5 C 56/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 610 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od , datum, do , datum, a z částky 4 000 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 3,25 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 610 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná však úvěr nehradila. Předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, . postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvní úrok za první měsíc čerpání úvěru ve výši 4 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 610 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

4. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč bezhotovostně na účet žalované (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, občanským a řidičským průkazem žalované a sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). V článku 2.1.6. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla sjednána úroková sazba 40 % měsíčně a v článku 4.1. písm. c) smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaná nesplácela řádně, proto byl úvěr zesplatněn (prokázáno zesplatněním úvěru ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, . postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná informována a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a potvrzením o podání poštovní zásilky ze dne , datum, ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátem žalobkyně dne , datum, , a to nejpozději do tří dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzením o podání poštovní zásilky ze dne , datum, ).

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, bylo i osvědčeno, že označený účet patří žalované. Na daný právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřil její schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“17. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele, jak ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18).

18. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a je povinna žalobkyni vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co její předchůdce žalované plnil dle § 2993 věta první o. z. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč, žalovaná mu nevrátila ničeho. Jelikož žalobkyně zaslala dne , datum, žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů a žalovaná na tuto výzvu nereagoval, dostala se den následující po dni splatnosti – , datum, - do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když neshledal důvody pro její prodloužení.

19. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované byla přibližně stejná.