9 C 46/2011

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 797 672,80 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 623 924 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požadoval zaplacení další částky ve výši 1 173 748,80 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 30,59% částku 148 137,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

1. V rámci řízení sp.zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k domu [adresa] na st. p. [číslo] k pozemkům st. p. [číslo] p. [číslo] nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, u nichž spoluvlastnický podíl každého z účastníků činil jednu polovinu, uplatnil žalobce oficiálně při jednání dne [datum] neurčitý vzájemný návrh, kterým se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila poměrnou část z pěti úvěrových smluv, které uzavřel jako dlužník výlučně on sám a dále, aby mu zaplatila poměrnou část z nezbytných nákladů, které vynaložil výlučně sám a žalovaná se na úhradě těchto nákladů nepodílela s tím, že přesnou specifikaci vzájemného návrhu zašle do jednoho měsíce. Usnesením ze dne 11.5.2011 čj. [číslo jednací] bylo řízení o vzájemném návrhu vyloučeno k samostatnému projednání a byla mu přidělena sp.zn. 9 C 46/2011. Původní řízení sp.zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví skončilo pravomocně dne [datum], k tomuto dni zaniklo podílové spoluvlastnictví účastníků.

2. Usnesením ze dne 29.7.2011 čj. [číslo jednací] byl žalobce vyzván, aby své podání do protokolu ze dne 11.5.2011 ve věci sp.zn. [spisová značka] doplnil o všechny náležitosti žaloby podle § 79 o.s.ř. Žalobce tak učinil doplněním návrhu doručeným soudu dne [datum], podle něhož požadoval celkem zaplacení částky 1 846 867,40 Kč. Při jednání dne [datum] byl žalobce vyzván, aby doplnil svá rozhodující skutková tvrzení ohledně každého jednotlivého uplatněného nároku. Žalobce tak učinil doplněním návrhu ze dne [datum], podle něhož požadoval celkem zaplacení částky 1 021 114,50 Kč. Následně doplněním žaloby ze dne [datum] požadoval zaplacení částky 2 049 151 Kč. Při jednání dne [datum] byl žalobce opakovaně vyzván k doplnění a upřesnění žaloby. Žalobce tak učinil doplněním žaloby ze dne [datum]. Podle tohoto doplnění žaloby požadoval po žalované z hypotečního úvěru vydání bezdůvodného obohacení ve výši 956 446,26 Kč, z půjčky u [právnická osoba] vydání bezdůvodného obohacení ve výši 261 662,62 Kč, z půjčky u [ulice] spořitelny Wüstenrot vydání bezdůvodného obohacení ve výši 268 192 Kč, z úvěru u [právnická osoba] vydání bezdůvodného obohacení ve výši 135 000 Kč s tím, že na tento účet zaslal částku 270 000 Kč. Nakonec za náklady na provoz domu od roku 2006 do konce listopadu 2011 požadoval zaplacení částky 158 028 Kč, celkem 1 799 326,80 Kč. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 47 540,60 Kč, soud proto usnesením ze dne 23.1.2018 čj. 9 C 46/2011-242 řízení ohledně částky 47 540,60 Kč zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 1 799 326,80 Kč. Podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce upřesnil náklady společné domácnosti tabulkami ohledně plynu, elektřiny, vody a telefonu, totéž učinil podáním ze dne [datum] včetně tabulek. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 1 654 Kč za platby za pevný telefon v roce 2010, soud proto usnesením ze dne 23.12.2019 čj. 9 C 46/2011-545 řízení ohledně částky 1 654 Kč zastavil. Předmětem řízení tak nakonec zůstalo zaplacení částky celkem 1 797 672,80 Kč, z toho 956 446,26 Kč za hypoteční úvěr u [právnická osoba], 261 662,62 Kč za americkou hypotéku u [právnická osoba], 288 192 Kč za úvěr u Wüstenrot, 135 000 Kč za úvěr u [právnická osoba] a 156 372 Kč za náklady na nemovitosti ve spoluvlastnictví (pojištění nemovitosti, plyn, elektřina, voda a telefon).

3. Žalovaná celkový nárok uplatněný proti ní žalobou ani částečně neuznala, u dílčích nároků vznesla námitku promlčení a uplatnila započtení.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli s [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice a číslo], smlouvu o hypotečním úvěru na 1 000 000 Kč na koupi a rekonstrukci rodinného domu [adresa] na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Ve smlouvě se účastníci zavázali společně a nerozdílně vrátit bance vyčerpaný úvěr s úroky ve splátkách.

5. Ze Zoznamu splátok úverov ze dne [datum] k účtu [číslo] bylo zjištěno, že žalobce zaplatil po datu [datum] pod svým jménem celkem částku 397 739,54 Kč. [jméno] [příjmení] zaplatila částku 636 800 Kč, [jméno] [příjmení] [jméno] celkem částku 40 925 Kč. Žalovaná zaplatila částku 9 000 Kč.

6. Z doplnění vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel uvedl, že dle jeho neformálních informací třetí osoby hradily dluh výslovně za žalobce. Platby byly činěny na základě telefonického kontaktu žalobce, resp. jeho právního zástupce JUDr. [příjmení].

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je její otec, žalovaná jeho bývalá přítelkyně. V roce 2012 se vdávala, při příležitosti svatby si změnila jméno z [jméno] na [jméno] a příjmení se jí změnilo z [příjmení] [jméno] na [příjmení]. V roce 2012 zaplatila [právnická osoba] na hypoteční úvěr účastníků asi 686 000 Kč, přišla s tím sama za žalobcem, chtěla mu pomoci. Dohodli se, že tato jí zaplacená částka je půjčkou, kterou bude žalobce splácet. Částkou 686 000 Kč platila dluh za žalobce. Žalobce jí dluh nesplácel, proto se dohodla se strýcem Ing. [jméno] [příjmení] o postoupení této pohledávky, uplatnil ji v insolvenčním řízení proti žalobci. Všechny platby hypotečního úvěru uvedené pod jménem [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou její platby za žalobce. Po menších částkách za žalobce zaplatila pod jménem [jméno] [příjmení] [jméno] asi 40 000 Kč nebo 50 000 Kč, vše, co za žalobce takto zaplatila, od něj v plné výši dostala zpět, vše ji vrátil.

8. Z Dohody o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] postoupila Ing. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], svou vymahatelnou pohledávku ve výši 636 800 Kč z titulu vyplacení závazku u [právnická osoba] z hypotečního úvěru [číslo] kterou má za účastníky.

9. Z usnesení Krajského soudu v Praze v insolvenční věci žalobce ze dne [datum] čj. [insolvenční spisová značka] [číslo] o rozvrhu zpeněžení majetkové podstaty bylo zjištěno, že každá pohledávka bude uspokojena ve výši 93,203%. Ing. [jméno] [příjmení] tak byla jeho pohledávka ve výši 636 800 Kč uspokojena ve výši 593 518,18 Kč.

10. Ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] [číslo] z Dohody o přistoupení k závazku z úvěrové smlouvy [číslo] z Prohlášení o ručení peněžitých plateb vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] – stavební spořitelna a.s., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], smlouvu o překlenovacím úvěru ve výši 400 000 Kč s tím, že se zavázala úvěr vrátit ve splátkách. Žalobce k závazku z této úvěrové smlouvy přistoupil jako další dlužník vedle původního dlužníka s tím, že jeho povinnost je společná a nerozdílná s původním dlužníkem. Ing. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jakožto ručitel prohlásil, že uspokojí veškeré splatné i v budoucnu splatné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi – žalované z této smlouvy o úvěru.

11. Z Přehledu došlých plateb – smlouva o stavebním spoření a úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobce zaplatil po datu [datum] pod svým jménem celkem částku 103 600 Kč, insolvenční správce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] zaplatil celkem 187 560,06 Kč. Žalovaná zaplatila pod svým jménem celkem částku 246 614,34 Kč, [jméno] [příjmení] zaplatil celkem částku 41 035 Kč.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 25.6.2014 čj. [číslo jednací] a z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 14.1.2016 čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v prvním případě byla žalované uložena povinnost zaplatit Ing. [jméno] [příjmení] částku 26 765 Kč, kterou za ní zaplatil jakožto ručitel stavební spořitelně Wüstenrot. Ve druhém případě bylo řízení o zaplacení částky 7 562 Kč mezi týmiž účastníky z téhož důvodu zastaveno s tím, že žalovaná částku 7 562 Kč Ing. [jméno] [příjmení] v průběhu řízení zaplatila.

13. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice a číslo], smlouvu o úvěru na 350 000 Kč s tím, že se zavázal úvěr vrátit ve splátkách.

14. Ze Zoznamu splátok úverov ze dne [datum] k účtu [číslo] bylo zjištěno, že poskytnutý úvěr byl ze strany žalobce zcela splacen.

15. Ze Smlouvy o úvěru (zaměstnaneckém) [číslo] ze dne [datum] a z Dohody o ručení reg. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba], [obec a číslo], Na [anonymizováno] 33 [adresa], smlouvu o úvěru na 400 000 Kč s tím, že se zavázala úvěr vrátit ve splátkách. Žalobce jakožto ručitel prohlásil, že uhradí kteroukoliv z pohledávek žalované z této smlouvy o úvěru, pokud tato pohledávka nebude po její splatnosti uhrazena žalovanou.

16. Z přehledu plateb úvěru [číslo] bylo zjištěno, že celý úvěr splatila žalovaná. Žalobce jakožto ručitel za ní nezaplatil ničeho.

17. Z výpisu ze sporožirového účtu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] poukázal na účet žalované částku 270 000 Kč.

18. Z Pojistky k pojistné smlouvě [číslo] o pojištění budov a staveb na adrese [adresa žalované a žalobce], a ze čtyř poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalobce sjednal pojistnou smlouvu na společnou nemovitost na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum] s pojistnými obdobími 12 měsíců s pojistným za pojistné období 2 295 Kč. Na pojistném zaplatil ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] čtyři platby po 2 295 Kč.

19. Z tří faktur za sdružené služby dodávky elektřiny bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] byla skutečná spotřeba elektřiny a služeb 10 878,23 Kč, za období od [datum] až [datum] byla skutečná spotřeba elektřiny a služeb 10 961 Kč a za období od [datum] až [datum] byla skutečná spotřeba elektřiny a služeb 9 540,57 Kč s tím, že pro následující období do listopadu 2011 byly stanoveny měsíční zálohy ve výši 1 030 Kč.

20. Ze čtyř faktur za sdružené služby dodávky plynu bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] byla skutečná spotřeba plynu a služeb 24 584,29 Kč, za období od [datum] do [datum] byla skutečná spotřeba plynu a služeb 30 944,67 Kč, za období od [datum] do [datum] byla skutečná spotřeba plynu a služeb 33 997,22 Kč a za období od [datum] do [datum] byla skutečná spotřeba plynu a služeb 3 637,52 Kč.

21. Z dvou faktur a devíti poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalobce zaplatil [právnická osoba] s.r.o. [obec] za vodné a stočné v roce 2009 částku 4 996 Kč, za rok 2010 částku 3 255 Kč a za rok 2011 do konce listopadu částku 3 563 Kč, celkem 11 814 Kč.

22. Z dvaceti poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalobce zaplatil [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] za pevný telefon ve společné nemovitosti za rok 2008 od května částku 7 664 Kč, za rok 2009 částku 3 472 Kč a za rok 2011 do konce listopadu částku 3 279 Kč, celkem 14 415 Kč.

23. Výše uvedenými důkazy jsou dle názoru soudu prokázány veškeré rozhodující skutečnosti. Soud provedl ještě další listinné důkazy a výslechy účastníků, z těchto důkazů však nezjistil žádné rozhodující skutečnosti, a proto se jimi podrobně nezabýval. Provádět další důkazy by bylo nadbytečné.

24. Podle § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

25. Podle § 511 odst. 2 věta prvá obč. zák. není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné.

26. Podle § 511 odst. 3 věta prvá obč. zák. jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů.

27. Podle § 137 odst. 1 obč. zák. podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

28. Podle § 137 odst. 2 obč. zák. není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

29. Podle § 139 odst. 1 obč. zák. z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.

30. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

31. Podle § 580 věta prvá obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.

32. Ohledně právního hodnocení výše popsaného skutkového stavu bylo zpočátku nejasné, jakých nároků se vlastně žalobce domáhá. Ještě v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví sp.zn. 9 C 127/2010 žalobce (tehdy v pozici žalovaného) ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že je třeba v rámci vypořádání majetku započíst do aktiv a pasiv půjčky a hypotéky a náklady na provoz domu. Podle tehdejšího znění obč. zák. však nebylo možné proti vypořádacímu podílu započítávat jakékoliv nároky. Nároky z tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví tak musely být uplatněny v příslušné procesní formě (rozšíření žaloby či vzájemný návrh), zpoplatněny a rozhodovalo se o nich samostatným výrokem. Vyjádření ze dne [datum] tak nemohlo být vzájemným návrhem, ale bylo pouze nesprávným požadavkem na započtení, které nebylo možné. Až při jednání dne [datum] žalobce učinil do protokolu příslušný procesní úkon, kdy uplatnil vzájemný návrh. [příjmení] byl nejasný a neurčitý, nicméně byl uplatněn, týkal se úvěrových smluv a nákladů na společnou nemovitost, a proto jej soud jakožto nárok na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví vyloučil k samostatnému řízení. Následně žalobce vyzval, aby vzájemný návrh doplnil tak, aby splňoval požadavky řádné žaloby, což žalobce učinil podáním doručeným soudu dne [datum]. Tím byly zachovány účinky podání nejasného a neurčitého vzájemného návrhu ze dne [datum]. Předmět tohoto řízení tak byl řádně uplatněn u soudu podáním vzájemného návrhu do protokolu dne [datum]. Toto datum tak je rozhodující pro posouzení promlčení.

33. Žalobce a částečně i žalovaná považovali uplatněné nároky za nároky z titulu bezdůvodného obohacení. Soud však tyto nároky považuje nikoliv za bezdůvodné obohacení, ale za regres, tedy speciální právo na náhradu zaplaceného plnění podle § 511 odst. 3 obč. zák. Zažalováno bylo v době, kdy veškerá plnění na úvěry ještě zaplacena nebyla. Poté přišla insolvence žalobce, v jejímž rámci byla některá plnění na úvěry placena za žalobce insolvenčním správcem. Komplexní tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví tak mohlo být provedeno až po úplném skončení insolvenčního řízení žalobce. Teprve poté byla všechna plnění uzavřena a bylo zjistitelné, kterému z účastníků lze plnění přičíst, tím se veškeré regresní nároky staly určitými a konečnými.

34. Soud účastníky upozornil na to, že bude věc posuzovat podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 3603/2015, které problematiku regresu (speciálně u úvěru) řeší. Toto rozhodnutí ve své právní větě mj. stanoví, že splní-li jeden z dlužníků věřiteli více, než odpovídá vzájemnému poměru mezi účastníky (solidárními dlužníky), kteří se na splnění takové povinnosti podílejí stejným dílem, vzniká mu vůči ostatním spoludlužníkům regres, tj. má právo po nich žádat náhradu za plnění, které za ně věřiteli po právu poskytl. Při plnění poskytovaném věřiteli ve splátkách vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník může od ostatních postupně požadovat náhradu za každou splátku zvlášť.

35. V posuzované věci výši uvedené rozhodnutí NS ČR dopadá na všechny uplatněné nároky, ve kterých je solidarita účastníků s plněním závazků. Tedy tomu tak je u hypotečního úvěru uzavřeného s [právnická osoba] oběma účastníky společně a u úvěru u stavební spořitelny Wüstenrot, kde sice smlouvu uzavřela žalovaná sama, ale žalobce k jejímu závazku přistoupil. V obou případech je ve smlouvě, resp. dohodě o přistoupení výslovně uvedeno, že povinnost účastníků plnit je společná a nerozdílná. Jedná se tedy o společné závazky ve smyslu § 511 odst. 1 obč. zák., u nichž je podle § 511 odst. 2 obč. zák. podíl na dluhu u obou účastníků stejný, a to jedna polovina. Solidarita je zde ve smyslu § 511 odst. 1 obč. zák. založena smlouvou. A obdobně tomu tak je i u nákladů na společnou nemovitost jakožto společnou věc. Je nepochybné, že účastníci byli spoluvlastníky nemovitosti, přičemž podíl na nemovitosti byl u obou účastníků stejný, a to jedna polovina. Smlouvy ohledně pojištění, dodávek elektřiny, plynu, vody a pevného telefonu však uzavřel pouze žalobce, a tedy je také sám platil. Tyto smlouvy jsou jednoznačně právními úkony týkajícími se společné věci ve smyslu § 139 odst. 1 obč. zák., z nichž jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Solidarita je zde ve smyslu § 511 odst. 1 obč. zák. založena přímo právním předpisem. Podle § 511 odst. 2 obč. zák. je podíl na těchto plněních (dluzích) u obou účastníků stejný, podle § 137 odst. 1 obč. zák. odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů účastníků, tedy jedna polovina. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že zákon váže rozsah povinnosti výlučně na velikost spoluvlastnického podílu, tedy na holé spoluvlastnictví jakožto nezpochybnitelnou skutečnost právní. Z hlediska této povinnosti je tak otázka užívání jakožto skutečnosti faktické irelevantní. Všechny tyto náklady na společnou věc ve skutečnosti dodavatelům hradí jen ten ze spoluvlastníků, který s nimi uzavřel smlouvu, a to zcela bez ohledu na to, zda sám společnou věc i skutečně užívá. A povinnost tyto náklady plátci nahradit má podle velikosti podílu i ten spoluvlastník, který věc třeba ani nikdy neužíval. Soud proto otázku faktického užívání domu (společně, jedním či druhým či žádným z nich) vůbec neřešil, ve smyslu zákona to není rozhodující. Nakonec tak je zřetelné, že právo regresu podle § 511 odst. 3 obč. zák. je třeba aplikovat na všechny žalobcem uplatněné nároky, a to podle velikosti podílů, jež jsou vždy u každého z účastníků jedna polovina.

36. Výše uvedené regresní nároky podle § 511 odst. 3 obč. zák. mají a musí mít i stejnou promlčecí dobu. Nejde o bezdůvodné obohacení, ale o nároky speciální, u nichž platí obecná tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. Podle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 32 Cdo 3603/2015 vzniká regresní nárok ohledně každé splátky (platby) samostatně, tedy také se musí samostatně promlčovat. Žalovaná vznesla námitku promlčení ohledně všech regresních nároků žalobce a soud ji ve všech případech shledal důvodnou, i když u nákladů na společnou věc v jiném rozsahu, resp. v jiné promlčecí době. Veškeré regresní nároky byly uplatněny dne [datum], tedy všechny regresní nároky vzniklé z plateb žalobce provedených přede dnem [datum] se podle § 101 obč. zák. samostatně a postupně promlčely. Soud neshledal žádný důvod, proč by řádně uplatněnou námitku promlčení neměl akceptovat. Žalovaná námitku promlčení řádně vznesla a odůvodnila, soud k ní tedy podle § 100 odst. 1 obč. zák. mohl přihlédnout a vzhledem k tomu, že se žalovaná promlčení i dovolala, nelze žalobci promlčené právo přiznat. Rozhodnutí NS ČR sp.zn. 32 Cdo 3603/2015 je ostatně postaveno na promlčení, které plně akceptuje, a také na započtení regresních nároků protistrany s respektem k pravidlům započtení stanovených v § 580 a § 581 obč. zák. V této věci žalovaná ve dvou případech rovněž učinila projev směřující k započtení svých regresních nároků stejného druhu ve smyslu § 580 obč. zák., soud neshledal žádné důvody, jenž by započtení bránily, a proto akceptoval i provedené započtení s tím, že regresní nároky žalobce a regresní nároky žalované zanikly v rozsahu, v němž se vzájemně kryly. Na základě těchto společných pravidel pak soud provedl výpočet jednotlivých regresních nároků vždy od [datum] (u úvěrů do jejich splacení, u nákladů na společnou věc do [datum] dle požadavku žalobce).

37. Smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] s [právnická osoba] uzavřeli účastníci jako solidární spoludlužníci na částku 1 000 000 Kč. Po dni [datum] žalobce na tento úvěr zaplatil pod svým jménem celkem částku 397 739,54 Kč. Jeho dcera pod jménem [jméno] [příjmení] zaplatila na tento úvěr částku 636 800 Kč a pod jménem [jméno] [příjmení] [jméno] další částku 40 925 Kč, celkem 677 725 Kč. Tuto celkovou částku je třeba přičíst k plnění žalobce, neboť úmysl dcery směřoval jednoznačně k plnění za žalobce, jak potvrzuje i [právnická osoba] Nejvyšší platbu pod jménem [jméno] [příjmení] ve výši 636 800 Kč dcera žalobce postoupila Ing. [jméno] [příjmení], ten ji v plné výši uplatnil v insolvenčním řízení žalobce a z majetku žalobce byla tato pohledávka Ing. [příjmení] v insolvenčním řízení uspokojena, ostatní pohledávky dceři zaplatil žalobce sám. Majetkové sféry žalované se tyto pohledávky vůbec nedotkly, nikdo po ní nic nechtěl a nic na ně nezaplatila. Žalobce tak zaplatil celkem částku 1 075 464,54 Kč. Žalovaná na hypoteční úvěr zaplatila pouze částku 9 000 Kč, kterou započetla proti platbám žalobce. Plnění žalobce tak po započtení činilo částku 1 066 464,54 Kč, z toho pak samotný regresní nárok jednu polovinu, tj. zaokrouhleně 533 232 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci přiznal jako oprávněný regresní nárok z hypotečního úvěru, ve zbytku požadavek z tohoto úvěru zamítl.

38. Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ve výši 400 000 Kč uzavřela se stavební spořitelnou Wüstenrot sama žalovaná, ale žalobce k závazkům z této smlouvy přistoupil. Účastníci se tak stali solidárními spoludlužníky. Po dni [datum] žalobce na tento úvěr zaplatil pod svým jménem celkem částku 103 600 Kč. K jeho plnění je třeba přičíst částku 187 560,06 Kč, kterou z majetku žalobce zaplatil insolvenční správce Mgr. [příjmení] v insolvenčním řízení žalobce. Celkové plnění žalobce na tento úvěr po [datum] tak činilo částku 291 160,06 Kč. Žalovaná na tento úvěr zaplatila částku 246 614,34 Kč, kterou započetla proti platbám žalobce. Ing. [jméno] [příjmení] jakožto ručitel na tento úvěr zaplatil částku 41 035 Kč a následně po žalované vymohl v soudních řízeních celkovou částku 34 327 Kč (26 765 + 7 562). [příjmení] 34 327 Kč je tak dalším plněním žalované na tento úvěr, které započetla proti platbám žalobce. Plnění žalobce tak po započtení celkové částky 280 941,34 Kč činilo částku 10 218,72 Kč, z toho pak samotný regresní nárok jednu polovinu, tj. zaokrouhleně 5 109 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci přiznal jako oprávněný regresní nárok z úvěru ze stavebního spoření, ve zbytku požadavek z tohoto úvěru zamítl.

39. Smlouvu o úvěru [číslo] s [právnická osoba] na 350 000 Kč (americká hypotéka) uzavřel žalobce sám a sám také tento úvěr splatil. Žádný regresní nárok podle § 511 odst. 3 obč. zák. mu z této úvěrové smlouvy nevznikl, a proto soud jeho požadavek na zaplacení částky 288 192 Kč zamítl.

40. Smlouvu o úvěru (zaměstnaneckém) č. [bankovní účet] s [právnická osoba] na 400 000 Kč uzavřela žalovaná sama, žalobce k ní uzavřel dohodu o ručení, ve které prohlásil, že uhradí kteroukoli z pohledávek, pokud nebude uhrazena žalovanou. Tento úvěr splatila sama žalovaná. Žádný regresní nárok podle § 511 odst. 3 obč. zák. jí z této úvěrové smlouvy nevznikl. Žalobce jakožto ručitel nezaplatil [právnická osoba] za žalovanou ničeho, nevznikl mu tedy žádný nárok proti žalované podle § 550 obč. zák., kdy by mohl požadovat celé plnění, nikoliv jen polovinu. Žalobce v souvislosti s tímto úvěrem požaduje zaplacení částky 135 000 Kč jakožto poloviny částky 270 000 Kč, kterou poukázal ze svého účtu na účet žalované údajně proto, aby tuto částku použila na úhradu svého úvěru u [právnická osoba] Poskytnutí částky 270 000 Kč žalované je nesporné, účel tohoto poskytnutí je sporný, neboť žalovaná tvrdí, že částka byla poukázána a také použita na rekonstrukci domu. Tato platba žalobce žalované by bez ohledu na účel mohla být nejspíše posouzena jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. Záhadou pro soud je, z jakého důvodu žalobce požaduje jenom polovinu z této platby, když o regresní nárok podle § 511 odst. 3 obč. zák. zcela rozhodně nejde. Bez ohledu na to žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku a soud dospěl k závěru, že tato námitka je důvodná. Byl-li tento nárok uplatněn [datum] a k platbě došlo dne [datum], pak je tento nárok nepochybně promlčen zcela bez ohledu na jeho právní kvalifikaci, neboť k jeho promlčení došlo nejpozději ve tříleté obecné promlčecí době podle § 101 obč. zák., anebo v objektivní tříleté promlčecí době podle § 107 odst. 2 obč. zák., tedy uplatněn u soudu byl až po více než roce po uplynutí promlčecí doby. Žalovaná námitku promlčení tohoto nároku řádně vznesla a odůvodnila, soud k ní tedy podle § 100 odst. 1 obč. zák. mohl přihlédnout a vzhledem k tomu, že se žalovaná promlčení i dovolala, nelze žalobci toto promlčené právo přiznat. Soud proto jeho požadavek na zaplacení částky 135 000 Kč v souvislosti s touto úvěrovou smlouvou zamítl.

41. Nutno poukázat na to, že na rekonstrukci domu si vzal žalobce sám na sebe úvěr ve výši 350 000 Kč a žalovaná sama na sebe ještě o něco vyšší úvěr na 400 000 Kč Tyto úvěry proinvestovali do domu a sami splatili. Z titulu investic tak jeden po druhém a opačně nemůže ničeho požadovat, šlo v podstatě o investice rovnocenné a promítly se do zvýšené ceny nemovitosti, z níž profitovali oba.

42. Žalobce uzavřel pojistnou smlouvu na pojištění budov a staveb na adrese [adresa žalované a žalobce]. K výpočtu bylo třeba použít měsíční pojistné, tj. 191 Kč. Žalobce prokázal, že za 8 měsíců roku 2008 od května zaplatil na pojistném částku 1 528 Kč, za rok 2009 částku 2 292 Kč, za rok 2010 částku 2 292 Kč a za 11 měsíců roku 2011 do listopadu částku 2 101 Kč, celkem za dobu od května 2008 do listopadu 2011 částku 8 213 Kč. Regresní nárok žalobce činí jednu polovinu, tj. zaokrouhleně 4 107 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci přiznal jako oprávněný regresní nárok z pojištění, ve zbytku požadavek z pojištění zamítl.

43. Žalobce měl uzavřenou smlouvu na sdružené služby dodávky elektřiny do společné nemovitosti. K výpočtu bylo třeba použít průměrnou měsíční spotřebu v období do ledna 2009 a zálohy od března do listopadu 2011. Žalobce prokázal, že za 9 měsíců za období od května 2008 do ledna 2009 zaplatil za dodávky elektřiny částku 8 163 Kč, za období od února 2009 do února 2010 zaplatil částku 10 961 Kč, za období od března 2010 do února 2011 částku 9 504,57 Kč a za 9 měsíců za období od března 2011 – listopad 2011 částku 9 270 Kč (9 záloh po 1 030 Kč). Celkem za dobu od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil za elektřinu částku 37 898,57 Kč. Regresní nárok žalobce činí jednu polovinu, tj. zaokrouhleně 18 949 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci přiznal jako oprávněný regresní nárok za elektřinu, ve zbytku požadavek za elektřinu zamítl.

44. Žalobce měl uzavřenou smlouvu na sdružené dodávky plynu do společné nemovitosti. K výpočtu bylo třeba použít zálohy na říjen a listopad 2011. Žalobce prokázal, že za období od května 2008 do května 2009 zaplatil za dodávky plynu částku 24 584 Kč, za období od května 2009 zaplatil za dodávky plynu částku 24 584 Kč, za období od května 2009 do května 2010 částku 30 944,67 Kč, za období od května 2010 do května 2011 částku 33 997,22 Kč, za období od května 2011 do září 2011 částku 3 637,52 Kč a za období od října 2011 do listopadu 2011 částku 5 660 Kč (2 zálohy po 2 830 Kč). Celkem za dobu od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil za plyn částku 98 823,41 Kč. Regresní nárok žalobce činí jednu polovinu, tj. zaokrouhleně 49 412 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci jako oprávněný regresní nárok za plyn přiznal, ve zbytku požadavek z plynu zamítl.

45. Žalobce měl uzavřenou smlouvu na vodné a stočné do společné domácnosti se [právnická osoba] s.r.o. Prokázal, že za rok 2009 zaplatil na vodném a stočném částku 4 996 Kč, za rok 2010 částku 3 255 Kč a za rok 2011 do listopadu částku 3 563 Kč Celkem za dobu od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil za vodné a stočné částku 11 814 Kč. Regresní nárok žalobce činí jednu polovinu, tj. 5 907 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci jako oprávněný regresní nárok za vodné a stočné přiznal, ve zbytku požadavek za vodné a stočné zamítl.

46. Žalobce měl uzavřenou smlouvu na pevný telefon ve společné nemovitosti se [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Prokázal, že za rok 2008 od května zaplatil za pevný telefon částku 7 664 Kč, za rok 2009 částku 3 472 Kč a za rok 2011 do listopadu částku 3 279 Kč Celkem za dobu od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil za pevný telefon částku 14 415 Kč. Regresní nárok žalobce činí jednu polovinu, tj. zaokrouhleno 7 208 Kč. Tuto částku soud podle § 511 odst. 3 obč. zák. žalobci jako oprávněný regresní nárok za pevný telefon přiznal, ve zbytku požadavek za pevný telefon zamítl.

47. Celkový regresní nárok žalobce proti žalované tak činí částku 623 924 Kč, z toho 533 232 Kč za hypoteční úvěr, 5 109 Kč za úvěr ze stavebního spoření, 4 107 Kč za pojištění společné nemovitosti, 18 949 Kč za elektřinu, 49 412 Kč za plyn, 5 907 Kč za vodné a stočné a 7 208 Kč za pevný telefon. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 623 924 Kč v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalobu ohledně celého zbytku žalované částky ve výši 1 173 748,80 Kč pak jako nedůvodnou zamítl.

48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšné žalované. Žalovaná byla úspěšná ohledně částky 1 173 748,80 Kč, neúspěch měla ohledně částky 623 924 Kč, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalované je 30,59%. Celkové náklady žalované činí 484 266,19 Kč za odměnu za zastupování za 24 úkonů po 15 500 Kč podle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty 1 797 672,80 Kč, 24 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/96 Sb. (5 podání žalované soud považuje za neúčelné a zbytečné), náhradu za promeškaný čas strávený na cestách z [obec] do [obec] a zpět za 60 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., cestovné za cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k patnácti soudním jednáním v celkové výši 15 019,99 Kč a náhradu za 21 % DPH ve výši 84 046,21 Kč. Z těchto nákladů soud žalované přiznal náhradu ve výši 30,59%, tj. 148 137,03 Kč.