5 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 774,85 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 774,85 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 774,85 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 774,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 774,85 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, který měl být splacen do , datum, . Žalovaný nesplácel řádně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Dlužná částka v celkové výši 27 774,85 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 17 000 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 774,85 Kč. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradil., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných. Doklady či listinami k prokázání prověřování úvěruschopnosti nedisponuje.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . uzavřel smlouvu o úvěru č. S0009720524049336. Touto smlouvou byla refinancována smlouva č. S0005720524049355 uzavřená s předchůdkyní žalobkyně dne , datum, , přičemž částka 9 983,51 Kč byla požita na refinancování a částka 7 016,49 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Žalovaný především namítal, že předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil před uzavřením smlouvy o úvěru jeho schopnost úvěr splácet, a smlouva je proto absolutně neplatná. V době, kdy žalovaný smlouvu uzavíral, hradil již další závazky. Odhadl chybně své možnosti a začal mít potíže se splácením. Žalovaný se snažil se žalobkyní věc řešit. Protože od předchůdce žalobkyně na základě čtyř uzavřených smluv obdržel celkem 49 220,67 Kč a uhradil celkem 51 234,47 Kč navrhoval vypořádání s tím, že nebude požadovat bezdůvodné obohacení ve výši 2 013,80 Kč. Rovněž zahájil řízení u finančního arbitra a toto řízení stále probíhá.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

5. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0005720524049355, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného (prokázáno smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0005720524049355). Dále dne , datum, právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0009720524049336 (prokázáno smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0009720524049336 a Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Na základě této smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0009720524049336 byla předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného poukázána částka 7 016,49 Kč (prokázáno potvrzeními o platbě ze dne , datum, ). Žalovaný na účet předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . uhradil převodem z účtu dne , datum, částku 2 414 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 500 Kč (prokázáno potvrzením o platbě ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátem žalobkyně dne , datum, , a to nejpozději do tří dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ). Žalovaný navrhoval žalobkyni smírné řešení (prokázáno návrhem smírného řešení ze dne , datum, , e-maily od advokáta žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, a oznámením o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne , datum, ).

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, bylo i osvědčeno, že označený účet patří žalovanému. Na daný právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně prověřil jeho schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“18. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalovaného jako spotřebitele, jak ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Důkladné prověření úvěruschopnosti žalovaného bylo nezbytné již z toho důvodu, že úvěrem žalovaný refinancoval jiný existující dluh u předchůdce žalobkyně. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18).

19. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a byl povinen žalobkyni vrátit to, oč se obohatil na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co její předchůdce žalovanému plnil dle § 2993 věta první o. z. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostně částku 7 016,49 Kč, žalovaný mu vrátil 14 914 Kč. Žalovaný tak předchůdci žalobkyně vrátil vše, oč se obohatil na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, jak je ve výroku I. uvedeno, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, a proto mu přísluší vůči žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalovanému, který v řízení nebyl zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč sestávající z paušální náhrady za 2 úkony (odpor proti platebnímu rozkazu společně s vyjádřením ve věci samé a účast u jednání dne , datum, ) po 300 Kč/úkon dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud neodůvodněný odpor a vyjádření ze dne , datum, považoval za jeden úkon, neboť skutečnosti uvedené ve vyjádření mohly být uvedeny již v odporu.