10 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 140 405 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 405 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 140 405 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7 621 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem se žalobkyně domáhala zaplacení částky 140 405 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž při demontáži elektroměru v odběrném místě adresa dne datum po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení dodané elektřiny bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, a to v rozsahu 8,324 MWh. Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a částku 140 405 Kč žalovanému vyúčtovala. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Na adrese trvalého pobytu byla zásilka vhozena do domovní schránky žalovaného dne datum. Kromě toho mu soud žalobu spolu s výzvou doručoval na adresu adresa, tj. na adresu dle žaloby a listinných důkazů.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že byl sepsán dne datum v odběrném místě adresa. Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena datum stavem 8,345 MWh, aktuální stav 16,669 MWh. Byla provedena demontáž elektroměru.

6. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratele jméno FO, odběrné místo adresa, č. hodnota. Smlouva byla ukončena datum, datum odstranění neoprávněného odběru datum. Stav elektroměru při ukončení smlouvy 8,345 MWh, dne datum 16,669 MWh, rozdíl tak činil 8,324 MWh. Náhrada za energii včetně daně z energie činila 105 764,05 Kč bez DPH. Celková cena oprávněných nákladů činila 10 273 Kč bez DPH. Celkem tedy, po započítání DPH, 140 405 Kč.

7. Z faktury č. hodnota bylo zjištěno, že touto byla žalovanému vyúčtována dne datum částka 140 405 Kč (částka bez DPH činila 116 037,05 Kč) za neoprávněný odběr elektřiny č. hodnota za období od datum do datum na adrese adresa. Splatnost fakturované částky byla k datum.

8. Z upozornění na nepřijatou platbu č. hodnota bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný dne datum upozorněn na neuhrazenou částku 140 405 Kč.

9. Z výzvy k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě částky 140 405 Kč s datem splatnosti datum.

10. Závěr o skutkovém stavu:

11. Dne datum byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalovaného adresa, kdy konečný stav elektroměru byl 8,345 MWh. K uzavření nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou nedošlo. Dne datum byla v daném odběrném místě provedena kontrola, byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis, přičemž byl zjištěn konečný stav elektroměru 16,669 MWh. Daného dne došlo k odstranění neoprávněného odběru, elektroměr byl demontován. Náhrada za odebranou elektrickou energii byla vyčíslena na 105 764,05 Kč bez DPH, náklady na kontrolu činily 10 273 Kč bez DPH. Celkem žalobkyně žalovanému za neoprávněný odběr elektrické energie v období od datum do datum naúčtovala částku 140 405 Kč (116 037,05 Kč bez DPH), a to fakturou č. hodnota ze dne datum se splatností do datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani k výzvě k úhradě ze dne datum a poté ze dne datum.

12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Právní posouzení věci:

17. Žalovaný měl k odběrnému místu adresa s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu datum však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebíral, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne datum, kdy byla v daném odběrném místě provedena kontrola, v rámci které byl tento odběr zjištěn, zjištěn stav elektroměru a neoprávněný odběr dále ukončen. Žalovaný je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinen uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 140 405 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky opakovaně vyzván, k úhradě však z jeho strany nedošlo. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky 140 405 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 7 021 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkon spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění. Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 7 621 Kč.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.