7 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně osvojitel: anonymizováno celé jméno osvojitele , datum narození bytem adresa osvojenkyně a osvojitele oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti manželky osvojitele: osobní údaje manželky bytem adresa osvojenkyně a osvojitele o osvojení zletilého

I. Zletilá [celé jméno osvojenkyně], narozená dne [datum] v [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele], dcera matky [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum] ve [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele]. [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] v [obec], se počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku stává osvojenkyní [příjmení] [celé jméno osvojitele], narozeného [datum] v [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud vydal rozsudek, dle kterého se zletilá [celé jméno osvojenkyně], narozená dne [datum] v [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele], dcera matky [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum] ve [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele]. [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] v [obec], počínaje dnem právní moci rozsudku stává osvojenkyní [příjmení] [celé jméno osvojitele], narozeného [datum] v [obec], bytem [adresa osvojenkyně a osvojitele]. Uvedl, že dne [datum] jsem uzavřel před [stát. instituce] manželství s paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojenkyně], rozenou [příjmení], dříve [celé jméno osvojenkyně], [datum narození]. Manželka má ze svého prvního manželství nyní již zletilou dceru [celé jméno osvojenkyně], [datum narození]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], jí byla tehdy nezletilá dcera [jméno] svěřena do péče. V době, kdy s matkou osvojované [jméno] uzavřel manželství, bylo [jméno] 15 let. Již v době před uzavřením manželství s matkou osvojované o [jméno] pečoval jako o vlastní, neboť spolu žili ve společné domácnosti od jejích 14-ti let. Biologický otec osvojované [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], se po rozvodu s matkou osvojované [jméno] znovu oženil, má další děti, o svou dceru [jméno] neprojevoval zájem v době její nezletilosti, a nečiní tak ani nyní. Vzhledem k tomu, že zde jsou dány důvody, pro které lze osvojit i zletilého, uvedené v § 847, odst. 1, písm. d), zákona č. 89/2012 Sb., neboť hodlá osvojit dítě své manželky, přičemž osvojení není v rozporu s dobrými mravy, rozhodl se podat tento návrh na osvojení dcery svojí manželky. Mezi osvojitelem a [jméno] vznikl vztah obdobný vtahu otce a dcery, osvojitel sám žádné biologické děti nemá. [jméno] je svobodná a bezdětná. S tímto návrhem osvojovaná souhlasí a připojuje se k němu. Rovněž manželka osvojitele, matka osvojované [jméno], s osvojením souhlasí.

2. Podáním ze dne [datum] změnil osvojitel návrh tak, že jsou dány důvody, pro které lze osvojit i zletilého, uvedené v § 848, odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., a osvojení není v rozporu s dobrými mravy.

3. Při jednání soudu dne [datum] právní zástupce osvojitele doplnil na výzvu soudu změnu návrhu a uvedl, že navrhované osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, neboť oba tyto potomky vlastní nemají. V této souvislosti odkazuje na důvodovou zprávu k ust. § 848 o.z. Dále důvody vhodné zvláštního zřetele, pro které je osvojení přínosné navzájem, spatřuje v těchto bodech: osvojitel žil řadu let s osvojitelem ve společné domácnosti, podílel se na její výchově. Osvojená je dítětem manžela osvojitele. Osvojitel nemá vlastní potomky a tedy nehrozí, že by osvojení vneslo zmatek do rodinných vztahů osvojitele. Přínos budoucího osvojení pro osvojitele vidí v oblasti sociální, zdravotní. Dá se předpokládat, že osvojenkyně poskytne osvojiteli pomoc ve stáří. Co se týče přínosu pro osvojence, ten spatřuje zejména v tom, že osvojitel má dle jeho vyjádření v úmyslu učinit zákonnou dědičkou, jež by po jeho smrti zdědila jeho veškerý majetek.

4. Soud změnu návrhu provedenou osvojitelem dne [datum] usnesením vydaným dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil.

5. Osvojenkyně i manželka osvojitele se k návrhu připojily.

6. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud schválil dohodu rodičů, dle které byla tehdy nezletilá [celé jméno osvojenkyně] svěřena do péče matky pro dobu po rozvodu manželství rodičů [příjmení] [jméno] [celé jméno osvojenkyně] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], otec se zavázal na výživu dcery přispívat částkou 8 000 Kč měsíčně.

7. Z oddacího listu vydaného dne [datum] [stát. instituce] soud zjistil, že osvojitel a paní [jméno] [celé jméno osvojenkyně] uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce].

8. Z výpovědi osvojitele má soud za prokázané, že s matkou osvojenkyně žil ve společné domácnosti od [datum], kdy bylo osvojenkyni 13 let. Osvojenkyni od počátku bral téměř jako vlastní a plnohodnotně se podílel na její výchově, řešili spolu spoustu otázek, např. školu, spolužáky i vztahové věci. Řešili velmi negativní věci v souvislosti s rozvodem manželství rodičů osvojenkyně vzniklé v rodině biologického otce. Osvojenkyni pomáhal i s učením, metodou učení a to společně s manželkou, stejně jako další věci s manželkou společně řešili a osvojenkyni vychovávali. Z pohledu osvojitele se biologický otec s dcerou stýkal naprosto nedostatečně. K osvojenkyni má velmi blízký vztah, přestože k sobě přišli jako naprosto cizí lidé, stali se velkými kamarády. Samozřejmě se o osvojenkyni staral i v době, kdy byla nemocná. Na dovolené a výlety společně jezdili jako rodina. Takto to bylo až do roku 2017, kdy osvojenkyně začala studovat vysokou školu ve Španělsku, když se zamilovala do Španěla. Od té doby se dvakrát až třikrát do roka fyzicky viděli, myšleno Vánoce, Velikonoce, dovolené a jsou téměř v každodenním kontaktu přes aplikaci WhatsApp. V souvislosti s pandemií covid a tím, že mají s manželkou větší majetek v SJM, se rozhodl pro osvojení, resp. s manželkou a osvojenkyní se bavili, jak situaci s nabytím majetku osvojenkyní řešit a dospěli k závěru, že nejlepším řešením je osvojení, s tím, že v žádném případě nechtěli způsobit na právech biologického otce a jeho rodiny. Osvojitel nemá žádné potomky a myslí i na stáří a nemoc, když bude potřebovat pomoci ze strany osvojenkyně, resp. když budou potřebovat pomoc oba dva s manželkou.

9. Z výpovědi osvojenkyně soud zjistil, že považuje osvojitele za svého otce. Když byla na střední škole, tak jí pomáhal s učením, vděčí mu za mnohé, hlavně s pomocí s matematikou, fyzikou, přípravou na maturitu. Po střední škole, když absolvovala první dva ročníky VŠ na [obec] univerzitě, bydlela v bytě osvojitele, s tím, že náklady na bydlení platil on a tím jí hodně finančně pomohl. Následně přestoupila na univerzitu do Španělska z ročníku do ročníku, což stálo nemalé finanční prostředky, které hradil osvojitel. Bez jeho pomoci by vůbec školu ve Španělsku studovat nemohla. Osvojiteli vděčí za mnohé, má k němu silné citové pouto. Po rozvodu manželství s maminkou od otce nemohla žádnou pomoc očekávat. Byla jím obviněna za příčinu rozvodu, že se plete do vztahu mezi rodiče. V průběhu doby si otec našel partnerku, která nepodporovala jeho vztah se ní. S otcem se snažila vídat jednou za týden, ale když spolu byli v kontaktu, tak partnerka otce mu neustále telefonovala. Bylo i období, kdy se s ním nestýkala, protože sama nechtěla, bylo pro ní obtížné vypořádat se s výčitkami z jeho strany. Je pravdou, že otec jí výživné platil, od roku 2014 částku 9 000 Kč, od roku 2015 do roku 2017 částku 10 000 Kč. Když byla po dobu jednoho roku na soukromé škole ve Španělsku, tak platil 1/3 školného, což byla částka 18 000 Kč měsíčně, ale vše se nedá měřit penězi. Otec nesouhlasil s tím, aby odešla do Španělska, ani s tím, aby ve Španělsku studovala, kvůli penězům. V kontaktu jsou jednou měsíčně, kdy mu napíše na WhatsApp. Myslím si, že chyba v komunikaci je na obou stranách. Dle jejího názoru otec není schopen komunikovat v lidské rovině. S maminkou a osvojitelem je v kontaktu každý druhý nebo třetí den podle její pracovní vytíženosti. Otec ani nechtěl vidět dceřina partnera, který je o 20 let starší a má dvě děti. Ani osvojenkyně nechce otce vidět, protože jí říká, že je„ óperka“. Celá situace je pro osvojenkyni velice bolestná, nechce samozřejmě otci žádným způsobem ublížit. Pokud by otec souhlasil a potřeboval by pomoc, samozřejmě mu jí ráda poskytne, včetně lékařské specializace. Měl by si však uvědomit, že vztah mezi nimi není o penězích. Počítá, že ve stáří pomůže jak své mamince, osvojiteli, tak svému biologickému otci, pokud bude zapotřebí, vezme si je k sobě do Španělska.

10. Z výpovědi matky osvojenkyně soud zjistil, že osvojenkyně s osvojitelem mají mezi sebou nádherný vztah, dokáží si mezi sebou v čemkoliv vyhovět, vzájemně pomoci, mohou se na sebe spolehnout. Když přijde nějaká překážka, vzájemně si pomohou, najdou vždy nějaké schůdné řešení.

11. Z výpovědi svědka, otce osvojenkyně, soud zjistil, že s dcerou bydlel ve společné domácnost a s její matkou do srpna 2008, s dcerou se stýkal podle možností od srpna 2008 až do roku 2016, jednou týdně se scházeli v cukrárnách, na obědě, v době cca od 11:00 hodin do 16:00 hodin, tak, jak to oběma vycházelo, do roku 2014 s ním jezdila na zimní a letní dovolené. Následně začal být problém s termínem zimních prázdnin, když se přestěhovala do jiného okresu. Když měla dcera problémy se spolužáky na [příjmení] [jméno] [příjmení], tak s ní chodil ke školnímu psychologovi. S učením dceři nepomáhal. Výživné dceři platil pravidelně, od 09/ 2008. Po dohodách výživné navyšoval, když přestoupila do Španělska, tak nejdřív nastoupila na soukromou školu. Vztah však není jenom o těch penězích. Dceru svědek neviděl po dobu dvou let, od srpna 2019, pravděpodobně z důvodu covidu. Poslal jí pozvání na svatbu, která se konala [datum]. Žádné další biologické děti kromě osvojenkyně nemá. Svědek za příčinu rozvratu manželství považuje to, že její matka udržovala rok a půl za trvání manželství vztah s panem navrhovatelem, dcera s tím neměla nic společného. Dceru prý v souvislosti s rozvodem z ničeho nevinil. Se současnou manželkou žil ve společné domácnosti od roku 2009. Dcera a jeho současná manželka se velice dobře znaly, protože jí svědek poznal jako učitelku dcery na gymnáziu. Vztah jeho dcery a manželky je na bodu nula, v roce 2011 mezi nimi vznikl nějaký konflikt, takže dcera z rozhodnutí své matky odletěla dříve z dovolené z Bulharska. Dcera u svědka a současné manželky byla několikrát, ale nebylo to v mnoha případech v letech 2009 2011. Podotkl, že dcera měla střední školu do 16:00 hodin, pak jela do bydliště v [obec] a moc volného času jí nezbývalo. Je pravdou, že nenese dobře vztah dcery s jejím partnerem, který je starší než její osvojitel, [anonymizováno] [celé jméno osvojitele] také to, že studuje lékařskou fakultu již od roku 2014, takže jejich konverzace se přenáší na témata, která nejsou konfliktní. Prohlásil že svoji dceru miluje, s návrhem na její osvojení nesouhlasí a pokud by mu to právní řád umožňoval, tak se„ bude bít do krve“. Dcera má ke svědkovi konfliktní vztah, ale určitě nechce, aby byl pro ni cizí člověk, proto se přešlo z osvojení z 847 na 848. Od roku 2019 je svědek v kontaktu s dcerou, což může doložit z výpisu SMS zpráv a komunikací z WhatsApp. Je pravdou, že vždy jí osloví svědek, ona ho nikdy jako první nekontaktuje. Nemá informaci o tom, že by od roku 2019 do současné doby byla dcera v České republice. Dcera šla studovat do Španělska kvůli partnerovi. Jedinou nabídku, kterou svědek dostal od dcery ke schůzce, byla ze dne na den a svědek nebyl schopen se takto rychle sejít. Jiná nabídka z její strany nepřišla.

12. Podle § 796 odst. 2 o. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

13. Podle § 848 odst. 1 o z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o jeho následcích, se použijí přiměřeně.

14. Podle § 849 odst. 1 o z. č.89/2012 Sb., občanského zákoníku osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Podle odst. 2 osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině.

15. Podle § 853 odst. 1 z. č.89/2012 Sb., občanského zákoníku vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3 má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. V případě osvojení zletilých tomu tak není, žádné stávající vazby nezanikají ani nové nevznikají. Mluvíme o osvojení neúplném.

16. Osvojený člověk a jeho potomci nevstupují do příbuzenského poměru vůči členům rodiny osvojitele. Přijetí za vlastního, vznik příbuzenského poměru se týká toliko osvojitele a osvojeného, resp. jeho potomků. Osvojenému člověku a jeho potomkům nevznikají vůči členům rodiny osvojitele žádná majetková práva. Především totiž nevznikají ta majetková práva, která jsou tím nebo oním způsobem spojena s vazbou osobní, s příbuzenským poměrem, tedy práva dědická a práva na výživné. Pokud jde o dědické právo, srov. § 853 odst. 2, resp.

3. Pokud jde o právo na výživné, srov. § 853 odst. 1, resp. 3.

17. Osvojitel, a to je třeba podtrhnout, nenabývá vůbec žádná majetková práva vůči osvojenci, jeho potomkům a samozřejmě ani vůči dalším členům osvojencovy rodiny. Případný vznik majetkových práv, zejména práva na výživné a práva dědického, by totiž byl v příkrém rozporu s dobrými mravy. Od všech majetkových aspektů, ovšem kromě dědění po osvojiteli, je třeba tento institut naprosto oprostit.

18. Osvojený člověk a jeho potomci si zachovávají všechna práva ve vlastní rodině, počínaje právy majetkovými, konče právy osobními, popř. osobnostními.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrhu lze vyhovět, když jsou naplněny zákonné předpoklady uvedené ve výše citovaném ustanovení § 848 o.z. Bylo prokázáno, že jsou dány důvody hodného zřetele a osvojení je přínosné pro osvojitele i osvojence. Nutno zdůraznit, že účastníci řízení žijí ve společné domácnosti od 13 ti let věku osvojenkyně, osvojitel se od počátku podílel komplexně na její výchově pomáhal jí s učením, řešil s ní otázky jak školní, tak vztahové, pomáhal jí finančně, poskytoval jí osobní péči v době, když byla nemocná, jezdili s matkou osvojenkyně na dovolené a bral jí téměř jako vlastní a postupem doby mezi nimi vzniklo silné citové pouto a vztah dle soudu plně rovnocenný vztahu otce a dcery. Osvojitel nemá vlastní děti a přeje si, aby osvojenkyně po něm dědila a zároveň myslí na pomoc ve stáří a v nemoci, respektive když budou potřebovat pomoc on i jeho manželka, matka osvojenkyně. Osvojenkyně vděčí osvojiteli za mnohé, když mimo jiné díky němu a jeho finanční pomoci si může splnit přání a studovat ve Španělsku, osvojitel jí podporuje i v jejím rozhodnutí žít a mít vztah s výrazně starším partnerem a jeho dětmi. Dle soudu mají účastníci mezi sebou výjimečný vztah a proto rozhodl, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Na závěr soud podotýká, že biologický otec osvojenkyně s osvojením nesouhlasil, není však účastníkem řízení. Nicméně, i když vztahy mezi nimi nejsou úplně idylické, otec o svoji dceru nechce přijít, osvojenkyně prohlásila, že nechce svému otci osvojením ublížit, pokud o to bude stát, je připravena mu pomoci, pokud pomoc bude potřebovat, včetně lékařské a pokud to bude nezbytné, vezme si otce do místa svého bydliště do Španělska. Jak je uvedeno shora, osvojením nezanikají žádné stávající vazby ani nové nevznikají, osvojenkyně a její případní potomci nevstupují do příbuzenského poměru vůči členům rodiny osvojitele, přijetí za vlastního se týká toliko osvojitele a osvojenkyně, respektive jejích potomků.a jaký vztah budou osvojenkyně s otcem nadále mít, záleží jen na nich.

21. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s.