5 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití - byt, umístěné v budově , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a k podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a budovy , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití - byt, umístěné v budově , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech pozemku parc. č. St. 4970 a budovy , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadne jedna polovina a žalované jedna polovina.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití - byt, umístěné v budově , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a k podílu o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a budovy , jméno FO, , č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“), jejichž spoluvlastníky jsou žalobkyně a žalovaná, přičemž každá z nich vlastní podíl o velikosti id. 1/2. Spoluvlastnický podíl žalované je postižen celou řadou exekucí, v rámci kterých byly již vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitosti. Podíl žalované na předmětné nemovitosti je předlužen, žalovaná ani není oprávněna se svým podílem nakládat a žalobkyně není schopna vyplatit veškeré dluhy váznoucí na podílu žalované na předmětné nemovitosti. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne , datum, , ve kterém žalovanou vyzvala k jednání ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. Na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala. Předmětná nemovitost v současnosti není nijak užívána. Žalovaná nabyla podíl na předmětné nemovitosti v rámci dědictví a zájem o její užívání neprojevila. Žalovaná nehradí ani platby spojené s předmětnou nemovitostí příslušnému správci domu. Žalobkyně nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, když by mimo jiné musela hradit veškeré náklady související s předmětnou nemovitostí. Předmětná nemovitost je bytem 1+1 o výměře 30,9 m2 s jednou koupelnou, jedním WC a jedním vstupem, z čehož je zřejmé, že předmětnou nemovitost nelze fakticky rozdělit mezi spoluvlastníky dle podílů, neboť takové části by nebyly způsobilé k samostatnému užívání. Žalobkyně nemá zájem o přiřknutí předmětné nemovitosti do svého vlastnictví. Žalovaná o předmětnou nemovitost neprojevila zájem, neužívá ji, a s ohledem na množství exekučních řízení vedených vůči žalované lze předpokládat, že žalovaná ani nemá prostředky na vykoupení či vyplacení podílu žalobkyně. Dle žalobkyně tak přichází v úvahu jako způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví v tomto případě pouze nařízení prodeje předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, přičemž každá z nich je vlastníkem podílu na předmětné nemovitosti o velikosti id. ½. Vůči žalované bylo zahájeno a je vedeno celkem , hodnota, exekucí. Spoluvlastnický podíl žalované na předmětné nemovitosti je postižen celkem , hodnota, exekučními příkazy k prodeji jejího spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti.

5. Z výzvy k jednání ze dne , datum, adresované žalované včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalované výzvu k zahájení jednání s žalobkyní o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti, v níž byla žalovaná informována o tom, že žalobkyně se chce za tím účelem s žalovanou dohodnout na zrušení a způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví s tím, že ona nemá zájem o odkoupení podílu žalované a žádá ji o její stanovisko ve lhůtě 10 dnů, jinak se obrátí na soud se žalobou o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Tato výzva byla žalované zaslána poštou dne , datum, (zásilka č. RR066804140CZ).

6. Z informace , právnická osoba, o doručování výzvy k jednání ze dne , datum, a vrácené obálky s výzvou k jednání ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná si žalobkyní zaslanou zásilku č. RR066804140CZ s výzvou k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti ze dne , datum, nevyzvedla a dopis s výzvou se vrátil zpět žalobkyni.

7. Z fotodokumentace – 5 ks fotografií bytové jednotky soud zjistil, že předmětná nemovitost je bytem s jedním vstupem, kde se nachází předsíň, koupelna spolu s WC, jeden prázdný pokoj a kuchyň s kuchyňskou linkou. Předmětná nemovitost je dle fotografií neobydlená a bez nábytku a zařízení, kromě vestavěné kuchyňské linky a sociálního zařízení.

8. Z návrhu na povolení vkladu „Prohlášení vlastníka budovy“ do katastru nemovitostí soud zjistil, že předmětná nemovitost je jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to byt 1+1, v 5. nadzemním podlaží, o výměře 30,9 m2 včetně příslušenství, kde se nachází jedna kuchyň (7,7 m2), předsíň (5,5 m2), koupelna (2 m2), WC (0,9 m2), a jeden pokoj (14,8 m2).

9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, tj. jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to byt 1+1, v 5 nadzemním podlaží, o výměře 30,9 m2 včetně příslušenství, s jedním vchodem, předsíní, kuchyní, jedním pokojem a koupelnou s WC. Předmětná nemovitost je neužívaná, neobydlená, bez nábytku a zařízení. Vůči žalované je zahájeno a vedeno celkem 12 exekucí. Spoluvlastnický podíl žalované na předmětné nemovitosti je postižen celkem 11 exekučními příkazy k prodeji jejího spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalované dne , datum, výzvu k zahájení jednání s žalobkyní o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti, v níž byla žalovaná informována o tom, že se žalobkyně chce s žalovanou dohodnout na zrušení a způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví s tím, že ona nemá zájem o odkoupení podílu žalované a žádá ji o její stanovisko ve lhůtě 10 dnů, jinak se obrátí na soud se žalobou o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaná si zaslanou výzvu k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti ze dne , datum, nevyzvedla a dopis s výzvou se vrátil zpět žalobkyni.

11. Po právní stránce soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ či „občanský zákoník“).

12. Dle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odstavec 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odstavec 2).

15. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Soud v daném případě rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovité věci na návrh žalobkyně. Žalobkyně nechce setrvávat ve spoluvlastnickém společenství s žalovanou a nelze ji k tomu nutit (§ 1140 o. z.). Jelikož účast spoluvlastníka ve spoluvlastnickém společenství na něm nelze vynucovat proti jeho vůli, lze žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítnout jen výjimečně ze zákonem stanovených výjimek (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. IV. ÚS 154/04). Takovou výjimkou je pouze dohoda spoluvlastníků o odkladu zrušení spoluvlastnictví dle § 1154 o. z., odklad zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu dle § 1155 o. z. nebo omezení dle § 1140 odst. 2 věta druhá o. z. Žádná z těchto výjimek však nedopadá na daný případ a není tedy na místě žalobu zamítnout a je třeba rozhodnout o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

17. Dle § 1143 odst. 1 a násl. o. z. není soud při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vázán žalobním návrhem, ale je povinen dodržet zákonné pořadí způsobů vypořádání. Nejprve je na místě zkoumat možnost reálného dělení společné věci (na více samostatných nemovitostí), následně možnost rozdělení na jednotky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 650/2002, nebo ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004). Jako možný způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví zákon taxativně stanoví rozdělení věci, přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a prodej věci ve veřejné dražbě. Soud nemůže provést vypořádání jiným způsobem a je povinen postupovat v zákonem uvedené posloupnosti způsobů vypořádání. Jsou-li splněny zákonné podmínky, má být společná věc vždy rozdělena. Rozdělení věci je dobře možné, pokud je fakticky a technicky proveditelné a věc neztratí rozdělením možnost plnit dosavadní funkci. Reálné rozdělení nemovitých věcí naopak není dobře možné zejména v případě, že by nově vzniklé nemovité věci nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení byly nepřiměřeně vysoké, rozdělení nebrání ani špatné vztahy spoluvlastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008). Občanský zákoník jako překážku rozdělení společné věci stanoví také snížení její hodnoty. Není-li dělení společné věci dobře možné, pak ji soud přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a teprve v případě, pokud společnou věc nechce žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej ve veřejné dražbě. Protože rozdělení věci mezi spoluvlastníky podle výše podílů je jako způsob likvidace spoluvlastnických vztahů uvedeno na prvém místě, musí se soud vždy především zabývat posouzením otázky, zda je reálné rozdělení dobře možné.

18. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví účastníků, vzhledem k tomu, že předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků je v daném případě jeden byt o dispozici 1+1, o celkové ploše 30,9 m2, s jedním vchodem, kde se nachází jedna předsíň, koupelna s WC, kuchyň a jeden pokoj, není jeho reálné rozdělení na dvě oddělené a samostatné bytové jednotky mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů dobře možné. Takto vzniklé bytové jednotky by nebylo možno řádně samostatně užívat k bydlení s ohledem na malou velikost podlahové plochy předmětné nemovitosti, navíc náklady na takové rozdělení by byly nepřiměřeně vysoké (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1988, sp. zn. 3 Cz 18/1988). Navíc dle judikatury má rozhodnutí soudu vést k likvidaci spoluvlastnictví, nikoliv však k budování nových prostor. S ohledem na charakter předmětné nemovitosti, je zřejmé, že jedna bytová jednotka není vertikálně reálně dělitelná na dvě oddělené bytové jednotky. V zákonném pořadí tak přichází v úvahu způsob vypořádání přikázáním jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním předpokladů, mezi které patří mj. to, že spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s tímto postupem souhlasí. Tento požadavek odráží fakt, že jen velmi obtížně by byl naplněn funkční, ekonomický a užitný cíl věci, byla-li by přikázána tomu ze spoluvlastníků, který o ni zájem nemá. Dalším předpokladem je hledisko kredibility (solventnosti) účastníka k „vyplacení“ spoluvlastnického podílu, a to, jak z hlediska samotné schopnosti náhradu zaplatit, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. Hledisko solventnosti se v judikatuře profiluje ve dvojí podobě, jednak jako samotná podmínka pro přikázání věci některému ze spoluvlastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, nebo nález Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. III. ÚS 687/04) a jednak také jako jedna z okolností, k nimž je nutno při vypořádání přihlížet při posouzení toho, komu má být věc přikázána (např. při rovnocenných kritériích může být rozhodujícím pro přikázání věci objektivní schopnost náhradu poskytnout z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním a použitím dříve ve srovnání se spoluvlastníkem druhým, ačkoli i ten by podmínku solventnosti k poskytnutí náhrady obecně splňoval). Smyslem požadavku solventnosti je dosáhnout toho, aby každý ze spoluvlastníků obdržel majetkovou hodnotu odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu a zamezilo se tomu, že spoluvlastník, jemuž byla přiznána náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně. V daném případě nemá zájem o přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žádný z účastníků, žalobkyně svůj nezájem projevila výslovně vůči soudu i žalované, žalovaná neprojevila žádný aktivní zájem o nabytí předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví. Předmětnou nemovitost fakticky neužívá a neobývá žádný z účastníků. I kdyby žalovaná projevila zájem nabýt předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví, s ohledem na zjištění, že vůči žalované je vedeno celkem 12 exekucí a její spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti je postižen 11 exekučními příkazy k prodeji nemovitosti, je patrné, že žalovaná není solventní k tomu, aby mohla nabýt spoluvlastnický podíl žalobkyně a poté jí vyplatit vypořádací podíl.

19. Proto soud rozhodl a zrušení podílového vlastnictví a jako způsob vypořádání zvolil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů na předmětné nemovitosti tak, že žalobkyni připadne jedna polovina a žalované jedna polovina (výrok I. a II.).

20. Výrok o nákladech řízení (III.) je odůvodněn povahou věci (iudicium duplex), podle něhož v tomto typu řízení nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, ale z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, potvrzené i následnými rozhodnutími (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. II. ÚS 1098/22) znamenají definitivní návrat k předchozí praxi, tedy že v obdobných případech má být obecným pravidlem nepřiznávání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., a to oproti principu procesního úspěchu ve věci. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout dle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého či ostatních spoluvlastníků. Šikanózním ani obstrukčním není jednání, kterým jsou uplatňována práva účastníka v řízení, jakkoli nakonec neúspěšně, ani nesouhlas s návrhy protistrany, pokud ve svém důsledku s případnými dalšími úkony v řízení nesměřuje výlučně k zaviněnému vytvoření situace, která znemožňuje soudu v řízení postupovat či rozhodnout a poskytnout ochranu práv druhému z účastníků. Důvod pro takové výjimečné rozhodnutí, kterým by soud zavázal jednu ze stran k náhradě nákladů řízení, soud neshledal, ani nebyl žádnou ze stran tvrzen.