Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

9 C 52/2021

č. j. 9 C 52/2021-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-31 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKO:2021:9.C.52.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kolíně rozhodl ve prospěch žalobce o částce 26 080,36 Kč s úroky z prodlení, které byly určeny podle § 1970 o.z. a výše 10 % ročně. Soud zjistil, že ujednání o úroku 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, je v rozporu s dobrými mravami a proto neplatné, protože výrazně přesahuje obvyklé úrokové sazby bank. Paušální náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] byla považována za smluvní pokutu a proto neurčitá, což vylučuje její platnost podle § 553 odst. 1 o.z. Soud žalobě částečně vyhověl, přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 54,35 % celkových nákladů.

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 33 794 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 080,36 Kč s 10 % úroky z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 7 713,64 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta titul. jméno jméno, sídlem adresa žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částka s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba s žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobce. Žalobce dále požadoval běžící úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že dne datum byla prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši částka. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru splácet i úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Pro případ prodlení žalované se splacením jakékoliv částky si smluvní strany sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále byla žalovaná povinna uhradit účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši částka. Žalovaná celkem čerpala částku částka. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, celková dlužná částka k datu splatnosti, tj. datum, činila částka sestávající ze zůstatku po poslední platbě ke dni datum ve výši částka, výběru ze dne číslo ve výši částka, poplatku za výběr ve výši částka, dvou náhrad účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka a úroků za období čerpání ve výši částka Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce, což žalované oznámila dopisem ze dne datum.

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, přirostlého k jistině ve výši částka, resp. ve výši částka, neboť žalobce nepožadoval zaplacení dlužné částky ve výši částka, má soud za to, že věřitel na takové úroky právo nemá, neboť takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018-51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018-77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování revolvingových úvěrů v období května 2019 činila 12,30 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci sjednané úroky více než osminásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování revolvingových úvěrů činila 12,30 % ročně, jak vyplývá z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení činí úrok z částky částka za období od datum do datum částku částka a úrok z částky částka za období od datum do datum částku částka, celkem tedy úrok činí částku částka, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

8. Pokud jde o požadavek na zaplacení paušální náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě si strany ujednaly pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále paušální náhradu účelně vynaložených nákladů spojené s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši částka. Soud však má za to, že paušální náhrada účelně vynaložených nákladů je svou povahou rovněž ujednanou smluvní pokutou, neboť ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci v případě prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobce vyvolané takovým prodlením žalované a ve skutečnosti tedy představuje utvrzení dluhu žalované smluvní pokutou. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejich stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z.). Pohledávka žalobce na zaplacení paušální náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši částka proto nemohla vzniknout, z těchto důvodů soud co do částky částka žalobu zamítl.

9. Pokud jde o zaplacení běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobci nevyhověl s nárokem na zaplacení běžících úroků z prodlení z důvodu, že žalobce tuto část běžících úroků z prodlení požadoval z nezaplacených úroků převyšujících jejich skutečnou výši a dále náhrady účelně vynaložených nákladů, na jejichž zaplacení nemá žalobce na základě shora uvedeného právo.

10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu, poplatek za výběr a úrok s běžícími úroky z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp.zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v obec ze dne 31.7.2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Neúspěch měl naopak ohledně částky částka a běžícího úroku zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí v částce částka. Žalobce měl tedy neúspěch ohledně celkové částky částka. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 54,35 % Náklady žalobce činí celkem částku částka za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování za 3 úkony po částka podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši částka. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 54,35 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.