6 C 111/2019

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] a k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha včetně veškerého příslušenství a součástí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Kolín, se zrušuje.

II. Všechny uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2 950 000 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví. Uvedla, že s žalovaným jsou spoluvlastníky, každý jednou polovinou spoluvlastnického podílu pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha včetně veškerého příslušenství a součástí, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Kolín. Žalobkyně nechce dále ve spoluvlastnictví setrvávat, žalovaného vyzvala ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ten však její návrh odmítl. Dle žalobkyně nelze předmětné nemovitosti rozdělit, aniž by se podstatně snížila jejich hodnota. Žalobkyně navrhla, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nemovitosti přikázal do jejího výlučného vlastnictví s tím, že žalovanému vyplatí na vypořádání částku 300 000 Kč a převezme hypoteční úvěr, který spoluvlastníci uzavřeli za účelem pořízení předmětných nemovitostí v aktuální výši 3 669 723,90 Kč vedený u [právnická osoba] pod číslem účtu [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalovaného] žalobkyně je spoludlužníkem.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví i s tvrzením žalobkyně, že nemovitosti nelze rozdělit bez snížení jejich hodnoty. Dále uvedl, že nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem k zajištění hypotečního úvěru u [právnická osoba] [číslo] na účtu č. [bankovní účet]. Nemovitosti byly zakoupeny v roce 2010, kupní cena byla uhrazena z úvěru u Komerční banky, který byl v roce 2013 předčasně splacen výše popsaným úvěrem u [právnická osoba] Žalovaný navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že závazek z hypotečního úvěru u [právnická osoba] bude přikázán jemu a žalobkyni vyplatí 300 000 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že má místo výkonu svého zaměstnání v [obec], kromě předmětných nemovitostí vlastní dále pouze dům [adresa] v obci [obec] v okrese [obec], který slouží jako rekreační objekt. Žalobkyně má místo výkonu svého zaměstnání v [obec], je výlučnou vlastnicí bytové jednotky na adrese [adresa], kde pracuje, tak v [obec], kde žije její matka. Výlučně žalovaný hradil a dosud hradí splátky postupně na oba úvěry, hradí náklady na energie a další poplatky v domě i daň z nemovitosti. V průběhu let kompletně dům [adresa] zrekonstruoval ze svých prostředků a svépomocí.

3. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že s žalovaným žili ve společné domácnosti jako druh a družka a takto dlouhodobě hradili společné náklady. V průběhu soužití zakoupili do podílového spoluvlastnictví tři nemovitosti, a to bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa], dům [adresa] na parcele č. st. [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. Všechny tyto nemovitosti byly postupně rekonstruovány vždy z prostředků společné domácnosti účastníků. Kromě těchto nemovitostí žalovaný vlastní byt [číslo] na adrese [adresa]. Účastníci ukončili soužití a postupně došlo k vypořádání dvou ze tří společných nemovitostí. V březnu 2019 žalobkyně darovala smlouvou žalovanému polovinu nemovitostí v [obec a číslo], [obec]. Oproti tomu žalovaný daroval ideální polovinu bytu [ulice a číslo] v [obec] společnému synovi účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. Dalším krokem mělo být vypořádání předmětných nemovitostí darem žalovaného žalobkyni, ale k tomu již nedošlo. V roce 2013 byl předčasně splacen úvěr vedený u Komerční banky na jméno žalovaného a spolu s ním byl splacen úvěr [číslo] u [právnická osoba] vedený na žalovanou, ze kterého byl částečně financován nákup nemovitostí v [obec a číslo]. Doplacení obou úvěrů bylo financováno z úvěru u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 4 800 000 Kč. Podle dohody pak žalobkyně v červnu roku 2019 chtěla tento úvěr převzít, ale po vyřízení veškeré administrativy, žalovaný návrh dodatku nepodepsal. Žalobkyně dále do rodinného rozpočtu účastníků, jejich společné domácnosti, vnesla finanční částky z prodeje nemovitostí a daru od svých rodičů, celkem uvedla částku 1 590 000 Kč, přitom 800 000 Kč použila na splacení úvěru, z něhož byla financována koupě nemovitostí v [anonymizováno], které nyní vlastní žalovaný. Žalobkyně ponechává na zvážení soudu, jak tyto skutečnosti zhodnotí při stanovení výše vypořádacího podílu. Žalobkyně rozpad vztahu nezavinila, žalovaný vztah ukončil po navázání nové známosti, od počátku roku 2019 se v domě zdržuje 2-4 dny v měsíci. V předmětném domě dosud žalovaná žije s dětmi účastníků a se svou matkou, stará se o domácnost, dům i zahradu. [příjmení] [jméno] v [obec] studuje střední školu, syn [jméno] studuje v [obec], ale i on v domě žije a tráví čas. Obě děti si přejí stávající stav zachovat.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. území [obec] soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý s podílem o velikosti jedné ideální poloviny.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. území [obec] soud zjistil, že žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] jsou podílovými spoluvlastníky bytu [číslo] v bytovém domě v [část obce] na stavební parcele st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a to každý s podílem o velikosti jedné ideální poloviny.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, listu vlastnictví [anonymizováno] pro [územní celek] a kat. území [část obce] podle stavu ke dni [datum] soud zjistil, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky pozemku st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec] č.p.18, pozemků [číslo] a [číslo] – zahrada, pozemku [číslo] ostatní plocha a pozemků [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] vše orná půda, a to každý s podílem o velikosti jedné ideální poloviny. Ze stejného výpisu podle stavu ke dni [datum] soud zjistil, že všechny tyto nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, naposledy podle darovací smlouvy ze dne [datum].

7. Z listiny nadepsané Dodatek [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] jako úvěrující banka, žalobkyně jako klient a žalovaný jako původní klient se měli dohodnout na vyvázání strany – původního klienta - ze smlouvy o úvěru a převzetí dluhu klientem. Listina byla dne [datum] podepsána pracovníkem spořitelny a žalobkyní, žalovaným podepsána není.

8. K uspořádání domu žalobkyně uvedla, že z ulice je přístupná garáž umístěná v domě, ve stejném podlaží je technická místnost, spižírna, prádelna a pracovna, v dalším podlaží je obývací pokoj, kuchyně, ložnice, koupelna a samostatná toaleta. V dalším podlaží je ložnice, dva dětské pokoje, místnost, kterou užívá žalovaný, koupelna a samostatná toaleta. V posledním podlaží je půda. Do domu se vchází z ulice do chodby, ze které vedou schody do dalších pater. Schody neprocházejí žádnou místností. Žalovaný k tomu uvedl, že směrem ze zahrady je k domu na úrovni garáže přistavěn objekt o velikosti 5x5 m, jedná se o hrubou stavbu, který slouží jako úschovna nářadí. V dalším patře jsou čtyři pokoje. Schodiště je v domě umístěno v centrální části, prochází celým domem, v každém patře je podesta, ze které se po obou stranách vstupuje do pokojů.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že trvalé bydliště má už přes rok na adrese žalobkyně (ověřeno i jejím občanským průkazem). Spolu s žalobkyní vlastní byt o velikosti 3+1 na adrese [adresa], kde měla i dříve trvalé bydliště. V tomto bytě žila s manželem, má zde své věci, během týdne zde pobývá a víkendy tráví u žalobkyně. Pokud by žalobkyně dostala dům do svého vlastnictví, společně by byt prodaly, svědkyně by se nastěhovala k dceři a pomohla jí splácet úvěr. V roce 2019 docházela pravidelně k žalobkyni domů, protože její dceři nosila obědy. V roce 2020 začala k žalobkyni chodit na víkendy, v době omezení pohybu byla v bytě. Poslední společné vánoce s celou rodinou trávila v roce 2018, potom se v domě žalovaný už tolik nezdržoval a v únoru 2019 se odstěhoval a svědkyně začala v domě trávit víkendy. V domě bydlí její dcera a její vnoučata [jméno], 22 let a [jméno], 17 let. [jméno] studuje v Praze, domů jezdí pravidelně na víkendy, když byl omezen pohyb osob, byl doma.

10. Z výslechu dcery účastníků [jméno] [příjmení], narozené [datum] bylo zjištěno, že do domu se nastěhovala s rodiči a bratrem, bydlí zde stále a považuje ho za svůj domov. V únoru 2019 žalovaný přestal v domě pravidelně pobývat, přespal zde asi jednou týdně a od září 2019 vůbec, v domě má zamčený jeden pokoj se svými věcmi. Ona i bratr mají v domě svůj pokoj, žalobkyně zde bydlí také, nic jiného nemá, jezdí do práce do [obec], ale pravidelně se vrací. Pracuje jako záchranářka, v případě, že má službu, přespí v práci. Její bratr studuje v [obec], domů jezdí na víkendy, někdy již ve čtvrtek. Svědkyně studuje gymnázium v [obec], je v péči své matky, chce s ní zůstat a bydlet v domě. Se svým otcem se chce vídat, ale bez jeho přítelkyně.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna účastníků soud zjistil, že studuje vysokou školu v [obec], nyní je ve třetím ročníku, studium má prodloužené na čtyři roky a chce pokračovat magisterským studiem. Za svůj domov považuje dům v [obec] ve [ulice] ulici, jezdí sem na víkendy. V [obec] bydlí v bytě o velikosti 2+ 1 ve vlastnictví žalobkyně, má spolubydlícího, se kterým se dělí o náklady na bydlení. V domě bydlí jeho matka, sestra a babička.

12. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na nemovitosti soud zjistil, že obvyklá cena pozemku [číslo] včetně rodinného domu [adresa] a pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec] je 5 900 000 Kč.

13. Oba účastníci doložili, že jim může být poskytnut hypoteční úvěr, žalovanému [příjmení] bankou ve výši 4 900 000 Kč, žalobkyni [příjmení] bankou a Komerční bankou ve výši 3 000 000 Kč, Fio bankou ve výši 3 500 000 Kč.

14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastník, který se domáhá zrušení spoluvlastnictví nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro které se domáhá zrušení spoluvlastnictví, žalovaný také netvrdil, že žalobkyně se domáhá zrušení v nevhodnou dobu nebo k jeho újmě (§ 1140 odst. 2 o.z.) a se zrušením spoluvlastnictví souhlasil. Soud tedy podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zrušil.

16. Soud se pak zabýval otázkou vypořádání spoluvlastnictví. Přednostním způsobem je rozdělení věci. Účastníci shodně uvedli, že se jedná o rodinný dům s pozemky, který sloužil jako bydlení rodiny. Z jejich vyjádření vyplývá, že v bytě je jedna bytová jednotka rozložená v několika podlažích, s jednou kuchyní, jedním obytným prostorem a několika ložnicemi. Středem domu prochází schodiště, ze kterého je přístup k jednotlivým pokojům. Na základě tohoto vyjádření, dospěl soud k závěru, že rozdělení rodinného domu na dvě samostatné části není prakticky možné, ostatně ani účastníci takové řešení nenavrhovali. Rozdělení parcely by sice teoreticky možné bylo, ale toto řešení by komplikoval přístup k odděleným částem parcel, resp. zahrady když ten je možný pouze z domu.

17. V pořadí dalším způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. V projednávaném případě oba účastníci požadovali přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Zákon nyní nestanoví žádná kritéria pro rozhodnutí, kterému ze spoluvlastníků má věc připadnout. Soud však vyšel z hledisek dříve stanovených zákonem a judikaturou, to je velikost podílů a účelné využití věci. Podíly obou účastníků jsou stejné a oba prokázali, že jsou schopni zajistit si finanční prostředky na výplatu podílu druhému z nich. Soud tak přihlédl k účelnému využití věci. Nemovitosti tvoří rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a se zahradou. Žalovaný opustil společnou domácnost s žalobkyní, nyní žije v jiné obci s přítelkyní a společnou dcerou. V domě zůstala bydlet žalobkyně a děti účastníků, kdy nezletilá dcera [jméno] byla svěřena do péče žalobkyně a studuje v [obec]. Obě děti si přejí tento stávající stav zachovat. Žalobkyni poté, co žalovaný opustil společnou domácnost a z domu se odstěhoval, často navštěvuje její matka, která zde pravidelně tráví víkendy. Soud tak dospěl k závěru, že logickým uspořádáním je přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobkyně. Zároveň nebylo přihlédnuto k dalším nemovitostem, které má každý z účastníků ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví, když jejich vlastnictví nemá pro rozhodnutí podle výše uvedených hledisek význam.

18. Pokud se týká náhrady, kterou má žalobkyně vyplatit žalovanému, soud vyšel z ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem a výše spoluvlastnických podílů. Žalobkyni tak bylo uloženo zaplatit žalovanému polovinu zjištěné ceny, která představuje přiměřenou náhradu. Lhůtu pro vyplacení finanční částky 2 950 000 Kč soud žalobkyni stanovil s ohledem na to, že finanční prostředky bude žalovaná čerpat z bankovního úvěru.

19. Soud nepřihlédl k návrhu žalobkyně, aby soud rozhodl tak, že přebírá práva a povinnosti z hypotečního úvěru u [obec] spořitelny. Z tvrzení účastníků vyplývá, že tento úvěr si vzal jako dlužník žalovaný, žalobkyně je spoludlužníkem. Úvěr sloužil ke splacení jednak úvěru, který byl použit k zaplacení kupní ceny předmětných nemovitostí a jednak k úhradě dalších dluhů. Je na účastnících, aby si případné vzájemné nároky vypořádali mezi sebou nebo v jiném soudním řízení. V neposlední řadě pak nelze osobu vyvázat ze závazku vůči bance bez účasti tohoto věřitele. Vzhledem k tomu, že soud o tomto návrhu žalobkyně nerozhodl, bude tak učiněno doplňujícím rozsudkem. Soud také nepřihlédl k tvrzení žalobkyně, že do společného rozpočtu a společné domácnosti investovala vlastní finanční prostředky, neboť tato skutečnost, i kdyby byla prokázána, nemá pro stanovení výše náhrady význam, když tyto prostředky nebyly investovány do společné věci, ale spotřebovány při vedení společné domácnosti.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud vzal v úvahu, že zrušení spoluvlastnictví akceptovali oba účastníci. Žalobkyně byla úspěšná v tom, pokud navrhovala přikázání věcí do svého vlastnictví, ale neměla úspěch, pokud navrhovala vypořádací podíl ve výši 300 000 Kč. Soud tedy posoudil úspěch a neúspěch účastníků v řízení jako stejná a rozhodl tak, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo.