Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

7 C 325/2019

č. j. 7 C 325/2019-150

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-03 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKO:2021:7.C.325.2019.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 250 000 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 222 272,25 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] domáhal, aby mu žalovaná zaplatila žalovanou částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že dne [datum] poskytl žalované ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet] částku 250 000 Kč, původním ujednáním bylo, že se jedná o zápůjčku. Smlouvu o zápůjčce však žalovaná popírá. Z tohoto důvodu se jedná o bezdůvodné obohacení. Žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení nejpozději do [datum]. Na tuto předžalobní upomínku reagoval manžel žalované tak, že šlo o platbu na jakési faktury, to samé tvrdila žalovaná i její manžel v rámci podání vysvětlení u policie. Dle žalobce neexistují žádné faktury, na které by měl žalované hradit. Žalovaná se na úkor žalobce tedy bezdůvodně obohatila. Žalobce dále požadoval, aby mu žalovaná zaplatila částku 1 200 Kč spočívající v náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o.z. ve spojení s ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Soud vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor.

3. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaná požadovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Argumentovala tím, že částka 250 000 Kč uhrazená na podnikatelský účet žalované představovala úhradu dluhu žalobce vůči ní za provedené práce na zakázce pro žalobce. Poukázala na to, že žalobce se rozvzpomněl na údajné bezdůvodné obohacení teprve, když od platby uběhlo dva a půl roku. Žalovaná prý obdržela od žalobce částku 250 000 Kč jako odměnu za provedené zemní práce pro žalobce na základě ústní smlouvy o dílo. Žalovaná je podnikající fyzickou osobou v oboru činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, v rámci této činnosti žalovaná zabývá prováděním zemních a výkopových prací přesunem hmot přípravnými stavebními pracemi a dopravou materiálu včetně materiálu stavebního. Žalobce byl obchodní partner žalované, v březnu r. 2016 účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo jejímž předmětem byly přípravné zemní práce na stavbě rodinného domu pana [jméno] [příjmení] na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], samotné práce vykonávané žalovanou započaly na místě samém v dubnu r. 2016. Původně bylo dohodnuto, že žalovaná zajistí pro žalobce výkopové práce na základy domu, přičemž následně během stavby došlo k dalšímu rozšiřování předmětu díla o vícepráce, které fyzicky prováděl pan [jméno] [příjmení] [jméno] na stavbě probíhaly od dubna do srpna 2016, kromě vybudování příjezdové komunikace a napojení pozemku na komunikaci, základu garáže a základu rodinného domu požadoval žalobce jako vícepráce zaštěrkování příjezdové cesty, kompletní výkopy pro inženýrské sítě, vyhloubení objemné nádrže pro ČOV, kompletní zásypy okolo RD, hrubé terénní práce kolem RD a kompletní terénní práce. Žalovaná dále zajistila likvidaci přebytečného materiálu a navážení veškerého stavebního materiálu na stavbu rodinného domu. Žalovaná vyčíslila zemní a přípravné stavební práce odvedené pro žalobce na částku nejméně 350 000 Kč. Požadovala, aby přesnou hodnotu těchto prací určil znalec posudkem. Za provedené práce žalovaná vystavila žalobci fakturu č. 1916 znějící na částku 222 368 Kč a částku, kterou žalovaná posléze od žalobce ve výši 250 000 Kč obdržela, byla řádně zahrnuta do daňového přiznání.

4. Žalobce ve své replice k vyjádření žalované ze dne [datum] považoval tvrzení žalované ohledně plnění žalobce ve výši 250 000 Kč na úhradu faktury č. 1916 za nepravdivé. Za zcela klíčový důkaz označil emailovou komunikaci účastníků počínaje dnem [číslo], [číslo], [číslo] a [datum] vedenou mezi žalobcem a manželem žalované, popřípadě samotnou žalovanou. Z této komunikace vyplývá skutečnost, že žalovaná vystavovala faktury až v důsledku skutečně uskutečněných plateb ze strany žalobce, což platí i v případě faktury č. 1916. Jako další důkaz označil komunikaci žalobce a manžela žalované prostřednictvím aplikace WhatsApp ve dnech [číslo], [číslo], [datum] a taktéž ze [číslo] a [datum]. Pokud jde o platby za žalovanou tvrzené práce, pak tyto žalobce žalované poskytl buď v hotovosti, anebo na účet určený žalovanou. Bezhotovostně byly hrazeny platby na účet žalované před fakturací, a to dne [datum] částka 25 000 Kč, ta samá částka dne [datum], částka 55 000 Kč dne [datum] a ve dnech [číslo] a [datum] částka 2x 50 000 Kč. Pro doplnění žalobce uvedl, že na zmíněnou stavbu„ [příjmení]“ připadají uhrazené faktury č. 1916 částkou 222 368 Kč a č. 2016 částkou 124 100 Kč, celkem tedy 346 468 Kč, které žalobce žalované uhradil. Dle žalobce by žalovaná pro žalobce práce neprováděla, kdyby nedostávala z jeho strany pravidelné platby, neboť jak vyplývá z doložené komunikace, potýkala se s finančními problémy, což vyplývá z WhatsAppové komunikace, např. ze dne [datum]. Žalobce zdůraznil, že částku 250 000 Kč zaslanou žalované neoznačil variabilním symbolem (č. faktury), jak je běžné (pokud by platbu realizoval po vystavení faktury). Současně předmětná faktura byla splatná dne [datum], kdy neuhrazení této faktury nebylo řádně a včas nikdy žalovanou upomínáno. V době splatnosti předmětné faktury je naopak vedena komunikace, kdy jsou na žalobce činěny dotazy, zda neví o možnosti úvěru. [příjmení] 250 000 Kč nebyla ani poukázána na účet ve faktuře 1916 uvedený. Jako důkaz o zápůjčce slouží též komunikace prostřednictví aplikace WhatsApp ze dne [číslo] a [datum]. K realizaci zápůjčky následně došlo dne [datum] ve výši 250 000 Kč, což vyplývá i z emailů ze dne [číslo] a [datum], kdy se žalobce obrací na žalovanou s tím, že mu byl schválen kontokorent, aby mu žalovaná finanční produkt potvrdila a dne [datum] žalobce žalovanou informoval o tom, že mu povolené přečerpání k m-kontům ve výši 300 000 Kč finálně schváleno.

5. V replice žalobce ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení a poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR např. rozsudek sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] s tím, že žalovaná musí prokázat, k čemu jí peněžité plnění žalobce ve výši 250 000 Kč sloužilo a je nerozhodné, zda žalobce žaluje z titulu zápůjčky či bezdůvodného obohacení.

6. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobce ze dne [datum] naopak považuje verzi prezentovanou žalobcem jako krajně nedůvěryhodnou dodatečnou konstrukci, kdy časový sled událostí spíše nasvědčuje tomu, že žalobce dostatečně zjistil, že by cestou právních kroků mohl od žalované část zaplacené ceny za zemní práce získat nazpět. Dle žalované na svém profesním účtu č. [bankovní účet] žádnou z plateb žalobcem uvedených v celkové výši 205 000 Kč neeviduje. Tyto platby byly v poznámce označeny zcela shodně jako předmětná platba ve výši 250 000 Kč ze dne [datum] tak, že se jednalo o zálohy a není tedy důvod domnívat se, že její účel byl jiný než úhrada ceny díla. Resp. je otázkou, proč žalobce neoznačil údajnou půjčku, jak tvrdí, např. v poznámce jako půjčka, zápůjčka, úvěr nebo finanční výpomoc. Dle žalované faktury za dílo byly vystavovány předtím, než žalobce za ně fakticky zaplatil, nedává smysl, proč by tomu bylo naopak. Ve skutečnosti se žalobce začal zajímat o vystavení faktur teprve v okamžiku, kdy jej žalovaná prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] začala žádat o zaplacení za provedené práce a byl to žalobce, který měl problém s platební morálkou. Žalovaná existenci emailů rozporuje, resp. činí je spornými. Žalovaná odkázala na své daňové přiznání za r. 2016, kdy vše naopak hovoří proto, že žalovaná všechny příjmy, včetně inkriminované platby od žalobce do svého daňového přiznání řádně zahrnula. Žalovaná dále učinila spornou i existenci WhatsAppové komunikace mezi účastníky.

7. Při jednání soudu dne [datum] účastníci učinili nesporným, že dne [datum] poukázal žalobce ze svého účtu na účet žalované částku 250 000 Kč, a to že mezi účastníky probíhala obchodní spolupráce.

8. Jednání nařízené na [datum] bylo odročeno vzhledem k tomu, že mezi účastníky proběhla komunikace ohledně potenciální zakázky na zemní práce, kterou by žalovaná vykonala pro žalobce s tím, že v rámci zakázky by mohlo dojít k dohodě mezi účastníky také na řešení předmětu řízení.

9. Při jednání soudu dne [datum] Mgr. [příjmení] uvedl, že v mezidobí se účastníci pokusí uzavřít smír s tím, že by žalovaná provedla pro žalobce práce v hodnotě žalované částky. Žalovaná byla připravena práce zadané žalobcem pro něj vykonat, avšak žalobce zakázku ze strany třetí osoby nezískal a mimosoudní řešení tak nemohlo být realizováno.

10. Při tomto jednání Mgr. [příjmení] doplnil tvrzení žalované v tom směru, že právním titulem platby žalobce ve výši 250 000 Kč není faktura č. 1916, ale smlouva o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena a konkrétně se jednalo o doplatek ceny díla realizovaného žalovanou na stavbě v [anonymizováno]. Dle žalované cena prací na stavbě v [anonymizováno] činila nejméně vyfakturovaných 389 068 Kč, avšak přesná výše žalované v tuto chvíli není známa.

11. Předsedkyně senátu vyzvala Mgr. [příjmení] dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby žalovaná doplnila tvrzení o tom, za jaké konkrétní práce ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky žalobce částku 250 000 Kč dne [datum] žalované zaplatil, a označila a předložila soudu důkazy o těchto tvrzení ve lhůtě 21 dnů a poučila jej o následcích nesplnění této lhůty.

12. Při jednání soudu dne [datum] předsedkyně senátu poukázala na to, že Mgr. [příjmení] žádným způsobem nereagoval na poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., které mu dala při jednání soudu dne [datum]. Mgr. [příjmení] konstatoval, že výčet víceprací, které byly provedeny na stavbě pana [příjmení] žalovaná sepsala do vyjádření žalovaného ze dne [datum] na straně 2, kde žalovaná vypočítává jednotlivé stavební objekty, na kterých se na předmětné stavbě v rozsahu zemních a terénních prací podílela. Dále tvrdil, že mezi stranami byla nastavena praxe, kdy byly prováděny platby ze strany žalobce, které sám žalobce definoval jako zálohy a teprve následně docházelo k fakturaci. Již v podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce tuto praxi nastavil. Platby prováděné žalobcem po celou dobu smluvního vztahu nebyly přímo spojeny s žádnou konkrétní činností nebo částí stavby, ale byly prováděny tak, aby jejich výše odpovídala průběžné hodnotě provedených prací. Hodnota fakticky provedených prací na konci léta či podzimu 2016 výrazně převyšovala do té doby zaplacené částky, částka 250 000 Kč měla tento rozdíl pokrýt. Žalobkyně pokládá v této fázi řízení svou povinnost tvrzení a důkazní za splněnou.

13. Následně soudkyně dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzvala Mgr. [příjmení], aby žalovaná doplnila svá tvrzení ohledně sjednané ceny díla, zda sjednaná cena díla zahrnovala či nezahrnovala vícepráce, kdo vícepráce u žalované objednal a jakou částku žalobce žalované za cenu díly uhradil a předložila v tomto směru soudu důkazy ve lhůtě 15 dnů a poučila jej o následcích nesplnění této výzvy. Dále, aby předložila soudu ve stejné lhůtě důkazy o tom, že částku 250 000 Kč zahrnula do daňového přiznání za rok 2016, když provedený důkaz daňovým přiznáním za rok 2016 není v tomto směru dostatečný.

14. Podáním ze dne [datum] na výzvu soudu žalovaná doplnila tvrzení na výzvu ze dne [datum] tak, že sjednaná cena za sjednané dílo (v původním rozsahu) – výkopové práce pro základy rodinného domu a garáže – činila 85 000 Kč. Takto sjednaná cena nezahrnovala vícepráce. Jednalo se o následující vícepráce a) Cesta k rodinnému domu … 65 000 Kč b) Výkop pro ČOV a kanalizaci … 58 000 Kč c) Výkop pro napojení přívodu pitné vody … 10 000 Kč d) Hrubé terénní úpravy kolem rodinného domu a garáže 60 000 Kč, e) Úprava svahu podél cesty … 35 000 Kč, f) odvoz zbylého výkopového materiálu … 68 000 Kč, g) zajištění provozu stavby (dovoz stavebního materiálu pro stavbu apod.) … 75 000 Kč Celkem 455 000 Kč. Vícepráce u žalované objednal žalobce. Žalobce žalované za cenu díla uhradil 205 000 Kč + 250 000 Kč = 455 000 Kč. Pokud jde o důkazní návrhy, žalovaná (ohledně celého poučení ze strany soudu) odkázala na důkazní návrhy přednesené v předchozích písemných podáních.

15. Při jednání soudu dne [datum] Mgr. [příjmení] nedokázal odpovědět na dotaz předsedkyně senátu, proč pod bodem II. vyjádření k žalobě uvedl, že částku 250 000 Kč obdržela z větší části jako odměnu za provedené zemní práce od žalobce na základě ústní smlouvy o dílo. Mgr. [příjmení] na dotaz předsedkyně senátu uvedl, že dle něj, když nejprve uvedl ve vyjádření k žalobě, že hodnota prací na předmětné stavbě činila nejméně 350 000 Kč, jen toto tvrzení na výzvu soudu v doplnění tvrzení vyčíslili na částku 455 000 Kč.

16. Na dotaz předsedkyně senátu Mgr. [příjmení] uvedla, že v rámci obrany opakovaně uvádí, že žalobce vyplatil žalované za provedené práce částku 346 468 Kč.

1. Z faktury č. 1916 soud zjistil, že tuto fakturu vystavila žalovaná žalobci na objednávku LITVIN-ŠUMAVA za Liaz ve výši 30 200 Kč, bagr, ve výši 188 400 Kč a převoz bagru ve výši 3 768 Kč, celkem částku k úhradě ve výši 222 368 Kč, faktura byla vystavena dne [datum], datum splatnosti dne [datum], forma úhrady převodem na bankovní účet č. [bankovní účet].

2. Z faktury č. 2016 soud zjistil, že tuto fakturu vystavila žalovaná žalobci na objednávku LITVIN-ŠUMAVA za základy ve výši 85 000 Kč a vícepráce ve výši 39 100 Kč, celkem částku k úhradě ve výši 124 100 Kč, faktura byla vystavena dne [datum], datum splatnosti dne [datum], forma úhrady hotově, č. účtu [bankovní účet].

3. Z emailu ze dne [datum], který zaslal pan [jméno] [příjmení] žalobci, soud zjistil, že pan [příjmení] sděloval žalobci, že se„ prohrabává papírama“ a dává dohromady všechna čísla ze staveb a co se týče stavby [příjmení], vyúčtoval za Liaz částku 30 200 Kč, bagr částku 188 400 Kč, základy částku 85 000 Kč, převoz částku 3 768 Kč, celkem částku 307 368 Kč, dále vyúčtoval žalobci stavbu [jméno].

4. Z emailu ze dne [datum] píše žalobce panu [jméno] [příjmení], že se omlouvá za pozdější reakci, že vyúčtování musí projít, ale na první pohled to vypadá rozumně.

5. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou a pana [jméno] [příjmení], aby mu poslali faktury na každou akci zvlášť a způsob úhrady podle skutečnosti (něco šlo převodem, něco hotově).

6. Z emailu, který zaslal dne [datum] pan [jméno] [příjmení] žalobci, soud zjistil, že se ho [jméno] [příjmení] ptal, jaké tam chce žalobce datumy.

7. Emailem zaslaným žalovanou žalobci dne [datum] byly v přílohou zaslány čtyři faktury, a to faktura č. 1916, 2016, [číslo] a [číslo].

8. Z emailu ze dne [datum], který zaslala banka žalobci, soud zjistil, že banka vyrozuměla žalobce o tom, že jeho žádost o mrezervu č. GNN009523501 byla finálně schválena ve výši 300 000 Kč a stačí, aby žalobce smlouvu podepsal v internetovém bankovnictví.

9. Emailem ze dne [datum] žádal žalobce pana [jméno] [příjmení] o to, aby mu sdělil, zda to má potvrdit a přílohou mu zaslal podmínky banky (kontokorent, všeobecné obchodní podmínky, formulář s informacemi o povoleném přečerpání, sazebník a úrokový lístek).

10. Z emaliu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] žalobci napsal„ určitě ano, díky“.

11. Z WhatsAppové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se mu omlouval, že se neozval, ale prý řeší jeden problém za druhým, momentálně shání peníze na bagr, neboť tam stále dluží dvě měsíční splátky, takže lítá od čerta k ďáblu, aby se z toho dostal, doufá, že se mu to povede, jinak vrací bagr. Žalobce žádá pana [jméno] [příjmení] dne [datum], aby mu poslal na tu zemarinu fakturu, na to mu P.S. píše, že pošle, ptá se, co tam má být napsáno a jaká částka a žalobce mu odepisuje, že mu to pošle do mejlu, asi to rozdělí, kde se dělalo. Dne [datum] žádá žalobce [příjmení], aby mu vystavil fakturu za zemní práce na to, co je celkem zaplacené = 385 000 Kč P.S. mu následně děkuje za finanční radu a ptá se ho mj., zda bude chtít nějaké ty faktury, jak se bavili. Dne [datum] se P.S. ptá žalobce, zda nezná někoho, kdo by dokázal vyřídit úvěr na 200 000 Kč, žalobce odpoví kladně, P.S. mu odpoví, že by chtěl úvěr buď na firmu, nebo na [jméno], žalobce mu radí, že by se mělo jednat o spotřebitelák na kartu a že má žalovaná zažádat o úvěr ke kartě k účtu. P.S. mu odpovídá, že žalovaná byla žádat a dohromady nic moc nenabízí, ale děkuje za radu, dále vyzývá žalobce, aby mu poslal tu částku na fakturu, ať to může zapsat a poslat a ptá se žalobce, zda bude chtít nějaké faktury, jak se o nich bavili. [datum] mu žalobce odpovídá, že určitě by rád od něj měl nějakou fakturu a ptá se ho, zda jsou plátce DPH s tím, že on je kvartální, takže je celkem často řešit. Skrz ten úvěr když tak má P.S. zavolat s tím, že možností je mrak, ale je potřeba znát detaily nebo se má osobně stavit. [datum] P.S. odpovídá opakovaně, že plátci DPH stále nejsou a co se týče úvěru, tak by bylo lepší, co se týče toho úvěru, se někde sejít. Dne [datum] žádá žalobce o půjčku 15 000 Kč na 14 dní.

12. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná si zřídila u [právnická osoba] účet č. [bankovní účet].

13. Z výpisu z účtu žalobce u mBank č. [bankovní účet] za období od [číslo] do [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] byla zaúčtována odchozí platba ve výši 250 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“.

14. Z výpisu z internetového bankovnictví žalobce účtu č. [bankovní účet] o realizované platbě soud zjistil, že dne [datum] byla provedena operace – odchozí platba do jiné banky ve výši 250 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“ … Půjčka.

15. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] – bankovního výpisu dle PSD za období od [číslo] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] je na účtu č. [bankovní účet] evidována příchozí platba ve výši 250 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“.

16. Z informace [příjmení] [příjmení] o Detailu platby soud zjistil, že dne [datum] je uvedena příchozí platba z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“.

17. Z výpisu z běžného účtu žalované u AirBank č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla připsána na účet částka 55 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“, dne [datum] byla připsána na účet částka 55 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ osobní“.

18. Z přiznání k dani z příjmu žalované za kalendářní rok 2016 soud zjistil, že příjmy žalované činily částku 680 626 Kč, výdaje částku 537 617 Kč a dílčí základ daně z příjmu částku 143 009 Kč.

19. Z usnesení Policie ČR KŘPKJ, OO [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207/1 tr. zák., kterého se měl dopustit pan [jméno] [příjmení] skutkem v usnesení popsaným, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak, když trestní oznámení na něj podal dne [datum] žalobce s tím, že mu před více jak dvěma lety zapůjčil nákladní vozidlo Liaz [registrační značka] s tím, že jej může užívat a v případě potřeby s ním bude pro něj vykonávat pracovní činnost dle jeho požadavků. Vozidlo po něm požadoval v jarních měsících 2017 navrátit, kdy se jej snažil opakovaně kontaktovat, vozidlo stále nemá a netuší, kde by se mohlo nacházet. V rámci výpovědi žalobce mj. uvedl, že těsně před vánočními svátky r. 2016 jej telefonicky kontaktovala [jméno] [příjmení] se žádostí o půjčku, následně jí zaslal ze svého bankovního účtu částku ve výši 250 000 Kč. Půjčka měla být použita na doplacení leasingových splátek na bagr. Nedošlo mezi nimi k žádnému uzavření písemné smlouvy, šlo o ústní dohodu. Jelikož mu nebyly peníze vráceny, tak cestou svého právního zástupce byla dne [datum] zaslána žalované předžalobní upomínka. [jméno] [příjmení] telefonicky kontaktoval jeho právního zástupce s tím, že nikdy žádné auto od něj půjčené neměl a nikdy si od něj s přítelkyní žádné peníze nepůjčovali. Věc ohledně zapůjčení částky 250 000 Kč řešil samostatně v občanskoprávním řízení. K věci podali vysvětlení [jméno] [příjmení] i žalobkyně. K půjčce ve výši 250 000 Kč uvedl, že se jednalo o doplatek za vícepráce na Šumavě, peníze zaslal žalobce na účet žalované. Žalovaná uvedla, že peníze, které jí žalobce zaslal, byly použity na úhradu faktury za práci na Šumavě.

20. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce, aby mu žalovaná uhradila celkem částku 304 983 Kč na účet ve výzvě uvedený nejpozději do [datum], a to jednak dluh z bezdůvodného obohacení ve výši 250 000 Kč, dále náhradu škody ve výši 27 183 Kč a částku 3 600 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatnění pohledávky a dále částku 24 200 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů na právní pomoc.

21. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení soud zjistil, že moc věcí si nepamatuje, protože již uplynulo 5 let, ale vybavilo se jí, že s žalobcem uzavřeli ústní smlouvu o dílo a předmětem byly zemní práce, základy na rodinný dům a garáž pro žalobce. Součástí ústní dohody byla i cena za dílo 85 000 Kč, ale způsob uhrazení ceny díla nebyl dohodnut, přesně si to nepamatuje, ale smlouvu uzavřeli na jaře před 5 lety. Cena vícepráce nezahrnovala. Cena víceprací nebyla dojednána, vícepráce byly sjednávány postupně, stejně tak byla postupně sjednávána jejich výše mezi panem [příjmení] a žalobcem. Po pěti letech si již žalovaná ceny sjednaných víceprací nepamatovala. Dle žalované určitě žalobce za práce platil až poté, co byly vykonány. Určitě žalobce některé platby platil v hotovosti a zároveň v těchto platbách byly i platby na materiál a na benzín pro další lidi, kteří na stavbě dělali, což byli zaměstnanci žalobce. Některé platby prováděl žalobce převodem na její firemní účet. Cenu díla ve výši 85 000 Kč žalobce asi uhradil. Vícepráce sjednával žalobce postupně přímo na místě a s panem [příjmení], včetně jejich ceny, Nepamatovala si vážně, jakým způsobem žalobce vícepráce hradil. [příjmení] 250 000 Kč, kterou jí žalobce uhradil na firemní účet dne [datum], byla částka, kterou uhradil žalobce za jimi provedené vícepráce na stavbě domu pana [příjmení]. Tvrdila, že nikoho ani žalobce před tím, než jí byla poukázána částka 250 000 Kč o půjčku nežádala. Souběžně se zakázkou pana [příjmení] žalovaná pro pana žalobce prováděla zakázku na Kladně a v [obec] a asi těsně poté zakázku v [obec]. Je možné, že by žalobce zaplatil jednou fakturou za více zakázek. Pan [anonymizováno] fungoval na stavbě pro pana [příjmení] jako takový koordinátor, jednak vykonával práce s bagrem a jezdil i s nákladním automobilem, pan žalobce dost často na stavbě nebyl. Co se týče odvozu a dovozu materiálu, tak ty platil žalobce panu [příjmení] hotovostně, ten pak jezdil s předanými penězi pro materiál. Co se týče stavby pana [příjmení], žalovaná si pamatovala, že stavba se vyvíjela pomalu, jednalo se o velikou stavbu, na zelené louce se dělal velký zářez do země, stavěla se garáž o velikosti rodinného domku a o něco větší srub a k tomu příjezdová cesta, včetně přípojek vody, elektřiny, prostě inženýrské sítě, včetně čistírny odpadních vod a základních věcí, co patří ke stavbě. Určitě nějaké terénní práce tam proběhly. Odvoz zeminy zajišťoval pan [příjmení]. Žalovaná neměla vysvětlení, proč žalobce zaplatil a poslal částku 250 000 Kč až v prosinci. Na částku 250 000 Kč byla faktura vystavena a je to jedna z těch, o kterých se v řízeních mluvilo, zřejmě to byla poslední faktura. Domnívala se, že se jednalo o fakturu č. 1916 na částku 222 368 Kč. Ke konci roku 2016 měla nesplacený bagr, na něhož splátky doplatila později, následně po roce 2016.

22. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná je jeho manželkou. Svědek tvrdil, že částku 250 000 Kč, kterou žalobce zaslal žalované na účet dne [datum], poslal z titulu zaplacení víceprací na stavbě na [anonymizováno]. V době o kterou jde, svědek s žalovanou žil jako partner, manželka měla firmu a já jsem u ní byl zaměstnán. Co se týče stavby na [anonymizováno], tak s žalobcem hlavně jednal on. Žalovaná měla firmu zaměřenou na zemní práce a žalobce měl firmu, stavěl domy. V tomto případě se jednalo o dům pana [příjmení], který stavěl žalobce a žalobce uzavřel s žalovanou ústní dohodu. Původní dohoda byla ta, že žalovaná pro žalobce vykopeme základy pro dům a garáž a částečně připravit příjezdovou cestu za 90 000 Kč nebo 100 000 Kč. Původně bylo domluveno, že cenu žalobce zaplatí buď hotově nebo fakturou, něco platil žalobce dopředu, něco v průběhu. V průběhu zemních prací, když už byly téměř dokončeny, se dohodli, že žalovaná bude pokračovat dál v zemních pracech, aby se vše kolem baráku dodělalo, tj. terénní úpravy, dosypy, zásypy, hutnění. Nejdříve se domluvili na hodinové ceně, ale protože by to vyšlo mnohem dráž, jelikož tam bylo hodně hodin, tak se nakonec domluvili na částce 250 000 Kč. Na způsobu zaplacení částky, jestli to žalobce zaplatí hotově nebo převodem na účet, se nedohodli, ale nakonec to stejně zaplatil převodem, ale až po svědkově naléhání ke konci roku. Svědek tvrdil, že žalobci nějakou fakturu, ale jestli zněla přesně na částku 250 000 Kč, to nevěděl. Co se týče svědkova hrubého odhadu a co si pamatoval, tak cena prací včetně víceprací na stavbě [příjmení] byla do cca 400 000 Kč. Svědek stoprocentně tvrdil, že hodnota víceprací činila 250 000 Kč, hodnota předchozích prací činila, jak už uvedl do 100 000 Kč. Tvrdil, že od poskytnutí půjčky v r. 2016 žalobce nežádali, prý se bavili jsme se pouze o možnosti nákupu něčeho a o možnostech banky poskytnout úvěr. Na penzionu, kde spolu bydleli, se po večerech bavili ohledně zakoupení mechanizace, techniky a o tom, kde a s kým, u jaké banky by bylo možné úvěr řešit. Jako vícepráce se na stavbě pana [příjmení] dělala čistírna odpadních vod, likvidace zeminy, která vznikla po stavbě, úprava a dodělání příjezdové cesty kompletně v délce cca 150 - 200 m, výkopy pro kanalizační sítě, pro přívod vody a kanalizace. Co se týče peněz za materiál, tak ten žalobce platil buď v hotovosti nebo nám přeposílal peníze na účet anebo na fakturu u [anonymizováno] z dodavatelů. Materiál dovezli zhruba v 50 případech ze stavebnin. Svědek si Vybavil, že žalobce chtěl na něco fakturu a že jsme něco takového dělali, ale otázka je, jestli mu vystavovali fakturu ke stavbě pana [příjmení] nebo na jinou stavbu. Vyrozuměl z toho, že pro žalobce nemá faktura význam, protože nebyli plátci DPH. V roce 2016 pro žalobce prováděli ještě jiné zakázky, u [obec] a na [obec] [obec]. Vždycky se jednalo o to samé, připravit základy pro rodinný dům, odpady a navození materiálu. Zakázky v roce 2016 pro žalobce šly postupně za sebou, nepřekrývaly se. [příjmení] [příjmení] byly prováděny od dubna do konce léta, zhruba do října. Svědek nevěděl, jestli na akci [příjmení] byly vystaveny žalovanou nějaké faktury, o vystavení a obsahu faktur žalobce komunikoval hlavně se ním. Svědek uvedl, že pokud se nějaká faktura žalobci předávala, tak do ruky nebo se mu posílala e-mailem. Když se s žalobcem naposledy bavili, tak pokud si dobře pamatuje, tak mu dávali číslo nového firemního účtu, aby věděl, kam má vyfakturované peníze zasílat. Zdůraznil, že s žalobcem nikdy nebyly problémy se zaplacením jimi odvedených prací, pouze nastal problém u víceprací. Problém vyřešili tak, že nám vícepráce zaplatil, když na něj tlačit. Svědek s žalobcem komunikovali tak, že se sešli nebo si zavolali, e-mail používali minimálně. Možná aplikaci WhastApp používali. Stoprocentně na akci [příjmení] žalobce nějakou zálohu zaplatil, nevěděl, jestli jednu zálohu nebo o více záloh. Nevěděl, jestli ta záloha byla poslána na účet nebo zaplacena v hotovosti. Svědek potvrdil, že nějaká komunikace přes WhatsApp mezi nimi probíhala. Po předložení komunikace WhatsApp mezi žalobcem a svědkem svědek uvedl, že v listopadu stále řešili peníze, které jim žalobce dlužil, neviděl na komunikaci nic zajímavého, kromě toho, že si psali o práci a o tom, o čem svědek celou dobu vypovídal. Potvrdil, že ho v rámci komunikace ze [datum], žádal o radu, protože [jméno] je finančně gramotnější. Je možné, že se bavili o tom, že by svědek potřeboval půjčit 15 000 Kč, ale jestli takového něco proběhlo, to nevěděl. Svědek k předložené e-mailové komunikaci mezi ním a žalobcem prohlásil, že pokud je tam uveden e-mail, tak si určitě něco dopisovali s žalobcem. E-mail [email] používal v uvedené době a používá jej do dneška. Co se týče e-mailu z [datum], kde je uvedená rekapitulace staveb, možná ta uvedená částka odpovídá skutečnosti. Asi je autorem e-mailu, který končí slovy:„ Mrkni na to, díky Pavel.“ Nedokázal již na to odpovědět, z čeho vycházely rozpisy uvedené u jednotlivých akcí a přehled uhrazených záloh rozepsaných v e-mailu. Co se týče e-mailů, které jsou od 1. prosince, tak žalobce psal:„ pošlete mi faktury na každou akci zvlášť a způsob úhrady podle skutečnosti“ (něco šlo převodem, něco hotově) a potom je e-mail z 9. 12., kdy se svědka žalobce na něco ptá, jestli to má potvrdit a jsou tam uvedeny podmínky banky, z čehož se svědek domnívá, že žalobce si musel půjčit peníze, aby jim zaplatil fakturu za vícepráce. Co se týče jeho reakce a odpovědi:„ určitě ano“, zřejmě to bylo tak, že žalobce žádal svědkův souhlas na to, aby si mohl vzít úvěr, aby jim zaplatil vícepráce, působí to tak. Svědek potvrdil, že skutečně se s žalobcem bavili i přes WhatsApp dne [datum], zda nezná někoho, kdo by svědkovi dokázal vyřídit úvěr na 200 000 Kč. Žalobce měl v roce 2016 dobrou platební morálku, s žalobcem se o jeho finanční situaci nebavili, spíš svědek si poplakal, že to není vůbec jednoduché tlačit před sebou to sousto začínajícího podnikání. Svědek s žalovanou spláceli stroje na leasing, a proto žalobci kladl stále na srdce, aby od něj měli včas zaplaceno. Svědek tvrdil, koncem roku 2016 neměli žádné neuhrazené dluhy z podnikání. Uvedl, že leasingové splátky na pětitunový otočný bagr měli zaplaceny. Nevěděl, jestli v listopadu nebo v prosinci 2016 byli v prodlení se zaplacením leasingové splátky na bagr.

23. Předsedkyně senátu zamítla návrh žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem z oblasti IT na pravost e-mailů a komunikace v rámci aplikace WhatsApp a návrh žalované na provedení důkazu výslechem svědka [příjmení]. [příjmení] a A. [příjmení], [příjmení] [příjmení], MUDr. J. [příjmení] a znaleckým posudkem o ceně provedených prací na akci [příjmení] a provedení důkazů stavební dokumentací z akce [příjmení] s tím, že těmito důkazy by nebyly zjištěny skutečnosti potřebné pro potřeby soudu.

24. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Žalobce poskytl žalované částku ve výši 250 000Kč dne [datum] převodem ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet].

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění zákona [číslo] 2016 Sb., účinného do 29.12.2016 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Žalobce tvrdil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, a pokud se její existence neprokáže, navrhoval, aby soud případ hodnotil jako bezdůvodné obohacení; k otázce, o kterou konkrétní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení by se mělo jednat, se nevyjadřoval. Na tomto místě se ovšem nejedná o skutkové tvrzení, ale o právní hodnocení provedené účastníkem, které není pro soud nikterak závazné, nemusí je respektovat a je naopak plně v jeho kompetenci v souladu se zásadou iura novit curia, aby sám provedl právní posouzení věci. Účastník musí toliko tvrdit rozhodné skutečnosti a podepřít svá tvrzení relevantními důkazy. Je na soudu, aby na účastníkem popsaný skutkový stav aplikoval příslušné právní normy.

27. Jestliže bylo v řízení prokázáno, že žalobce vložil na účet žalované předmětnou částku a žalovaná neprokázala, že by existoval právní titul pro to, aby si mohla peníze ponechat, došlo na její straně ke vzniku bezdůvodného obohacení. O bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 obč. zák. se jedná v případě, že lze určitý skutkový stav podřadit pod ust. § 2991 odst. 2 obč. zák. To, o kterou ze skutkových podstat se jedná, je zásadní například při hodnocení otázky promlčení, ale v posuzovaném případě tato otázka nadnesena nebyla. Pakliže žalobce poskytl žalované finanční prostředky, musí žalovaná prokázat, že existuje právní důvod, díky němuž si je může ponechat (mohlo by jít kupříkladu o plnění ze smlouvy), přičemž důkazní břemeno stíhá v tomto směru výhradně žalovanou. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností totiž leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdo 257/97, publikované v časopise Právní rozhledy pod [číslo]). Úvahu, že by měl žalobce prokazovat, z jakých příčin peníze na její účet vložil, či jaký důvod plnění případně odpadl, je tak třeba odmítnout jako nesprávnou. Žalobce byl vzhledem ke svým skutkovým tvrzením povinen prokázat pouze to, že peníze vložil na účet žalované. Je zcela bez významu, z jakých příčin či pohnutek tak učinil, pokud žalovaná není schopna prokázat, že je oprávněna si finanční prostředky ponechat; bezdůvodně se tedy na úkor žalobce obohatila.

28. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi v minulosti probíhala obchodní spolupráce a v roce 2016 spolupracovali na několika akcích a to i na akci [příjmení], při které prováděla firma žalované zemní a přípravné práce a následně vícepráce na stavbě rodinného domu pana [jméno] [příjmení] v obci [obec], někdy od jara do konce léta až podzimu. Zatímco žalobce tvrdil, že faktury č. 1916 a 2016 ve výši 222 368 Kč a 124 100 Kč uhradil zčásti v hotovosti a zčásti převodem, avšak praxe mezi účastníky byla taková, že zaplatil za práce před vydáním těchto faktur, žalovaná tvrdila, že ač měl žalobce dobrou platební morálku, fakturu č. 1916 uhradil na opakované výzvy jejího manžela až právě [datum].

29. Žalovaná v průběhu řízení měnila skutková tvrzení, nejprve tvrdila, že žalobce částkou 250 000Kč dne [datum] plnil na fakturu č. 1916, znějící na částku 222 368 Kč, kterou mu vystavila dne [datum] za zemní a přípravné práce na základě ústní smlouvy o dílo na akci [příjmení], následně tvrdila, že žalobce částkou 250 000 Kč plnil na smlouvu o dílo, doplatek ceny díla a konečně ve své účastnické výpovědi opět uvedla, že plnil na fakturu č. 1916. Nejprve tvrdila, že cena díla včetně víceprací činila 350 000 Kč, následně 389 068 Kč a nakonec 455 000 Kč, zatímco žalobce po celou dobu řízení tvrdil, že žalované poukázal částku celkem 346 468 Kč. Právní zástupce žalované nedokázal vysvětlit rozpor v tvrzeních, proč ve vyjádření k žalobě nejprve uvedl jako důvod plnění žalobce zaplacení částky za provedené zemní práce žalovanou. Soudkyně, ač poučila žalovanou dle § 118b odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a důkazy, za jaké konkrétní práce ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky žalobce částku 250 000 Kč dne [datum] žalované zaplatil, a označila a předložila soudu důkazy o těchto tvrzení ve lhůtě 21 dnů a poučila ji o následcích nesplnění této lhůty, žalovaná, respektive, její právní zástupce tuto výzvu nereagoval a odkázal na tvrzení a důkazy obsažené ve spise Na opakovanou výzvu, aby doplnila svá tvrzení ohledně sjednané ceny díla, zda sjednaná cena díla zahrnovala či nezahrnovala vícepráce, kdo vícepráce u žalované objednal a jakou částku žalobce žalované za cenu díla uhradil a předložila v tomto směru soudu důkazy ve lhůtě 15 dnů a poučila ji o následcích nesplnění této výzvy. Dále, aby předložila soudu ve stejné lhůtě důkazy o tom, že částku 250 000 Kč zahrnula do daňového přiznání za rok 2016, když provedený důkaz daňovým přiznáním za rok 2016 není v tomto směru dostatečný, provedla doplnění opět nedostatečně, sice specifikovala výčet víceprací a jejich cenu, ale netvrdila, data provedení jednotlivých víceprací a za jaké konkrétní práce zaplatil žalobce částku 250 000 Kč, ve výpovědi tvrdila, že si s ohledem na časový odstup nepamatuje bližší okolnosti ústně uzavřené smlouvy o dílo, ani jakým způsobem žalobce vícepráce hradil, dokonce připustila, že žalobce jednou fakturou platil víc akcí najednou. [příjmení] [jméno] [příjmení], její současný manžel připustil, že žalobce hradil za dílo dopředu, před vystavením faktury, že na něco ani fakturu nechtěl, následně uvedl, že neví, zda vůbec na akci [příjmení] žalovaná vystavila žalobci nějakou fakturu. Ve výpovědi žalované a svědka byly rozpory i ohledně toho, zda měli na konci roku 2016 dluhy z podnikání, žalovaná tvrdila, že dlužili splátky na bagr, svědek toto popřel. Naopak žalobce dle soudu z emailové komunikace účastníků a svědka a komunikace WhatsApp prokázal svoje tvrzení, že žalovaná mu vystavovala faktury až po jejich zaplacení, což tvrdil i právní zástupce žalované při jednání soudu dne [datum]. Žalovaná sice popírá pravdivost emailové a WhatsApp komunikace, přitom svědek [jméno] [příjmení], poté, co mu byla soudem tato komunikace předestřena, její pravost potvrdil, souhlasil i s tím, že se s žalobcem bavil o půjčce 200 000 Kč, protože byl víc finančně gramotnější, ale prý při komunikaci o možnosti žalobce vzít si úvěr, mu svědek dal souhlas, aby si žalobce vzal úvěr na zaplacení víceprací žalované. Soud této verzi neuvěřil, naopak uvěřil žalobci, že s [jméno] [příjmení] jednal o zapůjčení finanční částky žalované. Nutno zdůraznit, že částku 250 000 Kč žalobce nepoukázal na účet ve faktuře č. 1916 uvedený, neoznačil platbu variabilním symbolem faktury, což znevěrohodňuje verzi žalované, že plnil na předmětnou fakturu, je s podivem, že žalovaná žalobce o zaplacení faktury, když sama měla finanční problémy neupomínala, ač faktura měla splatnost dne [datum]. Soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že se svědek v druhé polovině roku 2016 se s žalobcem dohadoval o půjčení peněz, jednou 200 000 Kč, podruhé 15 000 Kč, komunikoval s ním o tom, že by si na půjčku sám vzal úvěr, o podmínkách banky, nicméně ani netvrdil, zda s žalovanou, či jejím manželem dohodli termín vrácení peněz, v předžalobní výzvě se zmiňuje o bezdůvodném obohacení žalované.

30. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, když, jak je shora uvedeno, žalovaná, ač na ní leželo břemeno tvrzení a důkazů, tato tvrzení a důkazy přes opakované výzvy soudu, nesplnila a neprokázala, že existuje právní důvod, díky němuž si může ponechat částku 250 000 Kč, kterou jí žalobce zaslal na účet dne [datum]. Podle soudu si žalovaná je vědoma své povinnosti vrátit předmětnou částku žalobci, jak vyplývá z jejího postoje v průběhu řízení, když v rámci smírných jednání navrhla, že si tuto částku odpracuje v zakázce, kterou žalobce obdrží, k čemuž z důvodu na straně žalobce, nedošlo.

31. Soud kromě žalované částky přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 250 000 Kč v návaznosti na lhůtu k plnění v předžalobní upomínce a to dle § 1970 občanského zákoníku, když o výši úroků z prodlení rozhodl dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále částku 1 200 Kč spočívající v náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o.z. ve spojení s ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech na uhrazení soudního poplatku ve výši 10 000 Kč a v nákladech právního zastoupení, které tvoří odměna advokáta stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 16 úkonů právní pomoci po 9 300 Kč, tj. částka 148 800 Kč, 16 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 4 800 Kč, cestovné osobním automobilem právní zástupkyně žalobce ze sídla advokátní kanceláře k jednání soudu a zpět ve výši 6 304,31 Kč a 8 727,30 Kč, promeškaný čas za 68 půlhodin po 100 Kč, tj. 6 800 Kč, 21 % DPH ve výši 36 840,64 Kč, celkem tedy částka 222 272,25 Kč.

33. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v obou případech dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.