5 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 45 421,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 421,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 421,30 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 722 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 45 421,30 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že její právní předchůdce (společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně a včas hradit sjednanou cenu. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, částku ve výši 45 421,30 Kč. Žalovaná však vyfakturovanou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění pozdějších dodatků došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení uvedené pohledávky za žalovanou na žalobkyni a postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. K úhradě dlužných částek byla žalovaná bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

2. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a hradit za ni sjednanou cenu (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, ze dne , datum, a všeobecnými smluvními podmínkami elektřiny pro smluvní vztahy od , datum, ).

5. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované cenu (nedoplatek) za energii a související služby na odběrném místě , adresa, , za období , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, na částku 45 421,30 Kč se splatností , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ).

6. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění pozdějších dodatků byly pohledávky za žalovanou s účinností ke dni , datum, postoupeny právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatků). Žalované bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Dle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo ve smyslu § 50 energetického zákona k uzavření platné smlouvy o dodávce elektřiny. Z toho vznikla předchůdci žalobkyně povinnost dodat žalované do odběrného místa , adresa, , elektřinu a žalovaná byla oproti tomu povinna za odebranou elektřinu zaplatit předchůdci žalobkyně vyúčtovanou cenu. Jelikož žalovaná žalobkyni vyúčtované částky neuhradila, dostala se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl soudem žalobkyni přiznán ode dne následujícího po splatnosti faktury. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 722 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 818 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 45 421,30 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 700 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.