7 C 299/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , LLM sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je i budova [adresa], rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, pro okres [okres], obec Malotice, katastrální území Malotice, dále aby soud nahradil projev vůle zemřelého dárce, pana [celé jméno žalovaného] staršího, jako jeho souhlas s odvoláním daru ve prospěch žalovaného, jehož předmětem bylo darování parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je i budova [adresa], rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, pro okres [okres], obec Malotice, katastrální území Malotice, podle darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a jejím manželem, panem [celé jméno žalovaného] starším, [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalovaného a žalobkyně], oba v postavení dárců a žalovaným v postavení obdarovaného, sepsané ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], [ulice] ul. [anonymizováno], [spisová značka], [spisová značka] pro nevděk, učiněným žalobkyní dne [datum], doručeném žalovanému dne [datum], a pro případ, že soud nevyhoví předchozím dvěma žalobním nárokům, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 900 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 900 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení jako peněžní ekvivalent za dar – pozemek parc. č. st. [číslo], (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je budova [adresa] (rodinný dům), pozemek parc. [číslo] (zahrada), a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Malotice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zamítá.

II. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem parc. č. st. [číslo], zastavená plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je i budova [adresa], rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, pro okres [okres], obec Malotice, katastrální území Malotice. Dále žádala, aby soud nahradil projev vůle zemřelého dárce, pana [celé jméno žalovaného] staršího, jako jeho souhlas s odvoláním daru ve prospěch žalovaného, jehož předmětem bylo darování parc. č. st. [číslo], zastavená plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je i budova [adresa], rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, pro okres [okres], obec Malotice, katastrální území Malotice, podle darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a jejím manželem, panem [celé jméno žalovaného] starším, [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalovaného a žalobkyně], oba v postavení dárců a žalovaným v postavení obdarovaného, sepsané ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], [ulice] ul. [anonymizováno], [spisová značka], [spisová značka] pro nevděk, učiněným žalobkyní dne [datum], doručeném žalovanému dne [datum]. Zároveň požádala o vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal žalovanému jakékoliv dispozice a převod vlastnického práva předmětných nemovitostí. Uvedla, že žalobkyně a její manžel, pan [celé jméno žalovaného] starší, v postavení dárců, uzavřeli dne [datum] s žalovaným, v postavení obdarovaného, předmětnou darovací smlouvu. Souběžně s uzavřením darovací smlouvy uzavřela žalobkyně a její manžel dohodu o doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí a to za účelem dožití žalobkyně a jejího manžela v předmětném domě. Na základě této dohody žalobkyně shora uvedené nemovitosti i nadále po roce 2008 užívala a užívá, hradila náklady na poplatky za dodávky energií a služeb složených s užíváním nemovitostí, poplatky za odvoz odpadu, hradila náklady na opravu a údržbu nemovitostí apod. Manžel žalobkyně, který s ní společně nemovitosti užíval, dne [datum] zemřel. Dne [datum] došlo ze strany žalovaného k fyzickému napadení žalobkyně v domě na adrese [obec] [číslo] kde bydlí a to tak, že jí byly způsobeny zranění na těle – zhmoždění palce pravé horní končetiny, vymknutí ruky, omezení hybnosti a bolesti a pohmoždění na těle. S ohledem na toto fyzické napadení žalobkyně odvolala dar pro nevděk a to písemným oznámením ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo bez vědomí žalobkyně zahájeno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín ve vztahu k předmětným nemovitostem ze strany žalovaného, v postavení převodce a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], v postavení nabyvatelů řízení o povolení zápisu vkladu vlastnického práva manželů [příjmení] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí.

2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne [datum] na výzvu soudu potvrdil, že žalobkyně spolu se svým zesnulým manželem darovali dne [datum] žalovanému předmětné nemovitosti darovací smlouvou, není však pravda, že by souběžně s uzavřením darovací smlouvy uzavřela žalobkyně a její manžel dohodu o doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí, a to za účelem dožití žalobkyně a jejího manžela v předmětném domě. Žalovaný v domě nebydlel, hradil však většinu nákladů na jeho údržbu. Rozhodl se dům prodat, nejprve o koupi uvažovala dcera žalovaného (vnučka žalobkyně), ale když z koupě sešlo, sdělil žalovaný své matce, že zamýšlí dům prodat sousedovi panu [příjmení]. Žalobkyně to vzala na vědomí, plánovala přestěhovat se k dalšímu synovi. Poté, co žalovaný podepsal kupní smlouvu s panem [příjmení], jej oslovil bratr, který se stěhováním matky vyjádřil nesouhlas. Žalovaný i proto matce nabídl, že jí z kupní ceny vyplatí určitou částku na náklady na stěhování k bratrovi, a [datum] proto s advokátem, u kterého byla v úschově kupní cena zaplacená panem [příjmení], dohodl, že část kupní ceny bude z úschovy vyplacena přímo žalobkyni. Tuto dohodu podepsanou dne [datum] advokátem a žalovaným dal na vědomí žalobkyni, která to, že smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a schovatelem ve prospěch třetího, tedy žalobkyně, bere na vědomí, potvrdila následně podpisem. Až potom, aniž by to jakkoliv předem naznačila žalovanému, učinila žalobkyně právní jednání, kterým odstoupila od darovací smlouvy, a z jejího oznámení se žalovaný dozvěděl, že měl matku dne [datum] údajně fyzicky napadnout. Není pravda a cti žalovaného se hrubě dotýká tvrzení, že měl dne [datum] fyzicky napadnout svou matku a způsobit jí jakékoliv zranění. Ze sdělení, které žalobkyně učinila na PČR, se podává, že si ruku poranila zabouchnutými dveřmi tři dny před návštěvou lékaře, když žalobkyně lékaře navštívila [datum]. Fakt, že žalovaný žalobkyni nechal v domě dočasně bydlet, si žalobkyně vykládá mylně tam, kde s tím argumentuje. Na druhou stranu sama žalobkyně ve svém vysvětlení na PČR, patrně proto, že si byla vědoma významu své výpovědi v trestním řízení, výslovně uvedla, že v domě v [obec]„ v současné době bydlí se svolením syna“. I tím tedy žalovaný dokládá, že nárok na bydlení v domě žalobkyně nemá. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] Krajský soud v Praze rozhodl o odvolání žalobkyně proti usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o návrzích žalobkyně dle § 92 odst. 2 a § 107a o.s.ř, tak, že toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Krajský soud však s ohledem na upřesňující tvrzení právního zástupce žalobkyně v odvolání proti rozhodnutí zdejšího soudu zamítl návrh žalobkyně na záměnu účastníků na straně žalovaného podaného dle § 92 odst. 2 o.s.ř. a zároveň zamítl i návrh žalobkyně dle § 107a odst. 1 o.s.ř. z důvodů v tomto usnesení uvedených krajský soud vyslovil právní názor. V souvislosti s tím, že žalobkyně výzvu k vrácení předmětného daru pro nevděk obdarovaného doručila žalovanému dne [datum], tedy poté, co došlo k zcizení projednávaných nemovitostí obdarovaným, tj. žalovaným, třetím osobám a v tomto případě platnost a účinnost tohoto zcizení z hlediska oprávnění obdarovaného zpochybňovat nelze, neboť v době uzavření kupní smlouvy byl vlastníkem jím převáděných nemovitostí. Za této situace obdarovaný nemůže vůči dárci splnit svou povinnost restituovat celý přijatý dar a je tak případně povinen zaplatit dárci jeho obvyklou cenu, tedy poskytnout mu peněžní ekvivalent. Z tohoto pak plyne, že žádnou povinnost restituovat celý dar vůči dárci, ani povinnost poskytnout mu peněžní ekvivalent, nesvědčí novému vlastníku předmětu daru, v tomto případě manželům [příjmení]. Manželé [příjmení], jsou pak jako třetí osoby ve vztahu k nemovitostem zapsaným do veřejného seznamu chráněni dobrou vírou třetích osob v souvislosti s tím, že kupní smlouvu v době jejího uzavření uzavírali v dobré víře s osobou k tomu oprávněnou podle stavu zápisu v příslušném katastru nemovitostí podle § 984 o.z. Poznámka spornosti dle § 985 o.z. se v příslušném katastru nemovitostí zapsala až po uzavření kupní smlouvy. Krajský soud poukázal na nález ústavního soudu sp. zn. II. US 165/ 2021 v otázce principu ochrany dobré víry nového nabyvatele, která působí proti principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka. Připomněl, že k dané otázce se v minulosti již vyjádřil NS ČR ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 33 Odo 563/2004, byť v poměrech právní úpravy zákona [číslo] o.z. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] o žalobě podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve které se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 3 900 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení jako peněžního ekvivalentu za dar – pozemek parc. č. st. [číslo], (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je budova [adresa] (rodinný dům), pozemek parc. [číslo] (zahrada), a pozemek parc. [číslo] (zahrada) vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Malotice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Z důvodů žaloby vyplývají stejná tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě ze dne [datum] tj., že žalobkyně spolu se svým manželem [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum], shora uvedené nemovitosti darovala žalovanému, a to darovací smlouvou ze dne [datum]. Souběžně s uzavřením darovací smlouvy byla mezi těmito účastníky uzavřena ústní dohoda o doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí ve prospěch žalobkyně a jejího manžela. Dne [datum] se žalovaný dopustil fyzického napadení žalobkyně v jejím bydlišti, mimoto se k ní dlouhodobě choval neuctivě, urážel ji a vyzýval, aby nemovitosti opustila. Žalobkyně písemným oznámením ze dne [datum] odvolala dar pro nevděk, toto oznámení bylo žalovanému doručeno dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaný prodal předmětné nemovitosti manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž v době probíhajícího vkladového řízení u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu o určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem a současně požádala o nařízení předběžného opatření na zákaz dispozice s nemovitostmi. Uvedené soudní řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], soud vydal předběžné opatření, jímž zakázal žalovanému jakékoliv dispozice s nemovitostmi a v důsledku tohoto rozhodnutí bylo vkladové řízení zastaveno. Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] usnesení soudu prvého stupně změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. V měsíci květnu 2021 na základě nového vkladového řízení došlo ke vkladu vlastnického práva manželů [příjmení] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodováno o procesních návrzích žalobkyně na záměnu účastníků, respektive procesní nástupnictví na straně žalované, kdy z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá právní názor, že žalobkyně již nemá po odvolání daru vůči žalovanému právní nárok na vydání nemovitosti, ale pouze případný nárok na zaplacení obvyklé ceny těchto nemovitostí, na základě toho žalobkyně novou žalobou požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 900 000 Kč s příslušenstvím, která byla v kupní smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a manžely [příjmení] jako kupujícími sjednána jako kupní cena za předmětné nemovitosti.

4. Usnesením ze dne [datum] soudkyně řízení ve věcech vedených u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka] spojila ke společnému řízení s tím, že věci budou nadále projednávány pod sp. zn. [spisová značka].

5. Žalovaný nárok žalobkyně na zaplacení finančního ekvivalentu za dar zcela odmítl, použil stejnou procesní obranu jako ve svém vyjádření v žalobě ze dne [datum] a potvrdil, že žalovaný darovací smlouvou získal od rodičů nemovitosti, které jsou předmětem sporu. Žalovaný v domě nebydlel, hradil však většinu nákladů na jeho údržbu; rozhodl se dům prodat, nejprve o koupi uvažovala dcera žalovaného (vnučka žalobkyně), ale když z koupě sešlo, sdělil žalovaný své matce, že zamýšlí dům prodat sousedům manželům [příjmení], žalobkyně to vzala na vědomí, plánovala přestěhovat se k dalšímu synovi. Není pravda a žalobkyně̌ nedokázala, že by žalovaný býval uzavřel dohodu o bezplatném doživotní užívání ve prospěch svých rodičů. Není pravda, že žalovaný dne [datum] napadl svou matku - to vyvrací výpověď před PČR 1, kde uvedla, že si ruku poranila zabouchnutými dveřmi tři dny (!) před návštěvou lékaře 2020, když žalobkyně lékaře navštívila [datum]. Z dalších tvrzení se žalovaný musí ohradit vůči tomu, že by býval měl matku napadat slovně nebo snad fyzicky opakovaně, že by chtěl, aby matka skončila bez domova. 1 sdělení PČR o založení spisového materiálu vedeného pod čj. KRPS [číslo] 2021 [číslo] Vedle toho žalovaný poukázal na to, že žalobkyně se rozhodla dar odvolat až poté, co se dozvěděla o tom, že žalovaný nemovitosti prodal, a až poté, co souhlasila, že jí žalovaný přispěje na zajištění jejího dalšího bydlení. Poté, co žalovaný podepsal kupní smlouvu s panem [příjmení], jej totiž oslovil bratr, který se stěhováním matky vyjádřil nesouhlas. Až potom, aniž by to jakkoliv předem naznačila žalovanému, učinila žalobkyně právní jednání, kterým odstoupila od darovací smlouvy. Až z jejího oznámení se žalovaný dozvěděl, že měl matku dne [datum] údajně fyzicky napadnout. Žalobkyně opakovaně argumentovala vytrženým vyjádřením z jiného sporu, ve kterém žalobkyně ani nebyla účastnicí – žalovaný žalobkyni bezplatné bydlení nepřislíbil. Fakt, že žalovaný žalobkyni nechal v domě dočasně bydlet, si žalobkyně vykládá mylně tam, kde s tím argumentuje. Na druhou stranu sama žalobkyně ve svém vysvětlení na PČR, patrně proto, že si byla vědoma významu své výpovědi v trestním řízení, výslovně uvedla, že v domě v [obec]„ v současné době bydlí se svolením syna“. I tím tedy žalovaný dokládá, že nárok na bydlení v domě žalobkyně nemá.

6. V doplnění skutkových tvrzení a důkazů žalobkyní ze dne [datum] na základě výzvy soudu právní zástupce žalobkyně opakovaně namítal nedostatek dobré víry manželů [příjmení] a jejich vědomost o doživotním užívacím právu žalobkyně k budově [adresa] s pozemky v k.ú. [obec] a označila v tomto směru důkazní prostředky. Poukázal na to, že budova žalobkyně [adresa] bezprostředně sousedí s budovou [adresa] ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] a současně k oběma budovám vede společná příjezdová cesta, oba manželé [příjmení], tedy žalovanou, která v předmětné nemovitosti nepřetržitě užívala, dennodenně potkávali a vídali. Věděli tudíž o tom, že nemovitostí v posledních 8 letech před uzavřením kupní smlouvy užívá výlučně ona (manžel žalobkyně pan [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum]), s tím, že nikdo jiný se v nemovitosti trvale nezdržoval. Manželé [příjmení] v sousedícím domě bydleli a dodnes bydlí s rodiči pana [příjmení] na základě předchozí dohody o doživotním užívání nemovitosti v domě svého syna, jednalo se tedy o naprosto stejnou situaci jako v rodině [příjmení]. Navíc žalobkyně byla v kontaktu s paní [jméno] [příjmení] starší a v rámci společných procházek probíraly vzájemné rodinné vztahy, žalobkyně si taktéž stěžovala na nevhodné chování k ní ze strany žalovaného, že ji chce z baráku dostat pryč, ačkoliv barák dostal žalovaný v r. 2008 darem s tím, že rodiče v baráku dožijí až do jejich smrti. Žalobkyně taktéž paní [jméno] [příjmení] informovala o sporech mezi žalovaným a jeho bratrem [jméno], kterého nechal z předmětné nemovitosti v soudním sporu z r. 2014 vystěhovat. Žalobkyně poukázala také na to, že pan [jméno] [příjmení] od r. 2011 zcela systematicky a vědomě vykupoval sousední parcely v bezprostředním okolí budovy [adresa] i budovy [adresa] a musel tedy vědět, že výkupem parcely žalobkyně [číslo] jejíž součástí je i budova [adresa] by získal ucelený soubor nemovitostí s vlastní soukromou příjezdovou cestou. Tvrdila, že manželé [příjmení] si před uzavřením kupní smlouvy předmětné nemovitosti neprohlídli vzhledem k tomu, že klíče od domu měla pouze žalobkyně, svůj dům opouštěla zřídka a vždy při odchodu dům i vstupní bránu zamykala. Je tedy zcela vyloučeno, aby manželé [příjmení] byli v domě v její nepřítomnosti. Skutečnost, že pan [jméno] [příjmení] mladší věděl o doživotním užívacím právu žalobkyně k domu svědčí dále i SMS zpráva zaslaná dne [datum] v 11:51 hod. ze strany pana [jméno] [příjmení] svědkovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dle právního zástupce žalobkyně se dobrá víra manželů [příjmení] posuzuje nikoliv ke dni učinění právního jednání, tj. ke dni [datum], ale až ke dni [datum], kdy došlo k zápisu jejich vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí. Manželé [příjmení] nemohli být v dobré víře v té době, když jednak věděli o doživotním užívacím právu žalobkyně a jejího manžela k nemovitostem jednak ke dni [datum] byla v katastru nemovitostí již téměř šest měsíců zapsána poznámka spornosti, o níž museli manželé [příjmení] vědět, neboť o důvodu zapsání této poznámky věděli minimálně ode dne rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí v pořadí prvního návrhu na vklad jejich vlastnického práva ve vkladovém řízení dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně nesouhlasil se závěrem Krajského soudu v Praze v usnesení ze dne [datum] o tom, že manžele [příjmení] brání dobrá víra a tudíž žalobkyně nemá nárok na restituci předmětných nemovitostí. Žalobkyně požadovala, aby soud vyhověl její žalobě na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem.

7. Při jednání soudu dne [datum] právní zástupce žalobkyně na výzvu soudu upřesnil, že v návaznosti na stanovisko Krajského soudu v Praze podal doplňující žalobní petit, ve kterém žalobkyně požaduje zaplacení finančního ekvivalentu, pro případ, že by soud nevyhověl určujícímu petitu, to znamená, že žalobkyně navrhuje, aby soud určil její vlastnické právo k předmětným nemovitostem a v případě, že soud nevyhoví žalobním nárokům pod bodem I. a II., tak žalobkyně navrhuje, aby jí soud přiznal peněžní ekvivalent odpovídající kupní ceně ve výši 3 900 000 Kč.

8. Soud následně při tomto jednání změnu žaloby provedenou právním zástupce žalobkyně při připustil dle § 95 odst. 1 o.s.ř.

9. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne [datum] došlo k uzavření darovací smlouvy, na základě které manželé [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] darovali svému synovi p. [celé jméno žalovaného] nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení. Dále není sporu o tom, že p. [celé jméno žalovaného], tj. žalovaný předmět. nemovitosti prodal manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a vklad jejich vlastnického práva byl proveden katastrálním úřadem dne [datum].

10. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně a její manžel darovali žalovanému nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto usnesení. V článku třetím darovací smlouvy si účastníci dohodli, že se darující strana může domáhat vrácení tohoto daru, pokud by se obdarovaná strana chovala k ní nebo k příslušníkům její rodiny tak, že by hrubě porušovala dobré mravy.

11. Z dopisu, který zaslal Mgr. [jméno] [příjmení], právní zástupce žalobkyně, žalovanému, ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že z důvodů v dopise uvedených odvolala dar předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] pro nevděk a zároveň odstoupila od darovací smlouvy a to s účinky ke dni doručení tohoto odvolání daru. Mgr. [anonymizováno] vyzval žalovaného k vrácení daru, nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy.

12. Z podací stvrzenky ze dne [datum] bylo osvědčeno, že Mgr. [anonymizováno] podal u České pošty k přepravě dopis adresovaný žalovanému pod podacím číslem [anonymizováno] a ze sledování zásilek Pošta Online bylo zjištěno, že tato zásilka byla žalovanému doručena do [obec] dne [datum].

13. Z vyjádření se k přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyrozuměl právního zástupce žalobkyně o nesouhlasu žalovaného s odvoláním daru a s tím, že ho považuje za neúčinné. Žalovaný popřel skutečnosti odůvodňující odvolání daru, tj., že žalobkyni fyzicky napadl dne [datum], o tom, že by bylo ujednáno bezplatné doživotní užívání předmětných nemovitostí rodiči žalovaného a že by se k matce, žalobkyni nechoval s náležitou synovskou úctou. Tvrdil, že kupní smlouvu s manžely [příjmení] podepsal s vědomím matky i bratra [jméno] [celé jméno žalovaného] a dohodl se s ní, že matce bude vyplacena z advokátní úschovy z kupní ceny částka 300 000 Kč na základě dohody s žalovaným ze dne [datum].

14. Z Informace o řízení/Nahlížení do katastru nemovitostí z [datum] soud zjistil, že u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín bylo vedeno řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], které bylo zahájeno dne [datum] v 10:44 a účastníky tohoto řízení je jako převodce nemovitostí v k.ú. [obec] ([číslo]) žalovaný a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelé, s tím, že běží dvacetidenní lhůta, během které nesmí katastrální úřad povolit vklad (§ 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb.). Tato lhůta končí [datum] z Informace o tomto řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že toto řízení bylo ukončeno dne [datum] zamítnutím návrhu na vklad dne [datum].

15. Z Informace o řízení/Nahlížení do katastru nemovitostí z [datum] soud zjistil, že u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín bylo vedeno řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], které bylo zahájeno dne [datum] a účastníky tohoto řízení je jako převodce nemovitostí v k.ú. [obec] ([číslo]) žalovaný a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelé, s tím, že dne [datum] katastrální pracoviště Kolín zaslalo výzvu k doplnění a zaplacení poplatku a dne [datum] došlo k provedení vlastnického práva a k vyrozumění o provedení vkladu.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. a obec Malotice, [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný k [datum] soud zjistil, že žalovaný byl veden jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], zastavená plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je i budova [adresa], rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, pro okres [okres].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav k [datum] [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Malotice soud zjistil, že manželé [příjmení] jsou zapsáni jako vlastníci – společné jmění manželů st. p. [číslo] o výměře 383 m2 zastavěná plocha a nádvoří a jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] obojí zahrada a to na základě smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] s tím, že zápis byl proveden dne [datum]. Na tomto LV je uvedena Poznámka spornosti – žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem podána u OS v [obec] dne [datum] a to na základě Žádosti o zápis Poznámky spornosti zápisu ze dne [datum], zápis byl proveden dne [datum]. Dále bylo katastrálnímu pracovišti v [obec] doručeno Oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis byl proveden taktéž dne [datum].

18. Při jednání soudu dne [datum] soud zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazů výslechem žalobkyně, výslechem svědků manželů [příjmení], účastnickým výslechem žalovaného, svědeckým výslechem MUDr. [jméno] [příjmení], návrhy žalobkyně na provedení důkazů výslechem žalobkyně, svědeckou výpovědí starostky obce Malotice – paní [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí [jméno] [celé jméno žalobkyně], dotazem soudu na katastrální úřad, spisem katastrálního úřadu [anonymizováno] [číslo] [rok], spisem zdejšího soudu [spisová značka], dotazem soudu na [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], dotazem soudu na [právnická osoba] [právnická osoba], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] starší, doplňujícím výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], dotazem soudem na mobilní operátory účastnických stanic č. [tel. číslo] ([jméno] [anonymizováno]) a účastnické stanice č. [tel. číslo] (svědek [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]) o obsahu vzájemné komunikace těchto stanice v roce 2021.

19. Soud provedl ve věci při jednání soudu dne [datum] další listinné důkazy v protokolu uvedené, nicméně v této fázi řízení nemají tyto vliv na rozhodnutí soudu, kdy posuzuje pasivní věcnou legitimaci.

20. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav: žalobkyně a její manžel darovali žalovanému nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. V článku třetím darovací smlouvy si účastníci dohodli, že se darující strana může domáhat vrácení tohoto daru, pokud by se obdarovaná strana chovala k ní nebo k příslušníkům její rodiny tak, že by hrubě porušovala dobré mravy. Žalovaný tyto nemovitosti prodal manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. U Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín bylo vedeno řízení pod sp. zn. V [číslo] 2020, které bylo zahájeno dne [datum] v 10:44 a účastníky tohoto řízení je jako převodce nemovitostí v k.ú. [obec] ([číslo]) žalovaný a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelé, s tím, že běžela dvacetidenní lhůta, během které nesmí katastrální úřad povolit vklad (§ 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb.). Tato lhůta skončila [datum], řízení bylo ukončeno dne [datum] pro zamítnutí návrhu na vklad ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyrozuměla žalovaného, že z důvodů v dopise uvedených odvolala dar předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] pro nevděk a zároveň odstoupila od darovací smlouvy a to s účinky ke dni doručení tohoto odvolání daru. Mgr. [anonymizováno] vyzval žalovaného k vrácení daru, nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy. Na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] je uvedena Poznámka spornosti – žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem podána u OS v [obec] dne [datum] a to na základě Žádosti o zápis Poznámky spornosti zápisu ze dne [datum], zápis byl proveden dne [datum]. Dále bylo katastrálnímu pracovišti v [obec] doručeno právním zástupcem žalobkyně [příjmení] o podaném žalobním návrhu na určení práva ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis byl proveden taktéž dne [datum]. Následně u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín bylo vedeno řízení pod sp. zn. V [číslo] 2021, které bylo zahájeno dne [datum] a účastníky tohoto řízení je jako převodce nemovitostí v k.ú. [obec] ([číslo]) žalovaný a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelé, s tím, že dne [datum] katastrální pracoviště Kolín zaslalo výzvu k doplnění a zaplacení poplatku a dne [datum] došlo k provedení vlastnického práva a k vyrozumění o provedení vkladu.

21. Dle rozsudku NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1841/2020 ze dne 16.7.2020 - Byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum]. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou; pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu - logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Právo dárce na vrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě (nejde o typické právo a povinnost sui generis), ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou.

22. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. o.z. ve znění účinném do 30.6.2008 - Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

23. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 563/2004 - Dojde-li projev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru zcizil, je obdarovaný, pokud jsou splněny podmínky § 630 obč. zák., povinen poskytnout dárci peněžitou náhradu daru podle zásad o bezdůvodném obohacení.

24. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. ve znění účinném do 31.12.2020 - Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

25. Následkem uzavření smlouvy, jejímž předmětem je předmět vlastnického práva, tedy dochází na základě konsensuálního projevu vůle stran k převodu vlastnického práva k věci v širším slova smyslu. Pro převod vlastnického práva je typická jeho tzv. dvoufázovost, když v této souvislosti hovoříme o tzv. cause – právnímu důvodu převodu vlastnického práva a dále pak o jeho modu, tj. o způsobu nabytí vlastnického práva. Právě uvedené znamená, že smlouva o převodu vlastnického práva nemá nikoliv bez výjimek transakční věcně právní účinky, neboť se jedná o hmotně právní obligaci, na základě které je převodce zavázán převést na nabyvatele vlastnické právo k předmětu smlouvy a nabyvatel je zavázán předmět smlouvy do svého vlastnictví převzít a např. zaplatit kupní cenu. K nabytí vlastnického práva dochází u nemovitostí, které podléhají evidenci v katastru nemovitostí až vkladem práva vlastnického do katastru nemovitostí, tedy na základě intabulace. Právní účinky vkladu (tj. vznik vlastnického práva nabyvatele odvozeného od převodce), pak u těchto nemovitostí nastávají rozhodnutím o povolení vkladu vlastnického práva, a to zpětně ke dni doručení návrhu na povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu. Nabytí nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí je dvoufázové, kdy právotvornou skutečností je vklad do katastru nemovitostí. Vznik vlastnického práva při převodu se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem (§ 11 odst. 1 katastrálního zákona). Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení (§ 12 katastrálního zákona).

26. Podle § 90 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

27. K žalobě podávané ve sporném řízení je procesně legitimován každý, kdo u soudu učiní podání, z něhož vyplývá požadavek, aby jeho záležitost byla projednána a rozhodnuta soudem. Od procesní legitimace je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci. Skutečnost, zda žalobce nebo žalovaný jsou nositeli tvrzeného hmotného práva (zejména, zda žalobci přísluší podle hmotného práva nárok vůči žalovanému), nemá na vymezení okruhu účastníků řízení (na procesní legitimaci) vliv. Jde o otázku tzv. věcné legitimace; týká-li se žalobce, hovoříme o aktivní věcné legitimaci a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování v řízení před soudem a nachází svůj výraz v rozhodnutí soudu ve věci samé. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledku dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o němž ve sporu šlo, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhá. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace není důvodem pro odmítnutí žaloby, nebo pro zastavení řízení, ale pro zamítnutí žaloby. Po provedeném dokazování nezbylo soudu, než žalobu zamítnout v důsledku nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného v prvé části žalobního nároku, ve kterém se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem nemovitostí, které byly předmětem darovací smlouvy a které převedly na žalovaného společně s manželem na žalovaného dne [datum] a současně zamítnout navazující výrok o nahrazení projevu vůle zemřelého dárce a to jeho souhlas s odvoláním daru.. V prvé řadě má soud za to, že rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 [jméno] 33 Odo 563/2004 nelze na tento případ použít, když žalovaný s manželi [příjmení] sice uzavřeli darovací smlouvu dne [datum], tedy dříve, než došlo k odvolání daru žalobkyní dne [datum], nicméně kupující, manželé [příjmení] nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem až zápisem do katastru nemovitostí dne s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] s tím, že zápis byl proveden dne [datum] (dle [číslo] z.č. 89/2021 Sb. a podle předchozí právní úpravy dle § 133 z.č. 40 / 1964 Sb.) Za dané situace dospěl soud k závěru, že pasivně legitimovaní v této části žaloby jsou manželé [příjmení] a že otázka jejich dobré víry se posuzuje v souladu s § 984 odst. 1, věta druhá z.č. 89/ 2021 Sb., občanského zákoníku k době podání návrhu na zápis jejich vlastnického práva, tj. ke dni [datum]. Je sice pravdou, že krajský soud v [obec] potvrdil usnesení zdejšího soudu, jen s tou změnou, že zamítl návrh žalobkyně dle § 92 odst.2 a § 107a o.s.ř., nicméně stále zbývá návrh na přistoupení účastníka dle § 92 odst.1 o. s.ř., popř. podání nové žaloby proti manželům [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opakovaně tvrdí a předkládá soudu důkazy o tom, že je vlastníkem předmětných nemovitostí a pokud by skutečně byla v prvné části žaloby úspěšná, určil by soud její vlastnické právo k těmto nemovitostem a v tom případě se nemůže domáhat, aby jí žalovaný poskytl peněžní ekvivalent, obvyklou cenu přijatého daru. Soud proto žalobu zamítl v celém rozsahu.

28. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

29. Podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. - Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalovaný měl ve věci úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni, nicméně soud má za to, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele na jejich nepřiznání dle § 150 o.s.ř. a to z důvodu osobních, majetkových a sociálních na straně žalobkyně s odvoláním se na usnesení zdejšího soudu ze dne 16.12.2021, č.j. 7 C 299/2020 – 241, kdy soud přiznal žalobkyni osvobození od zaplacení soudních poplatků zcela. Žalobkyně je důchodkyně, žije sama v domácnosti, jejím jediným příjmem je důchod ve výši 15 339 Kč, nepobírá žádné dávky hmotné nouze, ani jiné sociální dávky, nevlastní žádný velký majetek.