6 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 39 958 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, když uhradila toliko , částka, . Žalobkyně vyzvala marně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů a z tohoto důvodu se následně rozhodla v souladu se smlouvou přistoupit k odstoupení od smlouvy. V souladu se smluvními ujednáními je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 dnů ode dne odeslání, žalobkyně proto považuje pohledávku za splatnou ke dni , datum, . Žalobkyně tak žalobou požadovala dlužnou jistinu ve výši , částka, , smluvní poplatky ve výši , částka, a smluvní úrok z jistiny ve výši , částka, . Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože byla k zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízeným jednáním se bez včasných a důvodných omluv nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, přičemž ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku zjistil, že žalobkyně a žalovaná sjednaly tuto smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku , částka, , roční úroková sazba činila 17,55 %, poplatek za sjednání úvěru činil 3 % z výše financované částky úvěru a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po , částka, . Z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalované za rok 2021 bylo žalované zjištěno, že žalovaná vykázala ze závislé činnosti příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, a dílčí základ tak činil , částka, , žalovaná měla dvě nezletilé děti. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, CRIF, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Dále zjistila čistý příjem žalované ve výši , částka, měsíčně. Výdaje žalované zjistila žalobkyně v celkové výši , částka, měsíčně, z čehož , částka, připadalo na nájemné a , částka, na splátky úvěrů. Disponibilní příjem žalované, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, činil , částka, . Žalobkyně tak shledala žalovanou za úvěruschopnou. Z oznámení o odchozí platbě bylo zjištěno, že úvěr byl žalované poskytnut dne , datum, . Ze splátkového kalendáře ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr zaplatila celkem , částka, . Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že jím žalobkyně z důvodu řádného nesplácení ze strany žalované od smlouvy o úvěru odstoupila. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Z potvrzení podání vyplývá, že předžalobní upomínka byla odeslána dne , datum, .

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V souladu s příslušnými výše uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se soud za účelem posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění zabýval otázkou platnosti dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit náležitým způsobem úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka.

10. Žalobkyně uvedla, že na základě posouzení úvěruschopnosti shledala žalovanou za úvěruschopnou, neboť byla v dobré finanční kondici, když měla dostatek finančních prostředků na splácení úvěru i své mandatorní a běžné výdaje. Soud z daňového přiznání žalované zjistil, že příjem žalované činil ve skutečnosti v průměru , částka, hrubého měsíčně. Co se týče výdajové stránky, pak výše nájemného , částka, měsíčně zjevně neodpovídá socioekonomické realitě. Ohledně dalších výdajů žalované žalobkyně pracovala již jen se splátkou dalších úvěru ve výši , částka, měsíčně a žádné další skutečné náklady žalované nezjišťovala, žalovaná přitom měla dvě nezletilé děti. Z uvedeného je zřejmé, že celková výše měsíčních výdajů žalované ve výši , částka, je nereálná a žalobkyně neměla dostatek informací o skutečném hospodaření žalované. Soud tak konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit řádně úvěruschopnost žalované nesplnila. Soud se zabýval také judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek , spisová značka, ), podle níž může následné splácení úvěru svědčit o jeho platnosti i při nedostatcích v posouzení úvěruschopnosti. Tento závěr však na projednávanou věc nedopadá. Skutečnost, že žalovaná na úvěr později splatila poměrně vysokou částku, nemůže zhojit zásadní pochybení věřitele, neboť nevypovídá o její úvěruschopnosti ke dni uzavření smlouvy. Soud proto uzavírá, že pro zásadní porušení povinnosti věřitele nelze aplikovat uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu, která vychází z odlišných skutkových okolností.

11. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.

12. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že poskytla žalované částku , částka, , žalovaná zaplatila celkem , částka, a zbývá jí tak uhradit na jistině částku ve výši , částka, . Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne , datum, , tedy od marného uplynutí lhůty 7 dnů od odeslání předžalobní upomínky. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, proto by jí příslušela náhrada nákladů řízení, avšak v průběhu řízení byla zcela pasivní a dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.