9 C 29/2018

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí jméno příjmení bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, na listu vlastnickém [anonymizováno] pro obec a katastrální území [obec], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitosti uvedené ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly – žalobkyni [celé jméno žalobkyně] podílem 1/2, žalobci [celé jméno žalobce] podílem 1/4, a žalované [celé jméno žalované] podílem 1/4.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] domáhala vůči žalovaným [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti - pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v k.ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín (dále jen„ nemovitost“). Spoluvlastnické podíly činily – žalobkyně ¼, žalovaná ½ a žalovaný ¼. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi spoluvlastníky dochází při užívání nemovitosti k neshodám, nemohou se domluvit na údržbě, opravě či adekvátním využití nemovitosti. V době podání žaloby nemovitost užívala výlučně žalovaná spolu s dalším členem domácnosti a jakoukoli snahu o dohodu vč. odkoupení podílu žalobkyně ignorovala. Žalobkyně z tohoto důvodu požadovala přikázání nemovitosti do vlastnictví jednoho z žalovaných a vyplacení příslušného podílu žalobkyni, případně i prodej nemovitosti, když celkovou cenu nemovitosti stanovil soudní znalec [jméno] [příjmení] ke dni [datum] na částku 2 200 000 Kč.

2. Žalovaný pan [příjmení] se připojil k návrhu na vypořádání spoluvlastnictví tak, jak jej navrhla žalobkyně s tím, že se sám pokoušel v minulosti vypořádání spoluvlastnictví iniciovat, a to i vůči žalobkyni.

3. Žalovaná paní [celé jméno žalované] souhlasila s nutností vypořádat spoluvlastnictví nemovitosti, neboť vztahy mezi spoluvlastníky jsou již delší dobu konfliktní. Z důvodu svého vysokého věku a zdravotního stavu však nesouhlasila s přikázáním nemovitosti do svého vlastnictví a navrhla její přikázání do vlastnictví žalobkyně a vyplacení zbylých spoluvlastníků, neboť ani ona již nemovitost neužívá.

4. Následně žalovaná navrhla přerušení řízení z důvodu sporu mezi žalovanou a panem [celé jméno žalobce], v rámci něhož měla žalovaná, do té doby vlastnící na nemovitosti toliko podíl o velikosti ¼, nabýt od pana [celé jméno žalobce] jeho podíl na téže nemovitosti o velikosti ¼ výměnou za podíl na nemovitosti jiné. Žalovaná se v tomto sporu domáhala určení neplatnosti směnné smlouvy.

5. Následkem výše uvedeného sporu, v rámci něhož byl mezi účastníky soudem schválen smír o zneplatnění směnné smlouvy, žalobkyně podáním dne [datum] navrhla soudu přistoupení dalšího účastníka na straně žalobkyně a dále vzala žalobu částečně zpět, a to vůči žalovanému panu [příjmení], neboť v mezidobí došlo k odkoupení jeho podílu na nemovitosti žalobkyní. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 29/2018-137, oběma návrhům vyhověl; na stranu žalobkyně tak přistoupil další žalobce pan [celé jméno žalobce] ze strany žalované odešel pan [příjmení]. Žalobkyně je tak nadále vlastníkem podílu na nemovitosti o velikosti ½, žalobce vlastníkem podílu o velikosti ¼ a žalovaná vlastníkem podílu o velikosti ¼.

6. Soud za účelem projednání věci nařídil na den [datum] jednání, na němž se účastníci shodli na úmyslu předmětnou nemovitost prodat ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělit mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich podílů s tím, že žalovaná již nemá zájem nemovitosti užívat a žádný z účastníků navíc ani nemá finanční prostředky na vypořádání podílů. Podáním ze dne [datum] žalobci předložili soudu geometrický plán nemovitosti a zároveň zažádali o změnu žalobního petitu, když namísto přikázání nemovitosti a následného vyplacení ostatních spoluvlastníků nyní požadují prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku. Jelikož však soud při rozhodování o způsobu vypořádání není vázán návrhem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004), nevydával soud o této žádosti žalobců zvláštní rozhodnutí.

7. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: -) současné vlastnické vztahy k pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, v k.ú. [obec] jsou následující: žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem s podílem ½, žalobce je podílovým spoluvlastníkem s podílem ¼, podíl žalované činí ¼; (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v kat. území [obec]), -) zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] adresovaný původním žalovaným navrhoval, aby podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a navrhl dvě možnosti, jak lze situaci řešit. Dále uvedl, že nebude-li nalezena shoda, bude se domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudní cestou. Zástupce pana [příjmení] dopisem ze dne [datum] sdělil ostatním podílovým spoluvlastníkům, že ani on nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví (prokázáno: předžalobními výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum]). -) Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitostí vzal soud za prokázáno, že obvyklá - tržní hodnota domu [adresa], v k.ú. [obec] k datu [datum] byla stanovena částkou 2 200 000 Kč [adresa] z hlediska výbavy obsahuje přízemí kde je kuchyň, spíž, koupelna, WC, pokoj a podkroví, kde je zřízena malá předsíň a tři pokoje (prokázáno: znaleckým posudkem [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). -) Geometrickým plánem ze dne [datum], [číslo] byla změněna výměra pozemku parc. č. st. [číslo] a [číslo], které jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků a to tak, že výměra pozemku parc. č. st. [číslo] byla z původních 73 m2 navýšena na 537 m2 a pozemek parc. č.st [číslo] byl z původní výměry [číslo] m2snížen na 3601 m2, když takovéto navrhované dělení pozemku Stavební úřad MěÚ [obec] schválil (prokázáno: Vyjádřením stavebního úřadu Městského úřadu Zásmuky ze dne [datum], geometrickým plánem ze dne [datum], [číslo]). -) Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že ani jeden z účastníků nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnictví a stejně tak žádný z nich nemíní získat nemovitost do výlučného vlastnictví, žádný ze spoluvlastníků nemá na vyplacení podílu finanční prostředky, když všichni účastníci se takto vyjádřili naposledy při jednání dne [datum], žalobci pak toto potvrdili ještě podáním ze dne [datum]. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí s podílem ½, žalobce je podílovým spoluvlastníkem ¼, žalovaná je podílovým spoluvlastníkem s podílem ¼ nemovitosti st. [parcelní číslo] o výměře 537 m2, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům. Nemovitost v současné době neužívá žádný z podílových spoluvlastníků.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud je vázán citovaným ustanovením nejen ohledně toho, jakými způsoby je možno spoluvlastnictví vypořádat, ale zákon stanuje i prioritu (pořadí) jednotlivých způsobů vypořádání.

10. Reálné rozdělení věci, což je zákonodárcem preferovaný způsob vypořádání, nepřipadá v úvahu, neboť nemovitost s ohledem na její velikost nelze rozdělit tak, aby každá ze vzniklých samostatných částí byla plně funkční. Přestože se jedná o rodinný dům se zahradou a na základě souhlasu stavebního úřadu nabyla řešená nemovitost na rozměru; základní prvek, tj. rodinný dům, má velikost pouhých 73 m2, což by při reálném dělení znamenalo, že 2 ze spoluvlastníků by měli po rozdělení spoluvlastnictví každý pouze obydlí o 18,25 m2, tedy plochu stěží přesahující minimální plochu bytu podle normy ČSN [číslo]. Ač by tedy bylo takové dělení možné z právního hlediska, jedná se podle názoru soudu o neúčelný postup, neboť rozdělení domu stavebními úpravami by tak bylo neúměrně nákladné při porovnání s hodnotou nově vzniklých bytů a celkovou hodnotou nerozděleného domu. Pro tento závěr svědčí i popis domu ve znaleckém posudku, v rámci nějž byl zjištěn nerovnoměrný počet pokojů s nerovnoměrným rozmístěním. Z uvedeného důvodu proto soud musel považovat předmětný dům za nedělitelný, tudíž vypořádání tímto způsobem nemohlo být realizováno.

11. Není-li tedy rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Z § 1147 o. z. explicitně vyplývá toliko jediná přímá podmínka pro přikázání společné věci za náhradu, a to zájem spoluvlastníka o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví. V posuzovaném případě však žádný ze spoluvlastníků neměl zájem o přikázání věci do svého výlučného vlastnictví. V tomto směru tedy rovněž nebyla naplněna podmínka nutná k tomu, aby soud mohl spoluvlastnictví vypořádat tímto způsobem. Soud se tedy zabýval dalším (třetím) způsobem vypořádání, a to prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě.

12. Nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě přichází do úvahy až v ten okamžik, kdy nemůže být předmětná věc reálně rozdělena a současně ji nelze přikázat ani žádnému ze spoluvlastníků. V rozhodované věci jde právě o takový případ. K tomu je nutno uvést, že použití tohoto způsobu vypořádání v zásadě není vázáno na žádné speciální předpoklady vyjma těch, že nelze použít žádný z předchozích způsobů vypořádání.

13. Vzhledem k výše uvedenému, kdy účastníci soudu shodně a opakovaně potvrdili, že ani jeden z nich nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, což vyplývá i z jejich písemných podání, rovněž se všichni shodli na nutnosti zrušení spoluvlastnictví, neboť v něm nechtějí nadále setrvat, a žádný z nich nenavrhl soudu odklad zrušení či zamítnutí žaloby. Soud neshledal ani důvod, pro který by mohla být žaloba podána jen k újmě některého ze spoluvlastníků či v nevhodnou dobu. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti a současně nařídil její prodej ve veřejné dražbě. Prodejem nemovitostí a následným rozdělením jejího výtěžku mezi účastníky bude zajištěno, že každému z nich se dostane majetkové hodnoty odpovídající výši jeho spoluvlastnickému podílu. Soud proto dále rozhodl tak, že výtěžek prodeje nemovitostí bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich podílů.

14. Soud poukazuje na to, že tento rozsudek o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě bude pouze exekučním titulem, který opravňuje kteréhokoli z účastníků, aby se domáhal jeho výkonu. Nalézací soud prodej nerealizuje a pro další ingerenci soudu je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoliv z účastníků. Výtěžek prodeje nemovitostí bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

15. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve světle recentní judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22).