10 C 135/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni na výživném neprovdané matky 2 000 Kč měsíčně, počínaje dnem datum, vždy k 15. dni v měsíci předem, až do dvou let věku nezletilé jméno FO, nar. datum.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné neprovdané matky za období od datum ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí, tj. k datum, ve výši 34 000 Kč, přičemž je oprávněn tak učinit v pravidelných měsíčních splátkách po 1000 Kč (spolu s výživným stanoveným výše) vždy k 15. dni v měsíci předem pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem 5 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu č. Anonymizováno/Anonymizováno, VS var. symbol.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném placení výživného pro neprovdanou matku a úhrady některých nákladů neprovdané matky spojených s těhotenstvím a porodem. Na výživném požadovala 2 000 Kč měsíčně od narození dcery, na úhradě nákladů 5 000 Kč. Uvedla, že s žalovaným nikdy nevedla společnou domácnost, vztah s ním udržovala jeden rok a v době početí se s nikým jiným nestýkala. Dcera jméno FO se narodila dne datum, dva měsíce před jejím narozením se žalobkyně s žalovaným rozešla. V průběhu těhotenství ani po porodu ji žalovaný finančně nepodporoval, občas žalobkyni něco zakoupil (potraviny). Dceři před jejím narozením koupil několik potřeb pro novorozeně a v květnu, červnu a červenci 2024 zaslal na výživu dcery 5 000 Kč. Od května 2025 bylo žalovanému stanoveno výživné na dceru soudně ve výši 2 500 Kč měsíčně, uhradil také dlužné výživné. Žalobkyni nijak finančně nepodporoval. Žalobkyně dodala, že je svobodná, nemá větší majetek, je na rodičovské dovolené a bydlí u přítele. Kromě rodičovského příspěvku 9 400 Kč a přídavku na dítě 1 130 Kč nemá jiné příjmy. Vyjádřila se také ke svým výdajům. K žalovanému uvedla, že je svobodný a nemá informace o tom, zda je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, zda pobírá nějaké dávky nebo zda je zaměstnán.

2. V rámci řízení vedeného u Okresního soudu adresa-venkov o návrhu žalobkyně na určení otcovství k nezletilé jméno FO, nar. datum, došlo k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství žalovaného k nezletilé. Tento soud dále schválil dohodu rodičů na svěření dcery do péče matky (žalobkyně) a na výživném, kterým je žalovaný jako otec povinen na výživu dcery přispívat (viz rozsudek ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, který nabyl právní moci dne datum).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ke svým poměrům nic neuvedl. Soud mu v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do jeho datové schránky.

4. Dne datum bylo žalovanému doručeno předvolání k prvnímu jednání na datum, v jehož rámci byl žalovaný poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, k věci se nevyjádřil a žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce třetího citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

6. Žalovanému byla doručena žaloba. K prvnímu jednání nařízenému na datum se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ač předvolání k jednání spolu s poučením o následcích nedostavení se mu bylo doručeno více než 10 dnů přede dnem konání jednání (dne datum). Žalobkyně navrhla, aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání.

7. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř., soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

8. Nárok žalobkyně na výživné pro neprovdanou matku, jakož i na úhradu jejích nákladů spojených s těhotenstvím a porodem plyne z § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně (§ 922 odst. 2 o. z.). Splatnost výživného se obecně řídí pravidly uvedenými v § 921 o. z. Výše požadovaného výživného i nákladů spojených s těhotenstvím a porodem se soudu nejeví jako nepřiměřená, při nečinnosti žalovaného v tomto řízení nic nesvědčí pro opačný závěr.

9. Soud tedy v souladu s výše uvedeným rozhodl o povinnosti žalovaného platit žalobkyni měsíční výživné pro neprovdanou matku ve výši uplatněné v žalobě (2 000 Kč), a to od okamžiku narození dcery do jejích dvou let věku (výrok I tohoto rozsudku). Dále rozhodl o jeho povinnosti uhradit žalobkyni doposud vzniklé dlužné výživné, a to ve splátkách (po 1000 Kč měsíčně, hrazených vedle pravidelného měsíčního výživného), které považuje za přiměřené výši dluhu (výrok II tohoto rozsudku). Při soudem stanovené měsíční splátce dlužného výživného dojde k celkové úhradě dluhu v odpovídající době, výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze v případě, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu této části rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku dlužného výživného. Výrokem III tohoto rozsudku soud dále zavázal žalovaného k zaplacení (jednorázových) nákladů spojených s těhotenstvím a porodem žalobkyně ve výši 5 000 Kč.

10. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náhrady nákladů řízení se však vzdala a její přiznání nepožadovala, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV tohoto rozsudku).

11. Soud žalovanému uložil také povinnost zaplatit soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále též jen „zákon o soudních poplatcích“), ve spojení s položkou 7 písm. a) tohoto sazebníku – žalobkyně požadovala jednak jednorázovou úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (zde je soudní poplatek 1 000 Kč), jednak opakující se dávku měsíčního výživného (zde je s ohledem na celkovou výši výživného za 2 roky, tj. 48 000 Kč, soudní poplatek 500 Kč). Žalobkyně je od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. f) tohoto zákona osvobozena, a podle jeho § 2 odst. 3 tak přešla poplatková povinnost na žalovaného. Soudní poplatek soud vyměřil podle pravidel stanovených v § 6 odst. 1, 2 a 3 zákona o soudních poplatcích (výrok V tohoto rozsudku).

12. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř., ve spojení s § 153b téhož zákona). Právo podat odvolání nepřísluší tomu účastníkovi, který se tohoto práva vzdal (žalobkyně). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu výrokem V tohoto rozsudku (povinnost zaplatit soudní poplatek), předá soud pohledávku státu nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.