6 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 682 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 682 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5% od 16. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kolíně č. [bankovní účet], [variabilní symbol] soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení 1 682 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 21. 11. 2020 byl žalovaný při řízení motorového vozidla kontrolován hlídkou Policie ČR a měl pozitivní výsledek orientačního testu na návykové látky. Vzhledem k pozitivnímu výsledku byl žalovaný převezen do [nemocnice] [anonymizována dvě slova] k vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Vyšetřením byla prokázána u žalovaného přítomnost návykové látky. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení nákladů spojených s vyšetřením ve výši 1 682 Kč, kdy částka se sestává z klinického vyšetření ve výši 1 562 Kč a dopravy do zdravotnického zařízení ve výši 120 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Dne 21. 11. 2020 byl žalovaný příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem do [nemocnice] [anonymizována dvě slova], neboť žalovaný měl pozitivní výsledek orientačního testu na návykové látky. Vyšetřením bylo prokázáno, že žalovaný má pozitivní nález na amfetaminy. Žalobkyně vynaložila v souvislosti s převozem žalovaného částku 120 Kč a za klinické vyšetření částku 1 562 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě uvedených částek. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v souladu s § 24 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyúčtovala žalovanému náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a s přepravou žalovaného k lékařskému vyšetření v celkové výši 1 682 Kč, které žalovaný na výzvu žalobkyně neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb). Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 100 Kč, celkem 300 Kč. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek na uvedený účet zdejšího soudu ve výši 1 000 Kč má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a podle úspěchu ve věci přechází povinnost platit poplatek na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.