9 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr Arnoštem Olivou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 767,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 149,12 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 2 618,13 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

1. Žalobce se domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. s žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší s tím, že výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Žalovaná na základě smlouvy o úvěru čerpala celkem částku [částka]. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na [právnická osoba] a následně smlouvou ze dne [datum] na žalobce. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka]. Žalobce dále požadoval zaplacení běžících úroků z prodlení z jistiny od [datum] až do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že dne [datum] byla prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalovanou smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru splácet i úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší s tím, že splátky byly splatné vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem [datum]. Pro případ prodlení žalované se splacením jakékoliv částky si smluvní strany sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále byla žalovaná povinna uhradit účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. Žalovaná celkem čerpala částku [částka], když dne [datum] čerpala částku [částka] a [datum] čerpala částku [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, z čerpané částky neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [příjmení] [příjmení] p.l.c. pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba], která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum].

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § [číslo] odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 8,5 % měsíčně z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] ve výši [částka], má soud za to, že žalobce na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě úroky činí 102 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018-51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018-77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období prosince 2016 činila 10,08 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci však sjednané úroky více než desetinásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila 10,08 % ročně, jak vyplývá přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž úrok z částky [částka] ode dne [datum] do [datum] částku ve výši [částka], kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši [částka], o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

8. Pokud jde o požadavek na zaplacení paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě si strany ujednaly pro případ prodlení žalované s plněním jejích závazků dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky a dále povinnost žalované uhradit žalobci paušální náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka]. Soud má za to, že paušalizovaná náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované je však svou povahou rovněž ujednanou smluvní pokutou, neboť ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci v případě prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobce vyvolané takovým prodlením žalované a ve skutečnosti tedy představuje utvrzení dluhu žalované smluvní pokutou. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejich stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z.). Pohledávka žalobce na zaplacení náhrady nákladů (smluvní pokuty) v celkové výši [částka] proto nemohla vzniknout, a proto soud žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl.

9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] jako nesplacenou jistinu a úrok, dále s běžícími úroky z prodlení podle § 1970 o.z. z částky nesplacené jistiny ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v [obec] ze dne 31.7.2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka [částka] s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku [částka]. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky [částka]. Neúspěch měl naopak ohledně částky [částka]. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 50,93 %. Žaloba byla podána po [datum] na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota předmětu řízení – peněžitého plnění nepřevyšuje [částka], byly učiněny úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Náklady žalobce činí celkem částku [částka] za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměnu za zastupování za 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši [částka]. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 50,93 %, tj. [částka].