6 C 118/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25% od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 228 597,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi žalovaným jako dlužníkem, zesnulým [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jako věřitelem a žalobcem jako ručitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Věřitel žalovanému finanční prostředky poskytl převodem na účet, a to dne [datum]. Protože žalovaný neměl finanční prostředky na vrácení předmětné zápůjčky věřiteli, byla zápůjčka věřiteli vrácena z výlučných prostředků žalobce, které žalobce poskytl žalovanému dne [datum], a to na účet žalovaného s popisem transakce„ Svanda“. Žalovaný tyto peněžní prostředky použil k úhradě dluhu ze smlouvy o půjčce a dne [datum] je poukázal na účet věřitele. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení uvedené částky z důvodu svého regresního nároku a z opatrnosti nevyloučil ani bezdůvodné obohacení. Žalovaný však ani přes výzvu svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že dne [datum] obdržel od žalobce na svůj účet částku 1 500 000 Kč. Rovněž učinil nesporným, že dne [datum] obdržel na svůj účet od zapůjčitele M. [příjmení] částku 1 500 000 Kč. Namítal však, že od zapůjčitele M. [příjmení] obdržel celkem částku 5 000 000 Kč, z toho částku 1 500 000 Kč dne [datum], částku 2 000 000 Kč dne [datum] a částku 1 500 000 Kč dne [datum], u této poslední platby byla uvedena poznámka„ koupě pozemku“. Ke koupi pozemku nedošlo a zapůjčená částka byla zapůjčiteli vrácena. Pohledávka žalobce za žalovaným vůbec nevznikla, neboť žalobce plnil žalovanému z důvodu vrácení půjčky, respektive z důvodu, že žalovaný plnil ČSOB za společnost [právnická osoba], v níž žalobce vlastní 100 % obchodního podílu, plněno bylo s ohledem na dohodu o převodu obchodního podílu.

3. K výzvě soudu následně žalovaný doplnil, že k zaslání částky 1 500 000 Kč žalovanému došlo z ekonomických důvodů vyplývajících z dlouhodobého podnikatelského styku účastníků. Žalobce a žalovaný podnikali prostřednictvím [právnická osoba] SERVIS – [příjmení], která čerpala od [právnická osoba] úvěr. Za společnost uhradil dluh z úvěru žalovaný, plnění nepožadoval zpět a převedl žalobci za nominální cenu společnost nezatíženou úvěrem. Učinil tak z důvodu, že mezi stranami byla nepsaná dohoda, že žalovaný bude vyvázán ze společnosti, žalobce si převezme zavedenou fungující společnost a zaplatí její dluh. Žalobce si musel být vědom, za jakým účelem peníze žalovanému zasílá. Tímto účelem bylo vrátit M. [příjmení] peněžní prostředky použité k „ oddlužení“ [právnická osoba] SERVIS – [příjmení].

4. Žalovaný nakonec tvrdil, že mezi účastníky existovala nepojmenovaná smlouva o vypořádání, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v souvislosti s převodem jeho obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] částku 1 100 000 Kč. Z důvodu právní opatrnosti proto žalovaný započetl svou pohledávku z titulu vyrovnání ve výši 1 100 000 Kč.

5. Žalobce uzavření jakékoliv smlouvy, na základě které by se měl zavázat zaplatit vypořádací podíl za převod jeho podílu ve [právnická osoba] [příjmení] [celé jméno žalovaného], popřel.

6. Žalobce při výslechu uvedl, že podepsal smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] s vědomím, že ji podepisuje jako ručitel. Uvědomoval si riziko, že pokud žalovaný panu [příjmení] peníze nevrátí, může je pan [příjmení] chtít po něm. Když měl žalovaný peníze vrátit, přišel za žalobcem, že je nemá, neboť dokončoval stavbu domu. Žalovaný věděl, že partnerka žalobce prodala v té době byt, proto předpokládal, že tuto částku má. U rozhovoru byl pan [příjmení], který v té době ještě žil. Pan [anonymizováno] také žalobce upozornil, že pokud mu žalovaný dlužnou částku nevrátí, může ji chtít po něm. Žalobce se proto dohodl s partnerkou, ta mu zaslala peníze na jeho účet a on je poslal žalovanému. Byly to peníze na uhrazení této půjčky, v té době žádné jiné závazky vůči žalovanému neměl. Žalobce se žalovaným společně vedli firmy [příjmení] [celé jméno žalovaného] později A.Z. Auto [celé jméno žalovaného]. Obě firmy fungovaly již v době, kdy byla předmětná půjčka uzavřena.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná přes svého otce, který s ním byl v kontaktu pracovním i osobním. Se žalovaným má firmu [právnická osoba] Svědkyně i žalovaný jsou jednatelé. Se žalovaným nejsou partneři. Svědkyně nemá ve firmě na starost žádnou agendu ani tam nechodí. Její otec se dohodl se žalovaným, že si žalovaný založí firmu a on to zafinancuje. Otec jí před smrtí požádal, aby to zařídila. Svědkyně zdědila po svém otci peníze, a ty vložila do firmy žalovaného, neví přesně kolik, asi milion. Tuto částku jí žalovaný začátkem roku vrátil, bral si na to hypotéku. Otec svědkyně pracoval jako OSVČ na základě živnostenského listu, měl svoje firmy, autopůjčovnu a autoservis. Spolupracoval se žalovaným, pravděpodobně ohledně aut. Když žalobce se žalovaným zakládali firmu, přišli za jejím otcem, jestli by jim nepůjčil peníze. [příjmení] však nechtěl půjčit žalobci, protože žalobce měl exekuce, proto je půjčil žalovanému, bylo to pro firmu. Půjček bylo více. Od svého otce ví, že žalobce poslal peníze na účet žalovaného, a ten je poslal jejímu otci. Všechny předchozí půjčky byly uhrazeny. Když otec zemřel, měl pohledávku za žalovaným, bylo to přes milion korun, ručitelem byl žalobce. Chtěla po žalobci, aby jí půjčky zaplatil jako ručitel. Pokud se týkalo financí, vždy jednala se žalobcem. Po žalovaném nikdy peníze nechtěla, protože věděla, že finance ve firmě řeší žalobce. Když otec zemřel, přišel za ní žalobce s tím, že s ním mají ještě smlouvu o půjčce. U advokáta se napsala nová smlouva o půjče, že peníze dluží svědkyni žalovaný a žalobce je ručitel. Jednalo se o částku přesahující milion, první část jí už byla zaplacena, teď jí dluží žalobce se žalovaným asi 500 000 Kč O vypořádání mezi žalobcem a žalovaným při ukončení jejich společného podnikání svědkyně nevěděla nic.

8. Skutečnost, že žalovaný obdržel dne [datum] na svůj účet z účtu žalobce částku 1 500 000 Kč, učinili účastníci nespornou.

9. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

10. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjče. Věřitel se zavázal žalovanému zapůjčit částku 1 500 000 Kč za odměnu 54 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobci půjčku převodem na účet nejpozději do [datum]. Ve smlouvě je žalobce označen jako ručitel, smlouva však neobsahuje prohlášení ručitele, že uspokojí věřitele, jestliže dlužník svůj dluh věřiteli nesplní. Podpisy žalobce a žalovaného na smlouvě byly úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne [datum]).

11. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] [jméno], narozenou [datum], jako věřitelkou, a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjče. Věřitelka se zavázala žalovanému zapůjčit částku 1 000 000 Kč za odměnu 180 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobci převodem na účet nejpozději do [datum]. Ve smlouvě je žalobce označen jako ručitel, smlouva však neobsahuje prohlášení ručitele, že uspokojí věřitele, jestliže dlužník svůj dluh věřiteli nesplní. Podpisy žalobce a věřitelky na smlouvě byly úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne [datum]).

12. Žalovaný byl vlastníkem účtu [bankovní účet] a na tento účet mu dne [datum] byla poukázána platba 1 500 000 Kč s poznámkou koupě pozemku a dne [datum] platba ve výši 1 500 000 Kč s poznámkou [anonymizováno], z uvedeného účtu pak byla dne [datum] odepsána částka 1 500 000 Kč s poznámkou [jméno] půjčky p. [příjmení] (prokázáno zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] a výpisem z účtu žalovaného za období leden až prosinec 2018).

13. Žalovaný byl jedním ze společníků [právnická osoba] SERVIS – [právnická osoba], [IČO], byl také jednatelem společnosti; druhým společníkem a jednatelem společnosti byla [jméno] [příjmení] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudním v Praze, oddíl C, vložka [číslo]).

14. Smlouvou o převodu obchodního podílu v obchodní korporaci uzavřenou dne [datum] byl obchodní podíl žalovaného převeden na žalobce a to za 1 Kč (prokázáno smlouvou o převodu podílu v obchodní korporaci ze dne [datum] a dohodou o úplatě za převod podílu z téhož dne).

15. Hodnota 50 % podílu ve společnosti [právnická osoba] byla nulová, společnost vlastnila pouze nedobytné pohledávky, proto v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byl podíl [jméno] [příjmení] vyloučen jako bezcenný z majetkové podstaty dlužnice (prokázáno zprávou insolvenčního správce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

16. Žalovaný je rovněž společně se svědkyní [jméno] [příjmení] [příjmení] jednatelem a společníkem [právnická osoba] [právnická osoba], která vznikla dne [datum] (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo]).

17. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ve výši 1 500 000 Kč do patnácti dnů od doručení výzvy, přičemž výzva mu byla doručena dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a doručenkou).

18. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě částky 1 500 000 Kč (prokázáno výzvou právního zástupce ze dne [datum] a doručenkou datové zprávy).

19. Podle § 2018 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

20. Podle § 1937 odst. 2 o.z. splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

21. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobci nevznikl regresní nárok z titulu ručení.

22. Ručení je formou zajištění dluhu, kdy se ručitel svým prohlášením zavazuje vůči věřiteli, že dluh splní, pokud tak neučiní dlužník. Ručení vzniká tím, že věřitel akceptuje ručitelem učiněnou písemnou nabídku, že dluh splní, pokud ho nesplní dlužník. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Smlouva o půjčce ze dne [datum] neobsahuje ručitelské prohlášení žalobce, že uspokojí věřitele pana [příjmení], pokud žalovaný svůj dluh vůči věřiteli nesplní. Samotné označení ručitel u podpisu žalobce nelze považovat za ručitelské prohlášení (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 5078/2008).

23. Ručitelský závazek není závazkem vůči dlužníkovi, ale vůči věřiteli. Ručitel tedy plní svůj závazek vůči věřiteli, nikoli vůči dlužníkovi a do práv věřitele vstupuje splněním dluhu věřiteli, nikoliv plněním dlužníkovi. Zaplacením částky 1 500 000 Kč na účet žalovaného tedy nemohl žalobci vzniknout regresní nárok z titulu ručení.

24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný a zemřelý [jméno] [příjmení] uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které pan [příjmení] poskytl žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 1 500 000 Kč s poznámkou„ koupě pozemku“. Smlouvu podepsal i žalobce, v jejím záhlaví označený jako ručitel, ale jak uvedeno výše, jeho ručitelský závazek nevznikl. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému na jeho účet stejnou částku s poznámkou„ [příjmení]“ a dne [datum] tutéž částku zaslal žalovaný na účet pana [příjmení] s poznámkou„ vratka půjčky“. Žalovaný tvrdil, že M. [příjmení] mu částku poskytl na koupi pozemku, která se posléze neuskutečnila (replika žalovaného ze dne [datum]). Posléze tuto použil dne [datum] na zaplacení úvěru společnosti [právnická osoba] u [právnická osoba], a to ve výši 1 100 000 Kč s tím, že zbylá částka 400 000 Kč byla započítána na cenu za převod obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] z žalovaného na žalobce. Žalovaný tvrdil, že takto se účastníci ústně dohodli, tak aby žalobce získal„ čistou“ společnost bez dluhů, tedy, že částka 1 500 000 Kč byla cenou za 50% podíl žalovaného ve společnosti, který prodal žalobci. Žalobce však jakoukoli takovou dohodu popřel a žalovaný nenabídl relevantní důkaz, kterým by takovou dohodu prokázal. Jeho odkaz na předchozí praxi půjček od pana [příjmení], kdy peníze byly použity na podnikání účastníků, soud považuje za nedostatečný. Stejně tak z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] nebylo prokázáno tvrzení žalovaného o takové dohodě. Žalovaný tvrdil, že mezi účastníky existoval dlouhodobý aktivní podnikatelský vztah, od pana [příjmení] si již dříve půjčovali peníze, resp. žalovaný, které pak byly investovány do společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a těmito společnostmi pak přes žalovaného vráceny zapůjčiteli [příjmení]. Pouze poslední zápůjčka z roku 2018 byla vrácena žalobcem a to z důvodu ústní dohody o prodeji obchodního podílu. Taková dohoda však nebyla prokázána, naopak bylo prokázáno, že stejně velký obchodní podíl druhé společnice [jméno] [příjmení], která byla od [datum] v úpadku řešeném konkursem, byl bezcenný a jako takový vyjmut z majetkové podstaty dlužnice. Soud tedy dospěl k závěru, že částku 1 500 000 Kč žalobce poskytl žalovanému bez právního důvodu a žalobě vyhověl.

26. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 75 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení, které činí odměna advokáta stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní pomoci po 14 300 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (první porada s klientem a příprava a převzetí, předžalobní výzva, 3x podání soudu, 3x účast při soudním jednání), osm režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada cestovních výdajů za tři cesty [obec] – [obec] a zpět ve výši 7 540,26 Kč, náhrada za promeškaný čas za 26 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., a náhrada za 21 % DPH ve výši 26 657,45 Kč, celkem 228 597,70 Kč.