9 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 33 794 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 080,36 Kč s 10 % úroky z prodlení ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 7 713,64 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [jméno], sídlem [adresa žalobkyně].

1. Žalobce se domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka]. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobce. Žalobce dále požadoval běžící úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že dne [datum] byla prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru splácet i úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Pro případ prodlení žalované se splacením jakékoliv částky si smluvní strany sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále byla žalovaná povinna uhradit účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. Žalovaná celkem čerpala částku [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, celková dlužná částka k datu splatnosti, tj. [datum], činila [částka] sestávající ze zůstatku po poslední platbě ke dni [datum] ve výši [částka], výběru ze dne [číslo] ve výši [částka], poplatku za výběr ve výši [částka], dvou náhrad účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka] a úroků za období čerpání ve výši [částka] Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce, což žalované oznámila dopisem ze dne [datum].

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § [číslo] odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, přirostlého k jistině ve výši [částka], resp. ve výši [částka], neboť žalobce nepožadoval zaplacení dlužné částky ve výši [částka], má soud za to, že věřitel na takové úroky právo nemá, neboť takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018-51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018-77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování revolvingových úvěrů v období května 2019 činila 12,30 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci sjednané úroky více než osminásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování revolvingových úvěrů činila 12,30 % ročně, jak vyplývá z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení činí úrok z částky [částka] za období od [datum] do [datum] částku [částka] a úrok z částky [částka] za období od [datum] do [datum] částku [částka], celkem tedy úrok činí částku [částka], kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši [částka], o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

8. Pokud jde o požadavek na zaplacení paušální náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka], soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě si strany ujednaly pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále paušální náhradu účelně vynaložených nákladů spojené s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. Soud však má za to, že paušální náhrada účelně vynaložených nákladů je svou povahou rovněž ujednanou smluvní pokutou, neboť ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci v případě prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobce vyvolané takovým prodlením žalované a ve skutečnosti tedy představuje utvrzení dluhu žalované smluvní pokutou. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejich stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z.). Pohledávka žalobce na zaplacení paušální náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] proto nemohla vzniknout, z těchto důvodů soud co do částky [částka] žalobu zamítl.

9. Pokud jde o zaplacení běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobci nevyhověl s nárokem na zaplacení běžících úroků z prodlení z důvodu, že žalobce tuto část běžících úroků z prodlení požadoval z nezaplacených úroků převyšujících jejich skutečnou výši a dále náhrady účelně vynaložených nákladů, na jejichž zaplacení nemá žalobce na základě shora uvedeného právo.

10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] jako nesplacenou jistinu, poplatek za výběr a úrok s běžícími úroky z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v [obec] ze dne 31.7.2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka [částka] s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku [částka]. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky [částka]. Neúspěch měl naopak ohledně částky [částka] a běžícího úroku zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí v částce [částka]. Žalobce měl tedy neúspěch ohledně celkové částky [částka]. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 54,35 % Náklady žalobce činí celkem částku [částka] za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměnu za zastupování za 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši [částka]. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 54,35 %, tj. [částka].