7 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované obě zastoupeny advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 69 770 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby soud uložil žalované 1. [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [číslo] [obec] povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 69 770 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalovaným 1. a 2. se nepřiznává vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalované 1. [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [číslo] [obec] povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 69 770 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedl, že usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek a zároveň povoleno oddlužení dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované], a žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem dlužnice. Úpadek dlužnice je řešen oddlužením formou splátkového kalendáře dle usnesení insolvenčního soudu, č.j. [insolvenční spisová značka], na základě tohoto usnesení se stal žalobce osobou s dispozičním oprávněním i ve vztahu k podání žaloby v této věci. V průběhu insolvenčního řízení žalobce zjistil, že dlužnice se stala spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Český Brod s podílem 1/3 a nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Český Brod s podílem 1/6, kdy vlastnické právo získala spolu s oběma žalovanými dědictvím po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], jež bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce poukázal na ust. § 5 Insolvenčního zákona, dle kterého postupuje tak, aby se dosáhlo rychlého hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Z tohoto důvodu oslovil žalované [číslo] a 2. jako další spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí, které nad rámec svého podílu využívají, aby dlužnici vyplatily náhradu za bezdůvodné obohacování z titulu užívání uvedených nemovitostí. Poukázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] s tím, že nechal vypracovat zjednodušené tržní ocenění, které dle tohoto ocenění Ing. [příjmení] ze dne [datum] činí 16 745 Kč, což za dobu 22 měsíců činí 418 625 Kč a na spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 připadá částka 69 770 Kč. Při jednání soudu dne [datum] doplnil žalobce svá žalobní tvrzení tak, že po žalovaných 1., 2. požaduje vydání bezdůvodného obohacení za dobu od srpna 2020 do června 2022, a to za užívání domu [adresa], když dle jemu dostupných informací žalované brání dlužnici v užívání předmětných nemovitostí i v samotném přístupu k nim. Při jednání soudu dne [datum] žalobce upřesnil, že dle jeho zjištění k darování části domu odděleného od [adresa] geometrickým plánem, došlo v r. 1988 a následně v únoru 1989 vydal MNV v Českém Brodě dlužnici [jméno] [celé jméno žalované], tehdy [příjmení] stavební povolení pro přístavbu kuchyně, sociálního zařízení, k provedení izolací. Tato stavba byla zkolaudována v únoru 1990 a čp. bylo vydáno až v r. 2000.

2. Žalované 1., 2. požadovaly zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že předmětná nemovitost byla ve společném jmění žalované 1. a jejího manžela, který v r. 2019 zemřel a jeho dědici se staly žalovaná 1. jako manželka a dcery [jméno] [celé jméno žalované] – dlužnice, která procházela insolvenčním řízením od r. 2016 a [celé jméno žalované] – žalovaná 2. V předmětné nemovitosti, tj. v domě [adresa] historicky bydleli právě manželé [příjmení] s oběma dcerami, tento dům byl vlastně dvojdomkem s domem [adresa], který manželé [příjmení] v minulosti darovali dlužnici s úmyslem dům [adresa] darovat žalované 2. Než to stačili provést, manžel žalované 1. a otec dlužnice a žalované 2., zemřel. I po jeho smrti na základě konkludentní dohody dům [adresa] užívají obě žalované a žalovaná [číslo] spolu se svým manželem a synem. S ohledem na konkludentní dohodu o užívání společné věci mezi spoluvlastníky, změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků nemá na existenci a závaznost řešeného ujednání vliv, přičemž je jím vázána i dlužnice, coby nynější spoluvlastnice (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], usn. NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Způsob, jakým žalované užívají společnou věc, pak odpovídá obsahu této dohody a nelze tedy dovodit, že by na jejich straně vznikalo bezdůvodné obohacení (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že dlužnice [celé jméno žalované] je vlastníkem dvou ideálních třetin a žalované 1, 2 spoluvlastníky každá jedné ideální šestiny pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 575 m2, jehož součástí je budova [adresa]. Dále mezi účastnicemi není sporu o tom, že tyto nemovitosti byly předmětem dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], vedeného u OS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], který předmětné nemovitosti měl v SJM s žalovanou [číslo]. V rámci dědického řízení pak jeho polovina byla předmětem dědictví a rozdělena mezi 3 dědice, což byla manželka, tedy prvá žalovaná, která má 2/3 a pozůstalé dcery, žalovaná 2 a dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], které jsou spoluvlastnicemi 1/6 předmětných nemovitostí.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Český Brod, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín soud zjistil, že žalovaná 1), žalovaná 2) a [jméno] [celé jméno žalované] jsou dále spoluvlastníky stavební parcely p.č.st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], kdy žalovaná 1) vlastní podíl ve výši 2/3, žalovaná 2) a dlužnice vlastní každá podíl ve výši 1/6.

5. Z listinných důkazů předložených žalobcem ohledně průběhu insolvenčního řízení bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované]. Insolvenčním správcem dlužnice byl ustanoven žalobce [celé jméno žalobce]. V rámci zprávy o ekonomické situaci dlužnice a velikosti majetkové podstaty ze dne [datum] žalobce insolvenčnímu soudu mj. sdělil, že dlužnice je výlučným vlastníkem pozemku parc.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci a k.ú. [obec], zapsaného na LV č. [rok], kdy uvedená nemovitost byla zařazena do soupisu majetkové podstaty a její odhadovaná cena činí 1,4 mil. Kč. K nemovitosti je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch věřitele [právnická osoba] k zajištění jeho pohledávky ve výši 80 452 Kč. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře stanoveného na dobu pěti let od měsíce července 2016. Podáním ze dne [datum] zajištěný věřitel [právnická osoba] žalobci zaslal změnu pokynů ke zpeněžení zajištěného nemovitého majetku, kdy z důvodu úhrady zajištěné pohledávky v plné výši zrušil svůj pokyn ke zpeněžování tohoto majetku. Žalobce tuto skutečnost sdělil insolvenčnímu soudu podáním ze dne [datum]. Ze soupisu majetkové podstaty učiněného k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce zařadil na soupis majetkové podstaty spoluvlastnický podíl dlužnice o velikosti 1/6 na pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na pozemku parc. [číslo] pozemku parc.č. 2068, vše na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], které dlužnice zdědila po svém otci na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 7. 2020. Žalobce sdělil insolvenčnímu soudu, že dle jeho zjištění vztahy mezi dědici jsou špatné, insolvenčnímu správci se přes veškerou snahu nepodařilo dosáhnout dobrovolné úhrady náhradové pohledávky ani se domluvit na společném postupu při zpeněžení či vyplacení zděděného nemovitého majetku dlužnice.

6. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém dne [datum] bylo notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] jako soudním komisařem potvrzeno nabytí dědictví pozůstalé manželce [celé jméno žalované], pozůstalé dceři [jméno] [celé jméno žalované] a pozůstalé dceři [celé jméno žalované], každé jednou třetinou s tím, že takto odpovídají i za dluhy dědictví. Dědičky nemohly uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti a o výši dědických podílů, a to s ohledem na insolvenční řízení vedené proti pozůstalé dceři [jméno] [celé jméno žalované], proto jim bylo potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů ze zákona. Do dědictví náleží celek pozemku parc. [číslo] pozemku parc.č. 2068, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, ideální jedna polovina stavebního pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, a náhradová pohledávka zůstavitele za pozůstalou manželkou z titulu vypořádání SJM v dědickém řízení ve výši 197 215 Kč.

7. Zdejší soud v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem zjistil, že ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení bylo provedeno znaleckým posudkem [číslo] 2020 ze dne [datum], vyhotoveného znalcem [jméno] [příjmení]. Z tohoto posudku vyplývá, že původní dům [adresa] obsahoval dvě bytové jednotky, v letech 1976 až 1979 byla provedena rekonstrukce pravé části domu se zřízením nové bytové jednotky 3+1 s příslušenstvím. Dům byl geometrickým plánem rozdělen na dvě samostatné části, kdy pravá část má původní [číslo] levé části dvojdomku bylo přiděleno nové číslo popisné [číslo]. Pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. č. 2068 jsou využívány v jednotném funkčním celku, pozemek parc. [číslo] funkční celek netvoří.

8. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 1.12.2022 Krajský soud v Praze rozhodl v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o odvolání žalobce – Mgr. [jméno] [příjmení] jako insolvenčního správce dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tak, že rozsudek soudu prvního stupně se změnil a a) podílové spoluvlastnictví dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], žalované 1. a žalované 2. k pozemkové parcele parc. č. 2068 a pozemkové parcele parc. [číslo] obě zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, a ke stavební parcele parc. č. st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, zrušil, nařídil prodej všech nemovitých věcí uvedených pod bodem a) ve veřejné dražbě, c) výtěžek dražby rozdělil mezi účastníky řízení podle jejich spoluvlastnických podílů na jednotlivých nemovitých věcech s tím, že na straně žalobce výtěžek připadá do majetkové podstaty dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované a žalované].

9. Z výzvy ke zpřístupnění nemovitostí a k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], jejíž přílohou je ocenění obvyklého nájemného, má soud za prokázané, že se právní zástupkyně insolvenčního správce obrátila na žalované 1., 2. jako na spoluvlastnice předmětných nemovitostí, které dle ní nejsou ochotny zpřístupnit tyto nemovitosti i další spoluvlastnici – dlužnici [jméno] [celé jméno žalované], a proto uplatňuje nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení z titulu užívání těchto nemovitostí ve výši obvyklého nájemného dle ocenění provedeného odhadcem pro ceny movitého a nemovitého majetku Ing. [jméno] [příjmení] z EVROPA realitní kanceláře ze dne [datum]. V této souvislosti vyzvala žalované 1., 2. k úhradě částky 61 398 Kč za dobu 22 měsíců užívání žalovaných, a to na účet majetkové podstaty dlužnice paní [jméno] [celé jméno žalované] ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto dopisu s upozorněním, že pokud v této lhůtě dluh neuhradí, je zmocněna insolvenčním správcem vymáhat dluh soudně.

10. Z výpovědi žalované 2. jako účastnice řízení má soud za prokázané, že historicky od svého narození bydlela společně se svojí sestrou [jméno] [celé jméno žalované] a rodiči v domě [adresa]. Sestra dostala od rodičů před cca 30 lety po rodičích otce dům [adresa] s tím, že dům, ve kterém bydlí, do současné doby [adresa], měla dostat od rodičů ona, ale nedostala ho, protože otec nestihl napsat závěť a zemřel. [adresa] a [adresa] jsou totiž na sebe napojeny, poté, co se sestra z domu [adresa] odstěhovala, zůstala žalovaná 2. bydlet s rodiči v domě [adresa] a bydlí tam do současné doby spolu se svým manželem a synem. Žalovaná 1. – maminka žalované 2. a dlužnice stále bydlí v domě [adresa], žalovaná 2. se o ni stará. [adresa] je přízemní, skládá se z kuchyně, obýváku, ložnice, dětského pokoje, koupelny, WC a spíže. Rodina žalované 1. užívá všechny místnosti, matka užívá ložnici. Sestra – dlužnice využívá ke skladování věcí garáž, která je na pozemku na dvoře, stejně tak užívá prádelnu, bazén, prostě všechno, co se na pozemku nachází, navíc přes pozemek a dvůr chodí do domu [adresa], jinak by se tam ani nedostala. [příjmení] od domu [adresa] dlužnice nemá, ani je po žalovaných nepožadovala, před podáním žaloby insolvenčním správcem se dlužnice ničeho takového po žalovaných nedomáhala. Žalovaná 2. prohlásila, že ona ani nikdo ze členů její rodiny, ani žalovaná 1. nebrání dlužnici v užívání domu [adresa], ani pozemku [adresa], na kterém se dům nachází. Je pravdou, že se sestrou se v současné době tak často nevídají, občas se se sestrou potkají. Je jasné, že spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem není příjemný.

11. Žalovaná 1. ve své účastnické výpovědi potvrdila, že dlužnice bydlí v domě [adresa], který přiléhá k domu [adresa], a který jí s manželem před hodně lety darovali a že dříve bydlela s nimi v domě [adresa]. Po darování domu [adresa] si musela dům zmodernizovat, jelikož tam nebyla koupelna ani záchod a byly tam jenom dva pokoje s kuchyní. Žalovaná 1. prohlásila, že dům s manželem otcem dlužnice darovali, když založila rodinu tak, aby měli kde bydlet, v té době [jméno] byla ještě dítě. Žalovaná 1. prohlásila, že když dcera [jméno] dostala od ní a manžela dům [adresa], tak dcera [jméno] zdědí pak tenhle dům [adresa]. Opakovala, že dceři [jméno] chtěli pomoci, ta si musela dům zrychtovat, teď mají k dispozici byt 3+1. V domě [adresa] bydlí žalovaná 1. s žalovanou 2., jejím manželem a synem. Také žalovaná 1. potvrdila, že dlužnice po ní před podáním žaloby žádné peníze za to, že v domě nebydlí, nechtěla, ani po ní nechtěla klíče od domu [adresa] a nedomáhala se bydlení v domě [adresa]. [příjmení] [jméno] chodí do domu zepředu brankou, poté přes pozemek kolem vchodu do domu [adresa], jinou možnost přístupu do svého domu ani nemá. Také dle žalované 1. vše, co je umístěno na dvoře a přilehlém pozemku užívají všichni, včetně rodiny dlužnice společně.

12. Soud provedl ohledání na místě samém dne [datum], obchůzku po pozemku parc. [číslo] směrem od vstupní branky kolem domu [adresa] k domu [adresa] a zjistil, že se skutečně jedná o jedinou přístupovou cestu k domu [adresa]. Právní zástupkyně žalovaných zdůraznila, že původně šlo o jeden dlouhý dům, který rodiče žalované 2. a svědkyně rozdělili na dvě čísla popisná, proto mají oba domy vchody nedaleko od sebe a druhý dům neměl sociální zařízení. Soud pořídil z místního šetření fotografie, které jsou uloženy na CD založeném ve spisu.

13. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] vypověděla shodně s žalovanými 1., 2., že dům dostala darovací smlouvou v 18 letech od rodičů, který si celý předělala, předtím od narození bydlela s rodiči a sestrou v domě [adresa]. Kdysi dávno dům [adresa] a dům [adresa] měl jedno [adresa]. Když dům obdržela od rodičů, byl v hrozném stavu, vybudovali přístavbu v části domu [adresa], která byla oddělena geometrickým plánem, a na základě kolaudace se stala samostatnou stavbou s čp. V době darování žalované 2. bylo 8 let, zatímco svědkyně se již vdávala. O užívání předmětných nemovitostí rozhodl otec, tzn., že nemovitosti svědkyně a žalované 1., 2. užívají na základě otcovy vůle. Svědkyně doslova prohlásila,„ rodiče to takhle řekli, že dům [adresa] zůstane sestře, byla to taková rodinná dohoda, ale na papíře není, že to celý patří sestře“. Následně dodala, že o tom rodiče rozhodli, když už sestra byla dospělá, z jakého důvodu to rodiče nedořešili a nedošli k notáři, svědkyně nevěděla. Svědkyně je zhruba 7 let v insolvenci a byla v ní, když tatínek zemřel. Svědkyně se chtěla vzdát nabytého dědického podílu ve výši 1/6 k domu [adresa] a pozemku, jednali o tom, ale nešlo to právě kvůli insolvenci. Svědkyně potvrdila, že se nikdy nedomáhala na žalovaných užívání své 1/6 domu, jelikož má svoje bydlení. Taktéž potvrdila, že jediná přístupová cesta k jejímu domu je přes pozemek č. st. [číslo], přes který k domu chodí s manželem i synem. Po celou dobu, co bydlí v domě [adresa], tak stejně jako to užívala od narození, užívá spolu se svým manželem a synem všechno, co je na dvoře, tj. garáž, bazén, zahradu. Připustila, že její dluhy neudělaly dobrotu ve vztahu s žalovanými 1., 2., ale přesto se normálně vídají, do domu [adresa] však nechodí a chodit tam ani nechce. Předtím, než byla v insolvenci, tak do domu chodila, nikdy klíče od domu [adresa] neměla poté, co se přestěhovala do domu [adresa], klíče po žalovaných nikdy nežádala, ani nevidí důvod, proč by tak činila.

14. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: spoluvlastníky domu [adresa] včetně pozemku parc. č. st. [číslo] v minulosti byli žalovaná 1) a její manžel [jméno] [příjmení], kteří v domě se svými dcerami, žalovanou [číslo] dlužnicí, [jméno] [celé jméno žalované] bydleli. Po rekonstrukci pravé části dvojdomku byla zřízena nová bytová jednotka, která po oddělení geometrickým plánem má nadále číslo popisné 331. [příjmení] část dvojdomu získala číslo popisné [číslo] a spolu s pozemkem byla v roce 1988 převedena darovací smlouvou na dceru dosavadních spoluvlastníků [jméno] [celé jméno žalované], aby měla, když založila rodinu, kde bydlet a dlužnice je tak výlučným vlastníkem této nemovitosti. Předmětný dům [adresa] měli v úmyslu rodiče na oplátku převést na žalovanou [číslo] ale otec nestihl sepsat závěť a zemřel. Po jeho smrti nadále v domě [adresa] bydlí žalovaná 2. s rodinou a žalovanou 1., o níž se v důsledku jejího zhoršeného zdravotního stavu pečují. V pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] nemohly dědičky, obě žalované a dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti a o výši dědických podílů, neboť proti dceři zůstavitele [jméno] [celé jméno žalované] bylo od roku 2016 vedeno insolvenční řízení. Soud tak potvrdil nabytí dědictví ve spoluvlastnických podílech shora uvedených k pozemku parc. č. st. [číslo] a předmětnému domu [adresa] oběma žalovaným a dlužnici. Následně žalobce jako insolvenční správce zařadil na soupis majetkové podstaty spoluvlastnický podíl dlužnice o velikosti 1/6 na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je právě stavba [adresa]. Oba domy [adresa] a [adresa] spolu stavebně souvisí, [jméno] [celé jméno žalované] do svého domu chodí přes pozemek parc. č. st. [číslo], který spoluvlastní se žalovanými, jiný přístup do domu nemá a užívá vše, co se na zahradě a dvorku u domu [adresa] nachází, garáž, bazén atd. a to po celou dobu od darování domu [adresa] rodiči, stejně jako žalovaná [číslo] žalovaná [číslo] s manželem a synem spoluužívají dům [adresa] na základě konkludentní dohody, uzavřené mezi původními spoluvlastníky. Žalobce vyzval žalované, aby dlužnici vyplatily náhradu za bezdůvodné obohacování se z titulu nadužívání svých spoluvlastnických podílů, což žalované [číslo] odmítly z důvodu konkludentní dohody účastníků o užívání pozemku parc. č. st. [číslo] a domu [adresa] na něm stojícím.

15. Podle § 5 zák. č. 182/2006 Sb. v účinném znění insolvenčního zákona - Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

16. Podle § 36 odst. 1 insolvenčního zákona – Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák. - Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle rozsudku NS ČR [spisová značka] Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.).

19. Podle rozsudku NS Č 28 Cdo 5386/2016 - Pokud jeden ze spoluvlastníků domu druhému v užívání domu nebrání, pak tomu z nich, který nemovitost užívá, užíváním společných prostor nevzniká bezdůvodné obohacení.

20. Podle rozsudku NS ČR [spisová značka] - Dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Za stavu, kdy původní dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků počítanou podle velikosti jejich podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající dohodu o užívání společné věci respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků totiž sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.

21. Podle usnesení NS ČR [spisová značka] – Dle ustálené judikatury může být dohoda spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (resp. správě této věci) uzavřena též ústně nebo konkludentně (rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). V těchto případech nebude z povahy věci obsah dohody spoluvlastníků povětšinou precizován v takové míře, jako kdyby byla sjednána písemně. Tím je nutně limitován též charakter skutkových zjištění, jež mohou být o podobném právním jednání učiněna v soudním řízení. Pokud jde o samotnou otázku vázanosti spoluvlastníka dohodou o správě společné věci, kterou uzavřel jeho právní předchůdce, dle ustálené judikatury změna osoby jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci (rozsudek NS ČR [spisová značka]).

22. V daném případě s ohledem na insolvenční řízení dlužnice je k podání žaloby aktivně legitimován insolvenční správce, jehož povinnosti při výkonu funkce jsou dány v § 36 odst. 1 insolvenčního zákona, jak je shora uvedeno. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě vyhovět ani zčásti nelze, když na straně žalovaných [číslo] [číslo] k bezdůvodnému obohacení na úkor dlužnice [jméno] [celé jméno žalované] v žalovaném období od srpna 2020 do června 2022 ani v jiném období, ve kterém byly výše uvedené spoluvlastnicemi domu [adresa], nedošlo. V řízení bylo jednoznačně prokázáno a to shodnými výpověďmi žalovaných [číslo] a 2. a svědkyně, dlužnice, že předmětná nemovitost byla ve společném jmění manželů [příjmení], ti v domě [adresa] dlouhodobě bydleli spolu s žalovanou [číslo], jejím manželem a synem, druhá dcera manželů [příjmení], dlužnice, bydlela a bydlí s přítelem a synem v domě [adresa], který je dvojdomkem s domem [adresa] a který jí rodiče darovali v roce 1988 s tím, že druhé dceři, žalované [číslo] darují dům [adresa], než to zrealizovali, pan [jméno] [příjmení] zemřel, žalované a dlužnice užívají obě nemovitosti s pozemky i po smrti [jméno] [příjmení] ve stejném rozsahu. Soud má tedy za prokázané, že původní i současní spoluvlastníci předmětné nemovitosti užívali a užívají v daném uspořádání na základě konkludentní dohody, jejíž obsah, až do podání žaloby insolvenčním správcem, žádná ze spoluvlastnic nezpochybnila. Obě žalované a svědkyně shodně vypovídaly o obsahu ústní rodinné dohody, svědkyně doslova prohlásila a potvrdila tvrzení žalovaných, že dle rozhodnutí rodičů měl dům [adresa] zůstat sestře, žalované [číslo], svědkyně dále o tom, že se chtěla vzdát nabytého dědického podílu po otci s ohledem na rodinnou dohodu, což však nešlo kvůli insolvenci. Dle shodného prohlášení žalovaných a svědkyně se dlužnice s ohledem na konkludentní dohodu o užívání předmětné nemovitosti nikdy nedomáhala spoluužívání domu [adresa], naopak žalované [číslo] a 2. jí nikdy v užívání domu nebránily, při výslechu tuto skutečnost uvedla naprosto spontánně, s tím, že má přece svůj dům a že takhle užívají nemovitosti na základě otcovy vůle. Dlužnice nikdy po žalovaných nepožadovala klíče od domu, ty měla v době, kdy v něm bydlela. Doznala, že do předmětného domu moc nechodí a dále uvedla logickou věc, že ve vztahu k žalovaným [číslo] 2. její dluhy moc dobrotu neudělaly. Soud podotýká, že dle pravomocného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum] soud podílové spoluvlastnictví žalovaných [číslo] a 2. a dlužnice k předmětnému domu zrušil a nařídil prodej všech nemovitých věcí uvedených pod bodem I. rozsudku, které byly v podílovém spoluvlastnictví žalovaných [číslo] a 2. a dlužnice ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku dražby podle jejich spoluvlastnických podílů, tudíž matka a sestra dlužnice si musí najít jiné bydlení, což určitě má vliv na vztahy mezi těmito ženami. Soud vyšel při svém rozhodování z toho, že dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí nemusí být písemná, ani pokud se týká nemovité věci a změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků není sama o sobě podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. Soud proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Žalované měly ve věci úspěch, mají tedy nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud jim však toto právo z důvodu hodného zvláštního zřetele nepřiznal. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 36 insolvenčního zákona a z průběhu insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici, insolvenční správce byl vyzván krajským soudem k podání žaloby, když je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé dlužnice byly uspokojeni v co nejvyšší míře.