6 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o výživné zletilé dcery

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce , částka, se řízení zastavuje.

III. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , žaloba se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, původně k Okresnímu soudu , adresa, -východ domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, . Uvedla, že žalovaný je její otec, který k ní má vyživovací povinnost. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dohodu o výživném, jehož výše byla od září 2020, kdy začala studovat na vysoké škole ve , Anonymizováno, , , částka, měsíčně. Tuto částku jí otec poukazoval na její účet. Po ukončení bakalářského studia žalobkyně pokračovala v řádném denním studiu magisterského oboru v , Anonymizováno, , kam se v září 2023 přestěhovala. V souvislosti s tímto studiem jí přibyla povinnost k úhradě školného, které bylo uhrazeno ze studentské půjčky, poskytnuté školou. Vzhledem k náročnosti studia již žalobkyně nebyla schopna obstarat si jakýkoliv příjem. Z tohoto důvodu se opakovaně obrátila na žalovaného s prosbou o zvýšení výživného, avšak bezvýsledně. Žalovaný má dvě další vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, je , Anonymizováno, ve , adresa, , za výkon funkce pobírá odměnu. Kromě toho vykazuje činnost jako OSVČ s předmětem činnosti kácení stromů a pořádání kulturních akcí, provozoval restauraci, nyní fitness, je spoluvlastníkem rodinného domu pod jeho adresou a dalšího domu na adrese , adresa, . Dle povědomí žalobkyně žalovaný vystupoval jako spolumajitel zábavního parku , Anonymizováno, , adresa, a jako majitel nemovitosti na adrese , adresa, , kde provozoval restauraci a posilovnu. Žalovaný byl též dodavatelem chvojí z jeho lesů , Anonymizováno, . Žalobkyně nemá žádný majetek, požaduje stanovení, resp. zvýšení výživného po dobu denního studia od , datum, do jeho ukončení dne , datum, v částce , částka, měsíčně, celkem , částka, . V průběhu řízení žalobkyně vzala částečně žalobu zpět v částce18 000 Kč, kterou jí žalovaný zaplatil nad rámec sjednaného výživného a požadovala částku , částka, za stejné období.

2. Žalovaný uvedl, že žalobkyně se zvýšení výživného domáhá v době, kdy vyživovací povinnost žalovaného již zanikla a tím zanikla i její aktivní legitimace požadovat výživné. Učinil nesporným, že nejpozději od , datum, již žalobkyně není nezaopatřeným dítětem, kterému náleží právo na výživné vůči jeho rodičům. Je proto nutné žalobu zamítnout. K žalobním tvrzením pak uvedl, že zejména v roce 2023 poskytoval dceři plnění nad rámec dohodnutého výživného, jehož výše přesahovala částku , částka, měsíčně. Dále uvedl, že tvrzení žalobkyně o jeho majetkových poměrech neodpovídají skutečnosti. Konečně poukázal na otázku dobrých mravů, neboť žalobkyně se k němu přestala chovat jako k otci a veřejně deklarovala, že za otce považuje někoho jiného, což ho velmi zasáhlo. Další skutečnosti nechtěl vzhledem k dlouhodobě narušeným vztahům s žalobkyní uvádět a navrhl zamítnutí žaloby.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je dcerou žalovaného, který jí po nástupu a vysokoškolské studium ve , Anonymizováno, do června 2025 platil na základě jejich ústní dohody měsíčně částku , částka, jako výživné, a to na účet žalobkyně., právnická osoba, zahraničnímu studiu žalobkyně soud provedl důkazy kopiemi listin v anglickém jazyce, a to potvrzením Northumbria University Newcastle ze dne , datum, o přijetí žalobkyně k ročnímu magisterskému studiu oboru psychologie. Konec studia měl být dne , datum, . Z potvrzení o studiu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně studium započala , datum, , datum ukončení byl stanoven na , datum, . Dále žalobkyně doložila kopii listiny osvědčující nabytí magisterského titulu v oboru psychologie ze dne , datum, .

5. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v , Anonymizováno, , absolvovala bakalářské studium, pak se v září 2023 přestěhovala do , Anonymizováno, kde nastoupila k magisterskému studiu. Na stěhování (cca 6 hodin jízdy autem) jí přítel její matky půjčil , částka, . Na studium magisterského oboru si vzala půjčku ve výši přes Ł 12 000, kterou bude v budoucnu splácet ze svého příjmu, pokud její příjem dosáhne Ł 25 000 ročně. Pokud tento příjem mít nebude, půjčka se po třiceti letech anuluje. Její náklady činily platby za ubytování Ł 550 měsíčně, stravu, oblečení, Ł 50 – 60 měsíčně vynaložila na kurzy psychologie a učební materiály, na lékařský předpis užívala pravidelně vitamíny a železo. Její matka jí pravidelně zasílala , částka, , v případě potřeby další částku. Matka žalobkyně měla vyživovací povinnost pouze k ní, pracovala jako účetní v pracovním poměru, žila s partnerem. Během celého studia si žalobkyně přivydělávala brigádami, nejprve pracovala jako servírka a fakturantka, po přestěhování od listopadu 2023 si našla další práce, postupně dělala průzkum prostřednictvím telefonu, pracovala v sushi baru a jako pečovatelka, vydělávala si Ł 300 – 500. V lednu 2024 při návštěvě v Čechách se nepohodla se svým otcem, protože ji oslovil jménem dcery své přítelkyně. Při návštěvě v prosinci 2024 se setkala s bývalou manželkou svého otce a svými bratry.

6. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v předmětném období měl tři vyživovací povinnosti, k žalobkyni a synům , Anonymizováno, , narozenému , datum, a , Anonymizováno, narozenému , datum, . Žalovaný je rozvedený, žalobkyni platil na její účet výživné , částka, měsíčně, synům , částka, a , částka, . S manželkou se rozešel v roce 2023, žije sám, v současné době má vyživovací povinnost pouze k synovi , Anonymizováno, . Od dubna 2023 působí jako , Anonymizováno, obce , adresa, , nejprve jako neuvolněný , Anonymizováno, , od září 2023 pobíral odměnu cca , částka, měsíčně. Žalovaný dříve podnikal na základě živnostenského listu, provozoval restauraci, stavební dokončovací práce, těžbu dřeva a rizikové kácení. Po nástupu do funkce restauraci zavřel a ostatní podnikání omezil. Nyní stále v letní sezoně provozuje kiosek s občerstvením, má 4 – 5 zaměstnanců, kteří se zde střídají. Bydlí v jednopokojovém bytě, kde hradí pouze náklady na energie , částka, měsíčně. Žalovaný spolu s bývalou manželkou vlastní dům, kde žije manželka se syny, dále neobyvatelný dům - chalupu v sousedství a les o rozloze 0,4 ha. Les není pronajímán. Jiný majetek větší hodnoty žalovaný nemá, není provozovatelem ani spoluvlastníkem zábavního parku a posilovny. Společně s bývalou manželkou splácí hypotéku, splátka činí , částka, měsíčně.

7. Ze zprávy zaměstnavatele matky žalobkyně soud zjistil, že její průměrný čistý měsíční příjem činil v roce 2023 částku , částka, , v roce 2024 částku , částka, a od ledna do října roku 2025 částku , částka, .

8. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023 soud zjistil. že žalovaný podnikal v oblasti stravování a pohostinství, vykázal z této činnosti příjmy , částka, a výdaje , částka, . Výdaje nebyly uplatňovány paušální procentuální částkou. Daň činila , částka, . Z přiznání za rok 2024, které bylo předloženo bez přílohy č., hodnota, , kde jsou uvedeny příjmy a výdaje z podnikání, soud zjistil, že úhrn příjmů ze zaměstnání žalovaného činil , částka, , základ daně včetně základu z podnikání činil , částka, , daň , částka, . Z výplatních lístků žalovaného za období od ledna do června 2025 bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem byl , částka, .

9. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že jím byly upraveny poměry tehdy nezletilých synů žalovaného , adresa, pro dobu do a po rozvodu manželství jejich rodičů tak, že oba byli svěřeni do společné péče svých rodičů. Žalovaný se zavázal platit výživné ve výši , částka, a , částka, měsíčně. Při rozhodování vycházel soud ze zjištění, že žalovaný má tři vyživovací povinnosti a dosahuje příjmu , částka, čistého měsíčně. Rozsudkem téhož soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo manželství žalovaného rozvedeno.

10. Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že kromě pravidelné částky , částka, měsíčně zaslal žalovaný v období od září 2023 žalobkyni na její účet dne , datum, 12 000 Kč, , datum, 2 000 Kč, dne , datum, 4 500 Kč, , datum, 5 000 Kč s poznámkou Vánoce, , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, s poznámkou narozeniny, předtím dne , datum, 7 000 Kč a dne , datum, 5 000 Kč.

11. Z provedených důkazů má soud za zjištěný tento skutkový stav: V období od září 2023 do června 2025 žalobkyně úspěšně absolvovala vysokoškolské magisterské studium ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož předpokládaná délka byl jeden školní rok. Žalobkyně měla běžné náklady spojené se studiem a pobytem v zahraničí, její matka jí na potřeby pravidelně platila , částka, měsíčně, žalovaný jako otec , částka, , na základě jejich ústní dohody. Po celou dobu studia si žalobkyně přivydělávala brigádami. V tomto období neměla matka žalobkyně další vyživovací povinnost a dosahovala příjmu ze zaměstnání ve výši , částka, v roce 2023, , částka, v roce 2024 a od ledna do října roku , částka, . Žalovaný měl v tomto období celkem tři vyživovací povinnosti, mladším synům platil výživné, které bylo rozsudkem ze dne , datum, stanoveno na částku , částka, celkem, s tím, že dluh na výživném nevznikl. Žalovaný v roce 2023 podnikal v několika oborech. Jeho hrubý příjem z podnikání činil za tento rok , částka, měsíčně, po odečtení vykázaných nákladů ve výši , částka, , to bylo , částka, za rok, tedy měsíčně , částka, . Od července 2023 měl stálý příjem z výkonu funkce starosty obce ve výši , částka, , své podnikání omezil. V roce 2024 činil podle daňového přiznání jeho příjem z výkonu funkce a z podnikání cca , částka, měsíčně čistého. V roce 2025 pak jeho příjem z výkonu funkce činil v průměru , částka, měsíčně. Kromě dohodnutého výživného zaslal žalovaný žalobkyni na její účet od září 2023 do června 2025 celkem částku , částka, . Z této částky bylo 10 000 žalovaným určeno jako dárek k vánocům a narozeninám, tedy mimo dohodnuté výživné zaslal prokazatelně navíc , částka, .

12. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 téhož zákona výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Pro určení rozsahu výživného jsou podle § 913 odst. 1 o.z. rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je podle § 913 odst. 2 o.z. třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

12. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je daná zákonem a trvá, dokud vyživovaná osoba není schopna se živit. Nevzniká tedy na základě rozhodnutí soudu. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání se považuje za legitimní důvod pro trvání vyživovací povinnosti rodiče. Soud přitom při rozhodování posuzuje, zda se jedná o studium řádné a soustavné. V daném případě se žalobkyně domáhala určení výživného po dobu svého magisterského studia. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že řádná délka jejího studia měla činit jeden rok, ale žalobkyně si studium o rok prodloužila. Sama uvedla, že to bylo z důvodu neúspěšného složení některých zkoušek. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně studovala na zahraniční vysoké škole, k tomu, že během studia se snažila zaopatřit si i část finančních prostředků na své potřeby. To vše na ni mohlo klást zvýšené nároky, které se promítly i do jejích studijních výsledků. Její studium však bylo soustavnou přípravou na budoucí povolání v jednom zvoleném oboru a nejednalo se o jeho záměrné a bezdůvodné prodlužování. Soud tedy uzavřel, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni trvala po celou dobu jejího studia. Žalobkyně podala žalobu již po ukončení studia v srpnu 2025 a požadovala výživné zpětně za dobu svého studia, tedy dva roky zpětně ( září 2023 až červen 2025). Vzhledem k ustanovení § 922 odst. 1 o.z. pak je žalobkyně ve sporu aktivně legitimována, neboť rozhodnutí soudu v dané věci vyživovací povinnost žalovaného nezakládá, ale pouze stanoví výši výživného v části, kde mezi účastníky nedošlo k dohodě.

13. Přiznání výživného žalobkyni není v daném případě ani v rozporu s dobrými mravy. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně ve studiu pokračovala řádně. Skutečnost, že vzájemný vztah účastníků nebyl zcela bezproblémový, nemá na trvání vyživovací povinnosti význam. Oba účastníci uváděli své důvody pro zhoršení vzájemných vztahů. Žalobkyně oslovení ze strany otce jménem dcery jeho manželky (Ali namísto Adi), žalovaný pak skutečnost, že žalobkyně prezentovala na sociálních sítích partnera své matky jako otce. Tyto důvody soud považuje oboustranně za malicherné a pro závěr, že stanovení výživného je v rozporu s dobrými mravy zcela nedostačující. Navíc je v rozporu i se skutečným jednáním žalovaného, který žalobkyni výživné platil a přispíval jí i nad rámec dohody.

14. Při rozhodování o výši výživného vyšel soud z toho, že v rozhodném období (9/2023 – 6/2025) měl žalovaný tři vyživovací povinnosti ke svým dětem. Jeho hlavním příjmem po celou dobu byla odměna starosty obce, která činila cca , částka, , , částka, a , částka, . K tomu měl žalovaný další příjem z podnikání. Soud uzavřel, že žalovaný měl po celou dobu příjem minimálně , částka, měsíčně a mohl tedy přispívat žalobkyni částkou , částka, měsíčně. Tato částka odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně i možnostem a schopnostem žalovaného. Za dobu 22 měsíců od září 2023 do června 2025 měl tedy žalovaný celkem zaplatit na výživném ve výši , částka, měsíčně částku , částka, . Na pravidelných platbách zaplatil , částka, ) 22x 7000) a navíc další částku , částka, , celkem tedy zaplatil , částka, . Dluh na výživném tedy činí , částka, a tuto částku soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že výživné bylo stanovováno zpětně za určitou dobu, soud nerozhodoval o měsíční výši výživného, ale rozhodl pouze o výši dluhu.

15. Žalobkyně požadovala nejprve částku , částka, , v částce , částka, vzala žalobu zpět, soud proto v této části řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. V částce , částka, pak žalobu zamítl. , adresa, 500 Kč bylo žalovanému uloženo uhradit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného neshledal důvody pro úhradu ve splátkách.

16. Soud nehodnotí důkazy předložené žalovaným, a to fotografie ze života žalobkyně v době studia, které uveřejnila na sociálních sítích. Žalovaný jimi prokazoval, že žalobkyně v době studia nijak nestrádala, když navštěvovala restaurace, nehtové studio apod. K tomu soud podotýká, že výživné není určeno pouze na úhradu základních životních potřeb, aby oprávněná osoba nestrádala, ale i na další životní potřeby, jako je vzdělání, kultura apod. Navíc si žalobkyně, i když v omezené míře, opatřovala finanční prostředky i vlastní výdělečnou činností.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo a podle § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř., podle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Soud posoudil částku , částka, jako neúspěch žalobkyně, neboť řízení bylo v této části zastaveno, aniž by žalovaný její nárok uspokojil. Z původně požadované částky , částka, bylo žalobkyni přiznáno , částka, , měla tedy úspěch ve věci odpovídající 66%, neúspěch 34% (úspěch žalovaného). Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně je tedy 32 % a v této výši jí byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady tvoří jednak zpáteční letenka z Newcastlu, kde v současné době žije a pracuje, k jednání soudu dne 5.11. 2025při kterém byla vyslechnuta v hodnotě , částka, . Další náklady žalobkyně vynaložila na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění platném v době provedení úkonu. Tyto náklady činí odměna za pět úkonů po , částka, (stanoveno z žalované částky , částka, ), dva režijní paušály po , částka, , a tři po , částka, , , částka, cestovné osobním vozidlem ze sídla advokáta a zpět ke dvěma jednáním soudu, náhrada za promeškaný čas na cestě za 8půlhodin po , částka, , tedy , částka, , 21% DPH z nákladů na právní zastoupení ve výši , částka, . Celkové náklady žalobkyně činily , částka, , z toho 32= odpovídá částce , částka, , která byla žalobkyni přiznána.