5 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 26 948,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 948,82 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 120,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 420,55 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 22 989,82 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 22 989,82 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 948,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci mezi sebou dne datum po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřeli smlouvu o úvěru k účtu č. č. účtu. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 607 Kč. Za poskytnuté finanční prostředky se zavázala platit poplatky a úrok. Protože se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila úvěr ke dni datum za splatný. Zažalovaná částka sestává z jistiny ve výši 22 989,82 Kč, poplatků ve výši 3 959 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 120,96 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 420,55 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaná se zavázala platit úroky a poplatky dle Sazebníku (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum č. hodnota, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými smluvními podmínkami, úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nepodnikatele, Sazebníkem a periodickým výpisem z účtu žalované ze dne datum). Před uzavřením uvedené smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované (prokázáno informacemi sdělenými v rámci žádosti o úvěr). Žalovaná nesplácela řádně, uhradila toliko 22 splátek, proto žalobkyně prohlásila ke dni datum celý úvěr za splatný (prokázáno historií úvěru, upomínkou ze dne datum a výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum). Před podáním žaloby byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem).

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované. Žalované byl na základě platné smlouvy o úvěru poskytnut úvěr, který byla povinna vrátit ve sjednané době. Žalovaná nehradila řádně a dluží na jistině částku 22 989,82 Kč, na poplatcích částku 3 959 Kč a na úroku částku 2 120,96 Kč. Jelikož žalovaná nehradila včas, dostala se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal nárok uplatněný žalobou opodstatněným po skutkové i právní stránce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 893 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 26 948,82 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 400 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.