5 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 43 632 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 632 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 800 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 630 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 102 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 420 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 280 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 580 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 720 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 650 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení 43 632 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný byl v období od datum do datum a v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za jeden den provozu nepojištěného vozidla dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (tj. 102 dnů x 65 Kč – tedy celkem 6 630 Kč, 112 dnů x 65 Kč – tedy celkem 7 280 Kč a 88 dnů x 65 Kč, tedy celkem částku 5 720 Kč) a tří poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 3 x po 300 Kč. Dále byl žalovaný v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za jeden den provozu nepojištěného vozidla dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (tj. 66 dní x 47 Kč – tedy částku 3 102 Kč a 140 dnů x 47 Kč, tedy celkem částku 6 580 Kč) a dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 2 x po 300 Kč. Dále byl žalovaný v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za jeden den provozu nepojištěného vozidla dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (tj. 68 dní x 65 Kč – celkem tedy 4 420 Kč a 120 dní x 65 Kč – tedy 7 800 Kč, tedy celkem částku 6 580 Kč) a dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 2 x po 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzván, na pohledávku přesto žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaný byl v období od datum do datum a v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN a v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a upomínku zaslala na adresu žalovaného v zákonné lhůtě jednoho roku. Žalovaný přesto na dlužnou částku ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Dle § 94 odst. 1 zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Soud proto postupoval analogicky dle § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., a na daný případ aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do datum (dále jen „zákon“), s ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období před nabytím účinnosti zákona č. 30/2024 Sb. Dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), činila denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 částku 47 Kč a se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku 300 Kč. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětných obdobích provozovatelem vozidel, ke kterým nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných (88 x 65 Kč, 140 x 47 Kč, 112 x 65 Kč, 68 x 65 Kč, 66 x 47 Kč, 102 x 65 Kč a 120 x 65 Kč) dle § 4 odst. 1, odst. 3 zákona ve výši stanovené § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky a 7 x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši stanovené dle § 2a vyhlášky. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátkou, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 650 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 746 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 43 632 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 700 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokátka plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám této advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.