5 C 235/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 163 812,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 163 812,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 163 812,37 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 163 812,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 163 812,37 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, Bank p.l.c., se sídlem ST Business Centre, , Anonymizováno, , jméno FO, , Gzira, GZR 1027, Malta, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v konečné výši 163 812,37 Kč, který měl být splacen do , datum, . Žalovaná nesplácela řádně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že s právním předchůdcem žalobkyně společností Multitude Bank p.l.c. smlovu o revolvingovém úvěru uzavřela. Žalovaná však především namítala, že předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil před uzavřením smlouvy o úvěru její schopnost úvěr splácet, a smlouva je proto absolutně neplatná. Předchůdci žalobkyně vrátila celkem 190 633,75 Kč.

3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

4. Právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, Bank p.l.c. jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru a dne , datum, dodatek o navýšení úvěrového limitu (prokázáno Úvěrovou smlouvou ze dne , datum, , detaily žádosti o úvěr, kopií občanského průkazu žalované, standardními podmínkami Úvěrové smlouvy, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a Dodatkem o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, ). Žalovaná úvěr čerpala (prokázáno potvrzeními o provedených platbách ve prospěch žalované - proof of payment). Žalovaná na účet předchůdce žalobkyně Multitude Bank p.l.c. uhradila převodem ze svých účtů č. , č. účtu, a , č. účtu, vedených u , právnická osoba, . dne , datum, částku 7 285,07 Kč, dne , datum, částku 8 088,67 Kč, dne , datum, částku 8 866,05 Kč, dne , datum, částku 10 374,98 Kč, dne , datum, částku 12 075,96 Kč, dne , datum, částku 13 304,26 Kč, dne , datum, částku 14 173,71 Kč, dne , datum, částku 15 066,16 Kč, dne , datum, částku 15 930,79 Kč, dne , datum, částku 16 765,72 Kč, dne , datum, částku 17 597,94 Kč, dne , datum, částku 16 170 Kč, dne , datum, částku 17 063 Kč a dne , datum, částku 17 871,44 Kč, celkem tedy 190 633,75 Kč (prokázáno vybranými pohyby na účtu žalované č. , č. účtu, a č. , č. účtu, ). Pohledávka za žalovanou byla společností , Anonymizováno, Bank p.l.c. postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, a Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, uzavřeným , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná informována (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátkou žalobkyně dne , datum, , a to nejpozději do tří dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, bylo i osvědčeno, že označený účet patří žalovanému. Na daný právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřil její schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne 5. března 2020, sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“17. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele, jak ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18).

18. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a byla povinna vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co její předchůdce žalované plnil dle § 2993 věta první o. z. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované dle svého tvrzení částku 163 812,37 Kč, v řízení bylo prokázáno, že žalovaná mu vrátila částku 190 633,75 Kč. Žalovaná tak předchůdci žalobkyně vrátila vše, oč se obohatila na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, jak je ve výroku I. uvedeno, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci byla plně úspěšná žalovaná, a proto jí přísluší vůči žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalované, která v řízení nebyla zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon (odpor proti platebnímu rozkazu společně s vyjádřením ve věci samé) dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud neodůvodněný odpor a vyjádření ze dne 10. 11. 2025 považoval za jeden úkon, neboť skutečnosti uvedené ve vyjádření mohly být uvedeny již v odporu.