10 C 144/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 33 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně, pro částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , jméno FO, republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši , částka, . Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr , částka, , který vyplatila na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se jej zavázal uhradit v plné výši do , datum, . Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila , částka, , žalovaný se také zavázal pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši , částka, . Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalovaném jistinu ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaný úvěr v datu splatnosti nevrátil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud mu v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do jeho datové schránky.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v návrhu. Žalovaného soud usnesením vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti tomuto postupu nemá námitky. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě k této výzvě nevyjádřil, rozhodl soud ve věci v souladu s posledně citovaným ustanovením bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně s žalovaným sjednala přes internet dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Žalovaný je ve smlouvě označen mj. identifikačním číslem a sídlem podnikání (viz též výpis z registru obyvatel č. , tel. číslo, . 18 spisu) a ve smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za poplatek (úrok) ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru, a to na 70 dní. Úvěr měl být hrazen v pěti čtrnáctidenních splátkách po , částka, , konečná splatnost úvěru byla dne , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, (smlouva o podnikatelském úvěru č. l. 9-11 spisu).

6. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, dne , datum, , a to na bankovní účet uvedený ve smlouvě (potvrzení o platbě č. l. 13 spisu).

7. K úhradě dluhu po splatnosti žalobkyně žalovaného vyzvala před zahájením soudního řízení dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne (předžalobní výzva s podacím lístkem č. l. 14-15 spisu), upozornila ho též na možné soudní vymáhání dlužné částky.

8. Ze systému , jméno FO, národní banky bylo zjištěno, že úroková sazba pro nefinanční podniky v měsíci říjnu 2024 byla 5,86 % ročně (č. l. 22 spisu).

9. Závěr o skutkovém stavu:

10. Žalobkyně a žalovaný, jako podnikatel, sjednali přes internet dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě ní žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, na 70 dní za poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru (byť v době poskytnutí úvěru činila obvyklá úroková sazba 5,86 % ročně pro daný typ). Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Soud vycházel z tvrzení žalobkyně (žalovaným nerozporovaného), že žalovaný ničeho neuhradil, ač mu byla zaslána předžalobní upomínka. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , podanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornila na její možné soudní vymáhání.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

14. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z. a na jejím základě mu vyplatila , částka, , které se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného poplatku ve výši 1 % denně z dlužné částky (celkem , částka, ) v pěti čtrnáctidenních splátkách do , datum, , což neučinil. Pro případ prodlení s plněním splátek ještě žalobkyně podle uzavřené smlouvy účtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši , částka, za každou (celkem , částka, ).

19. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z.

20. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivosti podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Jak vyložil Nejvyšší soud v již citovaném rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , „případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.“ I přes nečinnost žalovaného má nicméně soud v projednávané věci za to, že úrok ve výši 1 % denně (365 % ročně) a smluvní pokuta , částka, za prodlení se splátkou při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřenou cenu úvěru (obvyklá úroková sazba podle databáze , jméno FO, národní banky dle systému časových řad , jméno FO, , tabulky týkající se nových úvěrových obchodů pro nefinanční podniky, v době sjednání úvěru činila 5,86 % ročně), k čemuž přistupují i další (v předchozím odstavci popsané) mimořádné okolnosti svědčící pro závěr o nemravnosti ujednání o výši úroku vedoucí k absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy jako celku, který soud učinil.

23. K tomu je nutno odkázat na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jako tomu bylo i v nyní posuzované věci. Přestože se dále citované rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v daném případě, o čemž bylo pojednáno již výše. Podle Městského soudu v Praze tedy platí, že „odvolací soud k tomu považuje za vhodné ještě zdůraznit i toto: Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena“ (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

24. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze nárok na vrácení vyplacené jistiny , částka, z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) a v části požadující zaplacení smluvní pokuty a poplatku z úvěru spolu s úrokem z prodlení žalobu zamítl. Jelikož žalovaný získal majetkový prospěch plněním žalobkyně z právního důvodu, který odpadl, má žalobkyně podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K vrácení plnění žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, , odeslaným doporučenou poštou téhož dne. Při využití domněnky obsažené v § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou dnem , datum, , nejpozději od , datum, je tedy žalovaný v prodlení s vrácením plnění z bezdůvodného obohacení. Žalobkyni proto náleží úrok z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky. V rozsahu úroku z prodlení z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , požadovaném žalobkyní, proto soud žalobu rovněž zamítl.

25. S přihlédnutím k celkovému požadovanému plnění včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl v zásadě stejný.

26. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků činí 5 % z předmětu řízení, tj. , částka, , dosud bylo na poplatku uhrazeno , částka, , zbývá tedy doplatit , částka, . V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

27. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.