5 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 45 421,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 421,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 421,30 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 722 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 45 421,30 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že její právní předchůdce (společnost právnická osoba, IČO: IČO) na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně a včas hradit sjednanou cenu. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu za období od datum do datum částku ve výši 45 421,30 Kč. Žalovaná však vyfakturovanou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění pozdějších dodatků došlo s účinností ke dni datum k postoupení uvedené pohledávky za žalovanou na žalobkyni a postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. K úhradě dlužných částek byla žalovaná bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a hradit za ni sjednanou cenu (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN č. hodnota ze dne datum a všeobecnými smluvními podmínkami elektřiny pro smluvní vztahy od datum).

5. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované cenu (nedoplatek) za energii a související služby na odběrném místě adresa, za období datum do datum fakturou č. hodnota na částku 45 421,30 Kč se splatností datum (prokázáno fakturou č. hodnota).

6. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění pozdějších dodatků byly pohledávky za žalovanou s účinností ke dni datum postoupeny právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dodatků). Žalované bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Dle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo ve smyslu § 50 energetického zákona k uzavření platné smlouvy o dodávce elektřiny. Z toho vznikla předchůdci žalobkyně povinnost dodat žalované do odběrného místa adresa, elektřinu a žalovaná byla oproti tomu povinna za odebranou elektřinu zaplatit předchůdci žalobkyně vyúčtovanou cenu. Jelikož žalovaná žalobkyni vyúčtované částky neuhradila, dostala se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl soudem žalobkyni přiznán ode dne následujícího po splatnosti faktury. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 722 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 818 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 45 421,30 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 700 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.