9 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 623,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 623,68 Kč s 23,72 % úroky ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 8,05 % úroky z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 6 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., sídlem adresa žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částka s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobce půjčil žalované částku částka. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou ve výši částka také součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, to vše v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaná uhradila naposled platbu dne datum a zbývá ji uhradit na jistinu částka a z poplatku částka. Splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Žalovaná na svůj dluh neplnila řádně a včas. Smlouvou ze dne datum právní předchůdce žalobce výše uvedenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobce. Žalobce se kromě částky částka jako nesplacené jistiny a poplatku dále domáhal zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka (ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do datum), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši částka (ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum), běžících úroků ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a běžících úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud dle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž právnická osoba žalované půjčila částku částka. Strany si ve smlouvě sjednaly, že žalovaná společnosti právnická osoba v 58 týdenních splátkách po částka kromě jistiny zaplatí také součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Podle čl. 1 smluvních podmínek v případě úhrady dlužné částky ve 58 splátkách činí výše úroku 23,72 % ročně po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce.

5. Podle § 2240 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. V posuzovaném případě mezi stranami byly uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce, kterou žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Žalovaná měla dle smlouvy o zápůjčce číslo vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částka (částka na jistině a částka na poplatku). Na jistině a poplatku žalovaná žalobci dlužila žalovaných částka, z čehož vyplývá, že dluh splnila v rozsahu částka. Jak je níže rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. příjmení, kterou žalovaná na dluh uhradila, tak pokryje pevný úrok v části částka. Na jistinu a pevný úrok ze smlouvy o zápůjčce číslo tedy zbývá doplatit částku částka, kterou soud žalobci přiznal.

9. Soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2390 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu a pevný úrok, dále s kapitalizovanými úroky v celkové výši částka, běžícími úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka, která odpovídá celkové výši nesplacené jistiny, kapitalizovanými úroky z prodlení v celkové výši částka a běžícími úroky z prodlení z částky částka, která odpovídá celkové výši nesplacené jistiny, podle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Pokud jde o zaplacení hotovostního inkasa splátek ve výši částka vyplývajícího ze smlouvy číslo soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaná bude povinna zaplatit i hotovostní inkaso splátek ve výši částka. V samotné smlouvě není sjednáno, za co je hotovostní inkaso splátek požadováno, proč je žalovaná povinna jej platit a jde tedy o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude dlužník splácet hotově. Současně vzhledem k výši hotovostního inkasa splátek se zcela jistě nejedná o administrativní náklady žalobce (právního předchůdce žalobce), které vynaložil v souvislosti s poskytnutím zápůjčky. Tato odměna je i sjednána ve smlouvě vedle hotovostního inkasa splátek jako samostatná položka. Smlouva dále stanoví, že v případě zesplatnění celé půjčky (zápůjčky) je žalovaná povinna žalobci zaplatit neuhrazenou část odměny za hotovostní inkaso, kterou by byla povinna zaplatit, kdyby k okamžitému zesplatnění nedošlo. Z toho vyplývá, že odměna za hotovostní inkaso neměla výlučně krýt náklady žalobce spojené s osobním výběrem splátek v místě bydliště žalované, ale že plnila i roli další úplaty za poskytnutí peněžní zápůjčky, neboť v případě zesplatnění celé zápůjčky byla žalovaná povinna splatit celou odměnu bez ohledu na to, že k inkasu již nedocházelo. Dle názoru soudu hotovostní inkaso splátek ve výše uvedené smlouvě především simuluje funkci úroku, tedy zisku, za jehož účelem je zápůjčka poskytnuta a jenž nemá ve smluvním vztahu žádné protiplnění. Dle soudu tedy hotovostní inkaso splátek ve smlouvě číslo představuje skryté úroky. Soud má za to, že takové ujednání ve smlouvě číslo se zjevně příčí dobrým mravům, a proto je podle § 588 o.z. neplatné. Soud proto k ujednání o hotovostním inkasu splátek ve smlouvě číslo nepřihlédl.

11. Pokud jde o zaplacení poplatku za administrativní činnost ve výši částka vyplývajícího ze smlouvy číslo soud žalobu rovněž jako nedůvodnou zamítl. Ze smlouvy nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán a vzhledem k tomu má soud za to, že ujednání má opětovně zejména generovat zisk žalobce a představuje skryté úroky. S ohledem na uvedené má soud za to, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy a je tedy podle § 588 o.z. neplatné, a proto k němu nepřihlédl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp.zn. ústavní nález. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka s kapitalizovaným příslušenstvím ve výši částka a s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Neúspěch měl naopak ohledně částky částka. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 58,05 %. Žaloba byla podána po datum na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota předmětu řízení – peněžitého plnění nepřevyšuje částka, byly učiněny úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Náklady žalobce činí celkem částku částka za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování za 3 úkony po částka podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši částka. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 58,05 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.