10 C 115/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 815 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Žalovaný čerpal celkem 16 000 Kč, které nevrátil do sjednaného data datum ani později, ačkoli byl žalobkyní upomínán. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky postoupením. Spolu s žalovanou částkou z ní žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud mu v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do jeho datové schránky.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Soud účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemají žádné námitky.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Původní věřitelka s žalovaným podepsali dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, následně doplněnou dodatky č. hodnota-12, kterými byla navýšena výše úvěru až na konečných 16 000 Kč. Na základě této smlouvy žalovaný postupně ve dnech 18. – datum čerpal na svůj účet č. č. účtu částku 16 000 Kč, úroková sazba činila 0 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru činila 0 %, délka splatnosti půjčky byla 30 dnů (viz Smlouva o úvěru č. l. 10-11, dodatky č. l. 12-23, výpis z účtu č. l. 24-27). Žalovaný peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil, původní věřitelka ho proto vyzvala k okamžité úhradě dluhu vyčísleného ke dni datum na 16 628 Kč (včetně smluvní pokuty a poplatku za upomínku; viz předžalobní výzva ze dne datum č. l. 28). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 29-38, včetně seznamu postupovaných pohledávek), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným ve výši 16 000 Kč žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (viz oznámení o postoupení pohledávky č. l. 40). Téhož dne odeslala žalobkyně žalovanému na jeho evidenční adresu předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 39, 41).

6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně § 2395 a násl. o. z. Protože žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč původní věřitelce nevrátil, ačkoli ho k tomu vyzvala (v řízení netvrdil opak), má žalobkyně, na kterou pohledávka v mezidobí přešla (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), právo na vrácení těchto prostředků. Žalobu tedy soud shledal důvodnou a plně jí vyhověl, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, resp. ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný marně vyzván k okamžitému vrácení půjčených finančních prostředků (výrok I tohoto rozsudku).

7. Soud se pro nadbytečnost nezabýval tím, zda původní věřitelka před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně po žalovaném požadovala pouze vrácení skutečně vyplacené částky úvěru žalovanému na základě uzavřené smlouvy spolu se zákonným úrokem z prodlení (přičemž žalovaný byl k vrácení poskytnutých prostředků po splatnosti dluhu vyzván již původní věřitelkou, ale na dluh nic nezaplatil). V tomto případě je tak rozhodnutí stejné, jako kdyby soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a žalobě vyhověl s tím, že žalovaný musí žalobkyni vrátit žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, které mu na její úkor vzniklo.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) a paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za každý z těchto úkonů, včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II tohoto rozsudku).

9. Ačkoli žalobkyně v žalobě vyčíslila náklady řízení vyšší, vycházel soud při jejich výpočtu ze zvláštních ustanovení o náhradě nákladů řízení v advokátním tarifu, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč (viz již citovaný § 14b advokátního tarifu).

10. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok III tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.

11. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.