6 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 152 469,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 156 512,46 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 9% z částky 152 469,01 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 54 533,28 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 152 512,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 152 469,01 Kč od datum do zaplacení. Uvedla, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o povoleném přečerpání. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 78 000 Kč, který byl dodatkem ze dne datum navýšen na 80 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky a nevyrovnal úvěrový limit, žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dlužná částka sestává ze záporného zůstatku na účtu ve výši 152 469,01 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 043,45 Kč. Žalovaný přes upomínku dluh neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že byla nedostatečně posouzena jeho úvěruschopnost a z procesní opatrnosti rovněž promlčení a nepřiměřenou výši úrokové sazby.

3. Usnesením ze dne 9. 6. 2022 č.j. 6 C 61/2022-45 soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání, jakým způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr a kdy a ohledně jaké částky se dostal žalovaný do prodlení, a aby ke svým tvrzením označila důkazy a listinné důkazy předložila.

4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalovaný si podal žádost o poskytnutí hotovostního úvěru elektronickým formulářem. K odsouhlasení žádosti je třeba následně zadat autorizační kód, který žadatel obdrží prostřednictvím SMS zprávy. Stejným způsobem byl uzavřen i dodatek ke smlouvě, kterým došlo k navýšení úvěrového limitu. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dle informacích získaných nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalobkyně nahlížela též do bankovních i nebankovních registrů s negativním nálezem. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, s bydlením ve vlastním domě, má příjem z důchodu.

5. Žalobkyně při jednání upřesnila, že žalobkyně v daném případě požaduje pouze záporný zůstatek na účtu, tedy částku, kterou žalovaný vyčerpal, bez sjednaného úroku z úvěru a úrok z prodlení v zákonné výši od datum, tedy od data, kdy se žalovaný dostal do nepovoleného čerpání povoleného limitu.

6. Ze žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o účtu uzavřené dne datum se podává, že se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet.

7. Z fotokopie občanského průkazu předloženého žalobkyní se podává, že žalobkyně při založení účtu zkontrolovala totožnost žalovaného.

8. Ze žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus ze dne bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, má vlastní byt, má čistý měsíční příjem 12 465 Kč z důchodu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Požádal o úvěr ve výši 70 000 Kč s úrokem 9,9 % ročně s tím, že bude zaplacen v 84 měsíčních splátkách po 1 158 Kč.

9. Ze smlouvy o povoleném přečerpání ze dne datum č. GNN bankovní účet bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky – úvěrový limit až do výše 78 000 Kč s tím, že povolené přečerpání je úročeno úrokovou sazbou 16,9 %. V článku IV. odstavec 1 uvedené smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě překročení úvěrového limitu z jakéhokoli důvodu, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je splatný ihned.

10. Ze žádosti o navýšení limitu povoleného přečerpání bylo zjištěno, že žalovaný požádal, aby limit povoleného přečerpání byl zvýšen na částku 108 000 Kč. V žádosti uvedl, že jeho čistý příjem činí 25 000 Kč.

11. Z rozhodnutí obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum se podává, že žalovanému byl od datum přiznán starobní důchod ve výši 12 122 Kč.

12. Z dodatku č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne datum bylo zjištěno, že se tímto dodatkem změnil limit povoleného přečerpání na částku 80 400 Kč.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum se podává, že dne datum poukázala žalobkyně na účet žalovaného částku 60 000 Kč a dne datum částku 80 000 Kč.

14. Z výpovědi smlouvy o povoleném přečerpání a z výpovědi smlouvy o vedení účtu bylo zjištěno, že žalovaný uvedené smlouvy dne datum vypověděl.

15. Z předžalobní upomínky ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

16. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 2 zák. č 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru, úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečně. Vycházela nejen z údajů poskytnutých žalovaným, měla k dispozici rovněž z potvrzení o výši důchodu od obec správy sociálního zabezpečení. V době uzavření smlouvy měl žalovaný své vlastní bydlení, neměl žádnou vyživovací povinnost, pobíral starobní důchod.

19. Rovněž námitku promlčení neshledal soud důvodnou. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Žaloba byla podána datum, tedy před uplynutím tříleté lhůty od odstoupení od smlouvy a dokonce i od jejího uzavření a čerpání peněžních prostředků. K promlčení tedy dojít nemohlo.

20. Žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši, když požaduje toliko částku, kterou žalovaný čerpal. Námitku promlčení, ani námitku, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neshledal soud důvodnou. Soud proto žalobě vyhověl dle § 2395 o.z. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a to ode dne kdy došlo k přečerpání úvěrového limitu.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 624 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle za 5 úkonů právní služby po 7 220 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 368 Kč (za jízdy vlakem na dvě jednání soudu z obec do obec a zpět), náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. a 8 141,28 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 54 533,28 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.