6 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce p. Kolín zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupeného opatrovníkem Jméno opatrovníka advokátem Anonymizováno Václavská 864/4, 280 02 Kolín o zaplacení 69 000 Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, -, Anonymizováno, , VS , var. symbol, .

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedl, že panu , jméno FO, , narozenému , datum, , bytem , Adresa žalovaného, , poskytl peněžité prostředky, a to dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , tedy celkem , částka, . Prostředky byly poskytnuty na základě žádosti pana , jméno FO, o zápůjčku, přičemž ten je žádal poskytnout na bankovní účet č. , č. účtu, . Přestože pan , jméno FO, zjevně žádal o poskytnutí finančních prostředků pro sebe, nesdělil žalobci, že daný účet není účtem jeho, ale žalovaného. Žalobce tuto skutečnost zjistil dotazem na společnost , právnická osoba, . Žalobce má tak za to, že byl ke shora uvedeným peněžitým plněním přiveden lstí pana , jméno FO, ve smyslu § 2995 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a má tak ve smyslu tohoto ustanovení vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předmětné částky dvěma předžalobními výzvami, na které žalovaný nijak nereagoval.

2. Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl žalovanému dle ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“), ustanoven ze zdravotních důvodů opatrovníkem , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát se sídlem , adresa, .

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka a sdělil, že v této věci není pasivně legitimován on, ale pan , jméno FO, . Uvedl, že pokud sám žalobce tvrdí, že peněžní prostředky půjčil , jméno FO, a měl s ním dohodu, na který účet mají být peněžní prostředky poskytnuty, je nerozhodné, že peníze byly poukázány na účet žalovaného. Odkázal na konstantní judikaturu, která ve shodě s komentářovou literaturou nevyžaduje fyzické předání předmětu půjčky, ale lze připustit i určení bankovního účtu třetí osoby jako místa, kam má být předmět půjčky převeden, pokud se na tom strany smlouvy o půjčce dohodnou. Tím je splněna podmínka předání předmětu půjčky podle § 67 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobce navíc netvrdí ani neprokázal, že by mezi žalobce a žalovaným bylo ujednáno, kdy má být zápůjčka vrácena. Její splatnost by tak měla být závislá na vypovězení smlouvy, k němuž nedošlo a pohledávka proto není ani splatná. Žalovaný mohl mít závazek vůči , jméno FO, , který si s žalobcem dohodl, že peníze budou poskytnuty na účet třetí osoby. Tento případný nárok vůči , jméno FO, byl však promlčen dne , datum, , neboť poslední částka byla připsána na účet žalovaného dne , datum, .

4. Z potvrzení vystavených bankou ČSOB, a.s., o provedených transakcích a ze sdělení stejné banky ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalobce byla na účet žalovaného převedena dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, pak částka , částka, .

5. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že jejím prostřednictvím vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, , a to nejpozději do , datum, .

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V posuzovaném případě došlo ke sjednání smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a panem , jméno FO, , přičemž , jméno FO, požádal o poskytnutí peněžních prostředků na bankovní účet třetí osoby, tj. žalovaného. Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu lze na základě dohody smluvních stran převést předmět zápůjčky (dříve půjčky) na účet třetí osoby (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Účet žalovaného tak představuje sjednané platební místo. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud s odkazem svá dřívější rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) uvádí, že ….plnění poskytnuté na základě určitého právního důvodu mezi dvěma subjekty na bankovní účet třetí osoby vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele tohoto účtu na úkor osoby peníze zasílající. Zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž byl zřízen bankovní účet. Soud tak v souladu s uvedenou judikaturou uzavírá, že v daném případě představuje zaslání peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného řádné plnění žalobce na sjednané platební místo ze smlouvy o zápůjčce sjednané mezi žalobcem a panem , jméno FO, , přičemž zaplacení na účet žalovaného tak představuje plnění , jméno FO, a nikoli žalovanému. Na straně žalovaného tak nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaný tedy není v daném případě pasivně legitimován. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaného zastupoval advokát jako soudem ustanovený opatrovník, je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů žalovaného na účet soudu, neboť je tvořena náklady na zastoupení žalovaného opatrovníkem vynaložené soudem (§ 149 odst. 2 o.s.ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalovaného tvoří v tomto případě odměna ustanoveného opatrovníka podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („AT“) za tři úkony právní služby – první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, což se v daném případě rovná nahlížení do spisu (§ 11 odst. 1 písm. b/ AT), vyjádření ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), účast na jednání soudu dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT) ve výši 3 x , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 3 x , částka, (§ 13 odst. 4 AT) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny opatrovníka žalovaného a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .