5 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce A všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného adresa pro doručování: Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vyklizení nemovité věci a o vzájemném návrhu na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni bydlení

I. Žalovaný je povinen vyklidit a předat žalobcům dva pokoje, kuchyň, koupelnu a WC, nacházející se v přízemí stavby - budovy s č. p. 208, , adresa, - rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. St. 485, o výměře 105 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, nad , jméno FO, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalovaného, aby soud zřídil ve prospěch žalovaného právo odpovídající věcnému břemeni doživotního bydlení ve dvou pokojích, kuchyni, koupelně a WC nacházejících se v přízemí stavby - budovy s č. p. 208, , adresa, - rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. St. 485, o výměře 105 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, u , Anonymizováno, nad , jméno FO, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to za úplatu ve výši 3 500 Kč měsíčně, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 53 202,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali uložení povinnosti žalovanému vyklidit dva pokoje, kuchyň, koupelnu a WC nacházející se v přízemí stavby - budovy s č. p. 208, , adresa, - rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. St. 485, o výměře 105 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV 494, pro katastrální území , adresa, u Kostelce nad , jméno FO, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , která je v podílovém spoluvlastnictví žalobců (dále též jako „nemovitost žalobců“ nebo „dům žalobců“). Žalobkyně a) uzavřela s žalovaným dne , datum, manželství, které bylo rozvedeno dne , datum, . Žalovaný požívá alkoholické nápoje, chová se agresivně, vyhrožuje fyzickým násilím i smrtí žalobkyni a) i jejich společné dceři , jméno FO, . Žalobkyni a) dal facku, dceru , jméno FO, držel pod krkem, řešila to policie v září 2022 a věc byla postoupena k přestupkovému řízení. Agresivní jednání žalovaného je prakticky každodenní záležitostí, což vedlo žalobkyni a) i k rozvodu manželství. Od té doby se situace stále zhoršuje. Žalovanému nesvědčí vlastnické právo ani žádné jiné užívací právo k nemovitosti žalobců. Tvrzení žalovaného, že se o nemovitost žalobců staral a financoval ji, je pouze účelové, na financování nemovitosti se podíleli pouze žalobci společně. Žalovaný za bydlení v nemovitosti žalobců nic neplatí, hradí pouze náklady na energie, nehradí nájemné. Žalobci opakovaně, ale bezúspěšně vyzvali žalovaného, aby jim tyto prostory přestal zadržovat, vyklidil je a odstěhoval se do jiného místa bydliště, neboť v tomto mu nic nebrání, když je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 61, jehož součástí je stavba – , adresa, , č. p. 6, rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, . Žalovaný přesto do dnešního dne nemovitost žalobců nevyklidil a nepředal a nadále v ní setrvává.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný žije se žalobci ve společné domácnosti od roku 1987. V roce 2011 se žalovaný s žalobkyní a) oženil. Jejich manželství bylo rozvedeno dne , datum, . Důležitou skutečností je, že k dnešnímu dni nepodal ani jeden z bývalých manželů návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů a ani v tomto směru nedošlo k žádné mimosoudní dohodě. Žalovaný učinil vzájemný návrh k zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve svůj prospěch jako osoby oprávněné, a to služebnosti spočívající v právu doživotního užívání dvou pokojů, kuchyně, koupelny a WC, a to včetně příslušenství, součástí a vybavení, nacházejících se v přízemí nemovitosti žalobců za úplatu 3 500 Kč měsíčně, přičemž věcné břemeno bude zřízeno jako věcné právo a žalobci budou povinní z věcného břemene povinni strpět výkon služebnosti žalovaným. Žalovaný totiž naplňuje kritéria výjimečného případu pro zřízení práva odpovídající věcnému břemeni bydlení, je mu 72 let, jeho jediným příjmem je starobní důchod, je zdravotně omezen (byl 4 x operován, trpí vysokým krevním tlakem, trpí na záda a dolní končetiny). Vzhledem k těmto skutečnostem není schopen si zajistit jiné odpovídající bydlení. Žalovaný dále nevlastní jiný majetek, který by mohl sloužit k zajištění jeho bytové potřeby, s výjimkou nemovitosti v Měšeticích, která je však fakticky neobyvatelná. Jedná se o dům postavený cca v roce 1900, ve kterém proběhly stavební práce naposledy před 50 lety a je 30 let bez výjimky neobývaný. Dům vykazuje závažné technické vady (např. vlhkost, tvorba plísní, nezavedená voda, teplo, odpad, chybějící hygienické zázemí, původní 30letá elektroinstalace apod.). Žalovaný žije v nemovitosti žalobců bezmála čtyřicet let a po celou tuto dobu investoval do její údržby a na vlastí náklady (za celkem cca 2 000 000 Kč) zde vybudoval jímku, vodovod (a následně i zrekonstruoval), novou střechu, koupelnu v patře domu, oplocení celého pozemku, dlažbu kolem domu, chlívek, zakoupil a vyměnil kotel, vyměnil , právnická osoba, , rekonstruoval a zateplil fasádu. Dále za bydlení v nemovitosti žalobců platí 3 500 Kč měsíčně. Okamžité vystěhování by žalovaného postavilo do situace, že by fakticky zůstal bez obydlí, což by představovalo nepřiměřený zásah do jeho základních práv na důstojné bydlení a soukromí a rodinný život. I při odvozeném právu bydlení platí, že soud musí zvažovat sociální a lidské důsledky vyklizení. Je-li bezprostřední realizace práva na vyklizení spojena s nepřiměřenou tvrdostí a faktickým zbavením obydlí, je výkon vlastnického práva v takové podobě v rozporu s dobrými mravy. V takovém případě je namístě výkon práva omezit, a to i cestou zřízení služebnosti či umožnění dalšího užívání bytu za úplatu. Pokud jde o žalobci tvrzené skutečnosti o napadání a dalších smyšlených věcech, žalovaný nebyl pravomocně odsouzen ani mu nebyl uložen jiný postih v rámci přestupkového řízení nebo trestního řízení. Pokud by intenzita chování žalovaného byla taková, jak tvrdí žalobci, pak by jistě bylo o tom pravomocně rozhodnuto v rámci trestního nebo přestupkového řízení.

3. Žalobci s žalovaným vzneseným vzájemným návrhem vyjádřili nesouhlas a navrhli jej v plném rozsahu zamítnout s tím, že zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaného by bylo v rozporu s dobrými mravy a nedůvodným omezováním vlastnického práva žalobců. V daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný požívá alkoholické nápoje, v důsledku toho se chová agresivně, vyhrožuje fyzickým násilím žalobkyni a) a jejich společné dceři, fyzicky napadl žalobkyni a) a jejich společnou dceru, toto chování žalovaného bylo také důvodem rozvodu jejich manželství. Žalovaný v nemovitosti žalobců nehradí žádné nájemné, pouze přispívá na poplatky za elektrickou energii a navíc žalovaný vlastní nemovitost v obci , adresa, , která je obyvatelná, v loňském roce k ní byla obcí přivedena voda a je možné v ní topit. Pouze žalovaný svým přístupem k nemovitosti zavinil stav, kdy je třeba nemovitost pouze vystěhovat, vymalovat a uklidit, ale jinak je zcela obyvatelná.

4. Mezi účastníky byla shodná následující tvrzení:

5. Manželství žalobkyně a) a žalovaného bylo pravomocně rozvedeno dne , datum, .

6. Žalobci mají ve spoluvlastnictví, a to , Jméno žalobce A, podíl o velikosti dvou ideálních čtvrtin (2/4), , Jméno žalobce B, podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny (1/4) a , Jméno žalobce C, podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny (1/4) k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 105 m2, jehož součástí je stavba – , adresa, , č. p. 208, rodinný dům, a pozemku parc. č. 45/6, zahrada, o výměře 630 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, u Kostelce nad , jméno FO, . Žalovaný užívá dva pokoje, kuchyň, koupelnu a WC nacházející se v přízemí stavby této nemovitosti žalobců (dále jen „část nemovitosti žalobců“ nebo „část domu žalobců“).

7. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 61, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 252 m2, jehož součástí je stavba – , adresa, , č. p. 6, rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, zahrada o výměře 176 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitost žalovaného“).

8. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

9. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 7 soud zjistil, že v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná věcná práva zatěžující nemovitost žalobců. Žalovaný nemá v katastru nemovitostí evidované vlastnické ani jiné věcné právo či závazkové právo vztahující se k nemovitosti žalobců.

10. Z informace o pozemku na č.l. 5 soud zjistil, že v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva žalovaného k nemovitosti žalovaného a ani jiné zápisy.

11. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. , spisová značka, , zejména návrhu na zahájení řízení ve věci na č.l. 1 a protokolu o jednání z , datum, na č.l. 9 soud zjistil, že návrh na rozvod manželství žalobkyně a) a žalovaného podala žalobkyně a) s odůvodněním, že žalovaný je napadá a vyhrožuje jim, žalobkyni a) dal facku a byla u nich policie. Při výslechu v rámci jednání dne , datum, žalobkyně a) vypověděla, že asi před třemi měsíci došlo k napadení dcery a jí žalovaným. Věc řešila policie, byl sepsán pouze záznam. Manželství nebylo ani předtím spokojené, žalovaný byl často pryč, a pokud byl doma, šel do hospody. Žalobkyně a) dále vypověděla, že nemá zájem na zachování manželství, často mezi ní a žalovaným dochází k hádkám a žalovaný jí nadává. Žalovaný vypověděl, že je pravdou, že mezi ním a žalobkyní a) došlo ke konfliktu, bylo to kvůli dceři. Vypověděl, že mu žalobkyně a) vrazila facku a on jí to vrátil. Předtím dle žalovaného bylo manželství spokojené a může fungovat i nadále s tím, že žalobkyni a) žalovaný neubližuje a nyní spolu normálně vychází, kdy nedochází k hádkám ani k nadávkám mezi nimi.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně z , datum, , č. j. , spisová značka, (na č.l. 6), soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo pravomocně rozhodnuto o rozvodu manželství žalobkyně a) a žalovaného, přičemž žalovaný s návrhem manželky na rozvod manželství nesouhlasil. V řízení bylo prokázáno, že manželství žalobkyně a) a žalovaného bylo uzavřeno dne , datum, . Manželství nebylo delší dobu spokojené, začalo docházet k neshodám, zejména v důsledku rozdílnosti povah žalobkyně a) a žalovaného a ti již vedou společnou domácnost pouze formálně a nemají vzájemné citové vazby.

13. Z předžalobní výzvy k vyklizení bytu z , datum, na č.l. 9 včetně sledování zásilek na PoštaOnline na č.l. 10 a podacího lístku na č.l. 11 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, k tomu, aby se zdržel svého protiprávního jednání a vyklidil nemovitost žalobců a tuto jim předal s tím, že neučiní-li tak řádně a včas, pak jsou žalobci připraveni domáhat se svého nároku soudní cestou. Tato předžalobní výzva byla žalobci dodána dne , datum, .

14. Z obsahu spisu Policie ČR, KŘP Středočeského kraje, ÚO , adresa, venkov – JIH, OO , adresa, , sp. zn. KRPS-234897/PŘ-2022-011417, zejména oznámení přestupku z , datum, na č.l. 90, úředního záznamu z , datum, na č.l. 91 a opisu z evidence přestupků na č.l. 92 soud zjistil, že žalobkyně a) na policii oznámila dne , datum, ve 12:37 hod., že byla napadena žalovaným v jejich domě v , adresa, , poté kdy s ním řešila, jak mu smrdí oblečení od kouře, které vyndala ze skříně, to se žalovanému nelíbilo, došlo k hádce a při ní ji žalovaný udeřil otevřenou dlaní do pravé části obličeje, ke zranění žalobkyně a) nedošlo. Žalovaný potvrdil, že mu žalobkyně a) začala vytýkat, že mu smrdí oblečení ve skříni, což ho rozčílilo a při hádce dal žalobkyni a) facku a poté odešel z domu. Ve věci byl spatřován přestupek proti občanskému soužití, a proto došlo k postoupení věci , právnická osoba, , adresa, k dalšímu řešení. Ke dni , datum, nebyly na osobu žalovaného evidovány žádné přestupky.

15. Z oznámení , právnická osoba, z , datum, na č.l. 99 soud zjistil, že žalovaný pobírá starobní důchod, který mu byl od , datum, navýšen na částku 24 426 Kč měsíčně.

16. Z lékařské zprávy z , datum, na č.l. 100 soud zjistil, že žádné alergie a zdravotní rizika nejsou u žalovaného známy. Žalovaný je bez obtíží. Žalovaný trpí dlouhodobě zvýšeným krevním tlakem, je pravidelně medikován. Žalovaný dochází na kontroly do diabetologické poradny, má diabetes melitus 2. typu, ten je kompenzován dietou a léky. Žalovaný trpí chronickou autoimunitní tyreoiditidou – atrofickou formou se subklinickou hypofunkcí štítné žlázy, užívá léky na štítnou žlázu a je pod kontrolou endokrinologické poradny. Stav žalovaného po odstranění papilomu jícnu je bez nálezu, bez jizvy, žalovaný trpí chronickou gastritidou (zánět žaludeční sliznice), na pravidelné kontroly přestal ale sám chodit. Stav po zhojené fisuře, nyní opět počínající ezofagitida (zánět jícnu). Žalovaný dochází na plicní ambulanci (, adresa, . Dále má žalovaný volnou, drobnou pupeční kýlu. Žalovaný kouří 5 cigaret denně a denně pije alkohol (3 – 4 piva). Lékařem žalovanému doporučena pravidelná medikace, režimová a dietní opatření.

17. Z fotografií na č.l. 31-40 (shodně v barevném provedené na č.l. 44 – 63) soud zjistil, že nemovitost žalovaného je v zanedbaném stavu, stejně tak zahrada kolem ní, je neposekaná a zarostlá vegetací, zejména trávou a plevelem. V nemovitosti je různý nepořádek, harampádí, kusy nábytku a jiné věci. V nemovitosti žalovaného je zavedena elektřina, neboť se zde nachází vypínače na světlo, dále je zde i spotřebič (pravděpodobně) sporák na elektřinu, neboť má kabel s připojením do zásuvky na elektřinu. Nemovitost žalovaného je napojena i na vodu, kdy na fotografiích je vidět koupelna s bojlerem a vanou s vodovodní baterií na studenou a teplou vodu. V nemovitosti žalovaného je i zdroj tepla, kdy na fotografiích je vidět, že jsou zde kamna napojená na komín.

18. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně a) a žalovaný jsou její rodiče. S žalobkyní a) má svědkyně pozitivní vztah, s žalovaným skoro žádný, spíš jsou mezi nimi rozepře. V domě v , adresa, bydlí žalobkyně a), žalobce c) (bratr svědkyně), žalovaný a , Jméno žalovaného, (bratr svědkyně). Svědkyně nebydlí v domě žalobců 3 roky, ale chodí tam denně za svým psem, většinou když přijde, zjistí, že je odemčeno, proto zamkne, načež vyleze žalovaný a začne jí sprostě nadávat. Svědkyně byla svědkem chování žalovaného vůči žalobcům, chová se agresivně, sprostě, nadává. Žalovaný se doma chová jako hulvát, agresor, hádkař, dělá naschvály a zle, šacuje jim osobní věci v šatně a osobní dokumenty, které jim přijdou. Pomlouvá je v hospodě, o svědkyni například rozhlašuje, že se chodí bůhvíkde pelešit. Žalovaný se běžně chová agresivně a je sprostý, je to u něho běžná věc. Žalovaný požívá dlouhodobě alkoholické nápoje, převážně pivo, nějaké panáky, a to od úterý do neděle, kdy chodí do hospody kolem čtvrté hodiny a vrací se kolem sedmé, osmé hodiny. Když se vrací žalovaný domů, je v podnapilém stavu. Svědkyně viděla žalovaného často pod vlivem alkoholu, v takovém stavu umí být agresivní, zlý, sprostý. Konkrétně přijde domů, vše, co mu přijde do cesty, shodí, nakopne, povedlo se mu i nakopnout psa. Dále nadává žalobkyni a), říká jí, aby držela hubu, že je to píča, kráva. Žalovaný dále nadává svědkyni i žalobkyni a) říká: „drž hubu ty píčo,“ „zdechni ty svině“. Svědkyni tak často nenadává, ale žalobkyni a) každý den. Víceméně tomu je přítomna svědkyně nebo se jí s tím žalobkyně a) svěřuje. Žalovaný svědkyni dokonce napadl kvůli hádce asi před 2 lety, zasahovala kvůli tomu i policie. Tehdy se žalovaný choval agresivní vůči žalobkyni a), několikrát jí dal facku, svědkyně se ji snažila bránit, kvůli tomu došlo k hádce mezi svědkyní a žalovaným, žalovaný po svědkyni hodil nůž v kuchyni, pak se hádali tak, že se i pes bál, schovával se, otec svědkyni držel za krk, vytrhal jí nějaké vlasy, žalobkyně a) jí bránila a zavolala policii. Svědkyně nepodávala kvůli tomuto incidentu trestní oznámení na žalovaného ani podnět k přešetření přestupku, zprvu jí to nenapadlo a poté již bylo pozdě a špatně by se to prokazovalo. Žalovaný také vyhrožoval svědkyni a žalobkyni a) fyzickým násilím, říkal, že je zabije, podpálí celý barák a že je podřeže jako podsvinčata. To se stávalo častěji, většinou tak 3x do měsíce. Policie byla volána pouze k jednomu incidentu. Vůči bratrovi svědkyně , jméno FO, se žalovaný nechová víceméně nijak, bratr když přijde z práce, tak si zaleze do svého pokoje. Žalovaný za ním akorát chodí, když potřebuje pomoci s telefonem. Nikdy jej určitě nenapadl, ani nikoho jiného. Svědkyně vypověděla, že žalobci podali žalobu proto, aby mohli žít a měli od žalovaného klid. Svědkyně dále vypověděla, že dům, který žalovaný vlastní je obyvatelný, žalovaný ale dům neudržuje. Žalobcům pak žalovaný hradí pouze částku určenou jako platbu za elektřinu a internet.

19. Z výslechu svědka , Jméno žalovaného, soud zjistil, že žalobkyně a) a žalovaný jsou rodiče svědka a žalobci b) a c) jsou jeho sourozenci, přičemž ke všem těmto účastníkům má neutrální vztah. Svědek bydlí spolu s žalobci a) a c) a žalovaným v domě žalobců. Sestra svědka , jméno FO, chodí domů k žalobcům skoro každý den. Svědek občas slyšel nějaké hádky mezi žalobkyní a) a žalovaným, tyto hádky byly občas horší, když byl žalovaný předtím v hospodě, žalobkyně a) se jen bránila. Jinak se hádají konkrétně žalobkyně a) a žalovaný, občas i sestra , jméno FO, , u hádek není svědek skoro vůbec osobně přítomen, ale sám je slyšel. Než se podala žaloba k soudu, občas byly hádky někdy velké. Nyní je to s hádkami mírnější, dříve, než začalo soudní jednání, to bylo skoro každý den. Svědek moc nevnímá, jak se žalovaný chová doma. Doma se s ním potká, ale moc nekomunikují. Žalovaný požívá alkoholické nápoje skoro každý večer, asi hlavně pivo, chodí do hospody, kam chodí skoro každý den. Když se vrací, tak svědek neví, v jakém stavu je, to už spí, málokdy něco večer potom slyší. U otce svědek zaznamenal výbuchy hněvu, většinou když přišel z hospody. Projevovalo se to nadávkami, vyhrožováním, hlavně žalobkyni a), nadával jí „kráva“, „píča“, říkal, že „zapálí barák a pak se oběsí“, dále žalovaný říkal, že tam rozmlátí okna, dveře a různé věci. To svědek slyšel, byl u toho. Svědek nebyl u žádného fyzického napadení přítomen. Dozvěděl se o něm od žalobkyně a) a sestry , jméno FO, . Kromě tohoto incidentu neví o jiném dalším fyzickém incidentu. Žalovaný svědkovi nikdy nevyhrožoval fyzickým násilím ani se vůči němu nechoval nikdy agresivně.

20. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění též shodná tvrzení účastníků řízení. Svědecké výpovědi obou svědků shledal soud věrohodnými, svým chování a obsahem výpovědi nezavdali svědci důvod pochybovat o pravdivosti jejich výpovědí. Soud nezjistil žádný zájem svědků na výsledku řízení, což podporuje závěr o jejich nestrannosti. Oba svědci odpovídali spontánně na kladené otázky, jejich výpovědi a celkový projev působil upřímně, přesvědčivě, nenuceně. Oba svědci si zásadně neprotiřečili. Jejich výpovědi si odporovali pouze v části týkající se výše částky placené žalovaným žalobcům na energie, kdy svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalovaný platí 3 000 Kč, a to nepravidelně jednou měsíčně, někdy jednou za dva měsíce, přičemž se jedná o platbu za elektřinu a internet. Svědek , Jméno žalovaného, oproti tomu uvedl, že se pouze z doslechu dozvěděl (od koho už ale neuvedl), že žalovaný platí 3 500 Kč, nevěděl ale jak často a zda se o nájem nebo platbu za energie. Tuto skutečnost, tedy výši částky placené žalovaným žalobcům za bydlení a frekvenci placení, se tedy nepodařilo bezpečně prokázat, přesto bylo zjištěno, že se pohybuje v rozmezí 3 000 – 3 500 Kč.

21. Soud pro nadbytečnost zamítl ostatní návrhy účastníků na provedení důkazů, neboť měl za to, že těmito důkazy by nebyly prokázány žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé a navíc shora zjištěný skutkový stav byl dle názoru soudu dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.

22. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

23. Manželství žalobkyně a) a žalovaného bylo uzavřeno dne , datum, a pravomocně rozvedeno bylo dne , datum, . Návrh na rozvod manželství podala žalobkyně a) z důvodu opakovaných hádek, nadávek a fyzického napadení ze strany žalovaného. Uvedla, že asi tři měsíce před jednáním došlo k napadení jí i její dcery žalovaným, věc řešila policie. Žalovaný konflikt přiznal, tvrdil však, že šlo o vzájemné facky a že manželství může fungovat. Dne , datum, žalobkyně a) oznámila Policii ČR, že byla napadena žalovaným v jejich domě v Kozojedech. Při hádce ji žalovaný udeřil otevřenou dlaní do obličeje, ke zranění nedošlo. Žalovaný incident potvrdil s tím, že šlo o reakci na konflikt. Věc byla kvalifikována jako přestupek proti občanskému soužití a postoupena , právnická osoba, , adresa, . Ke dni oznámení nebyly na osobu žalovaného evidovány žádné přestupky. Nemovitost žalobců je v podílovém spoluvlastnictví žalobců, kdy žalobkyně a) vlastní podíl o velikosti dvou ideálních čtvrtin (2/4), žalobkyně b) podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny (1/4) a žalobce podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny (1/4). Na nemovitosti žalobců nevázne žádné věcné ani závazkové právo zatěžující tuto nemovitost. Žalovaný nemá k nemovitosti žalobců žádné vlastnické ani jiné věcné či závazkové právo. Žalovaný přesto užívá dva pokoje, kuchyň, koupelnu a WC nacházející se v přízemí stavby této nemovitosti žalobců. Žalobci před podáním žaloby vyzvali dne , datum, žalovaného k tomu, aby se zdržel svého protiprávního jednání a vyklidil nemovitost žalobců a tuto jim předal s tím, že neučiní-li tak řádně a včas, pak jsou žalobci připraveni domáhat se svého nároku soudní cestou, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a v nemovitosti žalobců bydlí dál. Žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitosti žalovaného, přičemž jeho vlastnické právo není nijak omezeno. Nemovitost žalovaného je v zanedbaném stavu, avšak je napojena na elektřinu, vodu a má zdroj tepla. Žalovaný je starobní důchodce s příjmem 24 426 Kč měsíčně. Žalovaný je bez vážnějších zdravotních obtíží. Žádná zdravotní rizika nejsou u žalovaného známy. Trpí dlouhodobě zvýšeným krevním tlakem, diabetem 2. typu, chronickou autoimunitní tyreoiditidou, chronickou gastritidou a dalšími zdravotními obtížemi, avšak jeho stav je stabilizovaný, pravidelně dochází na kontroly do diabetologické a endokrinologické poradny a plicní ambulance. Žalovaný není závažně nemocný, není invalidní, je mobilní. Denně kouří a konzumuje alkohol (pivo). Soužití žalovaného s žalobci v jejich nemovitosti je dlouhodobě konfliktní. Žalovaný opakovaně slovně napadá žalobkyni a) a jejich společnou dceru , jméno FO, hrubými výrazy, vyhrožuje fyzickým násilím, smrtí a ničením majetku, zejména po konzumaci alkoholu, který pravidelně požívá. V minulosti došlo k fyzickému napadení žalobkyně a) žalovaným, při němž musela zasahovat policie; žalovaný tehdy napadl i dceru , jméno FO, .

24. Na základě zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:

25. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

26. Podle § 743 odst. 1 o. z. manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

27. Podle § 744 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

28. Podle § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

29. Podle § 767 odst. 2 o. z. je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu.

30. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobci podaná žaloba je důvodná, neboť zde byly splněny všechny zákonné podmínky dle § 769 o. z. Pokud jde o způsob řešení bydlení rozvedeného manžela po zániku manželství, vychází úprava § 769 o. z., jež se aplikuje v případě, že manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se jejich rodinná domácnost nacházela, stejné či společné právo, z toho, že zaniká právo užívat dům nebo byt manžela, který má slabší postavení. Předpokladem aplikace citovaného ustanovení je a) rozvod manželství, b) dům nebo byt, v němž měli manželé rodinnou domácnost, c) absence stejného nebo společného práva manželů a d) absence dohody o dalším bydlení manžela. Na rozdíl od úpravy § 768 o. z., která se však aplikuje pouze v případě, že manželé měli k domu nebo bytu, v němž se jejich rodinná domácnost nacházela, stejné či společné právo, ustanovení § 769 o. z. nepočítá s tím, že by manžel, který má povinnost dům nebo byt vyklidit, měl mít právo na bytovou náhradu; ustanovení § 769 o. z. pak ani na rozdíl od § 767 o. z. nezmiňuje možnost zachování práva, jestliže jsou pro to spravedlivé důvody. Úprava § 769 o. z. ve spojení s výslovným odkazem na § 767 odst. 2 o. z. však soudu umožňuje okolnosti případu zohlednit a za určitých okolností, zejména s ohledem na nezletilé děti, k návrhu manžela zřídit věcné břemeno bydlení.

32. Manželství žalobkyně a) a žalovaného zaniklo rozvodem dne , datum, . Žalobkyně a) a žalovaný jako manželé přitom neměli k nemovitosti žalobců, v níž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné právo, když žalobkyně a) má k nemovitosti žalobců vlastnické právo, kdežto žalovaný měl pouze odvozené právo bydlet v nemovitosti žalobců (§ 744 věta první o. z.) a toto navíc zánikem manželství s žalobkyní a) rozvodem zaniklo. Od tohoto okamžiku žalovaný užívá část nemovitosti žalobců bez právního důvodu. Žalovaný tak užíval nemovitost pouze na základě souhlasu žalobkyně a), který byl odvolán nejpozději poté, co byl vyzván k vystěhování se z nemovitosti na základě předžalobní výzvy v polovině března letošního roku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně a) a žalovaný nedohodli o dalším bydlení žalovaného, který měl v domě pouze právo bydlet, musí soud v takovém případě rozhodnout na návrh manžela, který má k domu právo vlastnické o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. Zákon v tomto směru preferuje vypořádání vzájemných vztahů bývalých manželů dohodou, ale jestliže k ní nedojde, soud musí v zásadě na návrh druhého manžela rozhodnout o povinnosti manžela se slabším právem se vystěhovat, neboť zákon žádnou náhradu za ztrátu práva bydlení tak, jak je tomu v § 768 o. z., výslovně nepřiznává. Může však ve výjimečných případech zohlednit přiměřeně poměry rozvedeného manžela se slabším právem a za určitých okolností, zejména s ohledem na péči o nezletilé či dosud nezaopatřené dítě, zřídit právo odpovídající věcnému břemenu bydlení dle § 767 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný dosud v domě žalobců bydlí. Pakliže žalovaný v domě, jehož není vlastníkem nadále bydlí, činí tak bez dohody s žalobkyní a) a ostatními žalobci či bez jiného právního titulu, který by jej k takovému bydlení opravňoval. Soud má proto za to, že v daném případě byly splněny podmínky stanovené § 769 o. z., kdy žalovaný jakožto bývalý manžel stále bydlí v domě žalobců, aniž by existovala dohoda mezi účastníky o takovém bydlení žalovaného nebo aniž by existovalo věcné právo opravňující žalovaného k bydlení v nemovitosti žalobců. Je proto namístě uložit žalovanému povinnost se z domu vystěhovat. Žalobci se vystěhování žalovaného domáhají cestou žaloby v souladu se zákonem, vystěhování žalovaného tedy logicky nemůže být považováno za nezákonný zásah.

33. V daném případě zároveň nebyly zjištěny žádné důvody pro ochranu práva bydlení žalovaného ve smyslu § 2 odst. 3 a § 767 odst. 2 o. z., pro které by mohla být žaloba zamítnuta a žalovanému mohlo být zřízeno právo odpovídající věcnému právu bydlení v předmětné nemovitosti žalobců, kterého se žalovaný domáhá svým vzájemným návrhem, když zde nejsou natolik intenzivní okolnosti ve smyslu § 767 odst. 2 o. z., které by prokazovaly potřebu žalovaného bydlet v daném domě a odůvodňovaly by omezení vlastnického žalobců. Žalovaný nepečuje o nezletilé dítě či dosud trvale nezaopatřené dítě a ani v jeho poměrech nebyly shledány žádné jiné výjimečné okolnosti jako osobní a majetkové poměry, pracovní či sociální vazby, zdravotní stav i další okolnosti obdobné jako příčiny rozvratu manželství účastníků, možnosti zajistit si bydlení jinde nebo zásluhy o získání domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný sám vlastní nemovitost (rodinný dům se zahradou), která je sice v zanedbaném stavu, je v ní nepořádek a nakupené různé harampádí, kusy nábytku a jiné věci, ale je zde zdroj tepla, voda a zavedená elektřina. I kdyby však byla nemovitost žalovaného neobyvatelná, jak sám tvrdí, pak se tak stala v důsledku vlastního jednání žalobce jako výlučného vlastníka nemovitosti, který dlouhodobě zanedbával výkon svého vlastnického práva, o svou nemovitost řádně nepečoval a tím se sám připravil o možnost bydlení v této nemovitosti. Taková skutečnost nemlže být důvodem proto, aby žalovaný omezoval nadále výkon vlastnického práva žalobců. I tak má žalovaný možnost tuto svou nemovitost prodat, i kdyby pouze za cenu pozemku, pokud by bylo pravdou, jak sám tvrdí, že je stavba na pozemku neprodejná, a v takovém případě by tak získal dostatečné finanční prostředky na zajištění jiného bydlení. K tomu je nutné zohlednit i skutečnost, že žalovaný nemá ani žádná závažná zdravotní omezení, v důsledku nichž by musel mít nějaké speciální bydlení. Dále má pravidelný příjem v podobě starobního důchodu, který se rozhodně nepohybuje na pomezí životního minima, takže mu nic nebrání ani v tom, aby si sehnal běžné nájemní bydlení. Navíc žalovaný má dále možnost si zajistit podporu od státu v podobě příslušných dávek za účelem zajištění bydlení. I lidé nezaměstnaní a nevlastnící dům či byt, s podporou státu mají možnost si bydlení zajistit. Žalovaný celou dobu od zániku manželství pro zajištění svého bydlení nic neučinil. Naopak od této doby užívá nemovitost žalobců bez právního důvodu a odpovídajícího finančního protiplnění, za užívání části nemovitosti žalobců neplatí žalobcům nic, pouze přispívá na energie minimální částkou. Oproti tomu žalobci jakožto podíloví spoluvlastníci nemůžou svou nemovitost, k níž mají vlastnické právo, užívat v celém rozsahu. Žalovaný podle názoru soudu nemohl oprávněně očekávat, že žalobkyně a) a zbylí žalobci b) a c) budou nadále trpět dlouhodobé užívání části domu žalobců žalovaným. Není běžnou situací, že i po rozvodu manželství spolu bývalí manželé žijí ve společné domácnosti, tím spíše za situace, kdy se společná domácnost nachází v domě, který je ve vlastnictví pouze jednoho z bývalých manželů. V březnu 2025 pak byl žalovaný výslovně vyzván žalobci, aby se z domu žalobců vystěhoval. Žalovaný tak měl dostatečný časový prostor k tomu, aby si našel nové bydlení. Pokud toto dosud neučinil, nemůže to být k tíži žalobců. Dále je třeba poukázat na fakt, že vztahy účastníků nejsou dobré a atmosféra v domě žalobců je konfliktní z důvodu chování žalovaného, který se chová agresivně zejména vůči žalobkyni a), na kterou slovně útočí, častuje ji vulgarismy, vyhrožuje jí fyzickým násilím, smrtí a podpálením domu, rovněž ji jednou fyzicky napadl, požívá skoro denně alkoholické nápoje a celkově se chová agresivně. V tomto směru není podstatné, že žalovaný nebyl za takovéto jednání trestně odsouzen ani shledán odpovědným ze spáchání přestupku. Žalovaný se tedy chová vůči žalobkyni a) v rozporu s dobrými mravy.

34. Soud se rovněž zabýval námitkou žalovaného, že postup žalobců a jeho vyklizení je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. a je tedy třeba žalobu zamítnout, a shledal ji nedůvodnou. S ohledem na zákonnou úpravu je žalobou uplatněný nárok důvodný a zcela po právu a s ohledem na výše zohledněné okolnosti případu (vizte bod 33. odůvodnění) nebyl shledán v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Hlediska pro posouzení souladu výkonu práva žalobce s dobrými mravy jsou v daném případě shodná s východisky pro založení práva odpovídajícímu věcnému břemeni, a tudíž výkon práva žalobců, domáhajícího se vyklizení části nemovitosti žalobců, nelze za rozporný s dobrými mravy považovat. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nadto soud poukazuje, jak již uváděl výše (vizte bod 33. odůvodnění), že uložením povinnosti žalovanému vystěhovat se z domu žalobců z něj bezdomovce neudělá. Stát svým občanům poskytuje i dávky přispívající při úhradě odůvodněných nákladů na bydlení a nákladů souvisejících s bydlením, a i lidé nezaměstnaní s podporou státu mají možnost si bydlení zajistit.

35. Jestliže žalovaný namítal, že do nemovitosti žalobců vložil investice v podobě jím vykonané práce a finančních prostředků na údržbu a rekonstrukce, pak soud uzavřel, že tato námitka je zcela irelevantní. Pokud žalovaný nemovitost žalobců zhodnotil, zakládalo by to případné právo žalovaného na vypořádání takového zhodnocení, jakékoli investice žalovaného by však nezaložily právo žalovaného užívat nemovitost žalobců a ani by neodůvodňovaly jím uplatněný nárok na zřízení práva odpovídající věcnému břemenu bydlení v části nemovitosti žalobců. Případné investice žalovaného do nemovitosti žalobců mohou být zohledněny pouze v jiném typu řízení.

36. Pokud dále žalovaný namítal, že dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů, tj. žalobkyně a) a žalovaného, pak taková námitka je zcela bezpředmětná, neboť nemovitost žalobců, z níž se žalovaný má vystěhovat, není ve společném jmění žalobkyně a) a žalovaného.

37. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nárok žalobců je uplatněn zcela v souladu s požadavky § 769 o. z. Soud proto rozhodl dle § 769 o. z. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k vyklizení soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody ke stanovení lhůty delší, neboť žalovaný si musel být vědom toho, že jeho právo bydlet v předmětné části nemovitosti žalobců zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně a) a žalovaného (, datum, ). O skutečnosti, že žalobci mají v úmyslu domoci se vyklizení žalovaného z předmětné části jejich nemovitosti pak žalovaný věděl přinejmenším od , datum, , kdy mu byla dodána předžalobní výzva žalobců. Žalovaný tak měl dostatečný prostor k zajištění jiného bydlení, avšak tento nikterak nevyužil. Žalovaný navíc není osobou s příjmem v takové výši či s takovým zdravotním omezení, které by mu znemožňovaly si nové bydlení sehnat. Soud proto neshledal důvod k tomu, aby lhůtu k vystěhování stanovil jinou, než jak předpokládá zákon.

38. Vzhledem k tomu, že žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, a naopak vzájemný návrh žalovaného shledal soud jako nedůvodný, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci měli ve věci plný úspěch, a proto jim přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobcům, kteří byli v řízení zastoupeni advokátkou, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 53 202,07 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč, z odměny advokátky žalobců dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a § 11 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 a. t. [v daném případě nelze aplikovat § 9 odst. 3 písm. c) a. t., neboť na věc nedopadá a navíc je-li předmětem vyklizení nemovitosti, určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. a lze-li hodnotu věci zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, což bylo v dané věci, je nezbytné postupovat ve smyslu § 9 odst. 1 a. t. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 2305/19)] za 3 x (počet žalobců) 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) a. t., žaloba - § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast u ústního jednání dne , datum, od 13:11 hod. do 14:44 hod. - § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), vyjádření k vzájemnému návrhu žalovaného ze dne , datum, - § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast u ústního jednání dne , datum, od 09:09 hod. do 11:05 hod. - § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) ve výši 2 300 Kč/úkon dle § 7 a. t. a za 3 x (počet žalobců) 1 úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva k plnění - § 11 odst. 2 písm. h) a. t.) ve výši 1 150 Kč dle § 7 a. t. a dle § 12 odst. 4 a. t. snížené za zastupování žalobkyně b) o 20 % a za zastupování žalobce c) o 40 %, z paušální náhrady hotových výdajů za 3 x (počet žalobců) 6 úkonů právní služby ve výši 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovních výdajů za 2 cesty k ústnímu jednání ve dnech , datum, a , datum, z , adresa, a zpět (52 km x 2, tj. celkem , hodnota, km) - průměrná spotřeba vozidla tov. zn. BMW, reg. zn. , SPZ, , činí 4,8 l/100 km, cena pohonných hmot činí 34,70 Kč/1 l motorové nafty a náhrada za 1 km jízdy činí 5,80 Kč (stanoveno dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), tj. v celkové výši 776,42 Kč, náhrady za promeškaný čas, a to za 4 započaté půlhodiny strávené cestou k ústnímu jednání z , adresa, a zpět dne , datum, a dne , datum, po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., tj. v celkové výši 600 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokátka plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 8 365,66 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobci byli ve sporu zastoupeni advokátkou, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám této advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvod pro její prodloužení.