7 C 238/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 229,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 229,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 229,55 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 410 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 229,55 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný prováděl v období od datum do datum v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, EAN číslo, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovanému byla k zaplacení dlužné částky vystavena faktura číslo splatná dne datum na částku 20 229,55 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, a to přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

5. Z čestného prohlášení ze dne datum bylo zjištěno, že na základě platně uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jsou zaměstnanci společnosti právnická osoba zplnomocněni žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. příjmení ve výši 11.418,77 Kč, představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti právnická osoba na zjištění neoprávněného odběru, byla žalobkyní uhrazena na základě faktury číslo vystavené dne datum se splatností datum, a to ke dni datum.

6. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému písemnou výzvu k narovnání bezesmluvního vztahu týkající se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa a žádost o sjednání nápravy a narovnání tohoto bezesmluvního vztahu, neboť pro odběrné místo žalovaného eviduje ke dni datum od dodavatele elektřiny, společnosti právnická osoba žádost na ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. K tomuto dni zanikla pro odběrné místo žalovaného smlouva o zajištění služby distribuční soustavy. To znamená, že ode dne datum nebyl odběrnému místu žalovaného přiřazen žádný dodavatel elektřiny a vznikl bezesmluvní vztah. Žalovaný byl upozorněn, že pokračování v tomto stavu, kdy ke svému odběrnému místu nemá uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy a současně nemá uzavřenu ani smlouvu o dodávce elektřiny, může být v budoucnu hodnoceno jako neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

7. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upozorněn, že doposud nedošlo ke sjednání nápravy bezesmluvního vztahu. Zároveň mu bylo sděleno, že žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy vzniká mj. právo dle ustanovení § 25 odst. 3 písm. c) bod 3. a 4. energetického zákona omezit nebo přerušit distribuci elektřiny v odběrném místě (např. provedením demontáže měřicího zařízení). Tomuto právu zároveň odpovídá zákonná povinnost zákazníka zaplatit provozovateli distribuční soustavy náhradu způsobené škody podle ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.

8. Z protokolu o kontrole odběrného místa (č. kontroly číslo) na adrese adresa žalovaného (č. OM číslo) ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum byla provedena kontrola odběrného místa, při které žalovaný potvrdil, že elektřinu dle stavu na elektroměru spotřeboval. Následně byla provedena demontáž elektroměru.

9. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne datum bylo zjištěno, že neoprávněný odběr trval 70 dní (od datum do datum) a celková náhrada škody za neoprávněný odběr ve smyslu § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. byla stanovena na částku 20 229,56 Kč.

10. Fakturou variabilní symbol ze dne datum byla žalovanému vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny od datum do datum, na odběrném místě číslo na adrese adresa žalovaného, EAN číslo, ve výši 20 229,55 Kč se splatností dne datum.

11. Pro přetrvávající prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky žalobkyně dále vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou ze dne datum.

12. Dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění; c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán; d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina; e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily (1.), které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy (2.), které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení (3.); f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy; g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

13. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

14. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

15. Dle § 16 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

16. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný prováděl ve svém odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolou a žalovanému byla následně v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona a vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyúčtována náhrada v celkové výši odpovídající žalované částce, kterou žalovaný ani přes výzvu neuhradil. Tím, že žalovaný nezaplatil svůj dluh v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 810 Kč (zaplacený soudní poplatek) a dále 600 Kč (paušální náhrada nezastoupené žalobkyně za dva úkony právní služby po 300 Kč ve smyslu ust. 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 410 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.