9 C 227/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 345 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek [částka] sestávající se z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje přiznání částky [částka] skládající se pouze z nesplacené jistiny, neboť žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. Dále dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek [částka] sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje přiznání částky [částka] skládající se pouze z nesplacené jistiny, neboť žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena.

3. Žalobce již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:

5. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v 60. týdenních splátkách spolu s úrokem ve výši [částka]. Celkové dlužná částka tak činila [částka] sestávající se z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Podle smlouvy se nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas stává okamžitě splatnou celková dlužná částka. Dále bylo sjednáno, že úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak splatný nezaplacený úrok (vše prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se vlastníkem pohledávky žalovaného stala žalobkyně, což žalovanému řádně oznámil dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně požaduje přiznání částky [částka], což představuje bezdůvodné obohacen vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, neboť částka [částka] představuje rozdíl mezi poskytnout jistinou [částka] a uhrazenou částka [částka]. Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní řádně vyzván dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu).

6. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v 60. týdenních splátkách spolu s úrokem ve výši [částka]. Celkové dlužná částka tak činila [částka] sestávající se z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Podle smlouvy se nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas stává okamžitě splatnou celková dlužná částka. Dále bylo sjednáno, že úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak splatný nezaplacený úrok (vše prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se vlastníkem pohledávky žalovaného stala žalobkyně, což žalovanému řádně oznámil dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně požaduje přiznání částky [částka], což představuje bezdůvodné obohacen vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, neboť částka [částka] představuje rozdíl mezi poskytnout jistinou [částka] a uhrazenou částka [částka]. Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní řádně vyzván dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu).

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2395 o.z. stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Po právní stránce soud postupoval při aplikaci ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Postupem podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, a dále platně uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši [částka], které žalovaný také převzal hotově v den uzavření smlouvy.

10. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť představuje části nesplacených jistin poskytnutých úvěrů ve výši [částka] a [částka]. Poplatky - úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost, a za hotovostní inkaso splátek žalobkyně nepožaduje. Žalovaný na dluh ve výši [částka] uhradil částku [částka], zbývá tedy k úhradě [částka]. Žalovaný na dluh ve výši [částka] uhradil částku [částka], zbývá tedy k úhradě [částka]. Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

11. Na základě všeho doposud uvedeného soud důvodně podané žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když k jejímu prodloužení neshledal důvod.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony za právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za 2,5 úkonů právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x [částka] (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.