7 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 : Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení hranice mezi pozemky

I. Žaloba, aby soud, určil, že hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, , p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, m od rohu budovy čp. 34 - od bodu 121-4 směrem k pozemku 67/1 a do bodu č. , hodnota, měřičského náčrtu, který zasahuje do pozemku parc.č. , hodnota, , kde od bodu 64 náčrtu tvoří hranici s pozemkem žalobce č. 69/2 v k.ú. , adresa, , nebo aby soud určil, že hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, a p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, byla určena soudem ve stavu dle geometrického plánu, který budiž vypracován soudem ustanoveným znalcem, s e z a m í t á .

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal, aby soud určil, že hranice mezi pozemky žalobce parc.č. , hodnota, , parc.č. 69/1, parc.č. 69/2 a pozemky žalovaného parc.č. 8/1, parc.č. , hodnota, a parc.č. 67/1 to vše v k.ú. , adresa, se stanoví návazně na vytyčovací návrh zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, v podobě určené geometrickým plánem, který bude pro tento účel zpracován dle zaužívaného stavu poslední pokojné držby. V žalobních důvodech uvedl, že je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 7, pozemkové parcely p.č. 69/1 a pozemkové parcely p.č. 69/2, všechny v k.ú. , adresa, , zatímco žalovaný je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 8/1, pozemkové parcely p.č. 57/1 a pozemkové parcely p.č. , hodnota, , všechny v k.ú. , adresa, . Dle žalobce mezi výše uvedenými pozemky účastníků vede společná hranice, část této hranice není představována plotem, nýbrž okapem, resp. korytem vodního toku zaústěným do betonového potrubí. Odtud až k betonovému sloupku na měřičském náčrtu , tituly před jménem, , jméno FO, byl sousedy udržován dřevěný plot na kamenné podezdívce prarodiči žalobce. Namísto starého plotu p. Zahradníček František kolem r. 1940 zazdil kovové sloupky do téže podezdívky a natáhl drátěný plot. Uvedená podezdívka je v současné době zakrytá zeminou. Tato celá hranice je po více jak dvě staletí vlastníky dotčených pozemků a stejně tak jejich právních předchůdců zaužívaná a respektovaná jako pokojná držba (rodinou , jméno FO, a Zhradníčkových). Žalovaný výše uvedené pozemky koupil přibližně před šesti lety a vznesl vůči žalobci výtky týkající se umístění hranice mezi shora uvedenými sousedícími pozemky účastníků. Tato hranice je zřetelná, avšak na straně žalovaného existují pochybnosti o jejím přesném umístění. Mezi účastníky již proběhlo v období před podáním žaloby jednání na místě celé hranice, jako podklad k jednání o jednotlivých zeměměřičských bodech posloužil měřičský náčrt geodeta , tituly před jménem, , jméno FO, , k dohodě však nedošlo. Žalobce tedy za situace, kdy není možné mezi účastníky dosáhnout konkrétní dohody o vymezení hranice mezi pozemky účastníků, žádá soud, aby určil hranice mezi pozemky účastníků dle zaužívaného stavu poslední pokojné držby.V doplnění žaloby ze den , datum, právní zástupce žalobce upřesnil, že žalobce se žalobou domáhá určení sporné hranice mezi pozemky dle ust. § 1028 o.z., které neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení soudem upravuje. Tento druh řízení je specificky, když podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 o.z. tedy je, že hranici opravdu nelze zjistit. Právní zástupce žalobce v žalobě dále právně rozebral i situaci, kdy se zjistí, že hranici lze objektivně určit, pak nebudou splněny podmínky pro její stanovení a soud žalobu zamítne. Žalobce poukázal na to, že tomuto řízení předcházelo řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku KS v Praze č.j. , spisová značka, . Ve věci soud rozhodoval za účasti stejných stran sporu o určení vlastnictví stavby a pozemků a byla posouzena i otázka vydržení vlastnického práva. V rámci řízení byl zpracován znalcem z oboru geodézie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek, ve kterém došel znalec ke zjištění, že „oplocené hranice u obou sporných stran nejsou na mnoha místech, nejen na sporných hranicích, v souladu hranicemi vlastnickými“. Na dalším místě v posudku uvedl, že „v důsledku toho, že nedošlo k souhlasu účastníků s vytýčenou hranicí souhlasným prohlášením, tak nebyl proveden geometrický plán na zpřesnění pozemků a stále platí současný stav mapy v nezměněné podobě“. Z obsahu znaleckého posudku tak vyplývá, že hranice mezi pozemky účastníků je pochybná, skutečný průběh hranice nelze zjistit, a proto žalobce žádá o její nové vymezení či stanovení dle § 1028 o.z. Žalobce popsal v původní žalobě, jakým způsobem by měl být stanoven lomový bod a hranice mezi pozemky. V souvislosti se zjišťováním pokojného stavu dle žalobce v jeho případě došlo k mimořádnému vydržení pozemků v souladu s ust. § 1089 a 1095 o.z. Poctivý úmysl žalobce spočívá v tom, že předmětnou movitou věc skutečně užívá, i když nemá k dané věci žádný nabývací titul, ve kterém by mohl prokázat své vlastnické právo. Naléhavý právní zájem žalobce je dán objektivně již existující ochranou práva vlastnického. Dle právního zástupce žalobce je petit možno konkrétně formulovat až po vypracování geometrického plánu, jež musí být ve výroku uveden, a na základě kterého dojde k určení vlastnického práva k pozemkům hranicí vytýčených dle geometrického plánu na základě určených hranice soudem. Žalobce tedy požadoval, aby soud určil, že je vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, ve stavu dle geometrického plánu vypracovaného znalcem geodetem soudem určeným a dále, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, ve stavu dle geometrického plánu vypracovaného znalcem geodetem soudem určeným.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne , datum, požadoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Dle žalovaného není zcela jasné, čeho se žalobce domáhá, když žalobní podání původní je žalobou na určení hranice mezi pozemky, zatímco žalobní podání ze dne , datum, je dle petitu žalobou na určení vlastnického práva. Žalovaný poukázal na to, že dle ust. § 1028 o.z. je na místě postupovat v případě, že hranice mezi pozemky jsou neznatelné nebo pochybné, což v tomto případě tak není, když hranice mezi pozemky je zakreslena v katastrální mapě. Pokud se tedy žalobce domnívá, že je vlastníkem části pozemku ve vlastnictví žalovaného, je na místě podání žaloby o určení vlastnického práva. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém je řešena identická situace, jako v tomto řízení, kdy nelze hovořit o tom, že by hranice mezi pozemky nebyla objektivně zjistitelná, ale pouze jde o to, že dle domněnky žalobce hranice vede jinudy, než je vyznačeno v katastrální mapě. Žalovaný dále zmínil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Co se týče odkazu žalovaného na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém bylo již řešeno určení vlastnického práva k části pozemku parc.č. 8/1 v k.ú. , adresa, , tak žalovaný poukázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a doplnil, že v tomto případě nejsou splněny ani podmínky mimořádného vydržení podle ust. § 1095 o.z., a to ani, pokud jde o předpoklad řádné držby ani, pokud jde o délku trvání držby.

3. Ve vyjádření ze dne , datum, právní zástupce žalobce dotvrdil, že neuplatňuje nárok na určení vlastnictví ke konkrétnímu pozemku žalovaného ve stavu dle evidence katastru nemovitostí, ale domáhá se vzhledem k rozporu mezi hranicemi v KN a skutečným užíváním toho, aby bylo po určení hranic rozhodnuto o tom, komu z účastníků, která část pozemků náleží. Jinak než geometrickým plánem toto nelze realizovat ani v případě smíru.

4. Při jednání soudu dne , datum, právní zástupce žalobce doplnil znění žalobního petitu z , datum, tak, že navrhl, aby soud určil hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, , p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, m od rohu budovy čp. 34 - od bodu 121-4 směrem k pozemku 67/1 a do bodu č. , hodnota, měřičského náčrtu, který zasahuje do pozemku parc.č. , hodnota, , kde od bodu 64 náčrtu tvoří hranici s pozemkem žalobce č. 69/2 v k.ú. , adresa, , nebo aby soud určil, že hranice mezi pozemky žalobce st.p.č. , hodnota, a p.č. 69/2 a pozemky žalovaného st.p.č. 8/1 a p.č. , hodnota, byla určena soudem ve stavu dle geometrického plánu, který budiž vypracován soudem ustanoveným znalcem. Soud změnu žalobního petitu provedenou žalobcem připustil.

5. Z výpisu z Katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , listu vlastnictví č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 7, pozemkové parcely p.č. 69/1 a pozemkové parcely p.č. 69/2, všechny v k.ú. , adresa, .

6. Z výpisu z Katastru nemovitostí pro obec a k.ú. , adresa, , listu vlastnictví č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 8/1, pozemkové parcely p.č. 57/1 a pozemkové parcely p.č. , hodnota, , všechny v k.ú. , adresa, .

7. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vypracovaného v rámci soudního řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, u zdejšího soudu bylo zjištěno, že hranice stavebních parcel p.č. st. 7 a p.č. st. 8/1, obě v k.ú. , adresa, , vytýčené v terénu oplocením neodpovídají původní mapě pozemkového katastru. Přesné však není ani zaměření hranic těchto pozemků v katastrální mapě a vyžadovalo by zpřesnění.

8. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zamítl žalobu, ve které se žalobce (, Jméno zainteresované osoby 1/0, ) vůči žalovanému (, jméno FO, ) domáhal určení, že se studna nachází na stavební parcele p.č. st. 8/1, katastrální území , adresa, . Soud dále zamítl vzájemnou žalkobu, kterou se žalovaný vůči žalobci domáhal určení, že se studna nachází na stavební parcele p.č. st. 7, katastrální území , adresa, a vzájemnou žalobu, kterou se žalovaný vůči žalobci domáhal, aby bylo určeno, že je vlastníkem stavby studny postavené na stavební parcele p.č. 8/1, katastrální území , adresa, a vzájemnou žalobu, kterou se žalovaný vůči žalobci domáhal, aby bylo určeno, že je vlastníkem části stavební parcely p.č. 8/1, katastrální území , adresa, , vymezené zákresem zelenou čarou v měřickém náčrtu zhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , který je jako příloha neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku.

9. Rozsudkem Krajského soud v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, odvolací soud změnil výrok IV. rozsudku zdejšího soudu tak, že vzájemnou žalobu na určení vlastnictví žalovaného k části pozemku parc.č. 8/1 v k.ú. Hrazely odmítl; jinak rozsudek zdejšího soudu ve výrocích II., III. a VI. potvrdil.

10. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu mapou založenou na čl. 4, 5, historií pozemků ze správy Státního oblastního archívu v Praze ze dne , datum, , průvodním dopisem Státního oblastního archívu v Praze ze dne , datum, , ortofotomapou založenou na čl.- 9, prohlášením , jméno FO, , roz. , jméno FO, ze dne , datum, na čl. 10, prohlášením , jméno FO, ze dne , datum, na čl. 11, prohlášením , jméno FO, ze dne , datum, na čl. 12, osvědčením ze dne , datum, na čl. 13, výňatkem z knihy , jméno FO, -Z rodného kraje na čl. 14, barevnými fotografiemi založenými na čl. 15 – 31, protože z již provedených důkazů má soud dostatečně zjištěny skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci.

11. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav:Žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 7, pozemkové parcely p.č. 69/1 a pozemkové parcely p.č. 69/2, žalovaný je vlastníkem stavební parcely p.č. st. 8/1, pozemkové parcely p.č. 57/1 a pozemkové parcely p.č. , hodnota, , všechny v k.ú. , adresa, . Tyto pozemky účastníků jsou v katastru nemovitostí evidovány v podobě parcel. , adresa, stavebních parcel p.č. st. 7 a p.č. st. 8/1, obě v k.ú. , adresa, , vytýčené v terénu oplocením, neodpovídají původní mapě pozemkového katastru. Přesné však není ani zaměření hranic těchto pozemků v katastrální mapě a vyžadovalo by zpřesnění.

12. Podle § 980 odst. 2 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

13. Podle § 1028 o.z., jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle služného uvážení.

14. Vzhledem k tomu, že zák. č. 89/2012 Sb. účinný od , datum, obsahuje ust. § 1028, které stanovení neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby, nebo slušného uvážení soudem nově upravuje a současně zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná (s potřebou posoudit otázku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř.), bude vždy záležet na tom, jakým způsobem žalobce žalobou uplatněný nárok skutkově vymezí, a jaké důkazy k prokázání ve věci rozhodných skutečností předloží, popř. soudu navrhne. Žaloba na určení sporné hranice mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže beze změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. V řízení jde o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotně právních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle § 1028 o.z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení (rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

15. V projednávané věci se sice žalobce v žalobních důvodech přihlásil k měřičskému náčrtu zhotovenému , tituly před jménem, , jméno FO, jako k listině, která zobrazuje skutečnou hranici mezi dotčenými pozemky, zároveň však uvedl, že se na jeho obsahu nepodařilo mezi účastníky řízení dosáhnout shody, a proto žádal, aby soud stanovil hranici mezi těmito pozemky podle poslední pokojné držby. V podání ze dne , datum, pak uvedl, že skutečný průběh hranice nelze objektivně zjistit s tím, že tento skutkový závěr má vyplývat ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . Jde proto o žalobu o stanovení hranice pozemků podle § 1028 o.z.

16. Podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 o.z. je, že hranice opravdu nelze zjistit. Zjistí-li se, že hranici lze objektivně určit (zjistit, kudy vede), nebudou splněny podmínky pro její stanovení a žalobu je třeba zamítnou. Soud totiž nemá v tomto případě jinou možnost, než hranici určit postupem podle § 1028 o.z. – podle poslední pokojné držby a není-li to možné, podle slušného uvážení. Jelikož na rozdíl od stavu před , datum, jde o rozhodnutí definitivní, znamenalo by to nepřípustný zásah do skutečných a zjistitelných vlastnických poměrů (usnesení NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Podle § 1028 o.z., nelze určit hranici v případě, že sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18. Všechny pozemky, ohledně nichž se žalobce domáhá určení hranice, jsou v katastru nemovitostí evidovány jako parcely. Již tato okolnost vylučuje stanovení jejich hranice postupem podle § 1028 o.z. Je naopak na žalobci, aby vyvrátil právní domněnku totožnosti hranice parcel, jak jsou evidovány v katastru nemovitostí, s vlastnickou hranicí, tvrdí-li, že hranice parcel evidovaných v katastru nemovitostí neodpovídá vlastnické hranici. V takovém případě však jde o žalobu na určení vlastnického práva s potřebou skutkově tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Beze změny žaloby se tak v poměrech projednávané věci soud takovým žalobním požadavkem nemohl zabývat.

19. Soud opakovaně zdůrazňuje, že postup při stanovení hranice pozemků podle § 1028 o.z. vyžaduje skutkové zjištění, že hranici nelze objektivně určit. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, se naopak podává, že zaměření stavebních parcel p.č. st. 7 a p.č. st. 8/1, obě v k.ú. , adresa, , v katastrální mapě není přesné a vyžadovalo by zpřesnění. Pokud lze hranici pozemků dokazováním zjistit, např. právě na základě znaleckého posudku, ve kterém by znalec zpřesnil zaměření pozemků, nejde právě o případ, kdy hranici pozemků nelze objektivně zjistit.

20. Z obou výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

21. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, náleželo by mu tedy vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud však žalovanému náhradu nákladů nepřiznal dle § 150 o.s.ř., a to s ohledem na důvody, pro které bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení, tj. z důvodu jeho finanční situace. Žalobce je poživatelem starobního důchodu stejně jako jeho manželka, se kterou žije ve společné domácnosti, jejich jediným příjmem je pachtovné z pozemků ve výši , částka, ročně.