6 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 152 469,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 156 512,46 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 9% z částky 152 469,01 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 54 533,28 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 152 512,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 152 469,01 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o povoleném přečerpání. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 78 000 Kč, který byl dodatkem ze dne [datum] navýšen na 80 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky a nevyrovnal úvěrový limit, žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dlužná částka sestává ze záporného zůstatku na účtu ve výši 152 469,01 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 043,45 Kč. Žalovaný přes upomínku dluh neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že byla nedostatečně posouzena jeho úvěruschopnost a z procesní opatrnosti rovněž promlčení a nepřiměřenou výši úrokové sazby.

3. Usnesením ze dne 9. 6. 2022 č.j. 6 C 61/2022-45 soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání, jakým způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr a kdy a ohledně jaké částky se dostal žalovaný do prodlení, a aby ke svým tvrzením označila důkazy a listinné důkazy předložila.

4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalovaný si podal žádost o poskytnutí hotovostního úvěru elektronickým formulářem. K odsouhlasení žádosti je třeba následně zadat autorizační kód, který žadatel obdrží prostřednictvím SMS zprávy. Stejným způsobem byl uzavřen i dodatek ke smlouvě, kterým došlo k navýšení úvěrového limitu. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dle informacích získaných nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalobkyně nahlížela též do bankovních i nebankovních registrů s negativním nálezem. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, s bydlením ve vlastním domě, má příjem z důchodu.

5. Žalobkyně při jednání upřesnila, že žalobkyně v daném případě požaduje pouze záporný zůstatek na účtu, tedy částku, kterou žalovaný vyčerpal, bez sjednaného úroku z úvěru a úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], tedy od data, kdy se žalovaný dostal do nepovoleného čerpání povoleného limitu.

6. Ze žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o účtu uzavřené dne [datum] se podává, že se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet.

7. Z fotokopie občanského průkazu předloženého žalobkyní se podává, že žalobkyně při založení účtu zkontrolovala totožnost žalovaného.

8. Ze žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus ze dne bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, má vlastní byt, má čistý měsíční příjem 12 465 Kč z důchodu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Požádal o úvěr ve výši 70 000 Kč s úrokem 9,9 % ročně s tím, že bude zaplacen v 84 měsíčních splátkách po 1 158 Kč.

9. Ze smlouvy o povoleném přečerpání ze dne [datum] č. GNN [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky – úvěrový limit až do výše 78 000 Kč s tím, že povolené přečerpání je úročeno úrokovou sazbou 16,9 %. V článku IV. odstavec 1 uvedené smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě překročení úvěrového limitu z jakéhokoli důvodu, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je splatný ihned.

10. Ze žádosti o navýšení limitu povoleného přečerpání bylo zjištěno, že žalovaný požádal, aby limit povoleného přečerpání byl zvýšen na částku 108 000 Kč. V žádosti uvedl, že jeho čistý příjem činí 25 000 Kč.

11. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] se podává, že žalovanému byl od [datum] přiznán starobní důchod ve výši 12 122 Kč.

12. Z dodatku č. [anonymizováno] ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne [datum] bylo zjištěno, že se tímto dodatkem změnil limit povoleného přečerpání na částku 80 400 Kč.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] se podává, že dne [datum] poukázala žalobkyně na účet žalovaného částku 60 000 Kč a dne [datum] částku 80 000 Kč.

14. Z výpovědi smlouvy o povoleném přečerpání a z výpovědi smlouvy o vedení účtu bylo zjištěno, že žalovaný uvedené smlouvy dne [datum] vypověděl.

15. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

16. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 2 zák. č 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru, úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečně. Vycházela nejen z údajů poskytnutých žalovaným, měla k dispozici rovněž z potvrzení o výši důchodu od [obec] správy sociálního zabezpečení. V době uzavření smlouvy měl žalovaný své vlastní bydlení, neměl žádnou vyživovací povinnost, pobíral starobní důchod.

19. Rovněž námitku promlčení neshledal soud důvodnou. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Žaloba byla podána [datum], tedy před uplynutím tříleté lhůty od odstoupení od smlouvy a dokonce i od jejího uzavření a čerpání peněžních prostředků. K promlčení tedy dojít nemohlo.

20. Žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši, když požaduje toliko částku, kterou žalovaný čerpal. Námitku promlčení, ani námitku, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neshledal soud důvodnou. Soud proto žalobě vyhověl dle § 2395 o.z. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a to ode dne kdy došlo k přečerpání úvěrového limitu.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 624 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle za 5 úkonů právní služby po 7 220 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 368 Kč (za jízdy vlakem na dvě jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět), náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. a 8 141,28 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 54 533,28 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.