5 C 142/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 40 064 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 628 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:a) částky 16 720 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 294,78 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 33 617,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 895,42 Kč od , datum, do , datum, a z částky 4 267,42 Kč od , datum, do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 21 % ročně z částky 14 895,42 Kč od , datum, do zaplacení,b) částky 12 716 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 770,17 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 15 966,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 925,93 Kč od , datum, do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 21 % ročně z částky 6 925,93 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela dne , datum, , a smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela dne , datum, , a to v obou případech s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, Na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 20 000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit kapitalizované úroky v celkové výš 16 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 9 372 Kč. Žalobkyně tedy z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, požadovala po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 14 895,42 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12 452,58 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 33 617,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 13 294,78 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 895,42 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 895,42 Kč od , datum, do zaplacení. Na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 17 000 Kč. Ta žalovanému poskytla 17 000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit 14 212 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 171 Kč s úrokem ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 230 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 521 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 18 496 Kč. Žalobkyně tedy z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, požadovala po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 6 925,93 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 790,07 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 15 966,58 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 770,17 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 925,93 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 925,93 Kč od , datum, do zaplacení. Pohledávky za žalovanou byly společností , právnická osoba, postoupeny na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně na dlužné částky nic dalšího neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Společnost , právnická osoba, (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 17 000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit 14 212 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 171 Kč s úrokem ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 230 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 811 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 521 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, (prokázáno smlouva o půjče ze dne , datum, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdce žalobkyně měl za účelem posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutou půjčku pouze údaje o příjmech a výdajích žalované, které žalovaná vyplnila v zákaznické kartě (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, ). Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 18 496 Kč (prokázáno přehledem plateb žalované na půjčku č. , hodnota, ). Společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 20 000 Kč, za což se žalovaná zavázala zaplatit kapitalizované úroky v celkové výš 16 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, (prokázáno smlouva o půjče ze dne , datum, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdce žalobkyně měl za účelem posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutou půjčku pouze údaje o příjmech a výdajích žalované, které žalovaná vyplnila v zákaznické kartě (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, ). Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 9 372 Kč (prokázáno přehledem plateb žalované na půjčku č. , hodnota, ). Společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni své pohledávky vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy 1) a postoupení žalované oznámila. Žalovaný byl v oznámení o postoupení pohledávky vyzván k úhradě ve lhůtě deseti dnů od doručení oznámení (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , informací o zpracování osobních údajů ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

5. Soud zamítl ostatní návrhy účastníků na doplnění dokazování (návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem , jméno FO, ), neboť provedení dalších důkazů by bylo nadbytečné a nemohlo by přinést nové skutečnosti rozhodné pro posouzení projednávané věci.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

7. Dle § 3028 odst. 1 a 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Dle § 657 zák. č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Dle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Dle § 457 obč. zák. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

13. Dle § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, se řídí práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.

14. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. č. 145/2010 Sb.“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).

16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků za použití § 3028 odst. 3 o. z. jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., na základě které předchůdce žalobkyně přenechal žalované peníze a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se sjednaným úrokem (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Na právní vztahy mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, založené smlouvou o půjčce, je dále nutné aplikovat ustanovení z. č. 145/2010 Sb., neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 obč. zák.). Za situace, kdy poskytovatel půjčky (úvěru) uzavře se spotřebitelem smlouvu a půjčku poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. (tj. ve znění účinném do , datum, ) namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu. Taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele půjčky (úvěru) ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům – neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že předmětnou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval. Lze proto shrnout, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Právní předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Soud proto hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál této povinnosti a zda před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně prověřil jeho schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“19. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Poskytovatel spotřebitelského úvěru/půjčky je přitom povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále tyto skutečnosti ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel spotřebitelského úvěru/půjčky nedostojí povinnosti stanovené mu z. č. 145/2010 Sb., tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud v tomto případě dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s dostatečnou odbornou péči, když neměl řádně prověřené příjmy, výdaje a závazky žalované a porušil tak svou zákonnou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o půjčce uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 39 obč. zák. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).

21. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná dle § 39 obč. zák., vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a § 457 obč. zák. a je povinna žalobkyni vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o půjčce) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co její předchůdce žalované plnil dle § 451 a § 457 obč. zák. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne , datum, v hotovosti 17 000 Kč a žalovaná na tuto částku uhradila celkem 18 496 Kč, v tomto případě tak žalobkyni nevznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne , datum, v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná na tuto částku uhradila celkem 9 372 Kč, žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 628 Kč. Pohledávky právního předchůdce žalobkyně vůči žalované byly na žalobkyni platně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky 10 628 Kč. Jelikož žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne , datum, vyzvána k zaplacení do 10 dnů, tj. do , datum, a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se den následující po dni splatnosti, tj. , datum, do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 7,75 % dle žalobního požadavku, jelikož soud je vázán návrhem žalobkyně a nemůže přiznat něco jiného nebo více dle § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

22. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, měla by proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, dle obsahu spisu jí však žádné nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.