylo řízení co do částky 3 902 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 129,52 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 674,25 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2 125,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 125,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zastaveno, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět. Předmětem řízení zůstala částka 15 910 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 837,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 927,35 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 665,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, a částka 7 912 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 373,34 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 486,39 Kč, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 309,37 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, .

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.

4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 11. 7. 2012 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 7 000 Kč za poplatek v celkové výši 5 852 Kč sestávající z úroku ve výši 894 Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 330 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 698 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí částky 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se splatit půjčku v šedesáti týdenních splátkách (prokázáno smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2012 včetně smluvních podmínek). Žalovaná dohromady na tuto půjčku vrátila 4 940 Kč (prokázáno přehledem plateb). V zákaznické kartě ze dne 11. 7. 2012 je uvedeno, že půjčka je na běžné výdaje domácnosti, žalovaná má další půjčku u Profident Financial s.r.o., kterou splácí splátkami ve výši 1 900 Kč, je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, . s příjmem 11 000 Kč měsíčně. Jako další příjmy domácnosti je uvedena částka 20 000 Kč, aniž by bylo jakkoli specifikováno, o jaké příjmy se jedná. Výdaje na nájem/inkaso jsou uvedeny ve výši 4 800 Kč a výdaje na domácnost ve výši 8 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne 7. 11. 2012). Dále dne 12. 10. 2012 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč za poplatek v celkové výši 8 360 Kč sestávající z úroku ve výši 1 277 Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se splatit půjčku v šedesáti týdenních splátkách (prokázáno smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne 12. 10. 2012 včetně smluvních podmínek). Žalovaná dohromady na tuto půjčku vrátila 2 450 Kč (prokázáno přehledem plateb). V zákaznické kartě ze dne 12. 10. 2012 je uvedeno, že žalovaná má další půjčku u Profident Financial s.r.o., kterou splácí splátkami ve výši 1 905 Kč, půjčku potřebuje na běžné výdaje, je zaměstnána jako pekařka u zaměstnavatele , právnická osoba, . s příjmem 10 500 Kč měsíčně. Jako další příjmy domácnosti je uvedena částka 11 000 Kč, aniž by bylo jakkoli specifikováno, o jaké příjmy se jedná. Výdaje na nájem/inkaso jsou uvedeny ve výši 4 000 Kč a výdaje na domácnost ve výši 8 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne 12. 10. 2012). , právnická osoba, postoupila žalobkyni svou pohledávku vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy 1) a postoupení žalované oznámila. Žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávky vyzvána k úhradě ve lhůtě deseti dnů od doručení oznámení (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, informací o zpracování osobních údajů a podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024 a podacím lístkem téhož dne).

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Dle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Dle § 657 zák. č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Dle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Dle § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, se řídí práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

10. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).

12. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl založen dvěma smlouvami o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., na základě kterých předchůdce žalobkyně přenechal žalované částku 7 000 Kč a částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala předmět půjčky vrátit. Na daný právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, založený smlouvami o půjčce, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 obč. zák.). Předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím půjčky. Soud proto hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál této povinnosti a zda před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřil její schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne 5. března 2020, sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně vůbec neprověřoval výdaje žalované, nadto v zákaznických kartách není uvedeno, co je „dalšími běžnými příjmy domácnosti“. Mnohem důkladnější zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo namístě již s ohledem na skutečnost, že žalovaná pobírala jen nízkou mzdu, splácela již půjčku jinou a půjčka byla poskytnuta na běžné výdaje domácnosti. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je přitom povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále tyto skutečnosti ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s dostatečnou odbornou péči, když neměl řádně prověřené příjmy, výdaje a závazky žalované a porušil tak § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované. Smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou jsou proto z tohoto důvodu absolutně neplatné (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).

16. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly soudem posouzeny jako absolutně neplatné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. a je povinna žalobkyni vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatných smluv o půjčce) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co její předchůdce žalované plnil dle § 451 obč. zák. V případě půjčky č. , hodnota, byla žalované byla fakticky poskytnuta částka 7 000 Kč a vrátila toliko částku 4 940 Kč, soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky 2 060 Kč. V případě půjčky č. , hodnota, byla žalované fakticky poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaná vrátila 2 450 Kč, soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky 7 550 Kč. Jelikož žalovaná byl v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 27. 10. 2023 vyzvána k zaplacení do deseti dnů a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se den následující po dni splatnosti 7. 11. 2023 - do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když neshledal důvody pro její prodloužení.

17. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly soudem posouzeny jako absolutně neplatné, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a dle § 146 odst. 2 o.s.ř. Částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně a v části, v níž byla žaloba meritorně projednána, byla převážně úspěšná žalovaná, žalovaná by proto měla právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, dle obsahu spisu jí však žádné nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.