7 C 112/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Mikšovské a přísedících jméno řešitele příjmení řešitele a anonymizováno jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 606 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 606 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 606 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby jí žalovaný zaplatil žalovanou částku s příslušenstvím z titulu odvodu části pojistného, které byl povinen hradit žalovaný jako zaměstnanec. Soud ve věci vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, který byl následně usnesením ze dne datum zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. V souladu s ust. § 115a) o.s.ř. soud k projednání věci samé jednání nenařídil, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně se práva účasti na projednání věci vzdala a žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevil souhlas. Po provedeném dokazování a to z důkazů předložených žalobkyní zjistil soud tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne datum pracovní smlouvu, na základě které pracoval žalovaný u žalobkyně jako stavěč scénických dekorací s místem výkonu práce obec od datum do datum a dodatkem ze dne datum došlo k prodloužení trvání pracovního poměru žalovaného u žalobkyně na dobu neurčitou. Ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně došlo výpovědí ze strany žalovaného ze dne datum, s tím, že pracovní poměr žalovaného skončil uplynutím výpovědní doby dne datum. Žalovaný měl v měsíci říjnu a listopadu 2019 neomluvené absence a nepobíral tak mzdu, z tohoto důvodu mu nemohla být provedena srážka ze mzdy. Žalobkyně však byla jako zaměstnavatel povinna dle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů, odvést i část pojistného, které byl povinen hradit žalovaný jakožto zaměstnanec, jednalo se o částku dvakrát 1 803 Kč, celkem tedy o částku 3 606 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky dne datum a opakovaně dne datum a to na poslední známou adresu, s upozorněním, že nebude-li povinnost plněna, bude se žalobkyně domáhat jejího splnění u soudu. Soud věc právně posoudil podle § 331 a § 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění zákona č. 358/2019 Sb. účinného do 31. 12. 2019 a dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když výše tohoto úroku byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to v návaznosti na předžalobní výzvu od datum do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení pr. předpisu, když žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za dva úkony právní služby dle ustanovení pr. předpisu po 300 Kč a 21% DPH ve výši 126 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému v obou případech stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.