7 C 315/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co se týče požadavku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 95,95 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že se žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované stejného dne poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s úrokem 95,95 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem březen 2020, vždy do 17. dne v měsíci. Před poskytnutím úvěru byla prověřena schopnost žalované řádně úvěr hradit, a to z informací získaných od žalované, z příslušných databází apod., z nichž bylo zjištěno, že její volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění úvěru neuhradila žalovaná ničeho. Žalobci v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy ve výši [částka] za splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Dále vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] za splátku, u níž se žalovaná octila v prodlení o délce 15 dnů. V souladu se smluvními ujednáními (žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů), došlo ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se pak celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny ve výši [částka]. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z této nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od [datum] do zaplacení, přičemž žalobce ji požadoval pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. v částce [částka]. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny, smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] (tj. celkem z částky [částka]) a též úrok ve výši 95,95 % ročně z původní dlužné jistiny (tj. z částky [částka]) od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že ode dne [datum] má žalobce oprávnění od [obec] národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

5. Z výpisu záznamu z registru [příjmení] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena lustrace žalované v tomto registru, aniž by došlo ke zjištění negativních příznaků.

6. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že daného dne byla provedena lustrace žalované v tomto registru, přičemž žalované nebylo vypočteno žádné skóre CBS. Výpis obsahuje alespoň kód příznaku, který je přiřazen klientovi, pokud nedošlo k výpočtu hodnoty CBS. U žalované se jedná o kód příznaku 16, který znamená, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak).

7. Z formuláře hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyhodnotil bonitu žalované a další zjištěné údaje tak, že žalovaná jen schopna úvěr splácet. Žalobce porovnáním příjmů a výdajů zjistil, že volné zdroje žalované (disponibilní příjem) činí [částka] měsíčně. Úvěr byl doporučen ke schválení.

8. Předsmluvním formulářem ze dne [datum] byla žalovaná informována o vlastnostech spotřebitelského úvěru, o údajích o věřiteli, nákladech spotřebitelského úvěru, přičemž svým podpisem stvrdila, že si dokument přečetla, nechala se informovat o všech skutečnostech potřebných k uzavření smlouvy a převzala jedno vyhotovení tohoto formuláře.

9. Z prohlášení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná podpisem tohoto dokumentu prohlásila a potvrdila, že se seznámila s veškerými informacemi dle § 92 a informacemi o zprostředkovateli úvěru ve smyslu § 93 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Z útržků složenek bylo zjištěno, že žalovaná obdržela rodičovský příspěvek od Úřadu práce České republiky rodičovský příspěvek a přídavek na dítě za měsíc prosinec 2019 celkem ve výši [částka] a za měsíc leden 2020 rodičovský příspěvek ve výši [částka].

11. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum] bylo zjištěno, že rodičovský příspěvek na dítě žalované se od [datum] se zvýšil z částky [částka] na [částka].

12. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] tuto smlouvu, na základě které se žalobce zejména zavázal poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zejména zavázala úvěr splatit ve 48 splátkách po [částka], tj. celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobci [částka]. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 95,95 % ročně.

13. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce akceptoval návrh na uzavření uvedené úvěrové smlouvy. Součástí oznámení byl splátkový kalendář, z něhož je zřejmé, že úvěr byl splatný v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do 17. dne v měsíci počínaje březnem 2020. Žalované bylo rovněž sděleno číslo bankovního účtu pro úhradu splátek úvěru.

14. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši [částka] byla vyplacena dne [datum] na účet žalované, který uvedla ve smlouvě o úvěru. Variabilním symbolem platby bylo číslo smlouvy.

15. Dopisem ze dne [datum] žalobce upozornil žalovanou, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek splatných dne [datum] a [datum] a vyzvala žalovanou k jejich okamžité úhradě. Zároveň byla žalovaná upozorněn, že v případě jejího prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru.

16. Z oznámení žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o tom, že z důvodu jejího prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo].

17. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná na smlouvu o úvěru neuhradila ničeho.

18. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum] a stanovil jí lhůtu k úhradě do 15 dnů ode dne odeslání uvedené výzvy. Z podacího archu vyplývá, že výzva byla odeslána dne [datum].

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal.

27. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

28. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, předložil žalobce důkazy, které mu dle názoru soudu umožňovaly adekvátně vyhodnotit schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce provedl lustraci žalované v registrech [příjmení], NRKI a vyžádal si doklady o jejích příjmech. Dle názoru soudu však žalobce vyvodil ze získaných podkladů špatný závěr, když úvěruschopnost žalované posoudil kladně. Žalovaná v době uzavírání smlouvy o úvěru sice neměla žádný negativní příznak v registru [příjmení], avšak negativní příznak jí byl přiřazen v registru NRKI (klientova smlouva hodnocena jako špatná). Žalovaná měla příjem pouze od Úřadu práce ČR, a to rodičovský příspěvek, resp. přídavek na dítě ve výši [částka], po zvýšení [částka]. Ve formuláři hodnocení klienta žalobce uvedl, že žalovaná má měsíční výdaje celkem ve výši [částka] a jako s rezervou kalkuloval s částkou [částka]. Po porovnání příjmů ([částka] měsíčně) a výdajů + rezervy ([částka]) dospěl žalobce k výsledku, že disponibilní měsíční příjem žalované činí [částka]. Žalobce však výdaje žalované vyplnil„ tabulkově“, kdy pro ni jako klienta automaticky započítal výdaje ve výši životního minima ([částka]), za jedno dítě v domácnosti připočetl [částka] a náklady na bydlení žalované činily dle formuláře [částka]. Takový způsob určování výše výdajů klienta ze smlouvy o úvěru soud považuje za zcela nevhodný, neboť neodpovídá realitě života a zcela rezignuje na zjišťování skutečných výdajů úvěrovaného a dává přednost jejich určování dle„ šablony“ úvěrujícího. Je zcela zřejmé, že pro žalovanou jako matku nezaopatřeného dítěte odkázanou pouze na rodičovský příspěvek představovala i měsíční splátka úvěru ve výši [částka] poměrně značný výdaj. Žalobce se skutečnými výdaji žalované vůbec nezabýval. Soud tak uzavírá, že takové posouzení úvěruschopnosti žalované je zcela nedostatečně. Pokud by žalobce posoudil úvěruschopnost žalované opravdu řádně a s odbornou péčí, musel by dospět k závěru, že úvěr žalované vzhledem k jejím osobním a příjmovým poměru nelze poskytnout, neboť riziko, že úvěr nebude řádně a včas splácen je velmi vysoké. Dle názoru soudu se celé posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce jeví tak, že bylo provedeno pouze formálně a účelově s dopředu jasným výsledkem, tedy úvěr v každém případě poskytnout.

29. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované (resp. vyvodil z vyžádaných dokladů nesprávný závěr o schopnosti žalované úvěr splácet) jakožto dlužníka, je tak tato smlouvy absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvou s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované úvěr po dobu jeho trvání splácet.

30. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku [částka], přičemž žalovaná na smlouvu ničeho neuhradila a zbývá jí tak uhradit celou jistinu v uvedené výši [částka]. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v předžalobní upomínce (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález [název soudu] ze dne [datum] sp.zn. [ústavní nález] a usnesení [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobce skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku [částka]. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky [částka]. Žalovaná měla úspěch (resp. žalobce neúspěch) naproti tomu ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí [částka], dále zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (tj. [částka]), pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 95,95 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka] (tj. ke dni vyhlášení [částka]). Žalovaná měla tedy úspěch celkem co do částky [částka]. Z uvedeného vyplývá, že v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které však v řízení nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.