Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

5 C 17/2026

č. j. 5 C 17/2026-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-16 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKO:2026:5.C.17.2026.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně /419, 602 00 Brno-Trnitá zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 670,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 943,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 943,42 Kč od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 981,14 Kč splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyl právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 726,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 681,88 Kč od , datum, do , datum, a z částky 738,46 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 670,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci mezi sebou dne , datum, po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, distančním způsobem na internetové adrese www.flexifin.cz. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, v částce 1 336 Kč, dne , datum, v částce 1 000 Kč, dne , datum, v částce 3 000 Kč, v částce 1 140 Kč a v částce 1 515 Kč a dne , datum, v částce 1 008 Kč. Žalovaný na jistinu zaplatil toliko 27,79 Kč. Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně smlouvu vypověděla. Zažalovaná částka sestává z jistiny ve výši 8 971,96 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 74,27 Kč, smluvního úroku ve výši 10 820,89 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 29,28 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 606,37 Kč a smluvní pokuty ve výši 167,56 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se nikdy nevyhýbal splácení dluhu, se žalobkyní komunikoval a měl snahu situaci řešit. Nachází se v nepříznivé životní situaci. Od mládí je v částečném invalidním důchodu. Jeho situaci nadto zkomplikovala nehoda dne , datum, , kdy ho na přechodu pro chodce srazilo auto. Od té doby je v pracovní neschopnosti a jeho jediným příjmem je důchod ve výši 11 400 Kč. Dále uvedl, že úroky považuje za nepřiměřeně vysoké a požádal o možnost hrazení dluhu v přiměřených splátkách.Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:Žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 20 300 Kč (prokázáno smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Všeobecnými obchodními podmínkami, Údaji o Poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Flexi Půjčka“, autorizací ověření totožnosti a informací pro spotřebitele). V článku VI. uvedené smlouvy byl sjednána denní úroková sazba 1,016 %, v článku VII. byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, poplatek ve výši 3,66 Kč denně za službu „Klidné spaní“ a poplatek ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně žalovanému na úvěr vyplatila dne , datum, částku 3 000 Kč, částku 1 140 Kč a částku 1 515 Kč, dne , datum, částku 1 008 Kč, dne , datum, částku 1 336 Kč a dne , datum, částku 1 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Před uzavřením uvedené smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného (prokázáno identifikovanými příjmy z účtu žalovaného a výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . se podává, že žalovaný uvedl celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti 3, výši pravidelných výdajů na bydlení 3 000 Kč, výši čistého příjmu 10 741 Kč (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .). Žalovaný nesplácel řádně, proto žalobkyně smlouvu vypověděla a vyzvala ho k okamžité úhradě dluhu (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, a potvrzením o odeslání zásilky ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, ).Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Na daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně tak byl povinna dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně prověřila jeho schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“Podle závěru Nejvyššího soudu dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, případně zadlužení žadatele o úvěr. Tento požadavek je třeba vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti podkladů shromážděných pro uvedený myšlenkový proces (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ).Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že z výpisu z účtu ověřila výši příjmu žalovaného, nezabývala se však vůbec jeho výdaji. Takovéto posouzení úvěruschopnosti je zcela nedostatečné, zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl pouze velmi nízké příjmy (invalidní důchod ve výši 10 741 Kč).Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí a v zájmu žalovaného jako spotřebitele, jak ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18).Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a je povinen žalobkyni vrátit to, oč se obohatil na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila dle § 2993 věta první o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 999 Kč, žalovaný vrátil toliko 27,79 Kč, zbývá tedy vrátit částku 8 943,42 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala dne , datum, žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky a žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se den následující po dni splatnosti – , datum, - do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na nepříznivou finanční situaci žalovaného mu bylo umožněno plnění ve splátkách, a to pod sankcí jejich ztráty, to znamená, že v případě nezaplacení, byť jen jediné splátky řádně (v celé výši) a včas, se stane splatnou celá zbývající část dosud nesplacené dlužné částky. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouva uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný, měl by proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, dle obsahu spisu mu však žádné nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.