10 C 152/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 41 428 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 41 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 41 428 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 558 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 41 428 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je držitelkou licence na distribuci elektřiny, přičemž při kontrole odběrného místa na adrese adresa po ukončení smluvního vztahu, jehož předmětem byla dodávka elektřiny a odběratelem byla žalovaná, dne 23. 9. 2025 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v rozsahu 2,792 MWh. Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a částku 41 428 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Na probíhající řízení byla žalovaná rovněž upozorněna e-mailem, telefonicky se s ní spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 23. 9. 2025 bylo zjištěno, že tento byl sepsán v odběrném místě adresa. Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena 11. 6. 2025 stavem 67,007 MWh, aktuální stav 69,799 MWh. Byla provedena demontáž elektroměru.

6. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratelky Jméno žalované, odběrné místo adresa, č. hodnota. Smlouva byla ukončena 11. 6. 2025, datum ukončení neoprávněného odběru 23. 9. 2025. Stav elektroměru při ukončení smlouvy 67,007 MWh, dne 23. 9. 2025 pak 69,799 MWh, rozdíl tak činil 2,792 MWh. Náhrada za energii včetně daně z energie činila 23 035,35 Kč bez DPH. Celková cena oprávněných nákladů činila 11 203 Kč bez DPH. Celkem tedy 41 428 Kč včetně DPH (po zaokrouhlení).

7. Z faktury č. hodnota bylo zjištěno, že touto byla žalované vyúčtována dne 13. 10. 2025 částka 41 428 Kč (částka bez DPH činila 34 238,35 Kč) za neoprávněný odběr elektřiny č. hodnota za období od 11. 6. 2025 do 23. 9. 2025 na adrese adresa. Splatnost fakturované částky byla k 27. 10. 2025.

8. Z upozornění na nepřijatou platbu č. hodnota bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná dne 5. 11. 2025 upozorněna na neuhrazenou částku 41 428 Kč.

9. Z výzvy k úhradě ze dne 20. 11. 2025 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 41 428 Kč s datem splatnosti 30. 11. 2025.

10. Závěr o skutkovém stavu:

11. Dne 11. 6. 2025 byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalované adresa, kdy konečný stav elektroměru byl 67,007 MWh. K uzavření nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou nedošlo. Dne 23. 9. 2025 byla v daném odběrném místě provedena kontrola, byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis, přičemž byl zjištěn konečný stav elektroměru 69,799 MWh. Daného dne došlo k ukončení neoprávněného odběru. Náhrada za odebranou elektrickou energii byla vyčíslena na 23 035,35 Kč bez DPH, náklady na kontrolu činily 11 203 Kč bez DPH. Celkem žalobkyně žalované za neoprávněný odběr elektrické energie v období od 11. 6. 2025 do 23. 9. 2025 naúčtovala částku 41 428 Kč (34 238,35 Kč bez DPH), a to fakturou č. hodnota ze dne 13. 10. 2025 se splatností do 27. 10. 2025. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani k výzvě k úhradě ze dne 5. 11. 2025 a poté ze dne 20. 11. 2025.

12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Právní posouzení věci:

17. Žalovaná měla k odběrnému místu adresa s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu 11. 6. 2025 však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebírala, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne 23. 9. 2025, kdy byla v daném odběrném místě provedena kontrola, v rámci které byl tento odběr zjištěn, zjištěn stav elektroměru a neoprávněný odběr byl dále ukončen. Žalovaná je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinna uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 41 428 Kč. Žalovaná byla k úhradě této částky opakovaně vyzvána, k úhradě však z její strany nedošlo. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení. Ty jsou žalobkyní požadovány z dlužné částky 41 428 Kč od 28. 10. 2025, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu až do jeho zaplacení, a to v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 658 Kč a paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Tato náhrada by podle prováděcí vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu), činila celkem 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 citované vyhlášky (v tomto případě za úkon spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění).

19. Soud nicméně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. spisová značka, ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v dané věci neaplikoval pro rozpor s ústavním pořádkem. Nejvyšší soud v citovaném usnesení dovodil, že pokud § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud dovodil, že je proto vzniklou mezeru v právu zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.

20. Soud proto nezastoupené žalobkyni přiznal za výše uvedené dva úkony paušální náhradu ve výši 900 Kč (2 x 450 Kč) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 2 558 Kč.

21. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.