9 C 77/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 842,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 414,47 Kč s 9,75 % úroky z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 3 428,47 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částka s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba s žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší s tím, že výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Žalovaný na základě smlouvy o úvěru čerpal celkem částku částka. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba a následně smlouvou ze dne datum na žalobce. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Žalobce dále požadoval zaplacení běžících úroků z prodlení z jistiny od datum až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že dne datum byla prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši částka. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru splácet i úroky ve výši 8,62 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší s tím, že splátky byly splatné vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky si smluvní strany sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále byl žalovaný povinen uhradit účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši částka. Žalovaný celkem čerpal částku částka, když dne datum čerpal nejdříve částku částka a následně částku částka. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, z čerpané částky neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba pohledávku za žalovaným postoupila společnosti právnická osoba, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 8,5 % měsíčně, která je nižší než-li byla sjednaná, z částky částka ode dne datum do datum ve výši částka, má soud za to, že žalobce na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě úroky činí 102 % ročně, přičemž takováto výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. číslo jednací či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. číslo jednací. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování revolvingových úvěrů domácnostem v období ledna 2019 činila 12,40 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci však sjednané úroky více než osminásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila 12,40 % ročně, jak vyplývá přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž úrok z částky částka ode dne datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

8. Pokud jde o požadavek na zaplacení paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě si strany ujednaly pro případ prodlení žalovaného s plněním jejích závazků dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky a dále povinnost žalovaného uhradit žalobci paušální náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Soud má za to, že paušalizovaná náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného je však svou povahou rovněž ujednanou smluvní pokutou, neboť ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci v případě prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobce vyvolané takovým prodlením žalovaného a ve skutečnosti tedy představuje utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejich stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z.). Pohledávka žalobce na zaplacení náhrady nákladů (smluvní pokuty) v celkové výši částka proto nemohla vzniknout, a proto soud žalobu co do částky částka s příslušenstvím zamítl.

9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu a úrok, dále s běžícími úroky z prodlení podle § 1970 o.z. z částky nesplacené jistiny ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp.zn. ústavní nález a usnesení KS v obec ze dne 31.7.2013 čj. číslo jednací a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Neúspěch měl naopak ohledně částky částka. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 75,43 %. Žaloba byla podána po datum na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota předmětu řízení – peněžitého plnění nepřevyšuje částka, byly učiněny úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Náklady žalobce činí celkem částku částka za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování za 3 úkony po částka podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši částka. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 75,43 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.