6 C 118/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 228 597,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi žalovaným jako dlužníkem, zesnulým jméno příjmení, rodné číslo, jako věřitelem a žalobcem jako ručitelem byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do datum. Věřitel žalovanému finanční prostředky poskytl převodem na účet, a to dne datum. Protože žalovaný neměl finanční prostředky na vrácení předmětné zápůjčky věřiteli, byla zápůjčka věřiteli vrácena z výlučných prostředků žalobce, které žalobce poskytl žalovanému dne datum, a to na účet žalovaného s popisem transakce„ Svanda“. Žalovaný tyto peněžní prostředky použil k úhradě dluhu ze smlouvy o půjčce a dne datum je poukázal na účet věřitele. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení uvedené částky z důvodu svého regresního nároku a z opatrnosti nevyloučil ani bezdůvodné obohacení. Žalovaný však ani přes výzvu svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že dne datum obdržel od žalobce na svůj účet částku 1 500 000 Kč. Rovněž učinil nesporným, že dne datum obdržel na svůj účet od zapůjčitele M. příjmení částku 1 500 000 Kč. Namítal však, že od zapůjčitele M. příjmení obdržel celkem částku 5 000 000 Kč, z toho částku 1 500 000 Kč dne datum, částku 2 000 000 Kč dne datum a částku 1 500 000 Kč dne datum, u této poslední platby byla uvedena poznámka„ koupě pozemku“. Ke koupi pozemku nedošlo a zapůjčená částka byla zapůjčiteli vrácena. Pohledávka žalobce za žalovaným vůbec nevznikla, neboť žalobce plnil žalovanému z důvodu vrácení půjčky, respektive z důvodu, že žalovaný plnil ČSOB za společnost právnická osoba, v níž žalobce vlastní 100 % obchodního podílu, plněno bylo s ohledem na dohodu o převodu obchodního podílu.

3. K výzvě soudu následně žalovaný doplnil, že k zaslání částky 1 500 000 Kč žalovanému došlo z ekonomických důvodů vyplývajících z dlouhodobého podnikatelského styku účastníků. Žalobce a žalovaný podnikali prostřednictvím právnická osoba SERVIS – příjmení, která čerpala od právnická osoba úvěr. Za společnost uhradil dluh z úvěru žalovaný, plnění nepožadoval zpět a převedl žalobci za nominální cenu společnost nezatíženou úvěrem. Učinil tak z důvodu, že mezi stranami byla nepsaná dohoda, že žalovaný bude vyvázán ze společnosti, žalobce si převezme zavedenou fungující společnost a zaplatí její dluh. Žalobce si musel být vědom, za jakým účelem peníze žalovanému zasílá. Tímto účelem bylo vrátit M. příjmení peněžní prostředky použité k „ oddlužení“ právnická osoba SERVIS – příjmení.

4. Žalovaný nakonec tvrdil, že mezi účastníky existovala nepojmenovaná smlouva o vypořádání, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v souvislosti s převodem jeho obchodního podílu ve společnosti právnická osoba částku 1 100 000 Kč. Z důvodu právní opatrnosti proto žalovaný započetl svou pohledávku z titulu vyrovnání ve výši 1 100 000 Kč.

5. Žalobce uzavření jakékoliv smlouvy, na základě které by se měl zavázat zaplatit vypořádací podíl za převod jeho podílu ve právnická osoba příjmení celé jméno žalovaného, popřel.

6. Žalobce při výslechu uvedl, že podepsal smlouvu o zápůjčce ze dne datum s vědomím, že ji podepisuje jako ručitel. Uvědomoval si riziko, že pokud žalovaný panu příjmení peníze nevrátí, může je pan příjmení chtít po něm. Když měl žalovaný peníze vrátit, přišel za žalobcem, že je nemá, neboť dokončoval stavbu domu. Žalovaný věděl, že partnerka žalobce prodala v té době byt, proto předpokládal, že tuto částku má. U rozhovoru byl pan příjmení, který v té době ještě žil. Pan anonymizováno také žalobce upozornil, že pokud mu žalovaný dlužnou částku nevrátí, může ji chtít po něm. Žalobce se proto dohodl s partnerkou, ta mu zaslala peníze na jeho účet a on je poslal žalovanému. Byly to peníze na uhrazení této půjčky, v té době žádné jiné závazky vůči žalovanému neměl. Žalobce se žalovaným společně vedli firmy příjmení celé jméno žalovaného později A.Z. Auto celé jméno žalovaného. Obě firmy fungovaly již v době, kdy byla předmětná půjčka uzavřena.

7. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobce zná přes svého otce, který s ním byl v kontaktu pracovním i osobním. Se žalovaným má firmu právnická osoba Svědkyně i žalovaný jsou jednatelé. Se žalovaným nejsou partneři. Svědkyně nemá ve firmě na starost žádnou agendu ani tam nechodí. Její otec se dohodl se žalovaným, že si žalovaný založí firmu a on to zafinancuje. Otec jí před smrtí požádal, aby to zařídila. Svědkyně zdědila po svém otci peníze, a ty vložila do firmy žalovaného, neví přesně kolik, asi milion. Tuto částku jí žalovaný začátkem roku vrátil, bral si na to hypotéku. Otec svědkyně pracoval jako OSVČ na základě živnostenského listu, měl svoje firmy, autopůjčovnu a autoservis. Spolupracoval se žalovaným, pravděpodobně ohledně aut. Když žalobce se žalovaným zakládali firmu, přišli za jejím otcem, jestli by jim nepůjčil peníze. příjmení však nechtěl půjčit žalobci, protože žalobce měl exekuce, proto je půjčil žalovanému, bylo to pro firmu. Půjček bylo více. Od svého otce ví, že žalobce poslal peníze na účet žalovaného, a ten je poslal jejímu otci. Všechny předchozí půjčky byly uhrazeny. Když otec zemřel, měl pohledávku za žalovaným, bylo to přes milion korun, ručitelem byl žalobce. Chtěla po žalobci, aby jí půjčky zaplatil jako ručitel. Pokud se týkalo financí, vždy jednala se žalobcem. Po žalovaném nikdy peníze nechtěla, protože věděla, že finance ve firmě řeší žalobce. Když otec zemřel, přišel za ní žalobce s tím, že s ním mají ještě smlouvu o půjčce. U advokáta se napsala nová smlouva o půjče, že peníze dluží svědkyni žalovaný a žalobce je ručitel. Jednalo se o částku přesahující milion, první část jí už byla zaplacena, teď jí dluží žalobce se žalovaným asi 500 000 Kč O vypořádání mezi žalobcem a žalovaným při ukončení jejich společného podnikání svědkyně nevěděla nic.

8. Skutečnost, že žalovaný obdržel dne datum na svůj účet z účtu žalobce částku 1 500 000 Kč, učinili účastníci nespornou.

9. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

10. Dne datum byla mezi jméno příjmení jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjče. Věřitel se zavázal žalovanému zapůjčit částku 1 500 000 Kč za odměnu 54 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobci půjčku převodem na účet nejpozději do datum. Ve smlouvě je žalobce označen jako ručitel, smlouva však neobsahuje prohlášení ručitele, že uspokojí věřitele, jestliže dlužník svůj dluh věřiteli nesplní. Podpisy žalobce a žalovaného na smlouvě byly úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne datum).

11. Dne datum byla mezi jméno příjmení jméno, narozenou datum, jako věřitelkou, a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjče. Věřitelka se zavázala žalovanému zapůjčit částku 1 000 000 Kč za odměnu 180 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobci převodem na účet nejpozději do datum. Ve smlouvě je žalobce označen jako ručitel, smlouva však neobsahuje prohlášení ručitele, že uspokojí věřitele, jestliže dlužník svůj dluh věřiteli nesplní. Podpisy žalobce a věřitelky na smlouvě byly úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne datum).

12. Žalovaný byl vlastníkem účtu bankovní účet a na tento účet mu dne datum byla poukázána platba 1 500 000 Kč s poznámkou koupě pozemku a dne datum platba ve výši 1 500 000 Kč s poznámkou anonymizováno, z uvedeného účtu pak byla dne datum odepsána částka 1 500 000 Kč s poznámkou jméno půjčky p. příjmení (prokázáno zprávou právnická osoba ze dne datum a výpisem z účtu žalovaného za období leden až prosinec 2018).

13. Žalovaný byl jedním ze společníků právnická osoba SERVIS – právnická osoba, IČO, byl také jednatelem společnosti; druhým společníkem a jednatelem společnosti byla jméno příjmení (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudním v Praze, oddíl C, vložka číslo).

14. Smlouvou o převodu obchodního podílu v obchodní korporaci uzavřenou dne datum byl obchodní podíl žalovaného převeden na žalobce a to za 1 Kč (prokázáno smlouvou o převodu podílu v obchodní korporaci ze dne datum a dohodou o úplatě za převod podílu z téhož dne).

15. Hodnota 50 % podílu ve společnosti právnická osoba byla nulová, společnost vlastnila pouze nedobytné pohledávky, proto v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. insolvenční spisová značka byl podíl jméno příjmení vyloučen jako bezcenný z majetkové podstaty dlužnice (prokázáno zprávou insolvenčního správce JUDr. jméno příjmení ze dne datum).

16. Žalovaný je rovněž společně se svědkyní jméno příjmení příjmení jednatelem a společníkem právnická osoba právnická osoba, která vznikla dne datum (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo).

17. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ve výši 1 500 000 Kč do patnácti dnů od doručení výzvy, přičemž výzva mu byla doručena dne datum (prokázáno výzvou ze dne datum a doručenkou).

18. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě částky 1 500 000 Kč (prokázáno výzvou právního zástupce ze dne datum a doručenkou datové zprávy).

19. Podle § 2018 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

20. Podle § 1937 odst. 2 o.z. splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

21. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobci nevznikl regresní nárok z titulu ručení.

22. Ručení je formou zajištění dluhu, kdy se ručitel svým prohlášením zavazuje vůči věřiteli, že dluh splní, pokud tak neučiní dlužník. Ručení vzniká tím, že věřitel akceptuje ručitelem učiněnou písemnou nabídku, že dluh splní, pokud ho nesplní dlužník. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Smlouva o půjčce ze dne datum neobsahuje ručitelské prohlášení žalobce, že uspokojí věřitele pana příjmení, pokud žalovaný svůj dluh vůči věřiteli nesplní. Samotné označení ručitel u podpisu žalobce nelze považovat za ručitelské prohlášení (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 5078/2008).

23. Ručitelský závazek není závazkem vůči dlužníkovi, ale vůči věřiteli. Ručitel tedy plní svůj závazek vůči věřiteli, nikoli vůči dlužníkovi a do práv věřitele vstupuje splněním dluhu věřiteli, nikoliv plněním dlužníkovi. Zaplacením částky 1 500 000 Kč na účet žalovaného tedy nemohl žalobci vzniknout regresní nárok z titulu ručení.

24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný a zemřelý jméno příjmení uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které pan příjmení poskytl žalovanému na jeho účet dne datum částku 1 500 000 Kč s poznámkou„ koupě pozemku“. Smlouvu podepsal i žalobce, v jejím záhlaví označený jako ručitel, ale jak uvedeno výše, jeho ručitelský závazek nevznikl. Dne datum zaslal žalobce žalovanému na jeho účet stejnou částku s poznámkou„ příjmení“ a dne datum tutéž částku zaslal žalovaný na účet pana příjmení s poznámkou„ vratka půjčky“. Žalovaný tvrdil, že M. příjmení mu částku poskytl na koupi pozemku, která se posléze neuskutečnila (replika žalovaného ze dne datum). Posléze tuto použil dne datum na zaplacení úvěru společnosti právnická osoba u právnická osoba, a to ve výši 1 100 000 Kč s tím, že zbylá částka 400 000 Kč byla započítána na cenu za převod obchodního podílu ve společnosti právnická osoba z žalovaného na žalobce. Žalovaný tvrdil, že takto se účastníci ústně dohodli, tak aby žalobce získal„ čistou“ společnost bez dluhů, tedy, že částka 1 500 000 Kč byla cenou za 50% podíl žalovaného ve společnosti, který prodal žalobci. Žalobce však jakoukoli takovou dohodu popřel a žalovaný nenabídl relevantní důkaz, kterým by takovou dohodu prokázal. Jeho odkaz na předchozí praxi půjček od pana příjmení, kdy peníze byly použity na podnikání účastníků, soud považuje za nedostatečný. Stejně tak z výpovědi svědkyně jméno příjmení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného o takové dohodě. Žalovaný tvrdil, že mezi účastníky existoval dlouhodobý aktivní podnikatelský vztah, od pana příjmení si již dříve půjčovali peníze, resp. žalovaný, které pak byly investovány do společnosti právnická osoba a právnická osoba a těmito společnostmi pak přes žalovaného vráceny zapůjčiteli příjmení. Pouze poslední zápůjčka z roku 2018 byla vrácena žalobcem a to z důvodu ústní dohody o prodeji obchodního podílu. Taková dohoda však nebyla prokázána, naopak bylo prokázáno, že stejně velký obchodní podíl druhé společnice jméno příjmení, která byla od datum v úpadku řešeném konkursem, byl bezcenný a jako takový vyjmut z majetkové podstaty dlužnice. Soud tedy dospěl k závěru, že částku 1 500 000 Kč žalobce poskytl žalovanému bez právního důvodu a žalobě vyhověl.

26. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 75 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení, které činí odměna advokáta stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní pomoci po 14 300 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (první porada s klientem a příprava a převzetí, předžalobní výzva, 3x podání soudu, 3x účast při soudním jednání), osm režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada cestovních výdajů za tři cesty obec – obec a zpět ve výši 7 540,26 Kč, náhrada za promeškaný čas za 26 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., a náhrada za 21 % DPH ve výši 26 657,45 Kč, celkem 228 597,70 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.