9 C 74/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Arnoštem Olivou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 268 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, zapsaném na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [příjmení] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zrušuje.

II. Soud přikazuje pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 268 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [příjmení] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 350 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 146 355,94 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že jsou s žalovanou podílovými spoluvlastníky, každá s podílem ½, pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 268 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Žalobkyně nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, a to zejména proto, že nejsou schopny se dohodnout na správě nemovitosti a dalších investicích, které nemovitost bezodkladně vyžaduje. Žalovaná odmítla dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Rozdělení nemovitosti není dobře možné, a proto požaduje přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 350 000 Kč. Nemovitost užívá její otec [jméno] [příjmení], veškeré náklady na správu a údržbu nemovitosti nese výlučně žalobkyně. Ta je současně výlučným vlastníkem dalších nemovitostí bezprostředně sousedících s předmětnou nemovitostí, konkrétně pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], kdy užívání předmětné nemovitosti je s těmito sousedními pozemky bezvýhradně spojeno. Žalobkyně vlastní i další sousední nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], ve kterých bydlí její matka s partnerem. Žalobkyně téměř denně dochází ke svému otci, o matku s partnerem pečuje také na denní bázi. Správu předmětné nemovitosti provádí žalobkyně sama s jedinou výjimkou opravy komínu, kterou zajistila dcera žalované. Žalovaná s ohledem na svůj věk není schopna předmětnou nemovitost nejenom užívat, ale ani jakkoliv spravovat. Žalobkyně chce nechat svého otce v nemovitosti dožít a nemá problém, pokud předmětnou nemovitost nabude do svého výlučného vlastnictví, zřídit svému otci doživotní bezplatné věcné břemeno užívání. Žalovaná s výjimkou vyvložkování komína o předmětnou nemovitost nepečuje, vedení soudního sporu je vůle dcery žalované a nikoliv samotné žalované. Žalovaná není schopna jakékoliv péče o předmětnou nemovitost. Žalobkyně je připravena nemovitost připojit na vodovod a kanalizaci, vybudovat otci koupelnu a investovat další finanční prostředky na zhodnocení nemovitosti. Žalobkyně má dostatek finančních prostředků, aby vyplatila žalovanou.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zpochybnila tvrzení žalobkyně ohledně správy předmětné nemovitosti s tím, že je ochotna dohodou přenechat svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ½ žalobkyni za vypořádací částku 600 000 Kč za podmínky zřízení věcného břemene bezúplatného bydlení pro svého bratra a otce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Pokud nedojde k dohodě, pak požaduje přikázání podílu žalobkyně o velikosti ½ předmětné nemovitosti do svého vlastnictví za vypořádací částku 350 000 Kč, protože žalovaná také disponuje dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu ve výši žalobkyní navržené. Až v závěrečném návrhu tvrdila, že má k nemovitosti hluboký citový vztah, má s ní spojené vzpomínky na své dětství a mládí, a proto má potřebu si ji tzv. ponechat. Nemá zájem cokoliv na stávajícím stavu užívání měnit.

3. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že spoluvlastnicí předmětné nemovitosti je asi 10 let, kdy ji její otec [jméno] [příjmení] daroval svoji polovinu. Žalovaná je sestra jejího otce a svoji polovinu získala dědictvím někdy před 26 lety po úmrtí babičky, matky jejího otce a žalované. V té době tam žádný ze sourozenců nebydlel. Asi před 10 lety, když polovinu dostala, tak se do nemovitosti nastěhoval její otec po ústní dohodě s ní, žalovaná s tím ústně také souhlasila. Od té doby v nemovitosti otec stále bydlí. Otec vlastní se svým synem polovinu domu v [obec], původně tam bydlel, ale se synem se nepohodli, proto se otec odstěhoval do předmětné nemovitosti, aby ji udržoval, druhý dům nechal k užívání synovi. Od té doby otec nemovitost udržuje, náklady na to platí žalobkyně, s výjimkou opravy komína, to platila žalovaná. Převážnou část nákladů na údržbu platí žalobkyně. Bydlí ve [část obce], to je 2 km od [obec], vlastní tam s manželem v SJM rodinný dům. Prakticky v bezprostředním sousedství předmětné nemovitosti vlastní výlučně jinou nemovitost, jde o dům [adresa] a pozemky st. [anonymizováno] a zahrada p. [číslo]. V této nemovitosti bydlí její matka se svým manželem asi 26 let, náklady na údržbu si hradí sami. Otce i matku, kteří bydlí vedle sebe, navštěvuje denně. Otci je 82 let, matce 72 let, pro matku obstarává nákupy, otec si nákupy obstarává sám, o víkendech mu vaří obědy. V pracovních dnech má zajištěnou dovážku obědů od obce. Jezdí kolem nemovitostí, kde bydlí její rodiče, dvakrát denně při vození dětí do školy v [obec] a při odvozu dětí ze školy domů. Stavuje se u rodičů denně, někdy ráno, někdy odpoledne, někdy sama, někdy s dětmi, někdy zaskočí i její manžel. Žalovanou v předmětné nemovitosti viděla naposledy tak před 4, 5 lety, přesně si nepamatuje. Otec jí říkal, že tam byla druhý den po prvním soudním jednání v této věci v říjnu loňského roku. Žalobkyně chce nemovitost celou pro sebe, protože chce, aby otec dožil v předmětné nemovitosti v klidu. [jméno] se do předmětné nemovitosti nastěhovat nechce, bydlí v lepší nemovitosti. V samotném domě žádný prostor nevyužívá, na pozemku je ještě kůlna, tu využívá k úschově zahradního nářadí. Na vyplacení druhé strany podle ceny stanovené ve znaleckém posudku má peníze na účtu. Byla by ochotna druhé straně zaplatit i více než je polovina dle znaleckého posudku, a to 400 000 Kč. Žalovaná dům také nijak nevyužívá, pouze užívá část pozemku na dvorku, kde si vysazuje pár sazenic rajčat. Žalovaná má možnost nemovitost užívat, ale kromě rajčat této možnosti nevyužívá. Rajčata sázela žalovaná i její dcera. Revize komínu řeší žalobkyně, platí za kominíka. Platí obci poplatky za popelnici, platí každoročně celou daň z nemovitosti. Elektřinu platí otec sám. Matka s manželem mají v její sousední nemovitosti zřízeno bezplatné doživotní věcné břemeno bydlení. V předmětné nemovitosti není zaveden vodovod, voda se čerpá ze studně, tu k zalévání používá. S žalovanou se vůbec nedomlouvala o rozsahu užívání předmětné nemovitosti, ona ji rovněž neoslovila ohledně rozsahu užívání předmětné nemovitosti. Nebyla nikdy přítomna nějakému rozhovoru otce s žalovanou o rozsahu užívání. Neví o tom, že by se někdy domlouvali. Když podíl na nemovitosti před 10 lety získala, tak tam nebylo napojení na kanalizaci, nebyl vodovod, napojení na kanalizaci ani vodovod není dosud. [příjmení] byl suchý záchod, který je tam dosud. Už před 10 lety tam byla nefunkční koupelna. Dům je vytápěn lokálními topidly na uhlí, jsou tam dvě, bylo tomu tak i před 10 lety. Během těch asi 10 let, co je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, koupila jedny kamna. Kromě toho nechala zbudovat a zaplatila přípojku na kanalizaci a vodovodní přípojku, ale ty nejsou napojeny proto, že jednak otec to nechtěl a jednak proto, že žalovaná nechtěla nést půlku nákladů. Žádné investice na zhodnocení domu nevynaložila. Otec nebydlí u ní, protože chce bydlet sám. [jméno] v předmětné nemovitosti nikdy nebydlela. Chtěla po žalované, aby jí zaplatila půlku daně z nemovitosti, to odmítla. Požádala ji přes otce, otci to odmítla, sama s ní o tom nemluvila. Nepamatuje si, jak velkou částku na dani z nemovitosti zaplatila. Užitky z dvorku žádné nemá. Nikdy nezažila, že by žalovaná otci ztěžovala nebo znepříjemňovala užívání předmětné nemovitosti.

4. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho dcera, žalovaná je jeho sestra. O tom, že se do domu chce nastěhovat, mluvil jak s žalobkyní, tak s žalovanou, bylo to asi před 10 lety. Obě mu řekly, že ano. O tom, že by za užívání měl něco platit, se vůbec nebavili. Pokud jde o kanalizaci, vodovod, topení, koupelnu a záchod, byl tehdy stav stejný jako dnes. Nemovitost nebyla připojena na kanalizaci ani na vodovod, topení bylo jedněmi kamny zn. Petry, koupelna tehdy sice jakž takž fungovala, několik let už nefunguje vůbec, záchod byl suchý venku na dvoře a je tam stále. Pokud jde o údržbu domu, pak on sám předělával podlahu a fasádu, platila to žalobkyně. Vyměňoval kamna za nová, platila to žalobkyně. Je vybudovaná přípojka na kanalizaci a na vodovod, platila to žalobkyně, ale není to napojeno. S koupelnou a se záchodem se nic nedělalo. Žádná investice, kterou by se zvýšila hodnota domu, vynaložena nebyla, není tam nová střecha, jen se vyměnily žlaby, platila to žalobkyně, do jiného způsobu topení investováno nebylo, do koupelny investováno nebylo, do zřízení normálního záchodu investováno nebylo. Komín nechala vyvložkovat žalovaná, ta to také platila, stálo to asi 19 000 Kč. Kromě komína žalovaná nikdy nic nezařídila a nezaplatila. V domě bydlí sám. Žalobkyně ho navštěvuje každou chvíli, asi tak dvakrát v týdnu. Žalovaná nemovitost navštěvovala častěji v době, kdy tam měla zahrádku. V letních měsících žalovaná byla v nemovitosti tak dvakrát týdně kvůli zahrádce, v zimních měsících tam nebyla vůbec. Žalobkyně v nemovitosti, která je ve spoluvlastnictví účastníků, sama přímo nevyužívá vůbec nic, zahrádku tam nemá. [jméno] má na pozemku, který je v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaná užívala na dvoře před domem prostor jako zahrádku, měla tam nějaké okurky, předloni tam ještě byly a v roce 2020 to už leželo ladem. Do kůlny, která je ve spoluvlastnictví, si žalobkyně ukládá nářadí. Když zemřeli rodiče, byl dům hodně dlouho prázdný. Občas tam chodil. Občas tam chodila i žalovaná. Nebavili se s ní o tom, jak dům budou udržovat. Řekl žalované poté, co svoji polovinu daroval žalobkyni, že se do domu nastěhuje a ona s tím souhlasila, žádné další podmínky neřešili. Přestěhoval se proto, že do domu, který vlastní, se chtěl nastěhovat syn. Svědek šel při tom z lepšího do horšího. V nemovitosti užívá kuchyň a pokoj, jednu místnost neužívá. Je uživatelná k bydlení. Teplou vodu si ohřívá na kamnech. S žalovanou žádné dohady nemá, vycházejí spolu v podstatě dobře. Klid v domě nenarušuje. Podlahy a fasádu opravoval asi 5 let po smrti jejich matky. Žalovaná mu nikdy žádné peníze nedala, a to ani v dubnu 2005. Pokud je mu předložena kopie potvrzení z [datum], pak má za to, že podpis na něm není jeho.

5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že žalobkyně je její sestřenice, žalovaná je její matka. Ví, že předmětnou nemovitost nejdříve vlastnila babička s dědou, poté to zdědila žalovaná a její bratr [jméno] [příjmení], poté strýc svou polovinu daroval sestřenici, je to přes 10 let. Žalovaná umožnila strýci, aby se do předmětné nemovitosti nastěhoval. Jezdila do předmětné nemovitosti jak s žalovanou, tak sama. Když měly zahrádku, tak v létě po dobu 5 měsíců jezdily každý den, jinak tak jednou za měsíc. [příjmení] neužívají od roku 2016. Tato zahrádka nebyla na společném pozemku. Na společném pozemku byla zahrádka na dvorečku, tu užívaly do roku 2019. Jezdit tam přestaly v roce 2020 poté, co se dozvěděly, že žalobkyně podala žalobu a také kvůli epidemii koronaviru. V nemovitosti od doby, co spoluvlastnický podíl získala žalobkyně, bydlí strýc [jméno] [příjmení], nikdo jiný. Nikdy nebyla přítomna nějaké rozmluvě mezi žalovanou a jejím bratrem [jméno] [příjmení], vše, co o věci ví, je od žalované, která jí to říkala. Žalovaná se strýcem vycházela dobře a dobře vycházela i s žalobkyní. Nikdy nebyla přítomna toho, že by žalobkyně chtěla po žalované něco zaplatit ani zařídit na domě, ani jí to žalovaná nikdy neříkala. Žalovaná bydlí v [obec] a svědkyně bydlí s ní prakticky od narození. Jedná se o dům, který žalovaná vlastnila, ale v roce 2014 ho svědkyni darovala a při tom zřídily pro ni právo bezplatného doživotního užívání. Je výlučným vlastníkem této nemovitosti. Po roce 2014 jí žalovaná říkala, že by chtěla jít bydlet do [obec]. Neříkala, proč chce jít z lepšího bydlení do horšího. Od té doby, co žalovaná svoji polovinu předmětné nemovitosti zdědila, v ní nikdy nebydlela. Uvažovala o přestěhování v době, kdy se dozvěděla, že polovinu získala žalobkyně, ale strýc si to nepřál, volal jí kvůli tomu. Tohoto telefonátu přítomna nebyla. [obec] na dvoře má rozměry asi 5 x 3 m. Do roku 2016 užívaly pouze venkovní zahrádku, nikoliv tu na dvoře. Venkovní zahrádku od roku 2016 užívá žalobkyně. Uvnitř domu byla naposledy někdy v prosinci 2019. Žalovaná žádné prostory přímo v domě nikdy neužívala, užívala pouze kůlnu k uskladnění zahradnických potřeb. Žalovaná v předmětném domě bydlela ve svém dětství až zhruba do svých 25 let, když se vdala a odstěhovala. Nikdy nebyla přítomna toho, že by žalovaná dávala strýci nějaké peníze, ale žalovaná jí říkala, že strýci nějaké peníze dávala, mělo to být za elektřinu a za úpravu domku, ale neví, kolik to bylo. Viděla ale papír, kde bylo napsáno, že za úpravu domku dala žalovaná strýci 11 500 Kč. Pokud jde o komín, tak strýc volal žalované, že je třeba vyvložkovat komín, takže jí to žalovaná řekla, svědkyně to zařídila a žalovaná to zaplatila. Nikdy nebyla přítomna tomu, že by žalovaná jakkoliv bránila nebo znepříjemňovala bydlení strýci.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Klučov a [katastrální uzemí] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastnicemi, každá s podílem ½, pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 268 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům. Nabývacím titulem žalobkyně je darovací smlouva ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum]. Nabývacím titulem žalované je usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Klučov a [katastrální uzemí] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků p. [číslo] – ostatní plocha o výměře 279 m2, p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 26 m2, p. [číslo] – zahrada o výměře 195 m2, p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 67 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům a p. [číslo] – ostatní plocha o výměře 152 m2.

8. Ze snímku katastrální mapy bylo zjištěno, že pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně p. [číslo] p. [číslo] bezprostředně sousedí s pozemkem ve spoluvlastnictví účastníků p. [číslo] tvoří s ním jeden celek. Přes komunikaci p. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] se nachází druhý celek tvořený pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobkyně.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku p. [číslo] s domem [adresa] v obci [obec] činí 700 000 Kč. Dům je přízemní, nepodsklepený, se sedlovou střechou, v domě je jedna bytová jednotka o velikosti 1+2. Stáří stavby je odhadem 110 let. Na pozemku p. [číslo] je vybudována studna a dřevník. Pozemky jsou oploceny.

10. Z výpisů účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek účtu částku 401 740,01 Kč a ke dni [datum] částku 395 921,75 Kč.

11. Z výpisu z majetkového účtu žalované u [právnická osoba] bylo zjištěno, že vlastní k datu [datum] podílové listy a podobné cenné papíry kolektivního investování v aktuální hodnotě 386 587,87 Kč.

12. Z výpisu z účtu stavebního spoření [jméno] [celé jméno žalované] u [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek částku 252 615,23 Kč.

13. Z přehledu plateb elektřiny za roky 2011 až 2020 včetně ústřižků poštovních poukázek bylo zjištěno, že elektřinu za dům [adresa] v [obec] platí [jméno] [příjmení].

14. Z přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2014, z přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2019 a z ústřižků poštovních poukázek bylo zjištěno, že poplatníkem daně z nemovitých věcí ohledně pozemku [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] a domu [adresa] v obci [obec] je žalobkyně, která také daň z těchto nemovitých věcí platí.

15. Z příjmových pokladních dokladů obce Klučov bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila této obci poplatky za komunální odpad za léta 2016 až 2020.

16. Ze zpráv o provedení kontroly a čištění spalinové cesty objektu [adresa žalobkyně] z let 2011, 2016 a 2020 a z příjmového pokladního dokladu z [datum] bylo zjištěno, že objednatelem a plátcem čištění komína je žalobkyně.

17. Ze smlouvy na zřízení vodovodní přípojky ze dne [datum], faktury dodavatele [právnická osoba] a z příjmového pokladního dokladu obce Klučov bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se zhotovitelem [právnická osoba] smlouvu na zřízení vodovodní přípojky domu [adresa] [obec] v ceně 13 188 Kč, za provedení vodovodní přípojky k objektu [adresa] [obec] vyfakturoval dodavatel částku 10 609 Kč. Za projekt přípojky vodovodu zaplatila žalobkyně obci [obec] částku 1 800 Kč.

18. Ze smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku ze dne [datum] a z příjmového pokladního dokladu obce Klučov bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla obci [obec] jako investorovi stavby tlakové kanalizace [obec] – [část obce] finanční příspěvek ve výši 10 000 Kč na zřízení přípojky tlakové kanalizace pro nemovitost [adresa žalobkyně].

19. Ze smlouvy o souhlasu se stavbou, s provedením stavby a jejím provozováním bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto vlastník pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] dala obci [obec] jako stavebníkovi souhlas vlastníka s umístěním a provozováním vodního díla na dotčeném pozemku.

20. Z faktury [číslo] 2016 ze dne [datum] bylo zjištěno, že dodavatel [příjmení] [příjmení] vyfakturoval žalované jako odběrateli za frézování a vložkování komínu v [obec a číslo] celkem částku 19 500 Kč placenou hotově.

21. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

22. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

23. V posuzované věci k dohodě spoluvlastníků nedošlo. Společnou věcí je pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 268 m2 v k.ú. [obec] u [obec], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům. Pozemek je malý a na něm postavený dům je starý asi 110 let, je v něm bytová jednotka o velikosti 1+2, není připojen na vodovod a kanalizaci, na pozemku je studna. Je zcela zřejmé, že rozdělení takové společné věci není dobře možné. A tuto společnou věc chtějí do svého výlučného vlastnictví oba spoluvlastníci, tedy nelze nařídit její prodej ve veřejné dražbě. Zrušení spoluvlastnictví si přejí oba spoluvlastníci, za dané situace tedy nelze jinak než podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat přikázáním jednomu z účastníků za přiměřenou náhradu.

24. Soud se opakovaně pokoušel o smír mezi účastníky ve smyslu § 99 odst. 1 o.s.ř., probral s nimi věc, upozornil na právní úpravu a na judikaturu Nejvyššího soudu a podle okolností jim doporučil smírné vyřešení sporu tak, že se společná věc přikáže do vlastnictví žalobkyně za přiměřenou náhradu. Žalovaná to považuje za nepřípustný nátlak, ale soud má za to, že jde naopak o vyjádření předběžného právního názoru soudu podle okolností této konkrétní věci, který účastníkům musí být při pokusu o smír sdělen, aby jej mohli uvážit při svém rozhodování, zda doporučený smír uzavřou či nikoliv. V případě neuzavření smíru pak pro ně rozhodnutí soudu podle jeho předběžného právního názoru nemůže být překvapivé. Žalovaná přesto doporučený smír neuzavřela, zásadně nechtěla, aby celou nemovitost dostala žalobkyně. Vybrala si tedy pokračování ve sporu, o němž věděla, že jej soud rozhodne v její neprospěch. Nelze zjistit, zda odmítnutí doporučeného smíru byl projev její vlastní vůle, protože s k soudu nikdy nedostavila a osobně se nikdy nevyjádřila, vše vyřizovala dcera se zástupkyní.

25. Ustanovení § 1147 o.z. neobsahuje žádná zákonná kritéria, ke kterým by měl soud při rozhodování, kterému z podílových spoluvlastníků společnou věc přikázat do výlučného vlastnictví, přihlédnout. Soud účastníky upozornil, že bude postupovat ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2024/2016 (a obdobné konstantní judikatury NS ČR), ve kterém jsou možná kritéria uvedena a vysvětlena.

26. Ohledně určitých kritérií je postavení obou stran rovnocenné. Každá strana vlastní spoluvlastnický podíl ve výši ½ a každá strana je solventní natolik, aby byla schopna vyplatit okamžitě vypořádací podíl ve výši 350 000 Kč. Těmito kritérii se tak netřeba blíže zabývat.

27. Žalobkyně navrhla žalované vyšší finanční náhradu za spoluvlastnický podíl, místo částky 350 000 Kč dle znaleckého posudku částku 400 000 Kč. Žalovaná nejenže žalobkyni vyšší náhradu nenabídla, ale naopak podstatně vyšší částku 600 000 Kč po ní pro případ dohody požadovala. Její postoj je tak zcela absurdní. Akceptovala cenu předmětné nemovitosti ve výši 700 000 Kč, tedy cenu podílu o velikosti ½ ve výši 350 000 Kč. Tuto částku by žalobkyni zaplatila v případě, že by společná věc byla přikázána soudem do jejího výlučného vlastnictví. Ovšem kdyby se společná věc měla stát výlučným vlastnictvím žalobkyně dohodou, pak by chtěla za svůj podíl téměř dvojnásobek, částku 600 000 Kč. To soud hodnotí jako snahu o získání neoprávněného majetkového prospěchu, takto účelově manipulovat s obvyklou cenou výlučně k vlastnímu prospěchu je nepoctivé, jde o ryzí vypočítavost žalované.

28. Pokud jde o užívání předmětné nemovitosti spoluvlastníky, je jejich postavení také rovnocenné. Předmětnou nemovitost asi deset let užívá k bydlení otec žalobkyně a současně bratr žalované [jméno] [příjmení], a to se souhlasem obou stran. Ani žalobkyně, ani žalovaná předmětnou nemovitost v podstatě vůbec neužívají a ani ji pro sebe k bydlení nechtějí, obě mají zajištěné kvalitnější bydlení.

29. Za významné kritérium tak soud považuje u předmětné nemovitosti sloužící k bydlení [jméno] [příjmení] jednak to, jak se každý spoluvlastník staral o provoz a údržbu této nemovitosti, tedy jak jednal vzhledem k předmětné nemovitosti jakožto její spoluvlastník s rovnocenným podílem k ní, tedy s rovnocennými právy a povinnostmi k ní, jednak to, jak jednali účastníci vůči sobě jakožto rovnocenní spoluvlastníci, a nakonec i to, jak jednali vůči uživateli [jméno] [příjmení].

30. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalované vzniklo v roce 2007, kdy [jméno] [příjmení] daroval svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ½ žalobkyni jakožto své dceři, žalovaná byla vlastnicí podílu o velikosti ½ již od devadesátých let, kdy jej zdědila stejně jako její bratr [jméno] [příjmení]. Potvrzení z [datum] o tom, že žalovaná dala [jméno] [příjmení] částku 11 500 Kč na opravy domku, je tak v této věci zcela irelevantní, neboť žalobkyně tehdy ještě spoluvlastníkem vůbec nebyla. Tato záležitost se tak týká výhradně spoluvlastnického vztahu žalované s [jméno] [příjmení], nikoliv toho spoluvlastnického vztahu, který je předmětem tohoto řízení, není proto třeba se jí vůbec zabývat. Ve spoluvlastnickém vztahu, který předmětem řízení je, žalovaná žalobkyni jakožto rovnocenného spoluvlastníka vůbec nerespektovala. Na žádost [jméno] [příjmení] (nikoliv žalobkyně jakožto druhého spoluvlastníka) zajistila v r. 2016 opravu komína, ale žádné žádosti žalobkyně jakožto spoluvlastníka o příspěvek na platby spojené s vlastnictvím předmětné nemovitosti či na vybudování vodovodu a kanalizace k ní nikdy nezaplatila. Nikdy ani sama nezaplatila jakékoliv náklady spojené s vlastnictvím a užíváním předmětné nemovitosti. Je tak zřejmé, že se spoluvlastníci nemohou dohodnout na správě předmětné nemovitosti a investicích domu.

31. Za elektřinu platil [jméno] [příjmení] převážně sám, on sám má uzavřenou smlouvu s dodavatelem elektřiny, ústřižky poštovních poukázek znějí na jeho jméno. Poplatníkem daně z nemovitých věcí ohledně pozemku p. [číslo] na něm stojícím domě [adresa] v k.ú. [obec] je žalobkyně, která tuto daň také platí. Poplatek za komunální odpad platí obci [obec] žalobkyně. Kontrolu a čištění komína na adrese [obec a číslo] objednává a platí žalobkyně. Výměnu kamen a okapních žlabů zaplatila také žalobkyně. Žalobkyně uzavřela smlouvu na zřízení vodovodní přípojky k domu [adresa] v obci [obec] a zaplatila obci [obec] za projekt přípojky vodovodu částku 1 800 Kč a za provedení přípojky zhotoviteli částku 10 609 Kč. Žalobkyně uzavřela s obcí [obec] smlouvu o poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10 000 Kč na zřízení přípojky tlakové kanalizace pro nemovitost [adresa] v [obec] a tuto částku také obci [obec] zaplatila, souhlasila rovněž s umístěním tohoto vodního díla na pozemku p. [číslo] ve svém výlučném vlastnictví. Je tedy zřejmé, že po dobu trvání tohoto spoluvlastnictví od roku 2007 se jako vlastník předmětné nemovitosti chovala žalobkyně, ač ji sama vůbec neužívala, která administrativně i finančně osobně zajišťovala veškeré náklady spojené s vlastnictvím předmětné nemovitosti nejen běžné (daně, odpady, čištění komína), ale i ty směřující ke zhodnocení nemovitosti a zlepšení jejího užívání (napojení na vodovod a kanalizaci). Žalobkyně je také rozhodnuta, stane-li se výlučným vlastníkem, v tomto pokračovat, nemovitost připojit na vodovod a kanalizaci, vybudovat koupelnu a investovat další prostředky na zhodnocení nemovitosti. Je tedy schopna a ochotna se o předmětnou nemovitost nadále osobně starat. Žalovaná po dobu trvání tohoto spoluvlastnictví od roku 2007 sice občasně předmětnou nemovitost užívala jako zahrádku (ale až od roku 2016, předtím užívala zahrádku na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně), tedy využívala svého práva, ale povinnosti z vlastnictví vyplývající neplnila a přenechala je žalobkyni. Jedinou výjimkou za celou dobu je oprava komína v roce 2016, kterou zajistila a financovala žalovaná, tato jednorázová akce na žádost [jméno] [příjmení] se však nemůže vyrovnat dlouhodobé a pravidelné starosti žalobkyně o předmětnou nemovitost a snaze o její zhodnocení a zlepšení. Žalovaná ani nedeklaruje, že by chtěla nemovitost zlepšovat a zhodnotit, připojit ji na vodovod a kanalizaci, atd., nechce nic měnit. Soud je toho názoru, že vzhledem k jejímu věku 83 let ani není schopna se o údržbu předmětné nemovitosti nadále osobně starat, není k tomu ani ochotna.

32. Předmětnou nemovitost užívá k bydlení [jméno] [příjmení], otec žalobkyně a mladší bratr žalované. Žalobkyně o svého otce pečuje, stará se o něj, navštěvuje jej minimálně několikrát týdně, přičemž se k němu zpravidla dopravuje sama. Jezdí kolem předmětné nemovitosti dvakrát denně při vození dětí do školy v [obec] a při odvozu dětí ze školy domů, na víkendy mu vaří obědy. Žalovaná o svého bratra vůbec nepečuje a nestará se o něj, stará se pouze o zahrádku, kterou navštěvuje jen v létě s dcerou, sama patrně není schopna se na místo dopravit. Soud považuje za významnou i skutečnost, že žalobkyně vlastní ve svém výlučném vlastnictví sousední pozemky. S předmětným pozemkem bezprostředně sousedí její pozemky p. [číslo] p. [číslo] které jsou oploceny společně s předmětným pozemkem a vstup na ně je možný pouze z předmětného pozemku p. [číslo]. Na pozemku p. [číslo] ve výlučném vlastnictví žalobkyně byly s jejím souhlasem vybudovány jak vodovodní, tak i kanalizační přípojky pro dům [adresa], bez ní tedy vůbec nelze v připojení domu na vodovod a kanalizaci pokračovat. Je tak účelné a žádoucí, aby tyto spolu bezprostředně sousedící a do jednoho celku oplocené pozemky byly všechny ve výlučném vlastnictví žalobkyně, neboť jen v takovém případě lze dokončit napojení domu [adresa] na vodovod a kanalizaci a tím jednak předmětnou nemovitost zhodnotit, jednak ulehčit život [jméno] [příjmení] při užívání domu. Nelze nepřihlédnout ani k výlučnému vlastnictví žalobkyně k pozemkům sousedícím s předmětným pozemkem přes cestu ve vlastnictví obce Klučov, tj. k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům. Tento dům i s pozemky jako celek užívá matka žalobkyně (s partnerem), o kterou se žalobkyně rovněž stará a navštěvuje ji stejně jako otce [jméno] [příjmení], neboť bydlí hned vedle sebe. Snahu žalobkyně získat za těchto okolností celou předmětnou nemovitost pro sebe tak soud hodnotí jako snahu získat pro svého otce [jméno] [příjmení] právně stejné podmínky pro užívání domu [adresa] s pozemky p. [číslo] jako celku, jaké má její matka pro užívání domu [adresa] s pozemky p. [číslo] jako celku, což ji také umožní se o oba rodiče naprosto rovnocenně starat v jejich stáří. V případě, že předmětnou nemovitost získá do svého vlastnictví, zřídí otci doživotní věcné břemeno užívání stejně, jako jej zřídila matce. Žalovaná to sice po ní požadovala, ale pro případ, že by se výlučnou vlastnictví předmětné nemovitosti stala sama, to nenabízí.

33. Žalovaná původně vůbec nevysvětlila, proč vlastně chce získat předmětnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví. Až v závěrečném návrhu se začala dovolávat svého citového vztahu k předmětné nemovitosti, proto si ji chce tzv. ponechat, aniž by ovšem řekla, co s ní chce dělat. Žalovaná tak má pouze emocionální, nikoliv racionální důvod. [příjmení] emocionálního důvodu, tj. citového vztahu k předmětné nemovitosti, se ovšem také dovolává i žalobkyně. Soud nemíní tento citový vztah žalované zpochybňovat, nicméně chování žalované od vzniku tohoto spoluvlastnictví v roce 2007 až dosud mu příliš nenasvědčuje. Především však má málo společného s účelným využitím věci, o které jde především. V tomto ohledu soud jednoznačně preferuje žalobkyni, která se dlouhodobě osobně stará jak o nemovitost, tak i o svého otce, který ji užívá a v domě bydlí, před žalovanou, která se osobně nestará ani o nemovitost, ani o svého bratra. Ve svém souhrnu okolnosti na straně žalobkyně jednoznačně převažují nad okolnostmi na straně žalované, soud proto dospěl k závěru, že účelné využití předmětné nemovitosti v budoucnu svědčí ve prospěch jejího přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně.

34. Z výše uvedených důvodů soud podle § 1143 o.z. spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [obec] zrušil a podle § 1147 o.z. předmětnou nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně za přiměřenou náhradu ve výši 350 000 Kč, jež byla mezi stranami nesporná.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, ve které byla plně úspěšná žalobkyně, výsledný rozsudek přesně odpovídá jejímu návrhu. Soud si byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení plně vědom věku žalované i toho, že přímo od ní neslyšel ani slovo a ani ji neviděl, tedy si nemohl učinit vlastní úsudek ohledně jejího zdravotního stavu, jejích úmyslů, schopnostech za sebe jednat s vědomím následků, apod. Ti, kteří za ní jednali, se však ničeho takového nikdy nedovolávali, tedy soud neměl k dispozici žádná tvrzení ani zjištění o těchto skutečnostech a věk sám o sobě nic neznamená. Nelze tedy než mít za to, že bylo její vlastní vůlí požadovat na vypořádání částku 600 000 Kč za její podíl, stejně jako bylo její vlastní vůlí odmítnutí doporučeného smíru a trvání na svých požadavcích, ačkoliv věděla, že s nimi neuspěje. Soud skutečně neviděl a dosud nevidí žádné pádné důvody, které by mohly žalované přinést úspěch jejím požadavkům, tedy důvody pro přikázání společné věci je jejího výlučného vlastnictví proti existujícím skutečnostem a důvodům žalobkyně. Doporučený smír byl samozřejmě veden i snahou minimalizovat náklady řízení a jejich náhradu hrozící žalované. I to žalovaná odmítnutím smíru odmítla, soud tedy nevidí nejmenší důvod pro to, aby za této situace vymýšlel nějaké úlevy, o které žalovaná vůbec nestojí. Rozhodl proto o povinnosti žalované zaplatit plně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 146 355,94 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, platbu znalci za vypracování znaleckého posudku ve výši 5 150 Kč, odměnu za zastupování za 10 úkonů právní služby po 9 700 Kč podle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty 350 000 Kč a jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny 4 850 Kč podle § 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/96 Sb., 11 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/96 Sb., náhradu za promeškaný čas strávený na čtyřech cestách k jednání z [obec] do [obec] a zpět za 20 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., cestovné za čtyři cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k soudním jednáním v celkové výši 3 764 Kč a náhradu za 21 % DPH ve výši 23 291,94 Kč.