7 C 286/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 165 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do úroku 24,88 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 327,18 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co se týče požadavku na zaplacení částky 4 929 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 929 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 929 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši 6 236,96 Kč a úroku ve výši 35,88 % p.a. z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 441,78 Kč, úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 41 702 Kč, žaloba se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 168 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 31 165 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému dne [datum] poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru s úrokem 59,88 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách po 1 650 Kč počínaje měsícem prosincem 2020, splatných vždy do 19. kalendářního dne v měsíci. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet ve výši 202 Kč. Před poskytnutím úvěru byla prověřena schopnost žalovaného řádně úvěr hradit, a to z informací získaných od žalovaného, z databází ([příjmení], NRKI), jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, aj.). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, do data zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Žalobci v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) za dvě splátky, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále vzniklo žalobci dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč) za dvě splátky, u nichž se žalovaný octil v prodlení o délce 15 dnů. V souladu se smluvními ujednáními (žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů), došlo ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se pak celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny ve výši 22 925,48 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z této nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou; v daném případě od [datum] do zaplacení, přičemž žalobce ji požadoval pouze k datu vyhotovení žaloby v částce 6 236,96 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny, smluvních pokut ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení ve výši 400 Kč a z nezaplacených úhrad za pojištění v celkové výši 606 Kč (tj. celkem z částky 24 929 Kč) a též úrok ve výši 59,88 % ročně z původní dlužné jistiny (tj. z částky 20 000 Kč) od [datum] do [datum] ve výši 768,96 Kč a úrok ve výši 8,25 % ročně z původní dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 41 702 Kč. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil, přestože k tomu byl vyzván předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu záznamu z registru [příjmení] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena lustrace žalovaného v tomto registru, aniž by došlo ke zjištění negativních příznaků.

4. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že daného dne byla provedena lustrace žalovaného v tomto registru, přičemž bylo zjištěno skóre 355, které odpovídá kategorii II. (316 – 415 bodů, vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů).

5. Z potvrzení o provedených úhradách (výpisů z účtu) bylo zjištěno, že příjem žalovaného za měsíc červen 2020 činil 15 088 Kč a za měsíc září 2020 pak 15 568 Kč.

6. Z formuláře hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobce vyhodnotil bonitu klienta a další zjištěné údaje tak, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalobce porovnáním příjmů a výdajů zjistil, že volné zdroje žalovaného činí 7 835 Kč.

7. Předsmluvním formulářem ze dne [datum] byl žalovaný informován o vlastnostech spotřebitelského úvěru, o údajích o věřiteli, nákladech spotřebitelského úvěru, přičemž svým podpisem stvrdil, že si dokument přečetl, nechal se informovat o všech skutečnostech potřebných k uzavření smlouvy a převzal jedno vyhotovení tohoto formuláře.

8. Z prohlášení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil a potvrdil, že se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s informacemi o zpracování osobních údajů. Dále žalovaný prohlásil, že poskytovatel úvěru provedl jeho kontrolu ve smyslu zákona [číslo] o některých opatřeních proti legalizace výnosu z trestné činnosti a financování terorismu; že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku; že si je vědom výše sjednaných úroků; že úvěrujícímu poskytl pravdivé a úplné údaje; že smlouvu neuzavřel v tísni, aj.

9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvy o úvěru [číslo] včetně dodatku, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku tuto smlouvu, na základě které se žalobce zejména zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zejména zavázal úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 650 Kč včetně pojištění (bez pojištění činila splátka 1 448 Kč). Celková splatná částka činila 34 752 Kč bez pojištění. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 59,87 % ročně. Mezi stranami bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části, je žalovaný povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku (čl. 6 smlouvy). Dále si strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů, vzniká žalobci právo požadovat po žalovaném zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou takovou splátku v prodlení (čl. 6 smlouvy). Dle čl. 6 smlouvy se celý úvěr stává automaticky splatným v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů. V čl. 6 smlouvy pak bylo ujednáno, že nezaplatí-li klient po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

10. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce akceptoval návrh na uzavření uvedené úvěrové smlouvy. Součástí oznámení byl splátkový kalendář, z něhož je zřejmé, že úvěr byl splatný ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 650 Kč, splatných vždy do 19. kalendářního dne v měsíci počínaje prosincem 2019. Žalovanému bylo rovněž sděleno číslo bankovního účtu pro úhradu splátek úvěru.

11. Z pojištění schopnosti splácet, přihlášky do pojištění a informací o pojistném produktu bylo zjištěno, že žalovaný se přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a zavázal se hradit za to pojištění pojistné ve výši 202 Kč měsíčně. Tato měsíční úhrada za pojištění tvořila součást všech splátek dle smlouvy o úvěru.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 20 000 Kč byla vyplacena dne [datum] na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě o úvěru. Variabilním symbolem platby bylo číslo úvěrové smlouvy.

13. Z karty klienta bylo zejména zjištěno, že žalovaný na smlouvu o úvěru neuhradil ničeho.

14. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, byl ze strany žalobce jako věřitele vyzýván k zaplacení částek po splatnosti, a to dopisy ze dnů [datum] a [datum]. Zároveň byl žalovaný v každé výzvě upozorněn, že v případě jeho prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru.

15. Dopisem, ze dne [datum] žalobce informoval žalovaného, že z důvodu jeho přetrvávajícího prodlení (o délce 65 dnů) s úhradou splátky došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy.

16. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum] a stanovil žalovanému lhůtu k úhradě do 15 dnů ode dne odeslání uvedené výzvy. Z podacího archu vyplývá, že výzva byla odeslána stejného dne, tj. [datum].

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do úroku ve výši 24,88 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], tj. ve výši 327,18 Kč. Soud tak v tomto rozsahu řízení dle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).

23. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit ex offo platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem.

24. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobce ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

25. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI a vyžádal si doklady o jeho příjmech. Žalovaný v době uzavírání smlouvy o úvěru neměl žádný záznam v registru [příjmení] a v registru NRKI měl skóre 355, tj. kategorie II. - menší riziko. Příjem žalovaného dle výpisu z účtů činil za měsíc červen 2020 částku 15 088 Kč a za měsíc září 2020 částku 15 568 Kč. Ve formuláři hodnocení klienta žalobce uvedl, že žalovaný má měsíční výdaje celkem ve výši 6 465 Kč a jako s rezervou kalkuloval s částkou 1 000 Kč. Po porovnání příjmů (15 300 Kč měsíčně) a výdajů + rezervy (celkem 7 465 Kč) dospěl žalobce k výsledku, že disponibilní měsíční příjem žalovaného činí 7 835 Kč. Žalobce však výdaje žalovaného vyplnil„ tabulkově“, kdy pro něj jako klienta automaticky započítal výdaje ve výši životního minima (3 860 Kč). Náklady na bydlení žalovaného byly stanoveny na částku 2 605 Kč, aniž by byly dále specifikovány. Takový způsob určování výše výdajů klienta ze smlouvy o úvěru soud považuje za zcela nevhodný, neboť neodpovídá realitě života a zcela rezignuje na zjišťování skutečných výdajů úvěrovaného a dává přednost jejich určování dle„ šablony“ úvěrujícího (viz výdaje klienta ve výši životního minima). Žalobce se skutečnými výdaji žalovaného vůbec nezabýval. Soud tak uzavírá, že takové posouzení úvěruschopnosti žalovaného je nedostatečně. Z informačního systému ISAS soud dále zjistil, že proti žalovanému byly v roce 2021 podány další tři žaloby týkající se nesplácení žalovaným uzavřených úvěrů z [datum], [datum] a [datum]. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nevěnoval náležitou pozornost zjištění skutečné finanční situace žalovaného. Dle názoru soudu se celé posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce jeví tak, že bylo provedeno pouze formálně s dopředu zřejmým výsledkem, tedy úvěr v každém případě poskytnout.

26. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvou s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného úvěr po dobu jeho trvání splácet.

27. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný na smlouvu ničeho neuhradil a zbývá mu tak uhradit celou jistinu v uvedené výši 20 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce (výrok II. rozsudku). Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok III. rozsudku). Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v [obec] ze dne 31.7.2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobce skutečně vymáhá. Žalobce měl úspěch co do částky 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, přičemž ke dni rozhodnutí činí tento úrok 461,09 Kč Celkem tak měl žalobce úspěch co do částky ve výši 20 461,09 Kč. Žalovaný měl naproti tomu úspěch co do úroku ve výši 24,88 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 327,18 Kč (když v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět), částky 4 929 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 236,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 929 Kč od [datum] do [datum] (ke dni rozhodnutí 1 510,08 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 929 Kč od [datum] do zaplacení (ke dni rozhodnutí 113,63 Kč), úroku ve výši 35,88 % p.a. z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 441,78 Kč a úroku ve výši 8,25 % p.a. z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení (ke dni rozhodnutí 1 564,10 Kč), maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 41 702 Kč. Žalovaný tak měl úspěch celkem co do částky ve výši 15 122,73 Kč. Za celkovou hodnotu sporu pro určení míry úspěchu účastníků ve věci soud považoval součet všech výše uvedených částek, tj. částku 35 583,82 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků tak je 15 % předmětu řízení ve prospěch žalobce a v tomto rozsahu má žalobce právo na náhradu svých účelně vynaložených nákladů řízení a náhradu za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.

29. Náklady žalobce v tomto případě sestávají z následujících položek: - 1 159 Kč (zaplacený soudní poplatek) - Advokát žalobce učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, návrh ve věci samé, (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/a.t.) -) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby do podání návrhu včetně činí 3 x 500 Kč (14b odst. 1 bod 3. a.t.) a za jeden úkon právní služby po podání návrhu 1 x 2 380 Kč (§ 7 bod 5. a.t.). -) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí za tři úkony do podání návrhu 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a za jeden úkon po podání návrhu 1 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.). -) Cestovné ve výši 596 Kč za cestu [obec] – [obec] a zpět, 100 km, při spotřebě 4,0-3,1-3,4 l/100km, vyhláškové ceně paliva 36,10 Kč a sazbě základní náhrady 4,7 Kč/km). -) Náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč za celkem 4 započaté půlhodiny strávené cestou na jednání soudu a zpět dle § 14 odst. 1 a 3 a.t.). -) 1 150 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).

30. Celkem tak náklady žalobce v řízení činily 7 785 Kč, z nichž má nárok na jejich náhradu v rozsahu 15 %, tj. v částce 1 168 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). K aplikaci ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť je mu z jeho činnosti známo, že žalobce podává žaloby na ustáleném vzoru uplatňovaném ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se pohledávek ze smluv o úvěru, kde je předmětem řízení plnění nepřevyšující 50 000 Kč Tyto žaloby se pak zpravidla odlišují pouze specifikací úhrad žalovaných, dlužných částek a smluvních pokut a daty splatnosti.